Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 291 výroků
Ekonomika 71 výroků
Energetika 24 výroků
Sociální politika 21 výroků
Evropská unie 19 výroků
Invaze na Ukrajinu 16 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 9 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Zemědělství 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Regiony 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Pravda 355 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 25 výroků

Petr Fiala

(...) se nám podařilo za první rok naší vlády snížit počet úředníků o 900, dostali jsme se už na čísla z doby, kdy nastupovala vláda Andreje Babiše.
Právo, 15. dubna 2023
Pravda
Během prvního roku Fialovy vlády došlo ke snížení skutečného počtu úředníků, za rok 2022 jich bylo oproti roku 2021 o 805 méně. Počet úředníků byl v roce 2022 srovnatelný s počtem v roce 2017.

Petr Fiala v rozhovoru mluvil o možnostech snižování počtu státních zaměstnanců. Právě v této spojitosti pak zmínil, že jeho kabinet za první rok ve funkci snížil počet (státních) úředníků.

Definici pozice státních úředníků interpretoval např. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii (.pdf, str. 3) jako „zaměstnance ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“. Kromě úředníků na ministerstvech a Úřadu vlády se tedy jedná i o pracovníky dalších podřízených úřadů (str. 6).

Počet úředníků lze vyjádřit více způsoby. Vláda stanovuje počet tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Systemizovaná místa ale nemusí být reálně obsazena. Zde je dobré doplnit, že právě systemizovaná místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). 

Skutečné množství úředníků zaměstnaných ve správních úřadech státu, které lze nalézt ve státních závěrečných účtech, se od počtu systemizovaných míst obvykle liší (.pdf, str. 72).

Počty systemizovaných úřednických míst 

Andrej Babiš, kterého Petr Fiala ve výroku zmiňuje, poprvé sestavil vládu v prosinci 2017, druhý Babišův kabinet následně vládl od konce června 2018 až do poloviny prosince 2021.

Na konci roku 2017 tehdy nově nastupující kabinet Andreje Babiše rozhodl (.pdf), že počet systemizovaných míst (.xlsx) bude od ledna 2018 stanoven na 78 581 (.pdf, str. 26). O čtyři roky později, v prosinci 2021, bylo z rozhodnutí vlády Andreje Babiše míst 76 329 (.pdf, str. 2). Co se týče systemizace od ledna 2023, Fialův kabinet nejdříve stanovil (.pdf) celkový počet na 75 594 (.docx, str. 1). Další úpravy pak vstoupily v platnost mimo jiné v dubnu, kdy nakonec počet míst odpovídal 75 726 (.pdf, str. 2).

Fialův kabinet tak za první rok své vlády snížil počet systemizovaných míst. V porovnání se stavem na konci prosince 2021 jich v lednu 2023 konkrétně bylo o 735 méně, v dubnu 2023 pak činil tento rozdíl 603 míst.

Zdroj dat v grafu: Ministerstvo vnitra (.docx; .pd; .xlsx; .pdf; .pdf; .pdf)

Skutečný počet úředníků ve státní správě

Jak jsme zmínili v úvodu, data o skutečném počtu úředníků (.pdf, str. 3, 28) lze nalézt ve státních závěrečných účtech, které zveřejňuje Ministerstvo financí. V nich se konkrétně nachází vyčíslení (.pdf, str. 22–24) počtu zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23). Doplňme, že vzhledem k obecnému významu slova úředník nezapočítáváme zaměstnance obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24).

Dostupná data ukazují, že v době vlády Andreje Babiše skutečný počet úředníků rostl. Zatímco v roce 2017 (.pdf, str. 22–23) jich bylo 76 781, v posledním roce Babišovy vlády, tj. v roce 2021 (.pdf, str. 20–21), to bylo 78 459. Bez započítání 644 zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) (str. 21), kteří byli mezi „úředníky“ formálně přesunuti až v roce 2019 (.pdf, str. 23), by celkové množství úředníků v roce 2021 odpovídalo číslu 77 815. 

