Petr Fiala

Ministerstvo vnitra každý den zveřejňuje počty vydaných speciálních dlouhodobých víz a registrací u cizinecké policie. Než se však podíváme na konkrétní čísla, je nutné se zaměřit na to, jaké úřední úkony musí přicházející Ukrajinci v Česku udělat.

Speciální víza

Pro vstup do země v současné chvíli není vstupní vízum nutností. Ukrajinci ovšem po vstupu do Česka musí získat speciální dlouhodobé vízum, a to do 90 dnů po příjezdu. O něj si mohou zažádat na pracovištích Ministerstva vnitra. 

K 22. březnu, tedy datu rozhovoru, bylo prchajícím Ukrajincům celkem vydáno 212 672 speciálních dlouhodobých víz.

Doplňme, že od 22. března se začal vydávat nový typ víz, tzv. víza dočasné ochrany. Ti, kteří mají vystaven starší typ, budou do nového systému převedeni automaticky. Vízum držitelům umožňuje na území České republiky pobývat po dobu jednoho roku, z důvodu platnosti příslušného zákona však maximálně do 31. března 2023. Umožňují také pobyt v dalších členských státech Evropské unie.

Registrace pobytu

Pro každého cizince vstupujícího do země je pak nutností se do 30 dnů po příjezdu zaregistrovat u cizinecké policie. Pokud je však člověk ubytován v některém z ubytovacích zařízení, tato povinnost přechází na provozovatele. Uveďme také, že většinou je v jednom asistenčním uprchlickém centru možno vyřídit všechny tyto náležitosti. Důležité je například uvést, že pobyt nemusí nahlašovat děti mladší 15 let, kterých by mezi uprchlíky mělo být až 35 %.

K 22. březnu, tedy datu rozhovoru, se u cizinecké policie zaregistrovalo 113 625 osob. Pokud bychom k těmto zaregistrovaným osobám starším 15 let připočetli skutečnost, že 35 % uprchlíků jsou děti, dostaneme se na přibližně 175 tisíc lidí. Tento počet ale nemůžeme sečíst s počtem vydaných víz, jelikož tyto ukazatele mohou obsahovat některé lidi dvakrát. Z veřejných statistik Ministerstva vnitra se tak skutečný počet Ukrajinských uprchlíků, kteří přišli do Česka, nedozvíme. Pro informace o přesném počtu lidí, kteří provedli pouze jeden ze dvou úkonů, jsme se obrátili na Ministerstvo vnitra. Dosud jsme však neobdrželi odpověď.

Využít můžeme také data mobilních operátorů. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana z 22. března bylo v Česku dle dat operátorů přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny. O stejném čísle mluvil již 16. března také ministr školství Petr Gazdík a psala o tom ČTK. Bližší informace k těmto údajům mobilních operátorů se nám bohužel nepodařilo dohledat. Není tak jasné, jestli tento počet zahrnuje také lidi, kteří např. nemají telefon. ČTK i ministři Gazdík a Rakušan nicméně mluví obecně o počtu příchozích z Ukrajiny, a tak lze předpokládat, že tato statistika zahrnuje skutečně všechny příchozí. 

Petr Fiala tedy správně popisuje počet lidí, kteří do Česka přišli z Ukrajiny. Uvádí „skoro 300 tisíc," přičemž dle mobilních operátorů je to „přes 270 tisíc“.

Premiér Fiala v rozhovoru pro Seznam zprávy nikterak nekonkretizoval, oproti jakým zemím má být česká inflace vyšší. Vzhledem k tomu, že je Česko členem Evropské unie, budeme se zabývat srovnáním České republiky a ostatních zemí EU. Statistický úřad Evropské unie Eurostat uvádí, že mezi lety 2017 a 2021 se roční míra inflace v Česku pohybovala od 2 do 3,3 %. Jak nám ukazuje následující tabulka, spotřebitelské ceny rostly v celoevropském průměru o trochu méně.

