Petr Fiala

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jakým způsobem ovlivní českou politiku rozhodnutí ukrajinského Ministerstva obrany, že všichni Ukrajinci, kteří se nacházejí v zahraničí a je jim více než 17 let, se budou muset vrátit na Ukrajinu a zaregistrovat se tam. Předseda vlády odpověděl, že si přeje, aby Ukrajinu bránili všichni, kdo mohou. Zároveň ale dodal, že česká ekonomika potřebuje ukrajinské uprchlíky, kteří u nás pracují. V tomto kontextu zdůraznil, že osoby, které mají dočasnou ochranu, podle něj česká vláda nemůže vyhostit z politické vůle.

Dočasná ochrana

Dočasnou ochranu na evropské úrovni upravuje směrnice z roku 2001, která byla do českého právního řádu později zapracována zákonem o dočasné ochraně cizinců. Rada EU dočasnou ochranu popisuje jako „krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob“. 

Tuto směrnici musí aktivovat Rada EU na návrh Komise (.pdf, str. 3–4). Poprvé se tak stalo v březnu 2022 v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajině. Rada EU kromě toho rozhoduje o prodloužení dočasné ochrany a jejím ukončení. Vláda Petra Fialy následně přijala (.pdf) návrh tzv. Lex Ukrajina, který poté schválil Parlament a podepsal prezident. Tento zákon stanovil, že lidé s udělenou dočasnou ochranou mají oprávnění k pobytu na území Česka.

Odejmutí dočasné ochrany

V případě neudělení nebo odebrání dočasné ochrany se rozhodnutí řídí zmíněným zákonem o dočasné ochraně cizinců. V něm stojí, že povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany nesmí být uděleno nebo musí být odebráno v případě, že žadatel o její poskytnutí představuje bezpečnostní ohrožení státu, dopustil se zločinu proti lidskosti, válečného zločinu, zločinu proti míru nebo se provinil činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN. 

Povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany také může být odepřeno či odejmuto, pakliže byl žadatel odsouzen za zvlášť závažný zločin a zároveň je kvůli tomu stále nebezpečný pro společnost. Dalším případem, kdy může být oprávnění k pobytu odepřeno, je důvodné podezření ze spáchání závažného trestného činu na území jiného státu nebo uvedení nepravdivých údajů či zamlčení skutečnosti klíčových pro zjištění stavu věci.

Závěr

Lidem, kteří obdrželi povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany, lze toto povolení odebrat jen z výše vyjmenovaných závažných důvodů. Nelze je tedy poslat zpět do země původu bezdůvodně pouze z politického rozhodnutí. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jestli by měla Evropa pomáhat vracet bojeschopné muže na Ukrajinu. Řekl, že toto rozhodnutí záleží na nich samotných a že ukrajinští uprchlíci podle něj na českém pracovním trhu přispívají více, než kolik z něj obdrží ve formě pomoci. Kromě toho pochválil i českou společnost za přijetí a integraci ukrajinských uprchlíků.

Pracující uprchlíci z Ukrajiny přispívají do státního rozpočtu a zároveň české ekonomice pomáhají tím, že zaplňují neobsazená pracovní místa. V našem odůvodnění se ale zaměříme jen na to, jestli jejich příspěvky do státního rozpočtu převyšují částku, kterou stát na podporu ukrajinských uprchlíků v Česku vynakládá.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům

Stát ukrajinským uprchlíkům pomáhá především ve formě humanitárních dávek. Tím se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Podle Lex Ukrajina, který nabyl účinnosti v březnu 2022, činila humanitární dávka původně 5 000 Kč za měsíc (.pdf). První dávku bylo možné získat už v měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. Následně si o příspěvek mohli žádat opakovaně po dobu pěti kalendářních měsíců.

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek 3 000 Kč.

Od začátku července 2023 došlo ke zpřísnění podmínek pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Částky související s bydlením jsou poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů pod názvem Lex Ukrajina 5. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky měly zvýšit účast Ukrajinců na hrazení životních nákladů (.pdf).

Příjmy převyšují výdaje

V dubnu letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že podle dat pracuje v České republice přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě vyšší.

