Petr Fiala

Premiér Petr Fiala o pobočkách pošty hovoří v souvislosti s plánovaným rušením tří set z nich. Zmiňuje, že se provozovny nenachází v každé obci a uvedenými čísly argumentuje, že poštovní služby budou pro občany zajištěny i po zrušení některých poboček, jelikož dle něj již v současné době „nadpoloviční většina obcí žádnou pobočku dlouhodobě nemá, a přesto jsou poštovní služby nějak zajišťovány.“

Podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je v České republice skutečně více než šest tisíc obcí. Součet všech obcí je konkrétně 6254. Dodejme, že se jedná o číslo bez čtyř vojenských újezdů, které jsou na stránkách úřadu rovněž evidovány.

V současnosti má Česká pošta 3200 poboček, přičemž kvůli legislativním změnám, které kabinet Petra Fialy schválil, se počet provozoven od 1. července letošního roku sníží na 2900. To, že svou pobočku skutečně nemá každá obec, lze vidět na mapě všech poboček a partnerských výdejních míst České pošty, kterou lze nalézt na jejím webu. Z mapy je taktéž patrné, že především větší města mají poboček více. Právě jich se má plánované rušení dotknout nejvýrazněji.

V Česku je tedy skutečně více než 6000 obcí a přibližně 3000 poboček České pošty, přičemž její provozovny nejsou v každé obci, jak správně uvádí předseda vlády Fiala. V řadě městech je navíc poštovních poboček hned několik. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala svůj výrok uvádí v souvislosti s tématem drahých potravin. Mluví o vládní snaze podpořit menší farmáře, jelikož ve srovnání s Evropou u nás, dle jeho vyjádření, dominují v zemědělství velké podniky. 

Srovnání České republiky a dalších zemí EU nabízí např. evropský statistický úřad Eurostat, který v minulém roce zveřejnil analýzu s názvem Zemědělské podniky a zemědělská půda v Evropské unii.

Podle těchto dat za rok 2020 představovaly dvě třetiny (63,7 %) celkového počtu všech zemědělských podniků v EU (z hlediska hodnoty standardní produkce) velmi malé a malé zemědělské podniky – tedy kategorie podniků s hodnotou produkce mezi 2 000 a 8 000 € ročně. Naproti tomu velké zemědělské podniky, které Eurostat vymezuje jako podniky s hodnotou produkce 250 000 € a více, představovaly 3,3 % z celkového počtu. Podobně je tomu i při porovnávání počtu podniků z hlediska velikosti rozlohy zemědělské půdy, na níž subjekt hospodaří.

Co se tedy týče početního zastoupení, je velkých zemědělských podniků v EU (i v ČR) pochopitelně méně než těch malých. Data Eurostatu však ukazují, že velké podniky odpovídaly za většinu celkové hodnoty zemědělské produkce EU.

Pro upřesnění – Český statistický úřad považuje (.pdf, str. 1) za „velké zemědělské podniky“ subjekty s roční produkcí 500 tisíc € a více. Následující graf proto zahrnuje i tuto kategorii.

Podle Eurostatu jsou v ČR velké podniky s produkcí nad 500 tisíc € zodpovědné za 79 % hodnoty české produkce. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhé příčce hned za Dánskem. U většiny zemí EU se přitom podíl pohybuje pod 50 %.

Pokud budeme vycházet přímo z definic Eurostatu a srovnáme subjekty s produkcí nad 250 tisíc € ročně, odpovídá tento podíl u ČR 85 %. Ve většině unijních zemí hodnota nepřekračuje 60 %, průměr EU je pak 59 %.

Eurostat také zveřejnil data o rozloze půdy, kterou zemědělské podniky obhospodařují. Subjekty s půdou o rozloze 100 hektarů a více v České republice podle této statistiky v roce 2020 hospodařily na 86 % zemědělské půdy. Tato rozloha je nejvyšší kategorie, kterou Eurostat uvádí. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhém místě hned za sousedním Slovenskem. Ve většině států EU se podíl pohybuje pod 60 %.

Pokud se podíváme na hodnocení českého zemědělství z pohledu velikosti zemědělských podniků, průměrná výměra jednoho podniku byla v roce 2020 podle Českého statistického úřadu 121 hektarů (.pdf, str. 1). Ke stejné hodnotě se lze dopočítat i při použití dat Eurostatu. Dle jeho údajů poté průměr v EU odpovídá jen přibližně 17 hektarů.

Velké zemědělské podniky se 100 a více hektary tedy podle dat Eurostatu v Česku hospodaří na 86 % celkové zemědělské půdy. Ve většině zemí EU je to přitom méně než 60 %. Velké podniky s roční produkcí nad 500 tisíc € jsou také v ČR zodpovědné za 79 % české zemědělské produkce, ve většině zemí se tento podíl pohybuje pod 50 %. Lze tak říci, že v ČR „dominují“ velké zemědělské podniky, jak uvádí Petr Fiala. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Úvodem zmiňme, že Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) definuje rodinnou farmu jako: „polnohospodářskou výrobu, na které se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové rodiny a nejméně jeden z členů rodiny je držitelem příslušného osvědčení.“ V zákoně však dosud není rodinná farma definována a pohlíží se na ni stejně jako na velké agropodniky.

Vláda Petra Fialy v říjnu 2022 schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027 (.pdf), který stanovuje podmínky pro zemědělské dotace. Například na tzv. redistributivní platby, tedy platby na podporu prvních 150 hektarů (.pdf, str. 237–238), má jít nyní 23 % z celkových přímých plateb, místo 10 %, které dříve v plánu navrhovala ještě vláda Andreje Babiše. Tato změna výrazně podpoří menší zemědělce, tedy i rodinné farmy.

Zároveň byla stanovena maximální hranice dotace na 30 milionů korun na jeden projekt oproti předešlé hranici 150 milionů korun, což by mělo představovat „kompromis mezi potřebou podpory především malých a středních podniků a zachováním dílčí podpory i velkých podniků“ (.pdf, str. 636–637). Dodejme, že podpora menších a středních zemědělců je v souladu s požadavky Evropské komise, která český plán schválila na konci loňského listopadu.

Proti těmto změnám protestovala Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Svůj nesouhlas vyjádřili např. v září minulého roku před Kongresovým centrem v Praze, kde se sešli unijní ministři zemědělství a rybolovu. Hlavní kritika protestujících mířila k přesunu peněz směrem k malým farmářům. Protest naopak kritizovala Asociace soukromého zemědělství (ASZ) sdružující menší farmáře. Asociace změnu naopak vítá, protože předcházející dotační politika podle ní zvýhodňovala hlavně velké podniky.

Stejný postoj jako ASZ zaujal také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který konstatoval (.pdf, str. 15–16), že předešlá vláda Andreje Babiše, navzdory strategiím Ministerstva zemědělství (.pdf) a evropského dotačního programu, pomáhala především velkým podnikům s milionovými zisky. Pro malé a střední podniky bylo v té době obtížné na základě kritérií Programu rozvoje venkova na období let 2014–2020 na dotace dosáhnout (.pdf, str. 15), a to i přesto, že to bylo cílem (.pdf) projektu.

Vláda Petra Fialy tedy schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027, díky čemuž má docházet k vyšší podpoře menších farmářů, tedy i rodinných farem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf), který vláda Petra Fialy schválila na konci loňského září, počítá se schodkem 295 miliard Kč. Poslanecká sněmovna odsouhlasila návrh v listopadu 2022 a po podepsání prezidentem byl zákon o státním rozpočtu vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Pro úplnost je ovšem vhodné uvést, že rozpočet nepočítá např. s mimořádnou valorizací důchodů, ke které dojde v červnu letošního roku. Kabinet Petra Fialy se v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodl (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů této valorizace (.docx). Na základě této úpravy vzroste průměrná penze pouze o 760 Kč (.doc, str. 4) namísto 1 770 korun, o které by se zvýšila dle dřívějších pravidel. I tak ale výdaje na důchody vzrostou o 15 miliard Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci března 2023 přesto uvedl, že vláda hodlá dodržet plánovaný schodek státního rozpočtu.

Ministerstvo financí nicméně v polovině dubna oznámilo, že státní rozpočet na letošní rok je chybný. Výnosy z tzv. windfall tax (tedy daně z neočekávaně velkých zisků), která byla zavedena v listopadu 2022, totiž původně rezort odhadl na přibližně 85 miliard korun. O stejné částce mluvil dříve i ministr financí Stanjura. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) na zavedení této daně přesněji mluví o 84,8 mld. Kč. V současné době však ministerstvo příjmy z této daně odhaduje pouze na 40 miliard Kč.

Zbyněk Stanjura nicméně uvedl, že kromě menších příjmů by stát v letošním roce měl mít i nižší výdaje, a to kvůli nižším kompenzacím vysokých cen energií. Podle mluvčího resortu financí Tomáše Weisse tak změna příjmů neprohloubí deficit. „Pro účely udržení navrženého deficitu státního rozpočtu 295 miliard korun nicméně zůstává klíčové, aby mimořádné příjmy pokryly mimořádné výdaje, tedy aby jejich poměr zůstal rozpočtově neutrální, což aktualizované odhady ministerstva financí nyní potvrzují," dodal Weiss.

Dodejme, že odhad příjmů z windfall tax Národní rozpočtová rada (NRR) kritizovala již v říjnu 2022, kdy ve své tiskové zprávě uvedla: „NRR stejně jako v minulosti upozorňuje, že očekávané příjmy státního rozpočtu by měly být kalkulovány pouze na základě platných zákonů. (…) Předložený návrh rozpočtu kalkuluje s příjmy z odvodů výrobců energií a daně z mimořádných zisků, kdy ani pro jeden z těchto titulů neexistuje zákonný podklad, a ani nejsou známy konkrétní parametry.“

V návrhu státního rozpočtu na letošní rok tedy vláda skutečně počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. Ministerstvo financí sice uvedlo, že na příjmové stránce rozpočtu je tento plán chybný, podle Zbyňka Stanjury ale bude mít stát i nižší výdaje. Vláda i přes změnu příjmů plánuje dosažení schodku do 300 miliard tak, jako stojí v návrhu státního rozpočtu. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství 11. dubna 2023 oznámily, že k 1. červenci letošního roku plánují zrušit 77 územních pracovišť finančních úřadů. Podle zmíněných institucí má tímto krokem postupně dojít k zefektivnění státní správy.

Z celkového počtu rušených pracovišť jich 56 nyní operuje v omezeném režimu 2+2, což znamená, že dva zaměstnanci ze svých stálých úřadů přijíždějí na pracoviště na dva dny v týdnu. Ze současných 201 územních pracovišť finančních úřadů tak funguje právě 56 – 23 již od roku 2016, zbylých 33 pracovišť bylo do principu 2+2 převedeno v roce 2020. Aktuální rušení pracovišť se tedy dotkne všech úřadů, které v režimu 2+2 fungují.

Zmiňme, že dřívější rozšíření systému 2+2 z roku 2020 bylo motivováno snahou snížit provozní výdaje Finanční správy. V tehdejším oznámení o převedení úřadů do optimalizovaného režimu Finanční správa uvedla, že k tomu, aby úřady fungovaly efektivně, je nutné přizpůsobit jejich strukturu reálné – tj. snížené – poptávce. Úřad tehdy dodal, že i přes zavedení omezení bude zachována dostupnost služeb. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v dubnu za tři hlavní důvody pro nynější rušení územních pracovišť označil (video, čas 1:28) úspory, nízkou vytíženost pracovišť a schopnost „nabídnout jinou alternativu“ pro obyvatele dotčených obcí a měst. Stanjura také řekl, že tyto kroky v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun.

Tisková zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že podle provedené analýzy daňoví poplatníci už nyní služby pracovišť v režimu 2+2 „příliš nevyužívají a prakticky je nenavštěvují“. Služby, které lidé na těchto pobočkách stále vyhledávají, souvisí dle ministerstva především s podáváním přiznání k dani z nemovitých věcí a přiznání k dani z příjmu. Zde je dobré upřesnit, že termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí připadá na konec ledna, základní termín u přiznání k dani z příjmu na přelom března a dubna. Větší zájem o služby tak je na pracovištích v režimu 2+2 právě jen dvakrát do roka, kdy lidé podávají zmíněná přiznání, na což ve výroku zjevně poukazuje Petr Fiala.

V této souvislosti tisková zpráva Ministerstva financí zmiňuje, že po zrušení pracovišť bude Finanční správa vždy v lednu a březnu posilovat výjezdy pracovníků finančních úřadů do dotčených obcí a stejně tak rozšíří možnost konzultace se zaměstnanci finančních úřadů prostřednictvím telefonních linek.

Závěrem shrňme, že premiér Petr Fiala správně uvádí, že většina úřadů, které mají být k 1. červenci letošního roku zrušeny, opravdu fungují na principu 2+2, kdy dva pracovníci do obcí přijíždějí na dva dny v týdnu. Ne zcela přesně popisuje, že se ruší pouze ty úřady, které „vykonávají činnost jen dvakrát do roka“, má však pravdu v tom, že občané dané pobočky využívají především ve dvou měsících v roce, konkrétně v lednu a v březnu. Z tohoto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Nejprve uveďme, že Evropský parlament v únoru letošního roku schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Tento návrh přitom nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. Automobilky navíc mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět, budou za to ovšem sankcionovány. Konečné schválení návrhu však EU na začátku letošního března odložila.

Už v listopadu 2022 Evropská komise (EK) představila návrh zavést takzvanou normu Euro 7, o které hovoří premiér Fiala. Norma má u osobní a nákladní dopravy např. omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Podle plánu EK má Euro 7 pro osobní automobily začít platit v polovině roku 2025, pro nákladní dopravu pak během roku 2027.

Proti této regulaci se však evropský automobilový průmysl vymezuje, protože podle výrobců je splnění regulací velmi nákladné s tím, že pozitivní dopady budou minimální. Euro 7 kritizuje i česká vláda. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by norma znamenala ohrožení výroby osobních i nákladních automobilů a snížení dostupnosti nových aut, stejně tak jako jejich zdražení. Na začátku letošního února v Poslanecké sněmovně konkrétně řekl: „Náš postoj ke stávající podobě normy je jednoznačně odmítavý. Uvědomujeme si ohrožení automobilové výroby osobní, nákladní i autobusové a významné ohrožení dostupnosti aut pro veřejnost. Budeme apelovat za nezbytnou úpravu této normy.“

Ministr Kupka pak 10. února jednal s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Při schůzce vyjádřil nesouhlasný postoj České republiky s chystanou normou Euro 7 a oznámil, že EK vnímá připomínky, které Česko vůči normě má.

Česká vláda následně iniciovala schůzku ministrů dopravy ve Štrasburku na 13. března, kde ministři koordinovali postup pro další debaty o Euro 7 na půdě orgánů Evropské unie. Podle ČTK byli na jednání přizváni zástupci 11 členských států, z čehož osm souhlasilo s odkladem zavedení normy až na rok 2029. Někteří ministři dopravy se také dohodli, že budou usilovat o zmírnění parametrů normy. Doplňme, že Martin Kupka v dubnu v rozhovoru pro Právo uvedl, že pro změnu normy Euro 7 má Česko mnoho spojenců.

Vláda Petra Fialy se tedy skutečně snaží změnit emisní normu Euro 7, kterou představila Evropská komise v listopadu 2022. Ministr dopravy Martin Kupka nejprve jednal s eurokomisařem pro vnitřní obchod Thierry Bretonem, jemuž předal připomínky Česka vůči normě. Česko následně iniciovalo schůzku 11 ministrů dopravy členských států EU, na které se někteří ministři dohodli o koordinaci dalšího postupu při projednávání normy na půdě Evropské unie. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru mluvil o srovnání cen potravin v České republice a Polsku. V této souvislosti redakce deníku Právo zmiňovala, že Fiala dříve na twitteru uváděl, že na ceny v ČR mají vliv „velcí hráči“ na českém trhu s potravinami (video, čas 3:13). Dotaz redakce poté směřoval konkrétně na to, jak chce vláda situaci řešit, na což Petr Fiala reagoval mj. slovy o jednání se zemědělci a potravináři.

Kvůli cenám potravin se premiér, společně s ministry financí, zemědělství a práce a sociálních věcí, sešel se zástupci Agrární a Potravinářské komory 2. února. Tématem jednání byly mj. vysoké ceny elektřiny a plynu, rostoucí náklady nebo i problém s nedostatkem pracovníků. Podle tiskové zprávy zástupci obou komor na schůzce „tlumočili zástupcům vlády oprávněné obavy zemědělců a potravinářů“ o jejich budoucí uplatnění na českém trhu.

Dále komory zmiňovaly, že ceny potravin navyšují dle nich neúměrně vysoké marže prodejních řetězců. „Spotřebitelé jsou tak nuceni šetřit a vyndávat z nákupních košíků kvalitní české potraviny, které vyměňují za levnější a předotované produkty dovezené ze zahraničí (…), a významně také snižují objem nakoupených potravin. Popsané skutečnosti ubírají zemědělským a potravinářským podnikům finanční prostředky, aby mohly investovat do inovací a nových technologií, zejména v souvislosti s energetickou soběstačností, a přivádějí je tak do tzv. začarovaného kruhu,“ uvádí k tomu společná tisková zpráva Agrární a Potravinářské komory.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) následně inicioval vytvoření expertní skupiny, která se věnuje problematice vysokých cen potravin. V této skupině jsou jak zástupci Ministerstva zemědělství (například Státní zemědělská a potravinářská inspekce), tak i Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu, do jejichž kompetence spadají orgány pro regulaci cen (konkrétně Česká obchodní inspekce a Specializovaný finanční úřad).

Na první schůzi, která proběhla 21. března 2023, se skupina dohodla na pravidelném informování ohledně výsledků cenových kontrol, na jejichž základě mají být podnikány další kroky. Na druhé schůzi, která se odehrála 13. dubna 2023, byla skupina seznámena s výsledky 252 cílených kontrol. U tří čtvrtin z nich přitom kontrolní orgány zjistily porušení předpisů. Dodejme, že další schůze meziresortní skupiny se podle Ministerstva zemědělství uskuteční na konci dubna a bude se zabývat především cenami jablek.

Petr Fiala se tedy skutečně sešel se zástupci Agrární a Potravinářské komory za účelem řešení vysokých cen potravin v České republice. Zdeněk Nekula pak ze stejného důvodu založil meziresortní pracovní skupinu, která se této problematice věnuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda o transformaci České pošty jednala 22. března 2023, kdy ji ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) seznámil s předběžnými parametry. Přesný plán by však měl být hotový až na konci letošního června. Hlavní transformační rámec by měl být nastaven tak, že dojde k oddělení státních a komerčních služeb. Právní forma komerční části podniku se pak změní na akciovou společnost, která ovšem zůstane ve 100% vlastnictví státu. Uveďme, že celková přeměna České pošty má stát více než osm miliard korun

Součástí transformace (nikoliv však její jedinou částí, jak upozornil ministr vnitra Rakušan) je také zrušení 300 poštovních poboček (.xlsx) po celé České republice, které vláda schválila 12. dubna. Snížení počtu poboček pak nejvíce zasáhne Moravskoslezský kraj, jehož obyvatele čeká uzavření více než 50 provozoven.

Dodejme, že o tom, které konkrétní pobočky se zruší, rozhodla Česká pošta v návaznosti na parametry upravené Českým telekomunikačním úřadem. Po vydání námi ověřovaného rozhovoru pošta ještě změnila seznam poboček, které se chystá uzavřít. Celkem jich má stále zaniknout 300, nicméně některé pobočky, které se původně měly zavřít, podnik ponechá otevřené. Místo nich naopak skončí provozovny, které v původním seznamu nebyly.

K uzavření provozoven dojde na základě změny v legislativě. Tu shrnuje webová stránka České pošty následovně: „Nově tak každá obec s počtem obyvatel nad 2500 nemusí mít poštu v docházkové vzdálenosti do dvou kilometrů, ale nově do tří. V pobočkové praxi České pošty to znamená, že z nynějších 3200 pošt bude po změně legislativy 300 nepovinných a ty Česká pošta z ekonomických důvodů zruší bez náhrady.“ Rušení poboček se netýká obcí, kde sídlí jediná pobočka pošty.

Doplňme, že dlouhodobá finanční situace České pošty je hlavním důvodem transformace. Jen za minulý rok byla společnost ve ztrátě 1,5 miliardy korun. Zároveň v posledních letech klesá zájem o využívání poštovních služeb – Česká pošta uvádí, že za posledních pět let zaznamenala 40% pokles zájmu o tradiční poštovní služby.

Kabinet Petra Fialy tedy 12. dubna schválil snížení poboček České pošty ze současných 3200 na 2900. Již v březnu navíc jednal o transformaci podniku, kterou představil ministr vnitra Vít Rakušan, přičemž vláda jeho plán podpořila. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluví o mimořádné valorizaci důchodů, jejíž pravidla vláda navrhla upravit, aby výdaje na zvýšení penzí v červnu 2023 nebyly tak velké (.pdf, str. 4). Zmiňme, že k mimořádnému zvýšení penzí se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při stanovení předchozí valorizace. Předseda vlády ve výroku omlouvá vyhlášení legislativního stavu nouze prohlášeními opozičních stran, které dle něj předem tvrdily, že se proti návrhu postaví.

Fialův kabinet se na úpravě parametrů, která by se měla promítnout v červnové valorizaci, shodl 15. února (.pdf, str. 1). Podle vládního plánu by průměrný měsíční důchod vzrostl o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

Definitivní podobu návrhu novely pak vláda schválila 20. února. Zároveň navrhla, aby byl vyhlášen stav legislativní nouze (.pdf), a aby se tak zkrátil proces projednávání novely. Doplňme, že aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ještě 20. února stav legislativní nouze vyhlásila (.pdf) a poslanci jeho trvání později 1. března v dolní komoře potvrdili. Při hlasování se proti tomu vymezili poslanci hnutí ANO a SPD.

Už předtím však opoziční strany dávaly najevo svůj nesouhlas s navrhovanou úpravou a předem avizovaly, že se chystají projednávání návrhu obstruovat. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš 18. února uvedl: „Musejí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, které ještě nezažili.“ O den později pak místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl: „Pro nás je to opravdu nepřijatelné. Uděláme vše pro to, aby se to neschválilo. Uděláme vše. Budeme mluvit, obstruovat. Vláda si nemůže dělat, co chce.“

Úpravu parametrů valorizace kritizoval např. také poslanec SPD Radovan Vích, který 16. února prohlásil: „Uděláme maximum v rámci možností, aby to neprošlo. Spacáky máme na noční jednání připravené.“ Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že tato změna je pro hnutí nepřijatelná, a uvedl: „Je to změna uprostřed hry. Je tu platná legislativa, která počítá s navýšením o celou částku.“ Opoziční strany se pak 21. února na schůzi Poslanecké sněmovny neúspěšně pokoušely stav legislativní nouze zrušit.

I přes obstrukce (video) nicméně Sněmovna 4. března po více než 97hodinové schůzi vládní návrh novely schválila. Poté putoval do Senátu, který se jím zabýval na schůzi od 8. března, následně jej musí podepsat prezident. Dodejme však, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura prezidenta Petra Pavla vyzval, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednávání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a žalobu k Ústavními soudu plánují podat společně.

Představitelé opozičních stran tedy ještě před projednáváním vládního návrhu veřejně prohlašovali, že s plánovanou změnou valorizačního mechanismu nesouhlasí. Jak zástupci hnutí ANO, tak hnutí SPD dopředu avizovali, že se návrh chystají obstruovat. Tato prohlášení přitom padla ještě před tím, než Markéta Pekarová Adamová na návrh vlády vyhlásila stav legislativní nouze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) reaguje na otázku moderátorky, proč se vláda snaží upravit parametry pro mimořádnou valorizaci důchodů na poslední chvíli, když je inflace vysoká dlouhodobě. Premiér odpověděl, že vláda počítala s červnovým zvýšením penzí a původně valorizaci upravit nechtěla, jelikož i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ještě v prosinci minulého roku údajně říkal, že důchody vzrostou o 700 až 900 korun. Do zvýšení tak Fialův kabinet dle jeho slov zasahovat nechtěl. K úpravě pak vláda přistoupila kvůli „skokovému nárůstu inflace“.

Marian Jurečka 25. prosince 2022 v České televizi prohlásil, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což, jak uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. 

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. 

Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace v lednu, a to dokonce už za jediný měsíc. Podle současného znění zákona by tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle současné zákonné úpravy by tak měl průměrný důchod v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu průměrný měsíční důchod vzrostl jen o 760 Kč (.doc, str. 4) Po schválení vládou návrh zamířil do Poslanecké sněmovny, která o něm začala jednat 28. února. Již před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat, přičemž např. předseda SPD Tomio Okamura na schůzi řečnil sedm hodin. Dodejme, že předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. O navržené změně se tak jednalo ve zrychleném režimu.

Ministr práce a sociálních věcí tedy ještě v prosinci 2022 předpokládal, že důchody v létě 2023 kvůli mimořádné valorizaci vzrostou o 670 až 700 korun. Tyto hodnoty se mírně liší od částek uváděných Petrem Fialou, který ovšem správně poukazuje na to, že Marian Jurečka nedávno předpokládal nižší nárůst důchodů kvůli inflaci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.