Doplňme, že pro lepší mezinárodní srovnání používáme pro zachycení míry inflace tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který se používá při měření inflace v eurozóně a zajišťuje „skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“.

Z dalších údajů vyčteme, že na podzim roku 2021 nabrala inflace vyšší tempo, a to na evropské i české úrovni. Mezi zářím a prosincem se průměrná měsíční inflace pohybovala v rámci Česka a Evropské unie na podobné úrovni. Listopadová inflace byla v tuzemsku dokonce nižší než v celé Evropské unii. V lednu a únoru letošního roku ale růst cen v Česku výrazně zrychlil, konkrétně na 8,8 % a 10 %, a značně odskočil od celoevropského průměru. Právě měsíce leden a únor jsou pro naše hodnocení podstatné, protože premiér Fiala hovoří o současné míře inflace. 

Při bližším pohledu na jednotlivé měsíce zjistíme, že během ledna a února se pouze v Estonsku a Litvě pohybovala inflace na vyšší úrovní než v tuzemsku. 

Pro úplnost dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Podle ČSÚ činila průměrná míra inflace v Česku za rok 2021 3,8 % a v únoru pak 11,1 %. Tento rozdíl je způsobený použitím odlišného ukazatele s jinou metodikou (HICP u Eurostatu a index spotřebitelských cen u ČSÚ). Vzhledem k tomu, že porovnáváme Českou republiku s ostatními státy Evropské unie, vycházeli jsme pouze ze statistik Eurostatu.

Předseda vlády Petr Fiala tedy říká pravdu, česká inflace je skutečně oproti jiným zemím vyšší.

Na začátek uveďme, že omikron je jedna z variant korovaviru SARS-CoV-2, která se momentálně šíří ve světě. Případy nakažení touto variantou přibývají také v České republice. Omikron poprvé zaznamenali vědci v Jihoafrické republice 9. listopadu 2021. Světová zdravotnická organizace ho pojmenovala a zařadila mezi znepokojivé varianty 26. listopadu. 

Nejnovější dánská studie z přelomu roku ukazuje, že varianta omikron je 2,7 až 3,7× nakažlivější než varianta delta. Zároveň však také uvádí, že hrozba hospitalizace je v případě nakažení omikronem zhruba poloviční než u varianty delta. Podobnou tendenci, tedy vyšší nakažlivost a zároveň méně závažný průběh, potvrzují také další studie. 

Další studie tvrdí, že omikron je spojen s 5,4× větší hrozbou opětovné infekce, než je tomu u delty. Jiné však polemizují, jestli v tuto chvíli už můžeme mít dostatečně průkazné výsledky závažnosti.

Výzkumníci Hongkongské univerzity a Univerzity Cambridge pak své studie zaměřují na důvod, proč je varianta omikron nakažlivější a ne tolik život ohrožující. Důvodem je podle nich fakt, že virus této varianty se usazuje a množí primárně v průduškách. To způsobuje jak rychlejší šíření, tak menší zátěž plic. K infekcím v plicích a závažnějšímu průběhu tedy dochází méně často. Další studie sledující podobné téma uvádějí, že pravděpodobným důvodem vyšší infekčnosti a nižší úmrtnosti je fakt, že se virus usazuje a množí v horních cestách dýchacích (průdušky patří do dolních cest dýchacích). Profesor virologie na londýnské University College vysvětluje, že: „Výsledkem všech mutací, které omikron odlišují od předchozích variant, je, že se možná změnila jeho schopnost infikovat různé druhy buněk.“

Pro přesnost je však nutné uvést, že žádná z těchto studí zatím neprošla recenzním řízením. Většina z nich byla vydána teprve nedávno. Uveďme také, že ačkoliv studie napovídají, že onemocnění bude mírnější, laboratorní výsledky se mohou od skutečného světa výrazně lišit. 