Zdroj dat: 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Návrh státního závěrečného účtu za rok 2022 v době výroku Petra Fialy ještě nebyl zveřejněn. Vláda ho schválila až 26. dubna 2023, k datu 28. dubna jej Ministerstvo financí nepublikovalo. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení resortu financí, které nám zaslalo přílohu schváleného dokumentu obsahující i data o skutečném počtu úředníků za loňský rok. Podle těchto informací v roce 2022 bylo úředníků 77 654, tj. o 805 méně než v roce 2021. Petrem Fialou uváděné číslo 900 úředníků tak není zcela přesné, stále se nicméně pohybuje na hraně našeho 10% tolerančního pásma.

V případě srovnání se stavem, kdy na konci roku 2017 vláda Andreje Babiše nastupovala do úřadu, je poté nutné oddělit zaměstnance Agentury ochrany přírody a krajiny. Těch v roce 2022 bylo celkem 655, bez jejich započítání by tedy celkový počet úředníků odpovídal číslu 76 999. V porovnání se 76 781 úředníky v roce 2017 se tedy jedná o srovnatelné číslo, které nepřesahuje 77 tisíc. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

V sousedním Polsku mají teď potraviny levnější.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
V sousedním Polsku jsou potraviny opravdu levnější. Jednou z příčin je mj. i polská nulová daň z přidané hodnoty (DPH) na potraviny.

Srovnáním cen potravin v Polsku a Česku se v polovině března 2023 zabýval např. server iDNES.cz. Podle jeho zjištění byla většina základních potravin v polských prodejnách řetězce Lidl levnější než v těch českých.

Z tabulky vidíme, že většina položek byla v Polsku výrazně levnější, a to i přesto, že na konci února cena potravin v Polsku meziročně stoupla o 18,4 %, což byl nejvyšší nárůst od roku 1996. Pouze řepkový olej byl v Polsku dražší než v České republice. Jednoupříčin nižších cen v Polsku je podle odborníků mj. tamní nulová DPH na základní potraviny, kterou Polsko zavedlo na začátku loňského roku. Příznivý vliv na výhodnost cen polských potravin pro české zákazníky může mít i levný zlotý.

Ve druhé polovině března porovnávaly ceny potravin v Polsku a České republice také Seznam Zprávy. I podle tohoto serveru byly potraviny v Polsku levnější – jednalo se např. o chléb, máslo, mléko, vejce či kuřecí maso. Stejně dopadl i další podobný test, který provedla redakce webu Měšec.cz 30. března. O tom, že jsou ceny většiny základních potravin v Polsku stále nižší než v Česku, informovala 23. dubna i zpravodajská stanice CNN Prima News.

Petr Fiala

Jsme si dali za cíl, že na příští rok musíme deficit snížit zhruba o jedno procento HDP, což je nějakých 70 mi­liard korun.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Premiér Fiala na konci března uvedl, že vláda hodlá snížit deficit státního rozpočtu na příští rok o 1 % HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun. Úspory v této výši sliboval např. i ve svém novoročním projevu. Zmiňme, že konkrétní úsporná opatření vláda zatím neschválila.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru zmiňuje, že vláda na letošní rok sestavila rozpočet se schodkem 300 miliard korun, což je podle něj příliš vysoké číslo. Kvůli tomu si vláda údajně dala za cíl, že deficit rozpočtu na příští rok sníží o 1 % hrubého domácího produktu (HDP), tedy přibližně o 70 mld. Kč. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali některý z vládních představitelů takový závazek veřejně deklaroval.

Cíl ušetřit 70 mld. korun na výdajové stránce státního rozpočtu zmiňují vládní představitelé opakovaně. Nejprve o něm hovořil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v listopadu 2022, kdy zároveň upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Předseda vlády Petr Fiala pak ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí“.

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O tom, že chce vláda snížit schodek o 1 % HDP, tedy přibližně o 70 mld. Kč, mluvil Petr Fiala na konci března, dle jeho tehdejšího vyjádření by měl kabinet zveřejnit konsolidační balíček za „několik týdnů“. Zároveň dodal, že kabinet pracuje na důchodové reformě.

Doplňme, že dle dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí (.pdf) by měl HDP v roce 2023 být 7 475 miliard korun (str. 29), zmíněné jedno procento HDP by mělo tedy činit téměř 75 miliard.

Nutné je také dodat, že o návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. Na finální podobě konsolidačního balíčku se chce dohodnout do 2. května s cílem posunout návrh do Poslanecké sněmovny začátkem června.

Úsporná opatření

Úspory může přinést např. návrh reformy daně z přidané hodnoty, kterou podle České televize připravil ministr financí Stanjura. Podle tohoto návrhu by mohly být současné tři sazby 10 %, 15 % a 21 % nahrazeny pouze základní sazbou 21 % a sníženou 14 %. Některé služby a zboží jako například vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce by se mohly z nejnižší sazby přesunout do té nejvyšší. O podobě návrhu, kterou Petr Fiala označil za uniklé interní analytické materiály, budou nicméně vládní strany dále jednat.

Jedním z úsporných opatření je i novela o nižší valorizaci důchodů, jež vstoupila v účinnost 20. března. Nová verze zákona do mimořádné valorizace započítává jen třetinu růstu reálných mezd. Dodejme, že kvůli této novele chystá opoziční hnutí ANO ústavní stížnost. Pro nutnost ústavního přezkumu se vyslovil i prezident Petr Pavel z důvodu její retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze.

Další možná úsporná opatření (.pdf) vycházejí z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), které navrhuje např. konec státní podpory stavebního spoření, zrušení výchovného, zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku nebo snížení podpory v nezaměstnanosti.

Závěr

Vláda si skutečně dala za cíl snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o jedno procento HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun. Petr Fiala se takto vyjádřil na konci letošního března. Již dříve jak on, tak i ministr financí Zbyněk Stanjura, hovořili o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Jako to dělala předcházející vláda, že stanovila dvě sazby DPH a pak (...) přesouvala položky z jedné snížené sazby do druhé.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Dvě snížené sazby DPH byly zavedeny novelou, jejíž předkladatelem bylo MF v čele s Andrejem Babišem. Během jeho vlády pak došlo k přesunu z první (15%) do druhé (10%) snížené sazby např. u domácí péče o děti a nemocné osoby nebo u čištění vnitřních prostor domácností.

Daň z přidané hodnoty (DPH) se řídí zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten stanovuje základní sazbu DPH 21 %, první sníženou sazbu 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. Druhou sníženou sazbu zavedla již vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014, přičemž předkladatelem návrhu bylo Ministerstvo financí, které tehdy vedl Andrej Babiš.

Během prvnídruhé vlády Andreje Babiše došloněkolika změnám zákona o dani z přidané hodnoty. Novela č. 6/2019 Sb. přesunula do druhé, desetiprocentní, snížené sazby DPH pozemní a vodní pravidelnou hromadnou dopravu cestujících. Nejednalo se nicméně o návrh tehdejší vlády, ale o návrh skupiny poslanců z hnutí STAN (.pdf). Kabinet Andreje Babiše k navrhované změně zaujal nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Novelou z června 2018, kterou předložila Babišova vláda, bylo do druhé snížené sazby DPH přeřazeno vícero položek, např. domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany, opravy obuvi, opravy kol, kadeřnické a holičské služby nebo mytí oken a čištění vnitřních prostor domácností. Jen některé z přesunutých položek přitom před touto změnou náleželo do první (15%) snížené sazby (.pdf, str. 16). Zmiňme, že touto novelou došlo také k přeřazení točeného piva konzumovaného v restauracích do druhé snížené sazby.

Vláda v květnu 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. Ten sice poslanci schválili, novela ovšem nepřesouvala položky ze snížené 15% sazby do 10% (.pdf). Vládou navržená novela č. 609/2020 Sb. pak do první, patnáctiprocentní, snížené sazby DPH zařadila zpracování komunálního odpadu.

Předešlá vláda Andreje Babiše tedy skutečně přesunula některé položky z první (15%) do druhé (10%) snížené sazby např. služby mytí oken, čištění vnitřních prostor domácností nebo domácí péči o děti a nemocné osoby. Dvě snížené sazby byly nicméně zavedeny již vládou Bohuslava Sobotky v roce 2014. Předkladatelem nicméně tehdy bylo Ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

(...) si nehrajeme na to, že v kaž­dé obci máme pobočku pošty. To prostě není pravda, v každé obci není. Máme přes šest tisíc obcí a tři tisíce poboček, přičemž v řadě měst jich je hned několik.
Právo, 15. dubna 2023
Regiony
Pravda
V Česku je opravdu více než 6000 obcí a přibližně 3000 poboček České pošty. Ty se nenacházejí v každé obci, přičemž v řadě městech je jich vícero.

Premiér Petr Fiala o pobočkách pošty hovoří v souvislosti s plánovaným rušením tří set z nich. Zmiňuje, že se provozovny nenachází v každé obci a uvedenými čísly argumentuje, že poštovní služby budou pro občany zajištěny i po zrušení některých poboček, jelikož dle něj již v současné době nadpoloviční většina obcí žádnou pobočku dlouhodobě nemá, a přesto jsou poštovní služby nějak zajišťovány.“

Podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je v České republice skutečně více než šest tisíc obcí. Součet všech obcí je konkrétně 6254. Dodejme, že se jedná o číslo bez čtyř vojenských újezdů, které jsou na stránkách úřadu rovněž evidovány.

současnosti má Česká pošta 3200 poboček, přičemž kvůli legislativním změnám, které kabinet Petra Fialy schválil, se počet provozoven od 1. července letošního roku sníží na 2900. To, že svou pobočku skutečně nemá každá obec, lze vidět na mapě všech poboček a partnerských výdejních míst České pošty, kterou lze nalézt na jejím webu. Z mapy je taktéž patrné, že především větší města mají poboček více. Právě jich se má plánované rušení dotknout nejvýrazněji.

V Česku je tedy skutečně více než 6000 obcí a přibližně 3000 poboček České pošty, přičemž její provozovny nejsou v každé obci, jak správně uvádí předseda vlády Fiala. V řadě městech je navíc poštovních poboček hned několik. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Ve srovnání s Evropou u nás dominují velké podniky (v zemědělství, pozn. Demagog.cz).
Právo, 15. dubna 2023
Zemědělství
Evropská unie
Pravda
Data Eurostatu ukazují, že velké zemědělské podniky s hodnotou produkce nad 500 tisíc € ročně jsou v ČR zodpovědné za 79 % zemědělské produkce. Ve většině zemí EU se přitom podíl pohybuje pod 50 %. Podobně je tomu tak i při srovnání z hlediska rozlohy obhospodařované půdy.

Petr Fiala svůj výrok uvádí v souvislosti s tématem drahých potravin. Mluví o vládní snaze podpořit menší farmáře, jelikož ve srovnání s Evropou u nás, dle jeho vyjádření, dominují v zemědělství velké podniky. 

Srovnání České republiky a dalších zemí EU nabízí např. evropský statistický úřad Eurostat, který v minulém roce zveřejnil analýzu s názvem Zemědělské podniky a zemědělská půda v Evropské unii.

Podle těchto dat za rok 2020 představovaly dvě třetiny (63,7 %) celkového počtu všech zemědělských podniků v EU (z hlediska hodnoty standardní produkce) velmi malé a malé zemědělské podniky – tedy kategorie podniků s hodnotou produkce mezi 2 000 a 8 000 € ročně. Naproti tomu velké zemědělské podniky, které Eurostat vymezuje jako podniky s hodnotou produkce 250 000 € a více, představovaly 3,3 % z celkového počtu. Podobně je tomu i při porovnávání počtu podniků z hlediska velikosti rozlohy zemědělské půdy, na níž subjekt hospodaří.

Co se tedy týče početního zastoupení, je velkých zemědělských podniků v EU (i v ČR) pochopitelně méně než těch malých. Data Eurostatu však ukazují, že velké podniky odpovídaly za většinu celkové hodnoty zemědělské produkce EU.

Pro upřesnění – Český statistický úřad považuje (.pdf, str. 1) za „velké zemědělské podniky“ subjekty s roční produkcí 500 tisíc € a více. Následující graf proto zahrnuje i tuto kategorii.

Podle Eurostatu jsou v ČR velké podniky s produkcí nad 500 tisíc € zodpovědné za 79 % hodnoty české produkce. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhé příčce hned za Dánskem. U většiny zemí EU se přitom podíl pohybuje pod 50 %.

Pokud budeme vycházet přímo z definic Eurostatu a srovnáme subjekty s produkcí nad 250 tisíc € ročně, odpovídá tento podíl u ČR 85 %. Ve většině unijních zemí hodnota nepřekračuje 60 %, průměr EU je pak 59 %.

Eurostat také zveřejnil data o rozloze půdy, kterou zemědělské podniky obhospodařují. Subjekty s půdou o rozloze 100 hektarů a více v České republice podle této statistiky v roce 2020 hospodařily na 86 % zemědělské půdy. Tato rozloha je nejvyšší kategorie, kterou Eurostat uvádí. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhém místě hned za sousedním Slovenskem. Ve většině států EU se podíl pohybuje pod 60 %.

Pokud se podíváme na hodnocení českého zemědělství z pohledu velikosti zemědělských podniků, průměrná výměra jednoho podniku byla v roce 2020 podle Českého statistického úřadu 121 hektarů (.pdf, str. 1). Ke stejné hodnotě se lze dopočítat i při použití dat Eurostatu. Dle jeho údajů poté průměr v EU odpovídá jen přibližně 17 hektarů.

Velké zemědělské podniky se 100 a více hektary tedy podle dat Eurostatu v Česku hospodaří na 86 % celkové zemědělské půdy. Ve většině zemí EU je to přitom méně než 60 %. Velké podniky s roční produkcí nad 500 tisíc € jsou také v ČR zodpovědné za 79 % české zemědělské produkce, ve většině zemí se tento podíl pohybuje pod 50 %. Lze tak říci, že v ČR „dominují“ velké zemědělské podniky, jak uvádí Petr Fiala. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

(...) podpořit existenci rodinných farem, což děláme.
Právo, 15. dubna 2023
Zemědělství
Ekonomika
Pravda
Za vlády Petra Fialy došlo ke změně Strategického plánu společné zemědělské politiky na období let 2023–2027, díky které má jít menším zemědělským podnikům více finančních prostředků.

Úvodem zmiňme, že Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) definuje rodinnou farmu jako: „polnohospodářskou výrobu, na které se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové rodiny a nejméně jeden z členů rodiny je držitelem příslušného osvědčení.“zákoně však dosud není rodinná farma definována a pohlíží se na ni stejně jako na velké agropodniky.

Vláda Petra Fialy v říjnu 2022 schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027 (.pdf), který stanovuje podmínky pro zemědělské dotace. Například na tzv. redistributivní platby, tedy platby na podporu prvních 150 hektarů (.pdf, str. 237–238), má jít nyní 23 % z celkových přímých plateb, místo 10 %, které dříve v plánu navrhovala ještě vláda Andreje Babiše. Tato změna výrazně podpoří menší zemědělce, tedy i rodinné farmy.

Zároveň byla stanovena maximální hranice dotace na 30 milionů korun na jeden projekt oproti předešlé hranici 150 milionů korun, což by mělo představovat „kompromis mezi potřebou podpory především malých a středních podniků a zachováním dílčí podpory i velkých podniků“ (.pdf, str. 636–637). Dodejme, že podpora menších a středních zemědělců je v souladupožadavky Evropské komise, která český plán schválila na konci loňského listopadu.

Proti těmto změnám protestovala Agrární komora ČRZemědělský svaz ČR. Svůj nesouhlas vyjádřili např. v září minulého roku před Kongresovým centrem v Praze, kde se sešli unijní ministři zemědělství a rybolovu. Hlavní kritika protestujících mířila k přesunu peněz směrem k malým farmářům. Protest naopak kritizovala Asociace soukromého zemědělství (ASZ) sdružující menší farmáře. Asociace změnu naopak vítá, protože předcházející dotační politika podle ní zvýhodňovala hlavně velké podniky.

Stejný postoj jako ASZ zaujal také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který konstatoval (.pdf, str. 15–16), že předešlá vláda Andreje Babiše, navzdory strategiím Ministerstva zemědělství (.pdf) a evropského dotačního programu, pomáhala především velkým podnikům s milionovými zisky. Pro malé a střední podniky bylo v té době obtížné na základě kritérií Programu rozvoje venkova na období let 2014–2020 na dotace dosáhnout (.pdf, str. 15), a to i přesto, že to bylo cílem (.pdf) projektu.

Vláda Petra Fialy tedy schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027, díky čemuž má docházet k vyšší podpoře menších farmářů, tedy i rodinných farem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Na letošek máme (v návrhu státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz) deficit pod 300 miliard korun.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Rozpočet 2023
Pravda
Ve schváleném státním rozpočtu pro letošní rok je skutečně plánovaný deficit 295 miliard Kč. Ministerstvo financí později uvedlo, že příjmy v letošním roce mají být oproti návrhu nižší. Nižší ovšem mají být i výdaje, a podle mluvčího tak chyba v rozpočtu neovlivní schodek.

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf), který vláda Petra Fialy schválila na konci loňského září, počítá se schodkem 295 miliard Kč. Poslanecká sněmovna odsouhlasila návrh v listopadu 2022 a po podepsání prezidentem byl zákon o státním rozpočtu vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Pro úplnost je ovšem vhodné uvést, že rozpočet nepočítá např. s mimořádnou valorizací důchodů, ke které dojde v červnu letošního roku. Kabinet Petra Fialy se v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodl (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů této valorizace (.docx). Na základě této úpravy vzroste průměrná penze pouze o 760 Kč (.doc, str. 4) namísto 1 770 korun, o které by se zvýšila dle dřívějších pravidel. I tak ale výdaje na důchody vzrostou o 15 miliard Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci března 2023 přesto uvedl, že vláda hodlá dodržet plánovaný schodek státního rozpočtu.

Ministerstvo financí nicméně v polovině dubna oznámilo, že státní rozpočet na letošní rok je chybný. Výnosy z tzv. windfall tax (tedy daně z neočekávaně velkých zisků), která byla zavedena v listopadu 2022, totiž původně rezort odhadl na přibližně 85 miliard korun. O stejné částce mluvil dříve i ministr financí Stanjura. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) na zavedení této daně přesněji mluví o 84,8 mld. Kč. V současné době však ministerstvo příjmy z této daně odhaduje pouze na 40 miliard Kč.

Zbyněk Stanjura nicméně uvedl, že kromě menších příjmů by stát v letošním roce měl mít i nižší výdaje, a to kvůli nižším kompenzacím vysokých cen energií. Podle mluvčího resortu financí Tomáše Weisse tak změna příjmů neprohloubí deficit. „Pro účely udržení navrženého deficitu státního rozpočtu 295 miliard korun nicméně zůstává klíčové, aby mimořádné příjmy pokryly mimořádné výdaje, tedy aby jejich poměr zůstal rozpočtově neutrální, což aktualizované odhady ministerstva financí nyní potvrzují," dodal Weiss.

Dodejme, že odhad příjmů z windfall tax Národní rozpočtová rada (NRR) kritizovala již v říjnu 2022, kdy ve své tiskové zprávě uvedla: „NRR stejně jako v minulosti upozorňuje, že očekávané příjmy státního rozpočtu by měly být kalkulovány pouze na základě platných zákonů. (…) Předložený návrh rozpočtu kalkuluje s příjmy z odvodů výrobců energií a daně z mimořádných zisků, kdy ani pro jeden z těchto titulů neexistuje zákonný podklad, a ani nejsou známy konkrétní parametry.“

V návrhu státního rozpočtu na letošní rok tedy vláda skutečně počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. Ministerstvo financí sice uvedlo, že na příjmové stránce rozpočtu je tento plán chybný, podle Zbyňka Stanjury ale bude mít stát i nižší výdaje. Vláda i přes změnu příjmů plánuje dosažení schodku do 300 miliard tak, jako stojí v návrhu státního rozpočtu. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Z finančních úřadů se ruší ty, které vykonávají činnost jen dvakrát do roka. Jsou to většinou úřady, které už fungovaly na tom principu 2+2, to znamená, že dva zaměstnanci tam přijeli na dva dny v týdnu.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda oznámila, že zruší 77 pracovišť finančních úřadů, z nichž 56 funguje v tzv. režimu 2+2, kdy 2 úředníci pracují v dané obci 2 dny v týdnu. Dle resortu financí lidé tyto pobočky prakticky nenavštěvují a služby využívají hlavně v lednu a březnu při podávání některých přiznání.

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství 11. dubna 2023 oznámily, že k 1. červenci letošního roku plánují zrušit 77 územních pracovišť finančních úřadů. Podle zmíněných institucí má tímto krokem postupně dojít k zefektivnění státní správy.

Z celkového počtu rušených pracovišť jich 56 nyní operuje v omezeném režimu 2+2, což znamená, že dva zaměstnanci ze svých stálých úřadů přijíždějí na pracoviště na dva dny v týdnu. Ze současných 201 územních pracovišť finančních úřadů tak funguje právě 56 – 23 již od roku 2016, zbylých 33 pracovišť bylo do principu 2+2 převedeno v roce 2020. Aktuální rušení pracovišť se tedy dotkne všech úřadů, které v režimu 2+2 fungují.

Zmiňme, že dřívější rozšíření systému 2+2 z roku 2020 bylo motivováno snahou snížit provozní výdaje Finanční správy. V tehdejším oznámení o převedení úřadů do optimalizovaného režimu Finanční správa uvedla, že k tomu, aby úřady fungovaly efektivně, je nutné přizpůsobit jejich strukturu reálné – tj. snížené – poptávce. Úřad tehdy dodal, že i přes zavedení omezení bude zachována dostupnost služeb. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v dubnu za tři hlavní důvody pro nynější rušení územních pracovišť označil (video, čas 1:28) úspory, nízkou vytíženost pracovišť a schopnost „nabídnout jinou alternativu“ pro obyvatele dotčených obcí a měst. Stanjura také řekl, že tyto kroky v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun.

Tisková zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že podle provedené analýzy daňoví poplatníci už nyní služby pracovišť v režimu 2+2 „příliš nevyužívají a prakticky je nenavštěvují“. Služby, které lidé na těchto pobočkách stále vyhledávají, souvisí dle ministerstva především s podáváním přiznání k dani z nemovitých věcí a přiznání k dani z příjmu. Zde je dobré upřesnit, že termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí připadá na konec ledna, základní termín u přiznání k dani z příjmu na přelom března a dubna. Větší zájem o služby tak je na pracovištích v režimu 2+2 právě jen dvakrát do roka, kdy lidé podávají zmíněná přiznání, na což ve výroku zjevně poukazuje Petr Fiala.

V této souvislosti tisková zpráva Ministerstva financí zmiňuje, že po zrušení pracovišť bude Finanční správa vždy v lednu a březnu posilovat výjezdy pracovníků finančních úřadů do dotčených obcí a stejně tak rozšíří možnost konzultace se zaměstnanci finančních úřadů prostřednictvím telefonních linek.

Závěrem shrňme, že premiér Petr Fiala správně uvádí, že většina úřadů, které mají být k 1. červenci letošního roku zrušeny, opravdu fungují na principu 2+2, kdy dva pracovníci do obcí přijíždějí na dva dny v týdnu. Ne zcela přesně popisuje, že se ruší pouze ty úřady, které „vykonávají činnost jen dvakrát do roka“, má však pravdu v tom, že občané dané pobočky využívají především ve dvou měsících v roce, konkrétně v lednu a v březnu. Z tohoto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

(...) evropské emisní normě Euro 7, kterou se snaží změnit naše vláda.
Právo, 15. dubna 2023
Životní prostředí
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Ministr dopravy Martin Kupka vyjádřil nesouhlasný postoj vůči normě Euro 7 při jednání s eurokomisařem pro vnitřní obchod. ČR následně svolala schůzku 11 ministrů dopravy členských států EU, na které se někteří ministři shodli na tom, že budou usilovat o změnu parametrů normy.

Nejprve uveďme, že Evropský parlament v únoru letošního roku schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Tento návrh přitom nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. Automobilky navíc mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět, budou za to ovšem sankcionovány. Konečné schválení návrhu však EU na začátku letošního března odložila.

Už v listopadu 2022 Evropská komise (EK) představila návrh zavést takzvanou normu Euro 7, o které hovoří premiér Fiala. Norma má u osobní a nákladní dopravy např. omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Podle plánu EK má Euro 7 pro osobní automobily začít platit v polovině roku 2025, pro nákladní dopravu pak během roku 2027.

Proti této regulaci se však evropský automobilový průmysl vymezuje, protože podle výrobců je splnění regulací velmi nákladné s tím, že pozitivní dopady budou minimální. Euro 7 kritizuje i česká vláda. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by norma znamenala ohrožení výroby osobních i nákladních automobilů a snížení dostupnosti nových aut, stejně tak jako jejich zdražení. Na začátku letošního února v Poslanecké sněmovně konkrétně řekl: „Náš postoj ke stávající podobě normy je jednoznačně odmítavý. Uvědomujeme si ohrožení automobilové výroby osobní, nákladní i autobusové a významné ohrožení dostupnosti aut pro veřejnost. Budeme apelovat za nezbytnou úpravu této normy.“

Ministr Kupka pak 10. února jednal s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Při schůzce vyjádřil nesouhlasný postoj České republiky s chystanou normou Euro 7 a oznámil, že EK vnímá připomínky, které Česko vůči normě má.

Česká vláda následně iniciovala schůzku ministrů dopravy ve Štrasburku na 13. března, kde ministři koordinovali postup pro další debaty o Euro 7 na půdě orgánů Evropské unie. Podle ČTK byli na jednání přizváni zástupci 11 členských států, z čehož osm souhlasilo s odkladem zavedení normy až na rok 2029. Někteří ministři dopravy se také dohodli, že budou usilovat o zmírnění parametrů normy. Doplňme, že Martin Kupka v dubnu v rozhovoru pro Právo uvedl, že pro změnu normy Euro 7 má Česko mnoho spojenců.

Vláda Petra Fialy se tedy skutečně snaží změnit emisní normu Euro 7, kterou představila Evropská komise v listopadu 2022. Ministr dopravy Martin Kupka nejprve jednal s eurokomisařem pro vnitřní obchod Thierry Bretonem, jemuž předal připomínky Česka vůči normě. Česko následně iniciovalo schůzku 11 ministrů dopravy členských států EU, na které se někteří ministři dohodli o koordinaci dalšího postupu při projednávání normy na půdě Evropské unie. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů