Petr Fiala

Premiér Petr Fiala mluví o úpravě parametrů červnové valorizace penzí, na které se vláda shodla v únoru tohoto roku s cílem snížit deficit veřejných financí. Podle původního znění zákona o  důchodovém pojištění měl v  červnu narůst průměrný důchod o 1770  Kč. Novela, která nabyla účinnosti v březnu, však stanovuje, že se zvýší o 760 Kč (.doc, str. 4). Přesto by průměrná penze měla stoupnout na 20 188 Kč (.pdf, str. 2) a podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by měla odpovídat 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Jak funguje zvyšování důchodů? 

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Pro stanovení mimořádné valorizace v červnu 2023 byl rozhodující vývoj inflace od července 2022, zmíněnou hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023, a to dokonce, i kdyby byl posuzován jen růst za samotný leden. Dle původního znění zákona tak mělo po pěti měsících, tj. v červnu 2023, dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle dříve platné zákonné úpravy měl tedy v červnu průměrný důchod vzrůst o  1 770 Kč, jak je zmíněno v úvodu.

Úprava valorizačního mechanismu 

Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu tedy průměrný důchod vzroste jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle dřívějších pravidel. I přesto by průměrný důchod podle odhadu MPSV měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 1–2).

Premiér ve výroku také správně uvádí, že brzy bude průměrný důchod odpovídat 50 % průměrné hrubé mzdy. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda v červnu stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % průměrné hrubé mzdy za rok 2022, kterou ve svém přehledu používá (.pdf) Ministerstvo práce a sociálních věcí (viz graf níže). Po úpravě parametrů valorizace se průměrná penze podle MPSV navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2), což podle ministerstva odpovídá 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Doplňme také, že Ministerstvo financí ve své dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 595 Kč. Průměrný červnový důchod 20 188 Kč by v tomto případě tedy dosahoval 46,3 % odhadované průměrné hrubé mzdy. 

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2)

Změna způsobu výměry důchodů se skládá ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se konkrétně každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem chce vláda zajistit, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Úpravy pravidel valorizace dopadnou na příjemce důchodů nerovnoměrně. Pro osoby s nižšími důchody bude růst relativně vyšší než u příjemců s důchody vysokými (.doc, str. 6–7). U příjemců nejnižších důchodů, tedy pod 8 000 Kč, by úprava pravidel přinesla mírně vyšší nárůst než bez přijetí změny, a to o 6,2 % oproti původnímu zvýšení o 5,7 % (str. 7). Pro důchodce s penzí ve výši 10 000 Kč a více ale tato změna znamená zpomalení růstu důchodů.

Projednání návrhu v Poslanecké sněmovně

Doplňme, že Poslanecká sněmovna o návrhu začala jednat 28. února. Již několik dní před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat. Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec v březnu schválili a po prezidentově podpisu novela 20. března nabyla účinnosti. Je nutné zmínit, že opoziční hnutí ANO chystá spolu s SPD podat podnět k Ústavnímu soudu z důvodu zkráceného schválení zákona ve stavu legislativní nouze a kvůli údajné retroaktivitě (zpětné účinnosti) novely. Podle hnutí ANO mají důchodci nárok na valorizaci v plné výši, protože ke schválení novely došlo až v době, kdy už byl spuštěn mechanismus valorizace penzí.

Petr Fiala v rozhovoru mluvil o možnostech snižování počtu státních zaměstnanců. Právě v této spojitosti pak zmínil, že jeho kabinet za první rok ve funkci snížil počet (státních) úředníků.

Definici pozice státních úředníků interpretoval např. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii (.pdf, str. 3) jako „zaměstnance ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“. Kromě úředníků na ministerstvech a Úřadu vlády se tedy jedná i o pracovníky dalších podřízených úřadů (str. 6).

Počet úředníků lze vyjádřit více způsoby. Vláda stanovuje počet tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Systemizovaná místa ale nemusí být reálně obsazena. Zde je dobré doplnit, že právě systemizovaná místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). 

Skutečné množství úředníků zaměstnaných ve správních úřadech státu, které lze nalézt ve státních závěrečných účtech, se od počtu systemizovaných míst obvykle liší (.pdf, str. 72).

Počty systemizovaných úřednických míst 

Andrej Babiš, kterého Petr Fiala ve výroku zmiňuje, poprvé sestavil vládu v prosinci 2017, druhý Babišův kabinet následně vládl od konce června 2018 až do poloviny prosince 2021.

Na konci roku 2017 tehdy nově nastupující kabinet Andreje Babiše rozhodl (.pdf), že počet systemizovaných míst (.xlsx) bude od ledna 2018 stanoven na 78 581 (.pdf, str. 26). O čtyři roky později, v prosinci 2021, bylo z rozhodnutí vlády Andreje Babiše míst 76 329 (.pdf, str. 2). Co se týče systemizace od ledna 2023, Fialův kabinet nejdříve stanovil (.pdf) celkový počet na 75 594 (.docx, str. 1). Další úpravy pak vstoupily v platnost mimo jiné v dubnu, kdy nakonec počet míst odpovídal 75 726 (.pdf, str. 2).

Fialův kabinet tak za první rok své vlády snížil počet systemizovaných míst. V porovnání se stavem na konci prosince 2021 jich v lednu 2023 konkrétně bylo o 735 méně, v dubnu 2023 pak činil tento rozdíl 603 míst.

Zdroj dat v grafu: Ministerstvo vnitra (.docx; .pd; .xlsx; .pdf; .pdf; .pdf)

Skutečný počet úředníků ve státní správě

Jak jsme zmínili v úvodu, data o skutečném počtu úředníků (.pdf, str. 3, 28) lze nalézt ve státních závěrečných účtech, které zveřejňuje Ministerstvo financí. V nich se konkrétně nachází vyčíslení (.pdf, str. 22–24) počtu zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23). Doplňme, že vzhledem k obecnému významu slova úředník nezapočítáváme zaměstnance obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24).

Dostupná data ukazují, že v době vlády Andreje Babiše skutečný počet úředníků rostl. Zatímco v roce 2017 (.pdf, str. 22–23) jich bylo 76 781, v posledním roce Babišovy vlády, tj. v roce 2021 (.pdf, str. 20–21), to bylo 78 459. Bez započítání 644 zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) (str. 21), kteří byli mezi „úředníky“ formálně přesunuti až v roce 2019 (.pdf, str. 23), by celkové množství úředníků v roce 2021 odpovídalo číslu 77 815. 

Zdroj dat: 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Návrh státního závěrečného účtu za rok 2022 v době výroku Petra Fialy ještě nebyl zveřejněn. Vláda ho schválila až 26. dubna 2023, k datu 28. dubna jej Ministerstvo financí nepublikovalo. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení resortu financí, které nám zaslalo přílohu schváleného dokumentu obsahující i data o skutečném počtu úředníků za loňský rok. Podle těchto informací v roce 2022 bylo úředníků 77 654, tj. o 805 méně než v roce 2021. Petrem Fialou uváděné číslo 900 úředníků tak není zcela přesné, stále se nicméně pohybuje na hraně našeho 10% tolerančního pásma.

V případě srovnání se stavem, kdy na konci roku 2017 vláda Andreje Babiše nastupovala do úřadu, je poté nutné oddělit zaměstnance Agentury ochrany přírody a krajiny. Těch v roce 2022 bylo celkem 655, bez jejich započítání by tedy celkový počet úředníků odpovídal číslu 76 999. V porovnání se 76 781 úředníky v roce 2017 se tedy jedná o srovnatelné číslo, které nepřesahuje 77 tisíc. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Srovnáním cen potravin v Polsku a Česku se v polovině března 2023 zabýval např. server iDNES.cz. Podle jeho zjištění byla většina základních potravin v polských prodejnách řetězce Lidl levnější než v těch českých.

Z tabulky vidíme, že většina položek byla v Polsku výrazně levnější, a to i přesto, že na konci února cena potravin v Polsku meziročně stoupla o 18,4 %, což byl nejvyšší nárůst od roku 1996. Pouze řepkový olej byl v Polsku dražší než v České republice. Jednou z příčin nižších cen v Polsku je podle odborníků mj. tamní nulová DPH na základní potraviny, kterou Polsko zavedlo na začátku loňského roku. Příznivý vliv na výhodnost cen polských potravin pro české zákazníky může mít i levný zlotý.

Ve druhé polovině března porovnávaly ceny potravin v Polsku a České republice také Seznam Zprávy. I podle tohoto serveru byly potraviny v Polsku levnější – jednalo se např. o chléb, máslo, mléko, vejce či kuřecí maso. Stejně dopadl i další podobný test, který provedla redakce webu Měšec.cz 30. března. O tom, že jsou ceny většiny základních potravin v Polsku stále nižší než v Česku, informovala 23. dubna i zpravodajská stanice CNN Prima News.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru zmiňuje, že vláda na letošní rok sestavila rozpočet se schodkem 300 miliard korun, což je podle něj příliš vysoké číslo. Kvůli tomu si vláda údajně dala za cíl, že deficit rozpočtu na příští rok sníží o 1 % hrubého domácího produktu (HDP), tedy přibližně o 70 mld. Kč. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali některý z vládních představitelů takový závazek veřejně deklaroval.

Cíl ušetřit 70 mld. korun na výdajové stránce státního rozpočtu zmiňují vládní představitelé opakovaně. Nejprve o něm hovořil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v listopadu 2022, kdy zároveň upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Předseda vlády Petr Fiala pak ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí“.

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O tom, že chce vláda snížit schodek o 1 % HDP, tedy přibližně o 70 mld. Kč, mluvil Petr Fiala na konci března, dle jeho tehdejšího vyjádření by měl kabinet zveřejnit konsolidační balíček za „několik týdnů“. Zároveň dodal, že kabinet pracuje na důchodové reformě.

Doplňme, že dle dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí (.pdf) by měl HDP v roce 2023 být 7 475 miliard korun (str. 29), zmíněné jedno procento HDP by mělo tedy činit téměř 75 miliard.

Nutné je také dodat, že o návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. Na finální podobě konsolidačního balíčku se chce dohodnout do 2. května s cílem posunout návrh do Poslanecké sněmovny začátkem června.

Úsporná opatření

Úspory může přinést např. návrh reformy daně z přidané hodnoty, kterou podle České televize připravil ministr financí Stanjura. Podle tohoto návrhu by mohly být současné tři sazby 10 %, 15 % a 21 % nahrazeny pouze základní sazbou 21 % a sníženou 14 %. Některé služby a zboží jako například vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce by se mohly z nejnižší sazby přesunout do té nejvyšší. O podobě návrhu, kterou Petr Fiala označil za uniklé interní analytické materiály, budou nicméně vládní strany dále jednat.

Jedním z úsporných opatření je i novela o nižší valorizaci důchodů, jež vstoupila v účinnost 20. března. Nová verze zákona do mimořádné valorizace započítává jen třetinu růstu reálných mezd. Dodejme, že kvůli této novele chystá opoziční hnutí ANO ústavní stížnost. Pro nutnost ústavního přezkumu se vyslovil i prezident Petr Pavel z důvodu její retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze.

Další možná úsporná opatření (.pdf) vycházejí z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), které navrhuje např. konec státní podpory stavebního spoření, zrušení výchovného, zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku nebo snížení podpory v nezaměstnanosti.

Závěr

Vláda si skutečně dala za cíl snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o jedno procento HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun. Petr Fiala se takto vyjádřil na konci letošního března. Již dříve jak on, tak i ministr financí Zbyněk Stanjura, hovořili o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Daň z přidané hodnoty (DPH) se řídí zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten stanovuje základní sazbu DPH 21 %, první sníženou sazbu 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. Druhou sníženou sazbu zavedla již vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014, přičemž předkladatelem návrhu bylo Ministerstvo financí, které tehdy vedl Andrej Babiš.

Během první a druhé vlády Andreje Babiše došlo k několika změnám zákona o dani z přidané hodnoty. Novela č. 6/2019 Sb. přesunula do druhé, desetiprocentní, snížené sazby DPH pozemní a vodní pravidelnou hromadnou dopravu cestujících. Nejednalo se nicméně o návrh tehdejší vlády, ale o návrh skupiny poslanců z hnutí STAN (.pdf). Kabinet Andreje Babiše k navrhované změně zaujal nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Novelou z června 2018, kterou předložila Babišova vláda, bylo do druhé snížené sazby DPH přeřazeno vícero položek, např. domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany, opravy obuvi, opravy kol, kadeřnické a holičské služby nebo mytí oken a čištění vnitřních prostor domácností. Jen některé z přesunutých položek přitom před touto změnou náleželo do první (15%) snížené sazby (.pdf, str. 16). Zmiňme, že touto novelou došlo také k přeřazení točeného piva konzumovaného v restauracích do druhé snížené sazby.

Vláda v květnu 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. Ten sice poslanci schválili, novela ovšem nepřesouvala položky ze snížené 15% sazby do 10% (.pdf). Vládou navržená novela č. 609/2020 Sb. pak do první, patnáctiprocentní, snížené sazby DPH zařadila zpracování komunálního odpadu.

Předešlá vláda Andreje Babiše tedy skutečně přesunula některé položky z první (15%) do druhé (10%) snížené sazby např. služby mytí oken, čištění vnitřních prostor domácností nebo domácí péči o děti a nemocné osoby. Dvě snížené sazby byly nicméně zavedeny již vládou Bohuslava Sobotky v roce 2014. Předkladatelem nicméně tehdy bylo Ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala o pobočkách pošty hovoří v souvislosti s plánovaným rušením tří set z nich. Zmiňuje, že se provozovny nenachází v každé obci a uvedenými čísly argumentuje, že poštovní služby budou pro občany zajištěny i po zrušení některých poboček, jelikož dle něj již v současné době „nadpoloviční většina obcí žádnou pobočku dlouhodobě nemá, a přesto jsou poštovní služby nějak zajišťovány.“

Podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je v České republice skutečně více než šest tisíc obcí. Součet všech obcí je konkrétně 6254. Dodejme, že se jedná o číslo bez čtyř vojenských újezdů, které jsou na stránkách úřadu rovněž evidovány.

V současnosti má Česká pošta 3200 poboček, přičemž kvůli legislativním změnám, které kabinet Petra Fialy schválil, se počet provozoven od 1. července letošního roku sníží na 2900. To, že svou pobočku skutečně nemá každá obec, lze vidět na mapě všech poboček a partnerských výdejních míst České pošty, kterou lze nalézt na jejím webu. Z mapy je taktéž patrné, že především větší města mají poboček více. Právě jich se má plánované rušení dotknout nejvýrazněji.

V Česku je tedy skutečně více než 6000 obcí a přibližně 3000 poboček České pošty, přičemž její provozovny nejsou v každé obci, jak správně uvádí předseda vlády Fiala. V řadě městech je navíc poštovních poboček hned několik. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala svůj výrok uvádí v souvislosti s tématem drahých potravin. Mluví o vládní snaze podpořit menší farmáře, jelikož ve srovnání s Evropou u nás, dle jeho vyjádření, dominují v zemědělství velké podniky. 

Srovnání České republiky a dalších zemí EU nabízí např. evropský statistický úřad Eurostat, který v minulém roce zveřejnil analýzu s názvem Zemědělské podniky a zemědělská půda v Evropské unii.

Podle těchto dat za rok 2020 představovaly dvě třetiny (63,7 %) celkového počtu všech zemědělských podniků v EU (z hlediska hodnoty standardní produkce) velmi malé a malé zemědělské podniky – tedy kategorie podniků s hodnotou produkce mezi 2 000 a 8 000 € ročně. Naproti tomu velké zemědělské podniky, které Eurostat vymezuje jako podniky s hodnotou produkce 250 000 € a více, představovaly 3,3 % z celkového počtu. Podobně je tomu i při porovnávání počtu podniků z hlediska velikosti rozlohy zemědělské půdy, na níž subjekt hospodaří.

Co se tedy týče početního zastoupení, je velkých zemědělských podniků v EU (i v ČR) pochopitelně méně než těch malých. Data Eurostatu však ukazují, že velké podniky odpovídaly za většinu celkové hodnoty zemědělské produkce EU.

Pro upřesnění – Český statistický úřad považuje (.pdf, str. 1) za „velké zemědělské podniky“ subjekty s roční produkcí 500 tisíc € a více. Následující graf proto zahrnuje i tuto kategorii.

Podle Eurostatu jsou v ČR velké podniky s produkcí nad 500 tisíc € zodpovědné za 79 % hodnoty české produkce. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhé příčce hned za Dánskem. U většiny zemí EU se přitom podíl pohybuje pod 50 %.

Pokud budeme vycházet přímo z definic Eurostatu a srovnáme subjekty s produkcí nad 250 tisíc € ročně, odpovídá tento podíl u ČR 85 %. Ve většině unijních zemí hodnota nepřekračuje 60 %, průměr EU je pak 59 %.

Eurostat také zveřejnil data o rozloze půdy, kterou zemědělské podniky obhospodařují. Subjekty s půdou o rozloze 100 hektarů a více v České republice podle této statistiky v roce 2020 hospodařily na 86 % zemědělské půdy. Tato rozloha je nejvyšší kategorie, kterou Eurostat uvádí. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhém místě hned za sousedním Slovenskem. Ve většině států EU se podíl pohybuje pod 60 %.

Pokud se podíváme na hodnocení českého zemědělství z pohledu velikosti zemědělských podniků, průměrná výměra jednoho podniku byla v roce 2020 podle Českého statistického úřadu 121 hektarů (.pdf, str. 1). Ke stejné hodnotě se lze dopočítat i při použití dat Eurostatu. Dle jeho údajů poté průměr v EU odpovídá jen přibližně 17 hektarů.

Velké zemědělské podniky se 100 a více hektary tedy podle dat Eurostatu v Česku hospodaří na 86 % celkové zemědělské půdy. Ve většině zemí EU je to přitom méně než 60 %. Velké podniky s roční produkcí nad 500 tisíc € jsou také v ČR zodpovědné za 79 % české zemědělské produkce, ve většině zemí se tento podíl pohybuje pod 50 %. Lze tak říci, že v ČR „dominují“ velké zemědělské podniky, jak uvádí Petr Fiala. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Úvodem zmiňme, že Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) definuje rodinnou farmu jako: „polnohospodářskou výrobu, na které se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové rodiny a nejméně jeden z členů rodiny je držitelem příslušného osvědčení.“ V zákoně však dosud není rodinná farma definována a pohlíží se na ni stejně jako na velké agropodniky.

Vláda Petra Fialy v říjnu 2022 schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027 (.pdf), který stanovuje podmínky pro zemědělské dotace. Například na tzv. redistributivní platby, tedy platby na podporu prvních 150 hektarů (.pdf, str. 237–238), má jít nyní 23 % z celkových přímých plateb, místo 10 %, které dříve v plánu navrhovala ještě vláda Andreje Babiše. Tato změna výrazně podpoří menší zemědělce, tedy i rodinné farmy.

Zároveň byla stanovena maximální hranice dotace na 30 milionů korun na jeden projekt oproti předešlé hranici 150 milionů korun, což by mělo představovat „kompromis mezi potřebou podpory především malých a středních podniků a zachováním dílčí podpory i velkých podniků“ (.pdf, str. 636–637). Dodejme, že podpora menších a středních zemědělců je v souladu s požadavky Evropské komise, která český plán schválila na konci loňského listopadu.

Proti těmto změnám protestovala Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Svůj nesouhlas vyjádřili např. v září minulého roku před Kongresovým centrem v Praze, kde se sešli unijní ministři zemědělství a rybolovu. Hlavní kritika protestujících mířila k přesunu peněz směrem k malým farmářům. Protest naopak kritizovala Asociace soukromého zemědělství (ASZ) sdružující menší farmáře. Asociace změnu naopak vítá, protože předcházející dotační politika podle ní zvýhodňovala hlavně velké podniky.

Stejný postoj jako ASZ zaujal také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který konstatoval (.pdf, str. 15–16), že předešlá vláda Andreje Babiše, navzdory strategiím Ministerstva zemědělství (.pdf) a evropského dotačního programu, pomáhala především velkým podnikům s milionovými zisky. Pro malé a střední podniky bylo v té době obtížné na základě kritérií Programu rozvoje venkova na období let 2014–2020 na dotace dosáhnout (.pdf, str. 15), a to i přesto, že to bylo cílem (.pdf) projektu.

Vláda Petra Fialy tedy schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027, díky čemuž má docházet k vyšší podpoře menších farmářů, tedy i rodinných farem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf), který vláda Petra Fialy schválila na konci loňského září, počítá se schodkem 295 miliard Kč. Poslanecká sněmovna odsouhlasila návrh v listopadu 2022 a po podepsání prezidentem byl zákon o státním rozpočtu vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Pro úplnost je ovšem vhodné uvést, že rozpočet nepočítá např. s mimořádnou valorizací důchodů, ke které dojde v červnu letošního roku. Kabinet Petra Fialy se v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodl (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů této valorizace (.docx). Na základě této úpravy vzroste průměrná penze pouze o 760 Kč (.doc, str. 4) namísto 1 770 korun, o které by se zvýšila dle dřívějších pravidel. I tak ale výdaje na důchody vzrostou o 15 miliard Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci března 2023 přesto uvedl, že vláda hodlá dodržet plánovaný schodek státního rozpočtu.

Ministerstvo financí nicméně v polovině dubna oznámilo, že státní rozpočet na letošní rok je chybný. Výnosy z tzv. windfall tax (tedy daně z neočekávaně velkých zisků), která byla zavedena v listopadu 2022, totiž původně rezort odhadl na přibližně 85 miliard korun. O stejné částce mluvil dříve i ministr financí Stanjura. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) na zavedení této daně přesněji mluví o 84,8 mld. Kč. V současné době však ministerstvo příjmy z této daně odhaduje pouze na 40 miliard Kč.

Zbyněk Stanjura nicméně uvedl, že kromě menších příjmů by stát v letošním roce měl mít i nižší výdaje, a to kvůli nižším kompenzacím vysokých cen energií. Podle mluvčího resortu financí Tomáše Weisse tak změna příjmů neprohloubí deficit. „Pro účely udržení navrženého deficitu státního rozpočtu 295 miliard korun nicméně zůstává klíčové, aby mimořádné příjmy pokryly mimořádné výdaje, tedy aby jejich poměr zůstal rozpočtově neutrální, což aktualizované odhady ministerstva financí nyní potvrzují," dodal Weiss.

Dodejme, že odhad příjmů z windfall tax Národní rozpočtová rada (NRR) kritizovala již v říjnu 2022, kdy ve své tiskové zprávě uvedla: „NRR stejně jako v minulosti upozorňuje, že očekávané příjmy státního rozpočtu by měly být kalkulovány pouze na základě platných zákonů. (…) Předložený návrh rozpočtu kalkuluje s příjmy z odvodů výrobců energií a daně z mimořádných zisků, kdy ani pro jeden z těchto titulů neexistuje zákonný podklad, a ani nejsou známy konkrétní parametry.“

V návrhu státního rozpočtu na letošní rok tedy vláda skutečně počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. Ministerstvo financí sice uvedlo, že na příjmové stránce rozpočtu je tento plán chybný, podle Zbyňka Stanjury ale bude mít stát i nižší výdaje. Vláda i přes změnu příjmů plánuje dosažení schodku do 300 miliard tak, jako stojí v návrhu státního rozpočtu. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství 11. dubna 2023 oznámily, že k 1. červenci letošního roku plánují zrušit 77 územních pracovišť finančních úřadů. Podle zmíněných institucí má tímto krokem postupně dojít k zefektivnění státní správy.

Z celkového počtu rušených pracovišť jich 56 nyní operuje v omezeném režimu 2+2, což znamená, že dva zaměstnanci ze svých stálých úřadů přijíždějí na pracoviště na dva dny v týdnu. Ze současných 201 územních pracovišť finančních úřadů tak funguje právě 56 – 23 již od roku 2016, zbylých 33 pracovišť bylo do principu 2+2 převedeno v roce 2020. Aktuální rušení pracovišť se tedy dotkne všech úřadů, které v režimu 2+2 fungují.

Zmiňme, že dřívější rozšíření systému 2+2 z roku 2020 bylo motivováno snahou snížit provozní výdaje Finanční správy. V tehdejším oznámení o převedení úřadů do optimalizovaného režimu Finanční správa uvedla, že k tomu, aby úřady fungovaly efektivně, je nutné přizpůsobit jejich strukturu reálné – tj. snížené – poptávce. Úřad tehdy dodal, že i přes zavedení omezení bude zachována dostupnost služeb. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v dubnu za tři hlavní důvody pro nynější rušení územních pracovišť označil (video, čas 1:28) úspory, nízkou vytíženost pracovišť a schopnost „nabídnout jinou alternativu“ pro obyvatele dotčených obcí a měst. Stanjura také řekl, že tyto kroky v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun.

Tisková zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že podle provedené analýzy daňoví poplatníci už nyní služby pracovišť v režimu 2+2 „příliš nevyužívají a prakticky je nenavštěvují“. Služby, které lidé na těchto pobočkách stále vyhledávají, souvisí dle ministerstva především s podáváním přiznání k dani z nemovitých věcí a přiznání k dani z příjmu. Zde je dobré upřesnit, že termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí připadá na konec ledna, základní termín u přiznání k dani z příjmu na přelom března a dubna. Větší zájem o služby tak je na pracovištích v režimu 2+2 právě jen dvakrát do roka, kdy lidé podávají zmíněná přiznání, na což ve výroku zjevně poukazuje Petr Fiala.

V této souvislosti tisková zpráva Ministerstva financí zmiňuje, že po zrušení pracovišť bude Finanční správa vždy v lednu a březnu posilovat výjezdy pracovníků finančních úřadů do dotčených obcí a stejně tak rozšíří možnost konzultace se zaměstnanci finančních úřadů prostřednictvím telefonních linek.

Závěrem shrňme, že premiér Petr Fiala správně uvádí, že většina úřadů, které mají být k 1. červenci letošního roku zrušeny, opravdu fungují na principu 2+2, kdy dva pracovníci do obcí přijíždějí na dva dny v týdnu. Ne zcela přesně popisuje, že se ruší pouze ty úřady, které „vykonávají činnost jen dvakrát do roka“, má však pravdu v tom, že občané dané pobočky využívají především ve dvou měsících v roce, konkrétně v lednu a v březnu. Z tohoto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.