Nejnovější studie nakažlivosti této nemoci nicméně uvádí čísla velmi podobná těm, která v rozhovoru uvedl Petr Fiala. Hovoří také o nižším riziku těžkého průběhu. Výrok premiéra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo zdravotnictví v mimořádném opatření ze dne 23. prosince 2021 nařídilo (.pdf, str. 2) od 3. ledna pravidelné testování žáků a zaměstnanců škol (str. 7). Během prvních dvou školních týdnů nového roku probíhá plošné testování dvakrát týdně – vždy v pondělí a ve čtvrtek. Od pondělí 17. ledna bude pak podle mimořádného opatření probíhat pouze jednou týdně – každé pondělí, případně první vyučovací den v týdnu. 

Zmíněné opatření vydalo Ministerstvo zdravotnictví již pod vedením nového ministra Vlastimila Válka, který do funkce nastoupil 17. prosince. Uveďme také, že v minulém roce probíhalo pravidelné plošné testování ve školách každý týden od druhé poloviny listopadu (.pdf, .pdf), týkalo se nicméně jen neočkovaných dětí. Nová vláda pak od 3. ledna zavedla testování i pro žáky již očkované a také pro studenty, kteří už covid-19 prodělali.

Dne 29. prosince 2021 prezentoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci po jednání vlády také záměr zavést od 17. ledna stejný režim testování i ve firmách. „Od sedmnáctého bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem,“ přiblížil tehdy chystané opatření Válek.

Doplňme, že vláda povinné testování zaměstnanců, které by mělo probíhat vždy dvakrát týdně, následně schválila 5. ledna. Zaměstnanci, kteří testování odmítnou, budou podle Válka muset buď pracovat z domu, nebo na pracovišti nosit respirátor, podobně jako neotestované děti při výuce ve školách.

Co se týče postoje k masivnímu testování, již v prosinci roku 2020 AntiCovid tým koalice SPOLU například vydal prohlášení o nutnosti zlepšení testování v sociálních službách. V únoru roku 2021 poté navrhoval zavedení možnosti plošného testování žáků a studentů pro zachování výuky. Koalice SPOLU tehdy také uvedla, že právě masivní testování je „podmínkou návratu do co nejnormálnějšího života a otevření ekonomiky, ale i volnočasových aktivit“. 

V neposlední řadě pak AntiCovid tým 18. listopadu apeloval na obnovení testování ve firmách a na dostatečné zásobení škol antigenními testy, aby mohlo probíhat plošné testování žáků.

Nová vláda tedy opravdu schválila testování jak ve školách, tak ve firmách. Ze stanovisek AntiCovid týmu lze navíc vyvodit dlouhodobý kladný postoj k masivnímu testování. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Vláda na svém úvodním jednání v pátek 17. prosince 2021, tedy v den svého jmenování, kromě personálních záležitostí jednala také o přípravě testování žáků ve školách od 3. ledna. V tomto kontextu také vláda přijala (.pdf) usnesení, ve kterém stojí: „Vláda ukládá ministru školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zdravotnictví a předsedou Správy státních hmotných rezerv zajistit nákup dalších antigenních testů určených pro testování ve školách v období ledna a února 2022.“

Doplňme, že na prvním jednání Babišovy, respektive Sobotkovy vlády se členové věnovali výhradně personálním záležitostem, případně přípravě programového prohlášení. Byť nedokážeme posoudit, zda byla tato jednání slavnostní, jiná než personální rozhodnutí na nich, na rozdíl od prvního jednání Fialovy vlády, nepadla. 

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří nový premiér Petr Fiala mimo jiné o karanténních opatřeních ve Spojených státech amerických. V následujících odstavcích objasníme rozdíl mezi izolací a karanténou a zaměříme se na nová doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA a na debaty v Německu. Nakonec stručně shrneme aktuálně platná opatření v České republice.

Karanténa i izolace jsou nástroje, jejichž cílem je zamezit šíření nakažlivé nemoci. Zatímco karanténa slouží k oddělení osob, u nichž existuje pouze podezření na nákazu, do izolace míří ti, u kterých již byla nákaza s jistotou prokázána.

O zkrácení karantény se začalo debatovat především v souvislosti s šířením nové mutace koronaviru SARS-CoV-2 – omikron. Dostupná data z USA totiž zatím nasvědčují tomu, že se sice jedná o nakažlivější, avšak co se průběhu týče méně agresivní variantu onemocnění covid-19. Odhaduje se, že nová varianta koronaviru je v současnosti zodpovědná za 59 % případů nákazy v USA. Podle ředitelky CDC lze v USA očekávat prudký nárůst počtu lidí nakažených právě variantou omikron. Rapidní nárůst nakažených s mírnějšími příznaky vzbudil v odbornících obavy, že by tato varianta mohla rychle vyřadit velké množství pracovníků a ochromit tak některé služby.

CDC proto 27. prosince 2021 vydalo nové doporučení k délce izolace a karantény. V rámci nových doporučení by se nakažený člověk měl izolovat pět dní místo deseti. Pokud po pěti dnech nemá žádné příznaky onemocnění, může opustit izolaci, měl by nicméně alespoň pět dalších dní nosit všude roušku. „Pokud dotyčný příznaky po pěti dnech má, měl by však podle CDC zůstat doma do zlepšení zdravotního stavu a poté nosit pět dní všude roušku," uvádí ČT.

Je nicméně nutné upozornit, že nové pokyny CDC ohledně zkrácení izolace či karantény nejsou nařízením, nýbrž doporučením zaměstnavatelům a místním úřadům. V USA totiž funguje CDC spíše jako odborná instituce, která právně závazná nařízení vydává jen zřídka a většinou publikuje právě nezávazná doporučení. Státy USA ale tato doporučení často přebírají do svých předpisů, a doporučení CDC lze tedy s jistou mírou zjednodušení považovat za autoritativní rozhodnutí.

O zkrácení doby izolace či karantény mimo ČR a USA uvažuje také například Itálie či Německo. V Německu nicméně, podle slov virologa Wolfganga Preisera, hovoří v neprospěch zkrácení karantény především mezera v proočkovanosti. Očkována zde doposud nebyla přibližně pětina dospělé populace, zároveň jen velmi malá část osob z této skupiny onemocnění covid-19 prodělala.

Co se týče protiepidemických opatření, v České republice v současné době platí, že karanténa je povinná pro každého, kdo byl v rizikovém kontaktu s osobou pozitivně testovanou na covid-19. Výjimka platí pro osoby, od jejichž plného naočkování (jednodávkovou či dvoudávkovou vakcínou) uběhlo minimálně čtrnáct dní. Po dobu čtrnácti dnů se u nich však nesmí projevit žádné příznaky onemocnění. Do karantény nemusí nastoupit ani ti, kteří nemají příznaky onemocnění a v uplynulých 180 dnech covid-19 prodělali. 

Délka karantény pak podle vládního webu covid.gov závisí na několika faktorech: 

• „Nemáte klinické příznaky:
  1. 5. – 7. den od rizikového kontaktu absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> karanténa bude ukončena po 7 dnech od rizikového kontaktu.
  2. RT-PCR test nepodstoupíte –> karanténa bude ukončena po 14 dnech od rizikového kontaktu.
• Máte klinické příznaky –> jste povinni absolvovat RT-PCR test co nejdříve
  1. absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> kontaktujte svého praktického lékaře a domluvte se s ním na dalším postupu (stanovení diagnózy atd.).

V případě pozitivního výsledku RT-PCR testu bude nařízena izolace.“

O tom, že by se Česko mohlo připojit ke státům, které kvůli omikronu zkracují dobu izolace a karantény, mluvil v prosinci 2021 také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Domnívám se, že ta data jsou dostatečně silná na to, abychom zkrátili karanténu a dobu izolace. Je ale potřeba jasně definovat, jak to udělat, aby to bylo pro občany bezpečné.“ S návrhem souhlasila například také imunoložka a primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici na Bulovce či profesor imunologie Václav Hořejší. Naopak ředitelka Krajské hygienické stanice pro Jihočeský kraj Kvetoslava Kotrbová by nad osobami s rizikovým kontaktem volila spíše nejdelší možnou dobu dohledu.

Vláda nakonec o zkrácení doby izolace a karantény na 5 dní rozhodla 5. ledna 2022. Nová pravidla by měla začít platit od 11. ledna.

V době jmenování vlády Petra Fialy platila řada zmíněných institutů, které vláda Andreje Babiše, případně Parlament prosadily v souvislosti s epidemií covidu-19. My se v následujících odstavcích podíváme na to, jestli jmenované instituty skutečně existovaly při nástupu Fialovy vlády a zda je vláda nezrušila či zrušit neplánuje.

Vládu Petra Fialy jmenoval prezident Zeman 17. prosince 2021. V té době bylo v platnosti mimořádné opatření (.pdf), podle kterého byly ze zdravotního pojištění propláceny PCR testy některým skupinám lidí. Jedná se o osoby mladší 18 let, rozočkované osoby, o ty, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat proti onemocnění covid-19, a testy se hradí také plně naočkovaným lidem. Toto opatření je dodnes v platnosti.

Ministr zdravotnictví Válek sice 5. ledna mluvil o tom, že se zvýšil počet bezplatných PCR testů pro očkované ze 2 na 5 měsíčně, ale v mimořádném opatření (.pdf) Ministerstva zdravotnictví o testování zaměstnanců ani v jiných publikovaných opatřeních zatím taková úprava není. Nově vláda od 17. ledna zavedla také povinnost testování zaměstnanců a dalších, přičemž antigenní testy budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

5. března 2021 nabyl účinnosti zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Díky tomuto zákonu přísluší všem zaměstnancům, jimž byla nařízena karanténa či izolace, kromě standardní náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku také mimořádný příspěvek ve výši 370 Kč za den. Zákon je dosud v platnosti a vláda Petra Fialy zatím nenavrhla jeho zrušení či změnu.

Ošetřovné v době epidemie covidu-19 je upraveno zákonem č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, který předložila ještě vláda Andreje Babiše. Pro návrh hlasovali všichni (nejen vládní) poslanci. Vznikne díky němu nárok na vyšší ošetřovné rodičům, kteří musí zůstat doma kvůli karanténě či izolaci dítěte nebo z důvodu uzavření školy. Na rozdíl od klasického ošetřovného bude toto vypláceno ve výši 80 % denního vyměřovacího základu. Zákon je dosud v platnosti a vláda Petra Fialy zatím nenavrhla jeho zrušení či změnu.

V platnosti zůstává také usnesení (.pdf) vlády Andreje Babiše z 30. července 2021 o poskytnutí dvou dní pracovního volna pro státní zaměstnance, kteří se nechají naočkovat proti covidu-19. Ani toto usnesení Fialova vláda zatím nezrušila.

Všechny zmíněné instituty tedy i po změně vlády zůstávají v platnosti. Ve veřejných vyjádřeních členů Fialovy vlády jsme navíc nenašli žádná vyjádření, která by naznačovala, že vláda plánuje některý z institutů zrušit, výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek představil na tiskové konferenci po jednání vlády záměr zavést od 17. ledna ve firmách obdobný režim testování, jaký nyní funguje ve školách.

„(…) Od 17. bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem.“

Z jeho vyjádření tedy vyplývá, že vláda skutečně plánuje plošné testování zaměstnanců provádět dvakrát týdně. Projednávání tohoto mimořádného opatření bylo při jednání vlády 29. prosince přerušeno a k jeho schválení či případnému upravení by mělo, podle vyjádření ministra zdravotnictví, dojít po jednání tripartity, kterého se účastní zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.

Základem pro některá povinná očkování je v České republice vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, vydaná Ministerstvem zdravotnictví, která vychází ze zákona o ochraně veřejného zdraví. Ukládá povinnost nechat se očkovat proti hepatitidě B pro některé zdravotníky či zaměstnance domovů pro seniory apod. Povinné je i očkování proti vzteklině pro pracovníky pracovišť, kde je vyšší riziko vzniku vztekliny, tedy převážně laboratoří.

V rámci stejné vyhlášky bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch zavedl i povinné očkování proti onemocnění covidem-19. To se týká zdravotníků, pracovníků sociálních služeb, vojáků a dalších profesí. Zároveň vláda Andreje Babiše zavedla povinnost tohoto očkování i pro lidi ve věku nad 60 let. Podle vyhlášky se uvedené skupiny budou muset nechat naočkovat do konce února 2022. O tom, jestli nová vláda Petra Fialy očkovací povinnost pro lidi nad 60 let zruší, jak již dříve avizoval ministr zdravotnictví Válek, se teprve rozhodne.

Petr Fiala svým výrokem poukazuje na to, že očkovací povinnost pro lidi nad 60 let nevede u covidu-19 k dosažení obecné (kolektivní) imunity a že taková povinnost neodpovídá definici Světové zdravotnické organizace (WHO). Povinnost očkování pro věkové skupiny srovnává s povinností pro skupiny profesní a naznačuje, že jedním z rozdílů mezi těmito přístupy je právě (ne)soulad s definicí WHO.

Světová zdravotnická organizace ve svém dokumentu (.pdf, str. 1–4) z dubna 2021 uvádí, že v případě zavedení povinného očkování pro širokou veřejnost je nutné zvažovat, jestli je skutečně nezbytné pro dosažení cílů veřejného zdraví. Jako jeden z možných cílů zmiňuje dosažení kolektivní imunity vůči covidu-19. Zavedení očkovací povinnosti jen u části populace ale logicky kolektivní imunitu nemůže zajistit – ostatně i při očkování celé populace existují (audio, čas 15:20) pochybnosti o možnosti dosažení kolektivní imunity.

WHO ve svém dokumentu píše pouze o všeobecné očkovací povinnosti, povinnosti ve školách a také u zdravotníků. S možností povinného očkování věkových skupin či jiných nezdravotnických profesí vůbec nepočítá.

WHO nicméně ve zmíněném dokumentu uvádí (.pdf, str. 1) jako důvod pro zavedení povinného očkování nejen dosažení kolektivní imunity, ale také například ochranu zdravotního systému či nejvíce zranitelných skupin obyvatel. Zavedení povinného očkování pro osoby starší 60 let podle vyhlášky 466/2021 Sb. by tak mohlo pomoci k ochraně jedné z nejzranitelnějších skupin, za kterou například zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková považuje právě seniory. Ochranou nejohroženější skupiny obyvatel, tedy seniorů, ospravedlňuje povinné očkování také Společnost infekčního lékařství. Dodejme, že o zranitelnosti zmiňované věkové skupiny vypovídá také to, že 89 % zemřelých s tímto onemocněním v ČR bylo ve věku nad 65 let. 

Petr Fiala tedy správně uvádí, že povinnost očkování věkové skupiny nad 60 let neodpovídá dokumentu WHO a nedokáže zajistit dosažení kolektivní imunity. Kromě cíle kolektivní imunity ale WHO pro zavedení očkovací povinnosti stanovuje ještě další předpoklad, a to potřebu ochrany nejvíce zranitelných osob. Právě očkování nejstarší části populace by mohlo být součástí dosažení takového cíle, obdobně jako povinné očkování zdravotníků může napomoci dosažení cíle ochrany zdravotního systému. Tato další kritéria nicméně Petr Fiala ve svém výroku opomíjí, a proto jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.