Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 291 výroků
Ekonomika 74 výroků
Energetika 24 výroků
Sociální politika 21 výroků
Evropská unie 20 výroků
Invaze na Ukrajinu 16 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 9 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Regiony 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 364 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 9 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 25 výroků

Petr Fiala

Česká republika taky vojenský materiál od počátku toho konfliktu (Ukrajině, pozn. Demagog.cz) dodává.
Ptám se já, 22. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
První dodávku vojenského materiálu pro Ukrajinu česká vláda schválila ještě před začátkem ruské invaze. Následovaly další dvě dodávky vojenského vybavení. Celková hodnota vojenské pomoci ze strany ČR prozatím přesáhla 725 milionů korun. Schválena je další pomoc v podobné výši.

Ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu Ministerstvo obrany oznámilo, že Česká republika podepsala s Ukrajinou smlouvu o případné zdravotní pomoci ukrajinským vojákům na území ČR a také o darování 4 tisíců dělostřeleckých granátů ukrajinské armádě. 

Dodávka této munice se nicméně zpozdila kvůli nejasnostem o způsobu dopravení. Podle ředitele odboru komunikace Ministerstva obrany Davida Jareše však byla Ukrajině munice k dispozici již po podepsání smlouvy, ke kterému došlo 1. února.

České vlaky nakonec dopravily tento náklad na Ukrajinu až po zahájení ruské invaze, konkrétně 27. února, společně s další vojenskou pomocí v hodnotě 188 milionů korun. V rámci tohoto druhého daru, který vláda schválila 26. února, ukrajinská armáda obdržela přibližně 30 tisíc pistolí, 5 tisíc útočných pušek, 2 tisíce samopalů, 3 tisíce kulometů a 31 odstřelovacích pušek (12 Dragunovů a 19 Falconů). Dále Ukrajina dostala přes 3,5 milionu nábojů a prostředky potřebné k přepravě tohoto materiálu.

Pro další vojenskou pomoc se česká vláda rozhodla na mimořádném zasedání 27. února. Šlo o výzbroj v celkové hodnotě 400 milionů korun sestavenou podle ukrajinských požadavků. Z bezpečnostních důvodů nicméně nebyl obsah blíže specifikován, ministryně obrany Černochová pouze uvedla, že se nejednalo o lehké zbraně.

O další dodávce vojenského materiálu se ministryně Černochová zmínila například 13. března. Uvedla, že Česká republika doposud Ukrajině poskytla vojenský materiál v celkové hodnotě 725 milionů korun a momentálně je v plánu další dodávka vybavení za podobnou částku. Blíže materiál s ohledem na bezpečnost nespecifikovala. Tuto dodávku 16. března schválila vláda. Doplňme, že vláda na svém jednání 23. března poté odsouhlasila i poskytnutí balistické obrany či dalšího vojenského materiálu.

Česká republika je tedy skutečně velmi aktivní v dodávání vojenského materiálu na Ukrajinu. O první pomoci rozhodla již před začátkem invaze a další následovaly již během konfliktu. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro srovnání doplňme, že například Německo ke konci ledna 2022 zaslalo na pomoc Ukrajině 5 tisíc vojenských přileb a přislíbilo finanční podporu pro stavbu polní nemocnice. Za tento zdrženlivý přístup bylo Německo ostře kritizováno. Ve stejnou dobu podpořila Ukrajinu Kanada vysláním menší vojenské jednotky a Velká Británie doručením protitankových zbraní a vysláním skupiny 30 vojáků, která má ukrajinské vojáky vycvičit v jejich používání.

Petr Fiala

Dostatek protiletadlových a protitankových střel, (...) to mimochodem je i jeden z opakovaných požadavků jak ukrajinského prezidenta Zelenského, tak pana předsedy vlády Šmyhala.
Ptám se já, 22. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ukrajina prosí západní partnery o všechny typy munice a zbraní včetně protiletadlových a protitankových střel. Tento požadavek předneslo hned několik ukrajinských představitelů, mezi nimi i prezident Zelenskyj a premiér Šmyhal.

Zástupci Ukrajiny v polovině března například uvedli, že podpora od Spojených států, která zahrnuje munici, protitankové střely Javelin a protiletadlové střely Stinger, „je zásadní“ a že Ukrajina dále potřebuje také letadla a pozemní protiletadlovou obranu. Ukrajinská velvyslankyně v USA 15. března také požádala o zbraně jakéhokoliv typu s důrazem na protivzdušnou obranu. „Protivzdušná obrana je něco, s čím potřebujeme naléhavě pomoci, abychom Ukrajinu ochránili před tímto brutálním útokem, který páchají ze vzduchu. Toto je priorita číslo 1.“

Podobné požadavky přednesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před americkým Kongresem 16. března. „Vy víte, jaký druh obranných systémů potřebujeme: S-300 a další podobné systémy,“ prohlásil tehdy ve svém projevu. Upřesněme, že pod označením S-300 se skrývají mobilní raketové systémy protivzdušné obrany, které jsou určené k obraně před letadly i před řízenými střelami.

Agentura AP na konci února informovala, že prezident Zelenskyj v reakci na nabídku Spojených států k evakuaci z Kyjeva uvedl, že potřebuje „protitankové zbraně, ne odvoz“. Volodymyr Zelenskyj tehdy také na svém twitterovém účtu například poděkoval Německu za příslib dodání protitankových zbraní a protiletadlových střel Stinger.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal rovněž vyzýval ostatní státy, aby Ukrajině poslaly obranný vojenský materiál. Na začátku března například poděkoval Španělsku za jejich „dodávku útočných zbraní a další klíčové kroky“. Součástí této dodávky bylo více než tisíc protitankových granátometů.

Dále uveďme například Lucembursko, kterému premiér Šmyhal na konci února vyjádřil poděkování mimo jiné za protitankové střely, které „znamenají pro Ukrajinu mnoho“. Za pomoc poděkoval třeba i Nizozemsku, které poskytlo protitankovéprotiletadlové zbraně. Dne 10. února, tedy ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, označil premiér Šmyhal dodávku protileteckých zbraní Stinger z Litvy za „včasnou a důležitou“.

Prosby o protiletadlové a protitankové zbraně přednesl také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov ve svém videu pro americký Kongres na začátku ruské invaze. Ukrajina tehdy požádala západní státy o zbraně a vybavení. Diplomatům předala detailní dopis s požadavky. Podle tohoto dokumentu Ukrajina naléhavě potřebovala „přenosné protiletadlové raketové systémy a střely pro přenosné protitankové systémy, stejně jako neprůstřelné přilby a bojová obrněná vozidla“.

Důležitost protitankových a protiraketových střel zmiňovali prezident Zelenskyj a premiér Šmyhal už delší dobu. Stejný názor potvrzují i výroky dalších představitelů Ukrajiny, proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Nutno podotknout, že Ukrajina i nadále potřebuje a shání protitankové a protiledlové střely a další vojenský materiál.

Petr Fiala

(...) mírové misi Severoatlantické aliance, což je něco neobvyklého, nebo by to měla být mírová mise na bázi Organizace spojených národů, což takové mírové mise tady historicky máme.
Ptám se já, 22. března 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Mírové mise Organizace spojených národů jsou běžnou praxí, celkem jich OSN podniklo již 71. NATO také vedlo několik operací, které můžeme označit za mírové. Kromě tří menších misí v Makedonii ale probíhaly všechny na základě mandátu OSN.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v polovině března 2022 oznámil, že na mimořádném summitu NATO formálně předloží návrh k mírové misi na Ukrajině. Tento mimořádný summit NATO se poté uskutečnil 24. března v Bruselu. O myšlence mírové mise mluvil polský vicepremiér Jarosław Kaczyński už během cesty do Kyjeva 15. března. "Myslím si, že je nutné mít mírovou misi - NATO, možná nějakou širší mezinárodní strukturu - ale misi, která se bude schopna bránit, která bude působit na ukrajinském území," řekl Kaczynski. Bližší obrysy návrhu jsou ale zatím nejasné, a proto i Petr Fiala v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvil o různých možnostech případné mírové mise.

Premiér Fiala odlišuje mírové mise Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance. OSN od roku 1948 (.pdf) podnikla celkem 71 mírových misí, z nichž je v současnosti aktivních 12. Mírové mise OSN probíhaly na všech osídlených kontinentech mimo Jižní Ameriky a Austrálie. Nejvíce jich pak proběhlo v Africe.

Bosna a Hercegovina

NATO se účastnilo mírových operací pod záštitou OSN, pouze z vlastní iniciativy mírové mise nepodnikalo. V letech 1995 až 2004 například na území Bosny a Hercegoviny probíhaly operace IFORSFORSFOR II, které měly i několik desítek tisíc vojáků. Operace IFOR měla za úkol mír v Bosně a Hercegovině vojensky ustanovit, operace SFOR měly následně zajistit jeho udržení. Jednotky IFOR (.pdf, str. 3), SFOR (.pdf, str. 5) a SFOR II (.pdf, str. 3) přitom působily na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Dodejme, že Armáda České republiky označuje všechny tyto tři mise za mírové, stejně jako NATO (.pdf, str. 2-3). 

Afganistán

NATO vedlo v Afganistánu mezi lety 2003 až 2014 vojenskou operaci ISAF, která měla mandát OSN. Mise měla za cíl pomoci afgánské vládě udržovat bezpečnost a vytvořit nové afgánské bezpečnostní jednotky. V Afganistánu působilo v jednu chvíli více než 130 000 vojáků NATO, kteří se zapojovali i do bojů. Jako mírovou operaci ji označuje zpravodajský server Natoaktual nebo Armáda České republiky. ISAF následně nahradila menší nebojová mise Resolute Support (.pdf), která spočívala „výhradně ve výcviku, pomoci a poradenství afghánským národním bezpečnostním silám a bezpečnostním institucím tak, aby co nejdříve mohly plně zajistit bezpečnost země.“ Nejednalo se tedy o klasickou mírovou misi, jejímž úkolem by bylo na místě zajišťovat udržování míru vlastními silami.