Zaměstnanost sleduje i Úřad práce, z jehož tiskové zprávy vyplývá, že ke konci dubna bylo zaměstnaných 118 163 ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 3). V nejnovější tiskové zprávě, kterou úřad zveřejnil až po odvysílání námi ověřované debaty, stojí, že jich bylo již zhruba 121 000 (.pdf, str. 2). Pracující uprchlíci do rozpočtu přispívají odvody z výdělků, daní z přidané hodnoty a spotřební daní.

V lednu 2024 MPSV uvedlo, že za daný měsíc přinesli ukrajinští uprchlíci do státního rozpočtu více něž dvojnásobek toho, na kolik vyšly humanitární příspěvky (.pdf). Podpora běženců stála 0,9 miliardy korun, zatímco z odvodů na pojistném nebo spotřební dani stát získal 1,9 miliardy. Z tiskové zprávy vyplývá, že trend v příjmech a výdajích na uprchlíky se změnil již ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy příjmy přesáhly výdaje (.pdf, str. 2).

Podle analytičky MPSV Magdaleny Klimešové stát vyplatil za první čtvrtletí roku 2024 na podporu ukrajinských uprchlíků zhruba 3,5 miliardy korun, zatímco příspěvky Ukrajinců do státní kasy činily přibližně 6,4 miliardy korun. Mnoho uprchlíků ale stále pracuje na pozicích pod svou kvalifikací. Problémem je zejména složité uznávání diplomů a případná neznalost českého jazyka.

Shrnutí

Podle MPSV bylo v dubnu 2024 na českém pracovním trhu přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Obdobný údaj uvádí i Úřad práce. České ekonomice tito pracující uprchlíci přispívají více způsoby. Kromě toho, že zaplňují neobsazená pracovní místa, přispívají do státního rozpočtu odvody a daněmi. Příjmy, které stát z těchto odvodů a daní získal, překročily výdaje na pomoc uprchlíkům v ČR poprvé v polovině roku 2023. V prvním čtvrtletí roku 2024 přispěli ukrajinští uprchlíci téměř dvojnásobek oproti vyplacené pomoci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na tvrzení Andreje Babiše, který v debatě uvedl, že Fiala na své jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě přivedl zbrojaře Michala Strnada (video, čas 1:03:47). Ten je majitelem a předsedou představenstva průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG). CSG je mimo jiné nejvýznamnější zbrojařskou firmou v Česku.

Fialova návštěva Bílého domu

Premiér Petr Fiala se s Joem Bidenem v Bílém domě setkal v rámci své třídenní návštěvy USA, která probíhala od 14. do 16. dubna 2024. S americkým prezidentem měl Fiala schůzku v pondělí 15. dubna. Po úvodní řeči před novináři pokračovala bilaterální jednání mezi představiteli obou států bez přítomnosti médií. 

Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se na české straně jednání účastnil vedle něj a předsedy vlády také velvyslanec v USA Miloslav Stašek, první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák „a pak lidé přímo od premiéra“. Tyto osoby ovšem blíže nespecifikoval. Podle Staška o podobě týmu, který se jednání účastnil, „rozhoduje americká strana, která stanovuje formát jednání“. 

Novinky.cz uvedly, že vedle výše zmíněných osob se jednání také zúčastnili vrchní ředitelka Sekce Kabinetu předsedy vlády Petra Fojtíková, ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka a ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády Jakub Kajzler. Ten o svém setkání s Joem Bidenem informoval i na síti X (dříve Twitter), stejně jako např. Jiří Kozák. Kromě nich byla s delegací ve Washingtonu také mluvčí vlády Lucie Ješátková.  

Premiér Petr Fiala o průběhu jednání novinářům řekl, že s prezidentem Bidenem mluvili především o ruské invazi na Ukrajinu, české muniční iniciativě nebo vzájemných ekonomických vztazích. Tématem podle předsedy vlády byla i přítomnost českých firem na americkém trhu a možnost posílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dodávek zkapalněného zemního plynu. 

Michal Strnad v USA

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli zmínku, že by se Michal Strnad zúčastnil jednání mezi Fialou a Bidenem. Strnad se neobjevuje ani na žádné fotografii z premiérovy návštěvy Bílého domu. Ve Washingtonu se sice v dubnu 2024 nacházel, dohledatelná je ale pouze jeho účast na galavečeři zaměřené na prezentaci českých investic v USA, která proběhla 16. dubna ve washingtonském Cosmos Clubu. Večeři pořádal spolek Jagello 2000, který se věnuje oblasti české zahraniční bezpečnostní politiky a členství ČR v NATO. Michal Strnad byl zachycen např. na fotografii u facebookového příspěvku skupiny Jagello 2000.

Na zveřejněných fotografiích lze rozpoznat, že Strnad na galavečeři seděl u stejného stolu jako premiér Petr Fiala, bližší informace o jejich jednání ale nejsou k dispozici. Podle ředitele odboru komunikace Smolky Michal Strnad do USA „přijel po vlastní ose“ jako zbytek podnikatelské delegace a nebyl součástí doprovodného týmu premiéra Fialy. Podobně se pro Demagog.cz vyjádřila i mluvčí vlády Lucie Ješátková, podle které Strnad „nebyl součástí delegace premiéra“ a návštěvy v Bílém domě se neúčastnil.

Závěr

Petr Fiala vyvrací tvrzení Andreje Babiše, že s sebou na jednání do Bílého domu vzal zbrojaře Michala Strnada. Podle veřejně dostupných informací se Strnad jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem opravdu nezúčastnil, což pro Demagog.cz potvrdila i mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková. Z dostupných zdrojů vyplývá, že se schůzky neúčastnil ani jiný český zbrojař. Z těchto důvodů hodnotíme výrok premiéra Petra Fialy jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, kdy se česká veřejnost dozví, kolik peněz Česko přispívá do muniční iniciativy pro Ukrajinu. Předseda vlády odpověděl, že již v minulosti řekl, že jde o vyšší stovky milionů korun. Přesnou částku prý ale v tuto chvíli říct nemůže, protože se jedná o utajené informace. Zároveň dodal, že veřejnost se přesnou částku dozví, až to bude možné.

Vyjádření Petra Fialy

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Prostřednictvím bilaterální spolupráce s třetími zeměmi (státy mimo EU) chce Česká republika Ukrajině dodávat zbraně, munici a jinou zbrojní techniku. Český návrh se podle prezidenta Petra Pavla k polovině dubna 2024 rozhodlo podpořit 20 států. 

Přesná částka, kterou Česko na nákup munice vyčlenilo, není známá, protože její výši vláda přijala v utajeném režimu. Premiér uvedl, že toto rozhodnutí podle něj bylo správné kvůli bezpečnosti lidí, kteří na muniční iniciativě pracují. 

Petr Fiala na začátku dubna v pořadu Co na to premiér na CNN Prima News řekl, že na nákup munice pro Ukrajinu dá Česká republika vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15). Dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Muniční iniciativa

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). 

Třetí pilíř tvoří právě zmíněná muniční iniciativa, v rámci které chce Česko Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Konkrétní ambicí je dodat Ukrajině 800 000 nábojů do konce roku 2024. Petr Fiala před jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v Praze na konci května řekl, že do iniciativy už přispělo 15 zemí částkou 39,5 miliardy korun.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala dříve opravdu řekl, že česká vláda na pomoc Ukrajině v rámci muniční iniciativy vyčlení vyšší stovky milionů korun. Vyjádřil se tak na začátku dubna na CNN Prima News. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v debatě zmiňoval, že je v zájmu České republiky, aby se Ukrajina dokázala ubránit ruské agresi. Podle jeho slov se jedná o „jedinou cestu k míru“, a proto je dle něj důležité, aby Česko Ukrajině pomáhalo. Uvádí, že v rámci této pomoci Česko organizuje iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu, a tvrdí, že se do této iniciativy spolu s ČR zapojilo 15 států.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojit i další státy.

Počet států zapojených do muniční iniciativy

Jednotlivé státy se mohou k iniciativě oficiálně připojit podepsáním memoranda o porozumění s Českou republikou. Podle informací dostupných před ověřovanou debatou, které ministryně obrany Jana Černochová uvedla koncem května, se k iniciativě připojilo celkem 18 států. Stejné číslo zmínil předtím i náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Jednotlivé státy v rámci iniciativy přislíbí konkrétní částku, kterou následně pošlou České republice. Ke konci května 2024 peníze přišly jenom od pěti států, konkrétně od Kanady, Dánska, Nizozemska, Portugalska a také od Německa. Konkrétní částku ale přislíbilo i Norsko, Švédsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Lucembursko a Belgie. Polsko rovněž Česku přislíbilo konkrétní částku, kterou posléze dokonce zdvojnásobilo, její výše nicméně není z veřejných zdrojů dohledatelná. Vedle toho slíbilo i logistickou pomoc.

Připojení k iniciativě deklarovala i Francie, která ovšem neuvedla, zda poskytne finanční prostředky. Ve veřejně dostupných zdrojích je možné naopak dohledat jen zmínky o tom, že se Francie podílí na vyhledávání dostupných zásob munice a střelného prachu. Řecko se rozhodlo zapojit tím, že prodá iniciativě munici ze svých zásob.

Závěr

Podle informací, které byly veřejně dostupné v době debaty, se zavázalo poslat peníze na českou muniční iniciativu celkem 15 zemí, 5 z nich už tehdy finanční prostředky Česku přímo zaslalo. Některé další státy, např. Řecko, se rozhodly do českého projektu zapojit jiným způsobem. Dle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové z konce května se tak do iniciativy zapojilo celkově 18 států. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátora, který tvrdí, že optimistická očekávání, jež Fiala vyslovil ve svém vánočním projevu (video), se nyní propisují v realitu. Předseda vlády přitakává, že je podle něj už nyní lépe a řada institucí navíc očekává, že v celém letošním roce česká ekonomika poroste.

Domácí instituce

Růst ekonomiky se obvykle měří pomocí vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Ministerstvo financí (MF) ve své nejnovější Makroekonomické predikci (.pdf) z letošního ledna představilo aktuální ekonomické výhledy pro rok 2024. Podle resortu se „česká ekonomika v minulém roce pohybovala na hraně recese.“ Za rok 2023 podle předběžného odhadu HDP kleslo o 0,6 %, v roce 2024 by se však mělo zvýšit o 1,2 % (.pdf, str. 3). Růst ekonomiky podle MF nastane převážně díky obnovenému růstu spotřeby domácností, soukromým investicím a růstu exportních trhů (.pdf, str. 1).

Česká národní banka (ČNB) v únoru 2024 zveřejnila své prognózy ve Zprávě o měnové politice (.pdf). Dle ní se „letos sice ekonomický růst obnoví, bude však velmi umírněný“ (.pdf, str. 13). Konkrétně by HDP by mělo vzrůst o 0,6 % (str. 14). ČNB k růstu spotřeby domácností uvádí, že se bude obnovovat jen pozvolna, a to i kvůli opatřením spojeným s vládním konsolidačním balíčkem (.pdf, str. 14).

Zahraniční prognózy

České HDP se v letošním roce zvýší i podle analýz mezinárodních organizací. Např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává růst o 1,6 % a Mezinárodní měnový fond odhaduje růst o 1,2 % (.pdf, str. 3).

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, které je součástí Evropské komise, vydalo Evropskou ekonomickou předpověď (.pdf) až den po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru. České HDP podle této predikce letos meziročně vzroste o 1,1 % (.pdf, str. 49).

Závěr

Jak české, tak zahraniční instituce očekávají, že ekonomika v letošním roce poroste. Jejich odhady růstu HDP se pohybují od 0,6 % do 1,6 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o růstu reálných mezd v souvislosti s očekávaným hospodářským růstem v letošním roce. Jako reálná mzda se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci, tedy ta, která zohledňuje, kolik si toho za vydělané peníze koupíme.

Pro kontext je vhodné uvést, že reálná mzda několik let v řadě klesala. Poslední měření Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 3. čtvrtletí roku 2023 zaznamenalo její meziroční pokles o 0,8 %, snížila se tedy už osmé čtvrtletí v řadě (.xlsx). Naposledy ČSÚ zaznamenal růst reálné mzdy ve 3. čtvrtletí roku 2021, kdy reálná mzda meziročně narostla o 1,2 % (.xlsx). Od posledního čtvrtletí roku 2021 ale klesá.

Predikce Ministerstva financí předpokládá, že by se měl v roce 2024 skutečně obnovit růst průměrné reálné mzdy, a to o 3,2 % v celém roce. V jednotlivých čtvrtletích by se měl pohybovat od 2,8 % do 3,8 % (.pdf, str. 2, 36–37). Také Hospodářská komora, podobně jako ministerstvo, předpokládá růst reálných mezd (.docx, str. 3). Česká bankovní asociace (ČBA) ve své prognóze např. uvádí, že reálné mzdy v letošním roce porostou o 3,9 %, Česká národní banka (ČNB) mluví o 4 % (.pdf, str. 43–44). Můžeme zmínit také prognózu společnosti Deloitte, která očekává růst o 1,9 %.

Závěr

Instituce jako Ministerstvo financí, ČNB, Hospodářská komora nebo Česká bankovní asociace očekávají, že reálné mzdy v letošním roce vzrostou. Konkrétní odhady hovoří o růstu mezi 2 a 4 %. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předešleme, že inflaci kromě České národní banky může svými kroky ovlivnit i vláda. Andrej Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Růst inflace

Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná roční míra inflace pomalu rostla po většinu doby, kdy byl Andrej Babiš ministrem či premiérem. Meziročně se nejvíce zvýšila v roce 2017, a to o 1,8 procentního bodu (p.b.). Nejednalo se tedy ani zdaleka o historicky nejvyšší roční nárůst v této statistice – inflace více stoupla v letech 1998, 2004, 2008 a později v roce 2022, tedy prvním roce vládnutí Petra Fialy, kdy se zvýšila o 11,3 p. b.

Graf průměrné roční míry inflace nicméně nezobrazuje podrobný vývoj v průběhu roku. Zmiňovaná statistika totiž srovnává právě jen průměr inflace, který se pro daný rok vypočítává z hodnot za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na meziroční vývoj inflace za každý měsíc samostatně, lze vidět, že od srpna až do prosince 2021 byla inflace výrazně vyšší než na začátku roku. Graf (meziročního) růstu inflace v jednotlivých měsících tak ukazuje, že předěl mezi Babišovou vládou a vládou Petra Fialy na přelomu let 2021 a 2022 byl plynulejší, než jak vyplývá z prvního grafu.

Petr Fiala zjevně poukazuje právě na to, že kontinuální růst inflace, který v Česku trval zhruba do července 2022, začal ještě za vlády Andreje Babiše a už během druhé poloviny roku 2021 byl poměrně výrazný. V prosinci 2021 nakonec meziroční inflace činila 6,6 % a byla nejvyšší od roku 2008, kdy ceny vzrostly převážně kvůli světové hospodářské krizi (.pdf, str. 1). V lednu 2022, kdy byl u moci Fialův kabinet pouze několik týdnů, pak byla inflace nejvyšší od roku 1998.

Závěr

Růst průměrné roční míry inflace i měsíční (meziroční) inflace dále pokračoval i v prvním roce Fialovy vlády. Předseda vlády má ovšem pravdu v tom, že ceny během působení Babišova kabinetu ve srovnání s předcházejícím obdobím začaly růst nejrychlejším tempem za posledních několik let. Vyšší byly pouze na konci roku 1997, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala mluví o nedávném rozhodnutí vlády zařadit látku HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání, a to od 1. března letošního roku. Premiér odpovídá na dotaz moderátorky, zda tento zákaz neměl vstoupit v účinnost okamžitě po jeho schválení (.pdf). Tvrdí, že se tak stane v nejdřívějším možném termínu, jelikož ho bude muset ještě notifikovat Evropská komise (EK).

Nejprve uveďme, že se v právních předpisech rozlišuje platnost a účinnost. Platnost znamená, že se daný předpis stává součástí právního řádu. Vstupem v účinnost, o které Fiala mluví, je pak předpis závazný a normy, jež jsou jeho součástí, jsou právně vynutitelné.

Členské státy Evropské unie mají povinnost Evropské komisi oznamovat změny vnitrostátních technických předpisů a důvody, proč k nim přistoupily (.pdf, str. 6). Toto pravidlo se přitom vztahuje právě i na změny v českém nařízení o seznamu návykových látek (.docx, str. 6, 9), jehož úpravy tak Česká republika Komisi nahlašovala už v minulosti. EK pak tato nová opatření oznámí ostatním zemím, přičemž jak samotná EK, tak i ostatní členské státy mohou k návrhu podat připomínky (.pdf, str. 6).

Podle směrnice, ze které tato povinnost vyplývá, členský stát musí za standardních okolností odložit „přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce“ ode dne, kdy Komise jeho oznámení obdržela (.pdf, str. 7). To zajišťuje, že mají ostatní státy a EK dostatečný čas na podávání připomínek (.pdf, str. 14–15).

Ze zmíněného tříměsíčního pravidla ale existuje výjimka v případě, že stát navrhuje předpis z naléhavých důvodů ve spojitosti s ochranou veřejného zdraví (.pdf, str. 8). Unijní stát ovšem musí Evropské komisi naléhavost přijetí předpisu řádně odůvodnit. EK se potom podle směrnice k dané věci „vyjádří co nejdříve“ a kromě jiného posuzuje, jestli je použití tohoto výjimečného postupu oprávněné.

Právě ochranou veřejného zdraví odůvodňuje Fialův kabinet zařazení HHC na seznam zakázaných látek (.docx, str. 7). Podle dokumentů, které vláda zveřejnila, byl návrh předpisu nahrán do unijního Informačního systému technických předpisů (TRIS) 7. února 2024 (.docx, str. 6). Ministr zemědělství Marek Výborný k tomu později řekl, že dle jeho odhadu by notifikace ze strany EK měla trvat 10 až 20 dní. Podle plánu vlády tak zákaz HHC bude účinný nejpozději od 1. března. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru obdrželo souhlas ze strany EK a nabytí účinnosti zákazu je dle něj očekáváno právě na začátku března.

Účinnost zákazu prodeje HHC tedy závisí na notifikaci ze strany Evropské komise, které Česká republika změnu v seznamu návykových látek musí oznámit. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o zařazení látky HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání. Uveďme, že HHC (hexahydrokanabinol) je polosyntentická droga, která se vyrábí chemickou úpravou hlavní psychoaktivní látky v konopí (THC) nebo kanabidiolu (CBD), jenž je v konopí druhou nejvíce zastoupenou látkou. Na evropském trhu byla droga poprvé identifikována v květnu 2022 (.pdf, str. 10).

V prosinci téhož roku uspořádalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) konferenci, která se zaměřila na výměnu informací o HHC a jeho výskytu na evropském trhu. Jedním ze závěrů setkání bylo, že HHC má podobné účinky jako psychoaktivní THC. V té době bylo HHC identifikováno v nejméně 13 členských státech Evropské unie (EU).

Po konferenci EMCDDA nastaly legislativní úpravy prodeje HHC v mnoha evropských zemích. První plošný zákaz v EU zavedlo Estonsko v únoru 2023, v červnu ho pak následovala Francie. Nedlouho poté HHC zakázalo i Rakousko, Belgie a Dánsko. K tomuto kroku přistoupilo také Maďarsko, Itálie, Slovinsko (.pdf), Švédsko, Finsko, Litva, Polsko (.pdf, str. 2), nebo Řecko.

Zakázat HHC se kromě České republiky chystá také Bulharsko nebo Slovensko. Dodejme, že v Česku bude HHC zakázáno od 1. března 2024. V některých členských státech ale HHC zůstává legální. Podle dostupných informací se jeho omezení nechystá v Holandsku, Španělsku nebo Irsku.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že HHC není ilegální ve všech zemích EU. V několika státech je naopak zakázané a některé další státy zákaz této polosyntentické drogy chystají. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.