Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Petr Fiala

Se spotřební daní u alkoholu a tabáku se zohledňuje i míra škodlivosti rizika pro společnost. DPH slouží k něčemu jinému a jenom tam, kde existuje nějaký zvláštní zájem nebo společenská nutnost, sociální aspekt, tak se používá snížená sazba.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Spotřební daň je uvalena na výrobky, které mají negativní dopady na zdraví či na životní prostředí. Snížená sazba daně z přidané hodnoty (DPH) se pak vztahuje na některé zboží a služby, které reflektují společenskou nutnost – jedná se např. o léky nebo dětskou výživu.

V námi ověřovaném rozhovoru se redaktor Petra Fialy ptá na zdanění menstruačních hygienických potřeb, které v současné době spadají do základní 21% sazby DPH. Se sníženou sazbou pro tyto položky nepočítá ani konsolidační balíček, ve kterém vláda navrhuje zjednodušit stávající systém a sjednotit dvě snížené sazby (v současnosti 10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %. Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva“.

Dodejme, že redaktor zmiňuje i slova poslankyně za ANO Ivany Mádlové. Ta k návrhu konsolidačního balíčku předložila pozměňovací návrh, který požaduje, aby se menstruační hygienické potřeby přesunuly do nové snížené sazby (.pdf, str. 104 a 247). Mádlová ve svém projevu v Poslanecké sněmovně zároveň zmínila usnesení Evropského parlamentu z června 2021, které vyzvalo členské státy, aby v rámci ekonomické rovnosti žen a mužů menstruační pomůcky od DPH zcela osvobodily. Řekla také, že 21% sazba DPH staví tyto produkty „na roveň luxusního zboží a neřestí – alkoholu a tabáku“.

Spotřební daň

Zmíněný balíček navrhuje zvýšit DPH na tabák a alkohol (.pdf, str. 10 a 12). Na tyto dvě komodity se ovšem kromě DPH vztahuje také spotřební daň, jejímž účelem je regulovat cenu určitých surovin na trhu. Podle zákona o spotřebních daních se momentálně uplatňuje na minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Důvodová zpráva (.pdf, str. 5) novely zákona o spotřebních daních z tohoto roku uvádí, že „významnou funkcí těchto daní je snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě na životní prostředí“. Spotřební daní na cigarety a další produkty chce stát docílit toho, že se jejich spotřeba sníží, neboť tyto produkty považuje za škodlivé.

DPH

Daň z přidané hodnoty (DPH) se obecně vztahuje na zboží a služby poskytnuté na území EU a upravuje ji evropská směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty. Základní sazba musí být v členských státech minimálně 15 %, jednotlivé země pak mají také nárok si stanovit jednu nebo dvě snížené sazby na zboží a služby vypsané ve směrnici.

Seznam zboží a služeb, které spadají do jedné ze snížených sazeb DPH, v Česku upravuje zákon o dani z přidané hodnoty. Jak bylo zmíněno výše, v současné době existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Do snížené 10% sazby spadají např. léky, očkovací látky a další prostředky pro pacienty, ale také knihy nebo dětská výživa. Ve snížené 15% sazbě jsou např. potraviny, nealkoholické nápoje nebo různé pomůcky pro zdravotně handicapované.

Závěr

Spotřební daň se používá nad rámec DPH a bere v potaz negativní dopady na společnost a případně i na životní prostředí. DPH je univerzální daň, která však může mít sníženou sazbu pro některé společensky nutné položky, jak vyplývá z výše uvedených informací. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My jsme (změny, pozn. Demagog.cz) DPH poskládali tak, že lidé ušetří celkově 5 miliard korun.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Nepravda
Petr Fiala uvádí nepřesnou částku. Díky navrženým změnám v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) by měli lidé podle odhadu Ministerstva financí ušetřit až 6,3 miliardy korun, které by jinak směřovaly do veřejných rozpočtů. Částka 5 mld. Kč se nepohybuje v rámci naší 10% tolerance.

Petr Fiala hovoří o úsporách, které by měl lidem přinést konsolidační balíček, který jeho kabinet představil 11. května 2023. Ten má za cíl snížit deficit státního rozpočtu a státní výdaje by díky němu měly v následujících dvou letech klesnout o 78,4 mld. korun. Dodejme, že v době zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru o tomto balíčku stále jednala Poslanecká sněmovna.

Upřesněme, že podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) existují v současné době v České republice tři sazby DPH – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Právě konsolidační balíček navrhuje ponechat základní sazbu a obě snížené sjednotit do jedné ve výši 12 % (.pdf, str. 230 z 1312).

Právě tato změna má podle květnového odhadu Ministerstva financí ušetřit občanům 6,3 miliardy korun (.pdf, str. 10). Úpravou sazeb DPH by mělo dojít ke snížení daně u potravin, stavebních prací a zdravotnických výrobků z 15% na novou 12% výši. Naopak ke zvýšení DPH dojde např. u léků, vodného a stočného či u vstupenek na kulturní a sportovní akce, a to z 10% na 12% sazbu.

Premiér Fiala tedy ve výroku uvádí nepřesnou částku, díky změnám DPH by měl stát tratit na příjmové straně o 1,3 miliardy korun více, čímž by pak měli lidé dohromady ušetřit 6,3 miliardy korun. Dodejme, že o pěti miliardách korun nehovoří Ministerstvo financí a tento údaj nestojí ani v návrhu konsolidačního balíčku. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Fiala

To, že (menstruační, pozn. Demagog.cz) hygienické potřeby jsou v základní sazbě (DPH, pozn. Demagog.cz), není novinka. To tu je dlouhodobě.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Menstruační hygienické potřeby jsou v České republice opravdu dlouhodobě v nejvyšší 21% sazbě DPH. A to i přes to, že EU již od roku 2007 členským státům umožňuje, aby tyto potřeby byly v nižší sazbě.

Petr Fiala zde reaguje na otázku, která se týkala vládou navrženého konsolidačního balíčku. Ten mj. plánuje změnit (.pdf, str. 229) daň z přidané hodnoty (DPH) u některého zboží a služeb, nikterak ale nemění současnou výši DPH na menstruační hygienické potřeby.

Na úvod je vhodné zmínit, že podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby DPH: základní ve výši 21 % a dvě snížené sazby – 15 % a 10 %. Vláda ve zmíněném konsolidačním balíčku navrhla tyto dvě snížené sazby sloučit do jedné, a to ve výši 12 %. 

Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci“ či „k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH“ u piva. Doplňme, že daný návrh ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru stále projednávala Poslanecká sněmovna. Pokud Parlamentem projde, začne tato změna platit 1. ledna 2024 (.pdf, str. 219).

Zákon o dani z přidané hodnoty podrobně vyjmenovává položky, na které se vztahuje snížená 10% či 15% sazba, ostatní zboží a služby pak spadají do základní sazby 21 %. Menstruační hygienické potřeby na seznam zboží, které patří do snížených sazeb, zařazeny nejsou a nebyly zde ani v roce 2004, kdy nynější zákon o DPH vstoupil v platnost. Do snížené sazby je od té doby nepřidala například ani žádná ze schválených novel.

Zmíněné hygienické potřeby tedy dlouhodobě spadají do základní 21% sazby. Česká republika se tak nyní řadí k evropským zemím s jednou z nejvyšších sazeb DPH na tento druh zboží. U řady zemí přitom v posledních letech došlo ke snížení sazby nebo dokonce k úplnému zrušení – například Skotsko začalo nabízet menstruační hygienické potřeby zcela zdarma. Evropský parlament už v červnu 2021 doporučil snížit nebo úplně osvobodit tyto produkty od daně.

V současné době snížení daně u menstruačních hygienických potřeb prosazují zejména PirátiKDU-ČSL. Už na konci roku 2020 usilovala o snížení sazby tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, která uvedla, že by tato změna měla pomoci zejména domácnostem s nižšími příjmy. Nakonec však rozhodla pouze o jednorázovém nákupu milionů vložek s tím, že se část rozdala.

Evropská unie už od roku 2007 umožňuje členským státům snížit DPH za menstruační hygienické potřeby na nižší sazbu. Žádná ze schválených novel zákona o dani z přidané hodnoty nicméně snížené DPH na tyto potřeby neobsahovala, a dá se tedy říct, že jsou v základní sazbě dlouhodobě, jak tvrdí premiér Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Na výdajové stránce by vrácení daně (z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz) znamenalo, že všichni budou mít o 7 procent čisté mzdy méně.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy by zaměstnanci s průměrnou mzdou přišli téměř o 7 %. Dopad na zaměstnance s nižší mzdou by však byl menší, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru odkazuje na podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana přehodnotit snížení daně z příjmu fyzických osob, ke kterému došlo při zrušení superhrubé mzdy. Fiala návrat této daně na tehdejší úroveň odmítá a poukazuje na to, že pokud by k takovému kroku došlo, všichni lidé by přišli o 7 % čisté mzdy.

Superhrubá mzda

Ke zrušení superhrubé mzdy došlo v rámci daňového balíčku (.docx, str. 12) z prosince 2020. Novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Měli by lidé o 7 % méně?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Pokud bychom použili současnou slevu na poplatníka (2 570 Kč), odpovídala by nyní podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 32 170 Kč. V případě navrácení daně z příjmu na úroveň roku 2020 by jeho čistá mzda (při použití současné slevy na poplatníka) činila 30 130 Kč, tj. téměř o 7 % méně.

V následující tabulce vidíme, že při použití stejné slevy na poplatníka by se snížila čistá mzda skoro o 7 % i pro zaměstnance, kteří pobírají hrubou mzdu ve výší 60 a 80 tisíc korun. Z tabulky také vyplývá, že lidí s nižší mzdou by se vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy dotklo v menší míře než těch s vyššími příjmy.

Závěr

Náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanci s hrubou mzdu ve výši 40, 60 a 80 tisíc Kč by při návratu daně z příjmu na úroveň roku 2020 přišli téměř o 7 %. Lidé, kteří pobírají 20 tisíc korun hrubého, by pak měli pouze o 5,9 % menší čistou mzdu. Zdaleka ne všichni zaměstnanci by tedy měli o 7 % čisté mzdy méně, jak tvrdí premiér Fiala, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

Danuše Nerudová také řadu věcí, které dělá vláda, podporuje a chválí.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Danuše Nerudová v některých otázkách kabinet Petra Fialy skutečně podporuje. Pozitivně se vyjadřovala např. k vládnímu plánu důchodové reformy. Kromě toho ovšem vládu také kritizuje, např. za málo ambiciózní škrty na provozní stránce státu nebo za plánované zvyšování DPH.

Petr Fiala tímto výrokem reaguje na poznámku redaktora o tom, že je jeho vláda kritizována i pravicovými ekonomy, např. Miroslavem Kalouskem či právě Danuší Nerudovou. Ta dle něj kritizovala avizované šetření na dotacích v rámci konsolidačního balíčku kvůli absenci konkrétního seznamu, kde všude Fialův kabinet chystá škrty provádět. Předseda vlády uvádí, že se v tomto ohledu Nerudová mýlí a podotýká, že v řadě jiných věcí vládu naopak chválí.

Danuše Nerudová kritizovala vládu například za málo ambiciózní škrty na provozní stránce státu, za nesystémové snižování valorizace penzí, nebo za škrtání dotací do vědy a výzkumu a zvyšování daně z přidané hodnoty v některých oblastech, které dle Nerudové „výrazněji dopadne na nízkopříjmové skupiny lidí.“

Kromě této kritiky ovšem Danuše Nerudová vládu skutečně i chválí. Např. v březnu 2023 podpořila navýšení státního příspěvku na důchodové spoření a v červnu pochválila – dle jejích slov – odvahu vlády při zavedení důchodové reformy. Konkrétně o ní mluví jako o odvážném kroku či o maximu možného, co šlo prosadit a na čem se dal najít kompromis pěti stran.“

Už během roku 2022 Nerudová kabinet Petra Fialy pochválila za zrušení EET či za podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Dlouhodobě se poté vyjadřuje tak, že současná vláda si podle jejího názoru zaslouží respekt za hodnoty, které ctí.

Stojí za zmínku, že Danuše Nerudová bude kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu na kandidátce vládního hnutí Starostové a Nezávislí. Při obhajobě tohoto rozhodnutí v rozhovoru pro Seznam zprávy pronesla, že „vláda dělá, co je potřeba.“

Shrňme tedy, že ačkoliv Danuše Nerudová vládu Petra Fialy kvůli některým krokům kritizuje, zároveň ji ale za některé záležitosti chválí – v poslední době se pozitivně stavěla např. k návrhu důchodové reformy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

U Evropského parlamentu je trošku problém, že jsme tradičně v rozdílných frakcích jednotlivé strany (koalice SPOLU, pozn. Demagog.cz).
iDNES.cz, 14. září 2023
Evropská unie
Pravda
Členové Evropského parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale podle frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů a poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 jsou součástí Evropské lidové strany.

Premiér Fiala dostal dotaz, zda půjde koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) společně do voleb do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat v červnu příštího roku. Na to odpověděl, že bude rozhodnuto do konce září. Zmínil, že je podle něj toto uskupení úspěšným projektem, ve kterém se bude pokračovat na národní úrovni. Následně nicméně podotkl, že v europarlamentu jsou jednotlivé strany v různých frakcích, což „není jednoduché překonat“.

Frakce v Evropském parlamentu

Poslanci v Evropském parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale dělí se do tzv. frakcí neboli politických skupin. Ty jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami, které voliči zvolili v různých členských státech. Někteří poslanci ovšem nejsou součástí žádné skupiny, a jde tak o nezařazené poslance. V současném volebním období (2019–2024) je Evropský parlament rozdělen na sedm frakcí.

Členové Evropského parlamentu, kteří byli v roce 2019 zvoleni za jednu ze stran současné vládní koalice SPOLU, nejsou součástí jedné frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů, oproti tomu poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 (která v minulých volbách do EP kandidovala spolu se Starosty), jsou součástí Evropské lidové strany. Ta sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní politické strany, které podporují evropskou integraci.

Upřesněme, že od roku 2004 do roku 2009 byla ODS součástí frakce Evropské lidové strany, která byla v té době spojena s Evropskými demokraty. Po eurovolbách v roce 2009 založila spolu s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost a dalšími ideově spřízněnými partnery novou skupinu, ve které se nachází dodnes. Evropští konzervativci a reformisté usilují o snižování byrokracie v EU a o její celkovou reformu. Odmítají přitom hlubší federalizaci EU a podporují suverenitu jednotlivých členských států.

Před posledními volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 TOP 09 silně podporovala společnou evropskou integraci. Oproti tomu ODS chtěla, aby si členské státy mohly volit takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Jejich frakce se také profilovala jako opozice proti „eurofederalismu a tlačené integraci“. KDU-ČSL se pak ve svém programu o integraci nijak nezmiňuje (.pdf), avšak v dřívějších letech se profilovala jako strana podporující prohlubování integrace (.pdf, str. 37).

KDU-ČSLTOP 09 zároveň podporovaly závazek přijmout v budoucnosti euro, kdežto ODS naopak razila svobodnou volbu ČR rozhodnout se o jeho přijetí či nepřijetí.

Závěr

Jednotlivé strany koalice SPOLU jsou tedy v Evropském parlamentu skutečně v odlišných frakcích. ODS má své zástupce ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, zatímco TOP 09 a lidovci jsou součástí Evropské lidové strany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Nedávno jsem zřídil vládní výbor pro strategické investice.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda v červnu 2023 schválila vznik Výboru pro strategické investice. Jeho první schůze se konala o měsíc později. Druhé jednání, na kterém měl výbor dle dřívějších vyjádření probrat konkrétní návrhy, bylo poté naplánováno na září.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 schválila vznik Výboru pro strategické investice (.pdf). Ten má podle původního záměru řešit otázky týkající se např. energetické bezpečnosti, dostupnosti energeticky úsporného bydlení, nebo dokončení klíčové dopravní infrastruktury. Předsedou výboru je premiér Petr Fiala a jeho dalšími členy jsou někteří ministři či prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček z ODS (.pdf, str. 2).

Tento výbor poprvé zasedal 18. července, kdy obsahem schůze bylo např. projednání analýzy silných a slabých stránek české ekonomiky, kterou nechala zpracovat právě Hospodářská komora. Členové výboru uvedli, že hlavními tématy byly také investice do dostavby dopravní infrastruktury a možnosti, jak na český trh dostat kvalifikované pracovníky ze zahraničí.

Již během srpna bylo avizováno, že konkrétnější návrhy přinese Výbor pro strategické investice během září. K tomuto jednání se tato pracovní skupina sešla 21. září, tedy až po publikaci námi ověřovaného rozhovoru. Dodejme, že podle statutu výboru se jeho zasedání koná minimálně dvakrát ročně (.pdf, str. 2).

Kabinet Petra Fialy tedy skutečně zřídil Výbor pro strategické investice, a to v červnu 2023. Jeho první schůzka se poté konala v červenci a druhé jednání bylo naplánováno na září. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My neposouváme věk odchodu do důchodu na základě nějakých pevně stanovených hranic, ale posouváme ho postupně podle průměrného věku dožití, jak to bude vyplývat z dat Českého statistického úřadu.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Pravda
MSPV plánuje změnit věk odchodu do důchodu tak, aby se věková hranice skutečně posouvala podle střední délky života (neboli průměrné doby dožití), která vyplyne z dat ČSÚ. Věk odchodu do penze se tedy podle plánů vlády bude prodlužovat postupně.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou jeho kabinet představil v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. zvýšení věku odchodu do důchodu. V rozhovoru reaguje na otázku, jestli si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci už v pozdějším věku své zaměstnání nemusí zvládat. Ve své odpovědi Fiala zmiňuje, že vláda v představené reformě penzí nestanovila pevnou věkovou hranici, kdy lidé budou moci odejít do důchodu, ale že se důchodový věk bude odvíjet od průměrného věku dožití.

Důchodový věk

Obecné podmínky nároku na starobní důchod popisuje zákon o důchodovém pojištění. Z něj vyplývá, že se důchodový věk liší podle roku narození. Platí přitom, že čím mladší ročník narození, tím vyšší je stanovený důchodový věk. Zároveň zákon určuje horní hranici, podle které by se měl u pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk zastavit na 65 letech.

Doplňme, že stanovený věk odchodu do penze kromě roku narození závisí i na pohlaví a u žen i na počtu vychovaných dětí. Žena se dvěma dětmi narozená v roce 1960 tak například může odejít do penze o dva roky dříve než muž stejného věku. I v tomto případě nicméně zákon počítá s tím, že se u mužů a žen důchodový věk postupně sjednotí na zmíněných 65 letech.

Vláda ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru připravuje dlouho očekávanou důchodovou reformu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dříve uvedlo, že má v plánu návrh předložit začátkem října. Svou představu však Fialův kabinet nicméně nastínil již v květnu 2023 na tiskové konferenci v rámci představení konsolidačního balíčku. Návrh by měl podle vlády obsahovat zvýšení věku odchodu do důchodu, a to i pro lidi, kterým je dnes 57 let a méně. Pokud bude návrh schválený, má být podle MPSV účinný od 1. ledna roku 2025. Uveďme, že tato změna není součástí zmíněného balíčku (.pdf).

Vláda prozatím prosadila úpravy zákona o důchodovém pojištění týkající se pravidel pro předčasné důchody a omezení valorizace penzí. Součástí této novely, kterou 1. září 2023 podepsal prezident Pavel, nicméně změny důchodového věku nejsou (.pdf).

Plánovaný výpočet důchodového věku

Fialova vláda skutečně dříve uvedla, že má v plánu posouvat důchodový věk podle průměrného věku dožití, který vyplyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zároveň chce zajistit, aby každý v důchodu mohl strávit alespoň 21,5 roku. Jak zmiňujeme výše, úprava věku se má od roku 2031 dotknout lidí, kteří se narodili po roce 1965. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve svém komentáři napsal, že „další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice, může se tedy stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný.“

Samotné MPSV pak informuje o tom, že „pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v 50 letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let.“ Následně uvádí příklad, že pro osobu narozenou v roce 1974 budou pro výpočet důchodového věku použity statistické údaje za rok 2024.

Zmiňme, že střední délku života neboli také naději dožití dlouhodobě sleduje právě ČSÚ. Ukazatel je možné počítat od jakéhokoli věku, nejčastěji se však vypočítává při narození (označuje tedy, „kolik let má průměrně před sebou osoba, která se právě narodila“). Pro potřebu výpočtu odchodu do důchodu se však podle informací MPSV bude užívat údaj o střední délce života v 50 letech. Proto raději upřesněme, že tento ukazatel „udává průměrný počet let, který prožije právě x-letá osoba při zachování úmrtnostních poměrů daného období“ (.pdf, str. 3). Zjednodušeně tento údaj tedy znamená, kolik průměrně let bude daná osoba ještě žít.

MPSV pro lepší představu uvádí ilustrativní příklad, u kterého vycházelo z porovnání hodnot mužů a žen, kterým bylo v roce 2015 50 let (ročník 1965), s lidmi, kteří 50 let dosáhli až o rok později (ročník 1966). Pro rok 2015 byla naděje dožití 30,15 let, pro rok 2016 to pak bylo 30,6 let. Pro ročník 1966 by se podle MPSV důchodový věk vypočítal jako rozdíl hodnot naděje dožití, což by znamenalo, že tyto osoby půjdou do důchodu o 5,4 měsíce později. Jelikož by ale dle ministerstva mělo platit pravidlo, že maximální zvýšení důchodového věku mezi dvěma ročníky nemůže být vyšší než dva měsíce, šly by tyto osoby do penze v 65 letech a 2 měsících. 

Závěr

Vláda neposunula a dle svých vyjádření ani nemá v plánu posouvat věk odchodu do důchodu na pevně určenou hranici. MPSV počítá s tím, že se důchodový věk bude skutečně odvíjet od střední délky života neboli průměrné doby dožití, která vyplyne z dat ČSÚ. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Touto cestou (zvyšování věku odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz) jdou prakticky všechny země v Evropě.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Zavádějící
Důchodový věk skutečně postupně zvyšují téměř všechny státy Evropské unie. U více než desítky zemí EU ale důchodový systém nepočítá s přesáhnutím hranice 65 let, což nyní prosazuje vláda Petra Fialy.

Premiér Petr Fiala v této části rozhovoru reagoval na otázku, která se týkala vládního plánu na zvýšení důchodového věku nad 65 let. Redakce se konkrétně ptala, jestli si předseda vlády dokáže představit, že např. v 66 letech budou lidé schopní vykonávat fyzicky náročná povolání. Fiala následně ve své odpovědi argumentoval tím, že zvyšování věku odchodu do penze je jedna z mála možností, kterou stát při reformě důchodového systému může využít. Právě v této souvislosti dodává, že stejnou cestou jako jeho vláda „jdou prakticky všechny země v Evropě“.

Na úvod je vhodné upřesnit, že v Česku se nyní důchodový věk pro mladší ročníky postupně zvyšuje, podle současného znění zákona by se ale toto navyšování mělo zastavit na hranici 65 let. Tento stávající systém má v plánu Fialova vláda změnit, a to tak, aby důchodový věk rostl v závislosti na zvyšující se střední délce života, neboli průměrné délce dožití lidí v ČR. Kabinet přitom počítá s tím, že k překročení hranice 65 let dojde v roce 2031.

Evropské srovnání

Srovnání situace v jednotlivých evropských zemích se věnuje například přehled Finského centra pro důchody z roku 2023. Dlouhodobější vývoj zachycuje např. i starší zpráva britského parlamentu z března 2022 (.pdf, str. 22).

Tyto přehledy skutečně ukazují, že velká část evropských zemí skutečně v minulosti zavedla postupné navyšování důchodového věku. Přesněji jde o 22 ze 27 členských států EU. S nárůstem nepočítá jen pět států, a to Irsko, kde lidé odcházejí do penze v 66 letech, a dále Lucembursko (.pdf, str. 22), Maďarsko (.pdf), PolskoSlovinsko, kde je penzijní věk 65 let či méně.

Zároveň je ale nutné dodat, že v osmi dalších státech EU podle současných pravidel penzijní věk nemá přesáhnout 65 let. Vlády těchto zemí přitom takové navýšení zavést ani neplánují.

Například v Lotyšsku a v Litvě je systém nastavený podobně jako nyní v Česku a růst důchodového věku se má zastavit na 65 letech. Dle dostupných vyjádření zástupců tamních vlád ani jedna z těchto dvou zemí v brzké době hranici zvyšovat nechce.

SystémBulharsku, Rumunsku, ale i v Rakousku počítá pouze s tím, že se penzijní věk žen dorovná na hranici 65 let platnou pro muže. Podobně je tomu i v Chorvatsku. Doplňme, že zde zákon dříve stanovoval, že důchodový věk v budoucnu postupně naroste až na 67 let (.pdf, str. 2), v roce 2020 ale došlo ke změně legislativy a zastropování na 65 letech (.pdf, str. 3, 9). Důchodový věk nad 65 let nemá v plánu posunout ani Malta.

Pravděpodobně největší mediální pozornost si v poslední době získala reforma penzí ve Francii, kde tamní změny vyvolaly vlnu protestů. Nově prosazený zákon stanovuje, že se důchodový věk postupně navýší ze 62 let na 64 let, pro získání nároku na důchod přitom budou muset Francouzi do penzijního systému přispívat celkem 43 let. Pro srovnání doplňme, že v Česku musí člověk pro získání nároku na řádný důchod přispívat do důchodového systému nejméně 35 let. Pokud tuto podmínku nesplňuje, ale přispíval alespoň 20 let, může do důchodu odejít přibližně o pět let později, než je standardní důchodový věk pro muže. Podobně je tomu i ve zmíněné Francii, kde při nesplnění podmínky doby pojištění může občan odejít do řádného důchodu v 67 letech.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že ve čtyřech státech EU je nyní důchodový věk neměnný a nepřesahuje hranici 65 let. V dalších osmi státech se pak penzijní věk postupně navyšuje (stejně dle stávajících pravidel v ČR), ale dle platných pravidel nemá být vyšší než 65 let.

Růst nad 65 let

Dodejme, že s růstem nad 65 let počítají důchodové systémy ve 13 zemích EU. Některé z nich přitom zvyšování věku navazují na naději dožití, což chce v rámci představené důchodové reformy provést i vláda Petra Fialy. Dle dostupných informací se pro využití naděje na dožití zatím rozhodlo celkem 10 zemí EU – konkrétně Kypr, Finsko, Dánsko (.pdf, str. 3), Estonsko, Řecko, Itálie (.pdf), Nizozemsko (.pdf), Portugalsko, Švédsko a nově i Slovensko.

K nárůstu důchodového věku nad 65 let došlo, případně dle zákona v budoucnu dojde, také v Belgii, Německu a Španělsku (.pdf). Stejně je tomu např. i ve Velké Británii, která již není členem EU. V Norsku, které také stojí mimo EU, je pak situace obdobná jako v Irsku, jelikož je zde důchodový věk také neměnný a přesahuje 65 let.

Závěr

K postupnému navyšování důchodového věku tedy skutečně přistoupily téměř všechny země EU, přesněji 22 z 27 členských států. Petr Fiala nicméně v rozhovoru mluvil o plánu vlády na navýšení penzijního věku nad 65 let a svůj výrok použil jako jeden z argumentů, proč se vláda tento krok rozhodla učinit. „Stejnou cestou“ jako jeho kabinet se ovšem nevydaly „prakticky všechny země“ v EU, ale pouze 12 členských států. Z uvedených důvodů tak výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící.

Petr Fiala

Řada profesí bude mít nastavena jiná pravidla (odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz). Pro lidi, kteří pracují v náročných profesí. Na tom pracuje skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Pravda
Odborná komise pod MPSV podle šéfa resortu Mariana Jurečky pracuje na stanovení podmínek pro dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky pro náročné profese. Lidé vykonávající taková zaměstnání tak skutečně budou mít odlišná pravidla odchodu do penze.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku. Její součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích či zvýšení věku odchodu do důchodu. Premiér v rozhovoru odpovídá na otázku, zdali si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci své zaměstnání už v pozdějším věku nemusí zvládat. Fiala odpovídá, že ano, a zmiňuje, že některé profese budou mít nastavená jiná pravidla. Dále uvádí, že na těchto pravidlech pracuje skupina na resortu práce a sociálních věcí.

Upřesněme, že v současné době mají nárok na dřívější odchod do penze zdravotničtí záchranáři, členové jednotek podnikových hasičských sborů a osoby zaměstnané v hlubinném hornictví.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Právě v květnu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky u náročných profesí stanoví odborná komise spadající pod jeho resort. Na konci července pak uvedl, že se na konkrétním seznamu stále pracuje. Již předtím Jurečka, stejně jako Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zmínili, že se snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi bude týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie, podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Zmíněná odborná komisevyhodnocovat dopady všech 13 rizikových faktorů jako je například hluk, prach nebo fyzická zátěž na zdraví zaměstnanců. Podle Jurečky by tak měla být schopna jasně určit profese z kategorie tři a čtyři, „kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit, pak také ty, u nichž bude jasné, že určitě mezi ně patřit nebudou.“ Připravovaná důchodová reforma, kterou má MPSV v plánu předložit začátkem října, úpravu dřívějších důchodů pro náročné profese však obsahovat nebude. Už podle srpnového vyjádření Mariana Jurečky se totiž přesný seznam profesí do té doby nestihne dokončit kvůli chybějící přesné definici náročných profesí.

Shrnutí

Odborná komise na MPSV podle ministra Jurečky pracuje na seznamu náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky. Komise konkrétně vyhodnocuje dopady rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců, podle čehož se tento seznam bude odvíjet. Lidé zaměstnáni na takových pozicích tedy budou mít odlišná pravidla odchodu do penze, jak správně uvádí premiér Petr Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.