Makedonie

Mise NATO Essential Harvest proběhla v Makedonii v roce 2001. Jejím účelem byl výběr zbraní a munice od povstalců, jejich následná doprava a zničení. Trvala 30 dní a účastnilo se jí 3 500 vojáků. O pomoc tehdy NATO požádal prezident Makedonie. Armáda České republiky opět označuje tuto misi za mírovou. Mezi další operace v Makedonii patří Amber Fox, která měla zajistit ochranu mezinárodních pozorovatelů. Účastnilo se jí 700 vojáků, kteří se v Makedonii připojili k dalším 300 vojáků.

Na Amber Fox navázala mise Allied Harmony, která počítala se 450 vojáky. NATO na svých webových stránkách píše, že mise kromě ochrany mezinárodních pozorovatelů radila makedonské vládě ohledně převzetí odpovědnosti za bezpečnost v zemi. Dodejme, že operaci Allied Harmony označuje za mírovou samotné NATO. Žádná z těchto tří makedonských misí neměla mandát OSN. Jak jsme si však ukázali na počtech vojáků, nejednalo se o velké operace. Rada bezpečnosti OSN ale vydala (.pdf, str. 2) souhlasné stanovisko se zajištěním ochrany mezinárodních pozorovatelů.

Kosovo

Dalším příkladem mírové mise je KFOR, která od roku 1999 probíhá na území Kosova. Mezi její cíle patří především udržovat bezpečné prostředí v Kosovu, včetně veřejného pořádku, „a v případě potřeby vynucovat dodržování dohod, které vedly k ukončení konfliktu“. Operace je pod velením NATO a probíhá na základě mandátu OSN (.pdf, str. 5-6). Účastnilo se jí ze začátku 50 000 vojáků, včetně nealiančních států. I tuto misi lze označit za mírovou, uvádí to totiž NATO i česká armáda.

Zmínit můžeme také první humanitární operaci NATO Allied Harbour z roku 1999, která měla pomoci albánské vládě a OSN „při zajištění základních potřeb obrovského množství uprchlíků, kteří ze dne na den prchli z Kosova do Albánie".

Závěr

Na závěr si vše shrňme. Je poněkud obtížné přesně určit, které operace NATO lze považovat za mírové. Určitě mezi ně můžeme zařadit IFOR, SFOR a SFOR II v Bosně a Hercegovině, protože ji tak označuje samotné NATO a Armáda ČR. Totéž platí i u operace s označením KFOR, která působí dodnes v Kosovu. Operaci na území Afghánistánu ISAF pak považuje za mírovou česká armáda, stejně tak i zpravodajský web Natoaktual. Důležité nicméně je, že všechny tyto vznikly s mandátem OSN. 

Poněkud složitější je případ tří malých misí v Makedonii. Operaci Essential Harvest označuje za mírovou česká armáda. U mise Amber Fox jsme nenašli, že by ji někdo označil za mírovou. Nicméně z této operace vychází mise Allied Harmony, kterou už jako mírovou pojmenovalo samotné NATO. Tyto operace nedisponovaly mandátem OSN, nicméně z hlediska počtu vojáků byly podstatně menší.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Mírových misí OSN se uskutečnilo již 71, a jsou tedy historicky běžné. Všechny větší mírové mise NATO probíhaly na základě mandátu OSN. Pouze 3 malé mise v Makedonii, které teoreticky také můžeme označit za mírové, žádný mandát OSN neměly.

Doplňme, že o možnosti mírové mise zástupci členských států NATO jednali na zmíněném summitu v Bruselu. Polský návrh zde nezískal podporu, a NATO bude Ukrajinu dále podporovat především dodávkami zbraní.

K možnosti se dříve vyjádřili také světoví i domácí politici. Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová řekla v rozhovoru pro CNN, že Joe Biden nemá v plánu, aby se vojáci Spojených států účastnili případné mise na Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz zapojení NATO do konfliktu odmítá

„Mírová mise by měla mít mandát Rady bezpečnosti a pokud ne, musíme se ohlížet na vyjádření Valného shromáždění, které by se vyjádřilo většinově. Bylo by potřeba asi 130 hlasů, a to by, myslím, bylo možné,“ řekla k věci ministryně obrany Jana Černochová s tím, že o podobě mírové mise je připravena jednat. Premiér Fiala, jak už dříve avizoval, o možném zapojení NATO jednal s prezidentem Zemanem.

Petr Fiala

Severoatlantická aliance, o které se před rokem, dvěma říkalo, že je na rozpuštění. Já jsem to neříkal (...), ale mnozí to říkali.
Ptám se já, 22. března 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
V předešlých letech se vůči NATO stavěl kriticky třeba Donald Trump, který podle deníku The New York Times uvažoval i odchodu z Aliance. Podle Emmanuela Macrona zase NATO prožívalo mozkovou smrt. Petr Fiala oproti tomu zastával vždy velmi pozitivní postoj směrem k NATO.

Značná krize uvnitř Severoatlantické aliance se objevila s vládou bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stál v čele USA mezi lety 2017 až 2021. Ten Alianci často kritizoval a podle deníku The New York Times měl v roce 2018 přemýšlet o odchodu USA z NATO. Trump pravidelně kritizoval fakt, že evropské alianční státy nedávají na obranu 2 % HDP ze svých rozpočtů, k čemuž se zavázaly v roce 2006. 

Postoj USA k Severoatlantické alianci eskaloval ve slavná slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který listopadu 2019 prohlásil, že „NATO momentálně zažívá mozkovou smrt“. Tato slova následně Donald Trump důrazně odsoudil. Macron zároveň varoval evropské státy, že se už nemohou spoléhat na obrannou pomoc ze strany USA.

Doplňme, že vnitřním i vnějším problémům NATO se věnovala analýza „70 let NATO: Aliance v krizi“, kterou v roce 2019 vypracovalo americké Belferovo centrum pro vědu a mezinárodní záležitosti univerzity Harvard Kennedy School. Zpráva například uvádí, že krizi v NATO způsobily mimo jiné právě postoje Donalda Trumpa. Za výzvy označila i snahu Aliance o odvrácení ruské agrese ve východní Evropě, ukončování války v Afganistánu nebo soupeření s Čínou. Zpráva dokonce zmiňuje, že Trumpova politika uvrhla NATO do nejvíce znepokojující krize její v historii.

Ze strany Petra Fialy jsme nedohledali žádné podobně kritické vyjádření vůči NATO. Jeho výroky směrem k alianci jsou naopak zpravidla velmi pozitivní. Příkladem budiž jeho tweet z roku 2020. 

Podle jiného vyjádření Petra Fialy neexistuje pro Česko jiná varianta než NATO. „Česká republika se bez spojenců neobejde. Jsem přesvědčen, že alternativa k našemu členství v NATO neexistuje a hledání takové alternativy například v podobě evropské armády by bylo jen plýtvání silami a penězi, kterých v obraně už tak nemáme dostatek,“ prohlásil Fiala v rozhovoru v roce 2020.  

Doplňme, že negativní hlasy vůči Severoatlantické alianci se dlouhodobě ozývají z některých českých politických stran. Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip v roce 2017 uvedl (video, čas 33:25 a dále), že NATO nefunguje a lepším řešením by bylo, kdyby Evropě bezpečnost garantovaly Čína, Rusko a USA. V září 2021 poté zmiňoval, že Severoatlantická aliance by měla být „po debaklu v Afghánistánu“ rozpuštěna. SPD zase NATO v roce 2019 či 2021 několikrát označila za „mrtvou organizaci“. 

Ačkoliv se tolik neobjevovala přímo slova o „rozpuštění“ Aliance, četná kritika a krize uvnitř NATO byly často zmiňovány, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Fiala

Severoatlantická aliance (...) posiluje své východní křídlo.
Ptám se já, 22. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO se zde poté začala rapidně zvyšovat na začátku tohoto roku, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu.

Posilování Severoatlantické aliance na východním křídle započalo po anexi Krymu v roce 2014. Nato tehdy vytvořilo 4 mezinárodní bojové skupiny v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku. Tyto jednotky jsou vedeny Spojeným královstvím, Kanadou, Německem a Spojenými státy. Podle oficiální zprávy NATO nebyly před rokem 2014 ve východním bloku přítomné žádné vojenské složky Aliance.

Východoevropská část NATO, kterou zobrazuje mapa níže, se výraznějšího posílení dočkala v lednu tohoto roku, kdy již Ruská federace soustřeďovala své vojenské síly v blízkosti hranic s Ukrajinou. Některé státy Aliance se tehdy rozhodly poslat na východ Evropy zejména vzdušné a námořní síly. 

Členské státy NATO ve východní Evropě (dle roku přistoupení k Alianci). Zdroj: Time.com

V reakci na stupňující se ruský tlak se 2. února Spojené státy rozhodly vyslat zhruba 3 000 vojáků do Rumunska, Polska a Německa. Zároveň již o 9 dnů dříve připravily USA 8 500 vojáků pro případnou okamžitou podporu východního křídla.

10. února během své návštěvy velitelství NATO v Bruselu britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Spojené království zdvojnásobí svou vojenskou přítomnost v Estonsku. Zároveň zde zmiňoval také vyslání válečných lodí do Středozemního moře nebo 350 vojáků do Polska.

Souhrnnější informace o posílení východního křídla NATO přinesl český informační server Natoaktual.cz. Ten 2. března uvedl, že NATO na východním křídle v reakci na ruskou invazi na Ukrajině, která začala 24. února, zdvojnásobilo svou vojenskou přítomnost. Dohromady se tak podle něj v oblasti nachází „takřka 20 tisíc vojáků“.

Už 16. února se ministři obrany zemí NATO shodli na „zvážení vytvoření nových bojových skupin NATO ve střední, východní a jihovýchodní Evropě“. Počítalo se s tím, že by vojenské skupiny mohly vzniknout v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. 24. března, tedy 2 dny po vydání námi kontrolovaného rozhovoru s Petrem Fialou, se na summitu NATO tento plán potvrdil.

Dodejme, že mezinárodní jednotka na Slovensku má mít až 2 100 zahraničních vojáků, kterým budou velet čeští vojáci. Ministerstvo obrany počítá, že jich zde bude působit zhruba 400. Jednotka se na Slovensku začala formovat již na konci února. 20. března pak na Slovensko dorazily první jednotky Aliance, aby zde rozmístily systém protivzdušné obrany Patriot. Ten slouží k ochraně před taktickými balistickými střelami, raketami s plochou dráhou letu i letouny a využívá střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 60 kilometrů a dosahem radaru až 160 kilometrů“. Uveďme, že tento systém věnovalo Slovensku Nizozemsko a Německo.

Petr Fiala

Dnes říká americký prezident, britský premiér, vlastně každý z významných státníků států Severoatlantické aliance: „Budeme všichni bránit každý centimetr půdy států Severoatlantické aliance.
Ptám se já, 22. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
O odhodlání bránit území NATO hovoří americký prezident Joe Biden, britský premiér Boris Johnson, ale například i představitelé Estonska či Kanady. Obranu všech spojenců zmiňují ve svém společném prohlášení také prezidenti nebo předsedové vlád všech zemí Aliance.

Americký prezident Joe Biden 24. února, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu, prohlásil (video, čas 0:45), že „Spojené státy budou bránit každý centimetr území NATO plnou americkou silou“. Podobně se vyjadřoval i těsně před vypuknutím ruské invaze 22. února a v této rétorice pokračujenyní.

O tom, že Severoatlantická aliance bude bránit „každý centimetr“ svého území, mluvil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci 25. února a 1. března. Podobně se již v lednu vyjádřil i estonský prezident Alar Karis a v březnu také kanadská ministryně (video, čas 2:45) obrany Anita Anandová. Po mimořádném summitu Aliance 25. února, tedy den po začátku invaze na Ukrajinu, vydali prezidenti a předsedové vlád NATO společné prohlášení. V něm na konci stojí: „Jsme jednotní v tom, abychom chránili a bránili všechny spojence.“

Britský premiér Boris Johnson například zdůrazňuje nutnost posílit východní křídlo NATO. 10. února během své návštěvy velitelství Aliance prohlásil, že Velká Británie zdvojnásobí svoji vojenskou přítomnost v Estonsku. Zároveň zde zmiňoval vyslání válečných lodí do Středozemního moře nebo 350 vojáků do Polska. Nepodařilo se nám dohledat, že by Boris Johnson někdy mluvil přímo o obraně „každého centimetru NATO“, několikrát nicméně uvedl: „Odhodlání Spojeného království bránit naše spojence v NATO je absolutní a neotřesitelné.“

Petr Fiala

Německo, které celá léta plánovalo svou energetickou politiku tak, že do značné míry je závislé na Rusku. Dneska to všechno přehodnocují.
Ptám se já, 22. března 2022
Zahraniční politika
Energetika
Pravda
Podle dat z r. 2021 Německo dováží z Ruska 55 % svého plynu, 50 % uhlí a 35 % ropy. Jeho závislost na Rusku měl dále zvýšit plynovod Nord Stream 2, nyní od něj však Německo upustilo. Navíc letos plánuje téměř zastavit dodávky ruského uhlí a ropy.

Německo dlouhodobě dováží velkou část primárních energetických surovin z Ruska. Jedná se především o zemní plyn, ale také např. ropu a uhlí. Tuto energetickou politiku Německo ještě podpořilo, když v reakci na havárii ve Fukušimské jaderné elektrárně v roce 2011 Spolkový sněm schválil vládní návrh na úplně opuštění jaderné energetiky v Německu. Současně s utlumováním jaderných elektráren v Německu probíhala výstavba plynovodů vedoucích z Ruska.

Pravděpodobně nejvýraznějším symbolem německé energetické závislosti na Rusku se stal plynovod Nord Stream 2. Projekt kritizovaly například Ukrajina, Polsko nebo Spojené státy americké. Uveďme, že v roce 2021 v Německu pocházelo z Ruska 55 % spotřebovaného plynu, u uhlí to bylo 50 % a u ropy 35 %.

K vybudování plynovodu Nord Stream a později i ramene Nord Stream 2 přispěla plynová krize v roce 2009, kdy po rozepřích mezi Ukrajinou a Ruskem ruský Gazprom zastavil dodávky plynu přes ukrajinské území. Na přelomu let 2011 a 2012 tak nejdříve došlo k dokončení plynovodu Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa a který vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom spolu s německými, nizozemskými a francouzskými firmami.

Zdroj obrázku: ct24.cz

Na novém projektu Nord Stream 2, který kopíruje trasu plynového potrubí Nord Stream, se poté Gazprom dohodl v roce 2015 s firmami z Německa, Rakouska, Francie, Velké Británie a Nizozemska. V roce 2018 následně Německo schválilo výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách“. Nord Stream 2, jehož zprovoznění mělo zdvojnásobit vývoz ruského plynu přes Baltské moře do Evropy, byl dostavěn v září 2021 a na konci roku 2021 i naplněn plynem. 

Na přelomu let 2021 a 2022, kdy Rusko začalo u ukrajinských hranic soustřeďovat vojenské síly, Německo čelilo kritice kvůli neochotě spuštění plynovodu Nord Stream 2 obětovat. Projekt totiž stále od německých regulačních úřadů nezískal povolení k provozu, zároveň ale německý kancléř Olaf Scholz uváděl, že rozhodnutí je pouze záležitostí úřadů a nebude odrážet politickou stránku věci. Zástupci německé vlády nicméně přes toto počáteční váhání nakonec v lednu potvrdili, že tehdy připravovaný sankční balíček EU počítá i s případnou blokací plynovodu Nord Stream 2. Poté, co Vladimir Putin 22. února uznal nezávislost samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky a vyslal do těchto oblastí ruskou armádu, kancléř Scholz oznámil, že Nord Stream 2 povolení nedostane.

V případě dovozu ruského uhlí a ropy Spolková republika sice například nepřistoupila k okamžitému zastavení dodávek, v březnu si nicméně vytyčila za cíl tento import do konce roku 2022 prakticky zastavit. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ovšem vidí problém ve stejně rychlém ukončení ruských dodávek plynu. Podle něj totiž Německo nedisponuje terminálem na dovoz zkapalněného plynu, díky kterému by země mohla získávat zemní plyn z jiných částí světa. Německá vláda má také obavy z těžkých dopadů na hospodářství a z vyšší inflace, které by přerušení dodávek plynu z Ruska mohlo způsobit, a tak v této otázce zůstává opatrná. Podle Habecka by k ukončení německé závislosti na ruském plynu mohlo dojít až v létě roku 2024. Zmiňme, že v současnosti již u našich západních sousedů klesl podíl dovozu plynu z Ruska zhruba na 40 %.

Shrňme tedy, že Německo skutečně je a bylo z velké míry závislé na Rusku, co se týče dodávek ropy, uhlí i plynu. V minulosti proto realizovalo např. projekt Nord Stream 2 přivádějící plyn přímo z Ruska. V současnosti německá vláda svůj postoj přehodnotila a plánuje závislost na ruském dovozu uhlí, ropy i plynu snížit. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Česká republika spolu s Polskem a pobaltskými zeměmi a Slovenskem patří k těm zemím, které jsou pro co nejráznější, nejjednoznačnější a nejtvrdší postup. My jsme taky pro větší otevření dveří Ukrajině.
Ptám se já, 22. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Česká republika, Polsko, pobaltské státy i Slovensko skutečně patří ke státům, které od začátku prosazují tvrdé ekonomické sankce vůči Rusku, včetně odpojení od systému SWIFT. Na Ukrajinu dodávají vojenský materiál a také podporují její snahu stát se členem Evropské unie.

V pořadu Ptám se já premiér Petr Fiala (ODS) hovořil mimo jiné také o přístupu Česka, Polska, Slovenska a pobaltských států k ruské agresi na Ukrajině a jejich ochotě přijmout Ukrajinu do Evropské unie. V následujících odstavcích popíšeme postoje jednotlivých zemí k ekonomickým sankcím vůči Rusku, dodávkám vojenského materiálu na Ukrajinu, ale také to, zda podporují snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie.

Česká republika

Co se týče ekonomických sankcí, patří ČR ke státům, které od začátku ruské invaze na Ukrajinu požadují ta nejtvrdší opatření. Razantní opatření tehdy ostatně požadoval také prezident Miloš Zeman, který zejména vyzýval k úplnému odstřižení Ruské federace od bankovního systému SWIFT. Premiér Fiala ještě 24. února, tedy první den ruské invaze, na svém twitterovém účtu informoval, že na zasedání Evropské rady hodlá prosazovat „co nejtvrdší sankce a jednotný postoj“.

První český vlak se zbraněmi dorazil na Ukrajinu již 27. února. Náklad v hodnotě zhruba 188 milionů korun obsahoval kulomety, útočné pušky, pistole či náboje. Tentýž den vláda na mimořádném jednání schválila další dodávku zbraní a vojenské techniky pro Ukrajinu, a to v hodnotě 400 milionů korun. 4. března vládní kabinet schválil dar v hodnotě 17 milionů korun od zbrojařských firem. Dle informací ze 13. března již Česká republika Ukrajině věnovala munici, ruční zbraně či protiletadlové střely a zdravotnický materiál v celkové hodnotě přibližně 725 milionů korun. 

Prezident i premiér České republiky již na konci února podpořili také snahu Ukrajiny vstoupit do EU. Dosvědčuje to mimo jiné fakt, že Česká republika byla jedním z 8 států, jejichž prezidenti na konci února v otevřeném dopise vyzvali EU, aby Ukrajině udělila status kandidátské země. Ukrajinu v této otázce podpořil i ministr zahraničí Jan Lipavský. Pro kontext dodejme, že status kandidátské země je první ze tří fází k přijetí země do Evropské unie. Jednání o přijetí pak mohou začít, pokud se na něm shodnou všechny vlády EU formou jednomyslného rozhodnutí Rady EU.

Doplňme, že tento postoj zastává Česko i v současnosti. Premiér Fiala například ve čtvrtek 24. března před konáním summitu EU v Bruselu vyzval k jednoznačné podpoře Ukrajiny. „Ukrajinci bojují za naše evropské hodnoty. Bojují za nás a my bychom jim měli kromě slov a pomoci v oblasti vojenské a humanitární dát ještě jednu podporu: naději. Naděje znamená říct: My vás chceme. Dveře do EU jsou otevřeny a ukazujeme to tím, že jste kandidátskou zemí a teď už je na vás, abyste naplnili všechny podmínky, které jsou potřeba."

Polsko

Polsko společně s ČR od začátku ruské invaze na Ukrajinu prosazovalo odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT. 19. března pak polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že navrhuje úplný zákaz obchodu mezi Ruskem a Evropskou unií. „Musíme Rusku ukázat svou sílu a odhodlání, jinak budeme muset v blízké budoucnosti zaplatit vyšší cenu,“ dodal k plánu na obchodní blokádu Ruska.

Co se týče dodávky zbraní z Polska, 25. února dorazil na území Ukrajiny polská kolona kamionů naložených vojenským materiálem. Polský premiéra pak 7. března řekl, že na Ukrajinu míří především dodávky obranného materiálu - přileb, neprůstřelných vest a zbraní určených k obraně měst, ulic a domů.

V úterý 8. března Polsko uvedlo, že je připraveno poskytnout své letouny MiG-29 americkým jednotkám, které by je poté předaly ukrajinské armádě, a vyzvalo další členy NATO ke stejnému kroku. K předávce letounů však nakonec nedošlo, neboť se americká strana odmítla projektu zúčastnit. Dodejme, že Rusko by podporu vzdušných sil třetí stranou považovalo za zapojení do konfliktu.

Polsko podporovalo vstup Ukrajiny do EU a NATO již před invazí, což potvrzují slova polského prezidenta Andrzeje Dudy z května minulého roku. Postoj Polska k této otázce se nezměnil ani po vypuknutí ruské invaze. Polský prezident patřil mezi osm vrcholných státníků, kteří se prostřednictvím otevřeného dopisu vyslovili pro udělení statusu kandidátské země. 15. března při návštěvě Kyjeva polský premiér Morawiecki uvedl, že EU by měla Ukrajinu pozvat mezi sebe co nejdříve. 

Pobaltské státy

Pobaltské státy, tedy Lotyšsko, Litva a Estonsko, dlouhodobě upozorňovaly na možnost agrese ze strany Ruska a usilovaly o posílení východního křídla NATO. Již první den ruské invaze pobaltské státy spolu s Českem a Ukrajinou volaly po okamžitém odstřihnutí Ruska od platebního systému SWIFT.

Tento postoj představitelé pobaltských států prosazují i v současné době. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis 3. března uvedl, že EU by měla od SWIFTu odpojit veškeré ruské banky a usilovat o přerušení odběru energií z Ruska. Evropská unie se totiž po ruské agresi shodla na odstřižení pouze některých ruských bank od platebního systému SWIFT. Stejné požadavky jako ministr zahraničí Litvy vznesl (.pdf, str. 2) také lotyšský předseda vlády Krišjánis Kariňš. I estonská premiérka Kaja Kallas požadovala ještě v březnu tvrdší sankce vůči Rusku.

Co se týče dodávky zbraní na Ukrajinu, pobaltské státy dodaly společně s dalšími státy NATO například protiletadlové střely Stinger. Vláda Estonska pak na Ukrajinu poslala protitankové střely Javelin. Estonsko, Lotyšsko i Litva, stejně jako velká část východoevropských států, podporují snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie. Jejich představitelé své postoje deklarovali v otevřeném dopise prezidentů.

Slovensko

Slovenský premiér Eduard Heger se již na samém počátku ruské invaze 24. února vyjádřil, že bude prosazovat ty nejtvrdší sankce vůči Rusku. 25. února pak Slovensko podpořilo odstřižení Ruska od systému SWIFT. Dle jeho pozdějších vyjádření se v průběhu invaze slovenský postoj nezměnil. Heger mimo jiné požaduje, aby se Evropa stala na Rusku energeticky nezávislou. 

Slovenská vláda již 26. února schválila dodávky zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu. Dodávka by měla obsahovat také materiál ze státních hmotných rezerv. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď tehdy oznámil, že Bratislava Ukrajině pošle 12 000 kusů munice, 10 milionů litrů nafty a 2,4 milionu litrů leteckého benzínu v hodnotě zhruba 11 milionů eur, tedy více než 272 milionů korun.

Slovenský premiér, ale také prezidentka Zuzana Čaputová, podporují snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie. Prezidentka stvrdila tento postoj, společně s dalšími sedmi státníky, svým podpisem v otevřeném dopise. Podle premiéra Hegera potřebuje ukrajinský lid jasnou evropskou perspektivu. 

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Už na minulé neformální Evropské radě jsme se domluvili, a je to i v těch závěrech, že cíl Evropské unie je tu závislost (na dodávkách energií z Ruska, pozn. Demagog.cz) co nejrychleji snížit.
Ptám se já, 22. března 2022
Zahraniční politika
Energetika
Pravda
Na neformálním zasedání Evropské rady ve Versailles ve dnech 10.–11. března se lídři evropských zemí shodli mimo jiné na snížení energetické závislosti na Rusku. Dohodli se na konkrétních krocích, které mají zajistit evropskou nezávislost na ruských fosilních palivech.

Premiér Petr Fiala ve svém vyjádření odkazuje na neformální zasedání Evropské rady, které proběhlo ve Versailles ve dnech 10. až 11. března 2022 (.pdf). 

Vrcholní zástupci států Evropské unie se zde dohodli mimo jiné na snížení energetické závislosti na Rusku. Jednali například o tom, jak zajistit bezpečnost dodávek energie s ohledem na současnou situaci na Ukrajině a také s ohledem na cíle tzv. Zelené dohody pro Evropu, podle níž by měla Unie do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality

Evropští představitelé se ve Versailles dohodli (.pdf, str. 5–6) na „co nejrychlejším postupném ukončení“ závislosti EU na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí. Podle závěrů zasedání by k tomu mělo dojít prostřednictvím:  

  • rychlejšího snižování celkové závislosti na fosilních palivech při zohlednění vnitrostátních podmínek,
  • diverzifikace dodávek a tras, mimo jiné prostřednictvím zkapalněného zemního plynu a bioplynu,
  • dalšího rozvoje trhu EU s vodíkem,
  • urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie,
  • zlepšení propojení evropských elektroenergetických a plynárenských sítí,
  • posílení nouzového plánování EU v oblasti bezpečnosti dodávek,
  • zlepšení energetické účinnosti a podpory oběhovosti.

Doplňme, že tyto cíle byly podpořeny (.pdf, str. 5) také na formálním zasedání Evropské rady z 24. a 25. března. „Evropská unie co nejdříve postupně ukončí závislost na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí, jak je uvedeno ve Versailleském prohlášení,“ stojí v závěrech. 

Evropští představitelé ve Versailles také vyzvali Evropskou komisi, aby do konce května 2022 navrhla podrobnou podobu plánu REPowerEU, jehož cílem jeučinit Evropu nezávislou na ruských fosilních palivech v dostatečném předstihu před rokem 2030“. Doplňme, že nástin tohoto plánu Komise představila už 8. března, neobsahuje nicméně například podrobnější časový harmonogram.

Petr Fiala

Evropa bohužel – a já jsem o tom po léta psal a kritizoval to – byla lehkomyslná, pokud jde o vlastní bezpečnost.
Ptám se já, 22. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Petr Fiala v minulých letech několikrát ve svých prohlášeních upozorňoval na to, že evropské státy podceňují bezpečnostní otázky, i co se týče například energetické bezpečnosti.

Už v srpnu 2014 Petr Fiala kritizoval „slabost Západu" ve spojitosti s děním na Ukrajině. Připomeňme, že na jaře 2014 Ruská federace anektovala Krym a na konci léta na východě Ukrajiny stále probíhaly boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Že jsou na Ukrajině přítomní i ruští vojáci „dobrovolníci“ potvrdila ruská strana právě v srpnu 2014, ve stejné době se také Vladimir Putin vyjádřil, že by na východní Ukrajině měl vzniknout nový stát. V reakci na tyto skutečnosti Petr Fiala ve svém vyjádření uvedl, že Evropa situaci jen „přihlíží“ a kritizoval tehdejší českou vládu v čele s Bohuslavem Sobotkou, který v té době váhal podpořit protiruské sankce. „Když se česká vláda bude chovat tak, jako by žádné nebezpečí nebylo, svět se nestane bezpečnější,“ zmiňoval tehdy Petr Fiala.

Již v březnu 2014 také Petr Fiala prohlásil, že „chceme-li si uchovat naši bezpečnost, musí demokratické země ukázat mnohem větší odhodlání bránit mezinárodní právo a svobodu". Zároveň uvedl, že tehdejší krize odhalila i to, že Evropská unie v posledních letech podcenila otázky energetické bezpečnosti.

V pořadu Interview ČT24 (video, 5:05–7:37) 5. března 2015 Petr Fiala dále kritizoval, že Česká republika a „evropské země obecně“ nedávají dost prostředků na obranu. Upozorňoval i na to, že český obranný rozpočet nedosahoval výše 2 % HDP, k čemuž se ČR zavázala již v době svého vstupu do NATO (.pdf, str. 9). Dodal, že k zabezpečení obrany Evropy je proto nutné spolupracovat se Spojenými státy. 

V roce 2016 poté ve spojitosti s rolí USA v NATO zdůraznil nutnost vzájemné spolupráce Evropy v otázce bezpečnosti a nutnost dávat více peněz na modernizaci armády a budování aktivních záloh. „Nestarejme se tolik o to, koho si zvolí Američané, ale o to, že se nebudou tolik starat o nás. Nebudeme-li nic dělat, v nebezpečném světě na to doplatíme," doplnil tehdy Fiala.

V roce 2017, kdy ODS představila novelu zákona, podle níž by každý rok povinně stoupal rozpočet na obranu, představitelé ODS uvedli, že návrh reaguje na to, že Česko dlouhodobě neplní své rozpočtové závazky vůči NATO. Předseda ODS Petr Fiala tehdy řekl: „Nemůžeme podléhat iluzi, že mír je samozřejmý a že se nám nic nemůže stát. Roste množství bezpečnostních hrozeb a na to je třeba reagovat."

Petr Fiala tedy v minulých letech několikrát upozorňoval na to, že evropské státy podceňují bezpečnostní otázky, i co se týče například energetické bezpečnosti. Z těchto důvodů hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů