Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 291 výroků
Ekonomika 75 výroků
Energetika 24 výroků
Sociální politika 21 výroků
Evropská unie 20 výroků
Invaze na Ukrajinu 16 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 9 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Regiony 5 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 366 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 11 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků

Petr Fiala

Tento týden jsme sdělili veřejnosti, že od 17. ledna bude probíhat testování.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Plán týkající se plošného testování všech zaměstnanců prezentoval ministr zdravotnictví na tiskové konferenci po jednání vlády ve středu 29. prosince 2021.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek prezentoval na tiskové konferenci po jednání vlády záměr zavést od 17. ledna ve firmách stejný režim testování, jaký aktuálně platí ve školách. „(…) Od 17. bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem,“ přiblížil chystané opatření Válek.

Dále ministr Válek zmínil, že testovat se budou všichni zaměstnanci s výjimkou zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, jelikož ti se testují v jiném režimu. Konkrétní parametry chystaného plošného testování však vzejdou až z jednání tripartity

Petr Fiala

Zelený úděl je věc, která byla schválena v roce 2019, schválila ji předcházející vláda, respektive s tím souhlasil premiér Andrej Babiš.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Tzv. Green Deal byl schválen na jednání Evropské rady, které se za Českou republiku účastnil premiér Andrej Babiš. Implementaci dohody poté podpořili zástupci všech zemí EU s výjimkou Bulharska.

Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér, jímž byl tehdy (tedy v prosinci 2020) Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal byl tedy skutečně přijat, jak tvrdí ve výroku Petr Fiala, se souhlasem České republiky zastoupené premiérem Andrejem Babišem. Petr Fiala se však dopustil nepřesnosti, když uvádí, že ke schválení došlo v roce 2019. Ve skutečnosti byl plán schválen v roce následujícím. Vzhledem k tomu, že nepřesnost činí pouze jeden rok a v roce 2019 byl uvedený plán již představen, hodnotíme daný výrok jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

Je to (Zelená dohoda, pozn. Demagog.cz) nějaký rámec, který má znamenat, že v roce 2050 bude z hlediska klimatu se Evropa chovat neutrálně, respektive nebude způsobovat zhoršování klimatu.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Hlavním cílem programu Evropské komise European Green Deal, tedy Zelené dohody pro Evropu, je do roku 2050 dosáhnout emisní neutrality evropského kontinentu. Tento cíl je zakomponován v evropském právním rámci pro klima.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Co se týče cílů Zelené dohody ohledně emisí, Evropská komise navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, o níž mluví premiér Fiala, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Doplňme, že Evropská rada tento plán schválila v prosinci 2020 a také jej zahrnula do evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně přijmout (.pdf, str. 5). Rada EU a Evropský parlament následně tento rámec odsouhlasily v červnu 2021, a v platnost tak mohl vstoupit v červenci 2021.

Petr Fiala

Ze Zeleného údělu jako nejde vystoupit. (...) žádný mechanismus vystupování z toho není.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Tzv. Zelená dohoda je soubor jednotlivých cílů, které se všechny členské státy EU zavázaly splnit. Zelená dohoda žádný „výstupní“ mechanismus neobsahuje. Ze závazků by se ČR mohla vyvázat změnou samotné Zelené dohody, s čímž by opět musely souhlasit všechny členské státy.

Petr Fiala v tomto výroku reaguje na slova Miloše Zemana, který na konci roku 2021 ve Vánočním poselství tvrdil, že by nová vláda měla ze Zelené dohody Českou republiku vyvázat. 

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Zelená dohoda je soubor cílů, které se EU zavazuje splnit do roku 2030, resp. 2050. Na ni pak navazují konkrétní kroky jako jsou např. připravovaná nařízení Evropské komise. Patří sem návrh nařízení o úpravě systému obchodování s emisními povolenkami kvůli emisím v letectví či návrh nařízení o emisních normách u aut.

Česká republika pak, nesouhlasí-li s jednotlivými kroky, může:

  1. Hlasovat proti nim v rámci Rady EU.
  2. Usilovat v Evropské radě o změnu cílů Zelené dohody.
  3. Odmítnout schválená opatření a čelit tak unijním sankcím.

Žádný z těchto kroků však negarantuje, že se Česká republika vyhne dopadům schválených opatření, resp. sankcím za jejich porušení. Zelená dohoda tedy skutečně neobsahuje žádný mechanismus „vystoupení“ a od přijatých závazků není možné jednoduše odstoupit.

Doplňme, že Evropská rada v prosinci 2020 schválila také zakomponování klimatických cílů Zelené dohody do tzv. evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně schválit (.pdf, str. 5). Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Petr Fiala

My jsme přijali (...) před Vánoci společně v Poslanecké sněmovně a posléze i v Senátu takovou deklaraci, usnesení, které říká, že Česká republika požaduje, aby to jádro patřilo mezi podporované zdroje.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Energetika
Pravda
Poslanecká sněmovna schválila 14. prosince 2021 Usnesení k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Toto usnesení den poté podpořil také Senát.

Dne 14. prosince 2021 došlo v Poslanecké sněmovně k hlasováníUsnesení PS k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Jedná se o usnesení, podle kterého Poslanecká sněmovna:

  • konstatuje, že se Česká republika přihlásila k závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
  • oceňuje, že EU uznává právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu,
  • zdůrazňuje, že Česká republika vzhledem ke svým geografickým podmínkám není schopna splnit závazky bez využití jaderné energie,
  • připomíná, že důležitou roli jaderné energetiky potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
  • konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
  • konstatuje také, že ČR hodlá ve svém mixu dočasně využívat zemní plyn,
  • vyzývá EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako udržitelný zdroj,
  • pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání 15. prosince 2021.

Pro tento návrh se vyslovila většina poslanců s výjimkou zástupců SPD, kteří nesouhlasí s prvním bodem usnesení, týkajícím se přihlášení k závazkům obsaženým v Zelené dohodě. Usnesení Sněmovny den poté podpořil také Senát. 

Česká republika tedy opravdu apeluje na Evropskou unii, aby jadernou energetiku zařadila mezi udržitelné (tudíž podporované) zdroje. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala

(...) jsme napříč politickým spektrem, myslím s výjimkou SPD a ta se přidala k některým těm bodům, takže napříč politickým spektrem jsme přijali silné politické usnesení (o tom, že ČR požaduje, aby jádro patřilo mezi podporované zdroje, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Evropská unie
Energetika
Pravda
Pro usnesení týkající se podpory jaderné energie hlasovaly všechny strany s výjimkou SPD, které se nelíbí bod souhlasící se Zelenou dohodou pro Evropu.

Dne 14. prosince 2021 došlo v Poslanecké sněmovně k hlasováníUsnesení PS k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Jedná se o usnesení, podle kterého Poslanecká sněmovna:

  • konstatuje, že se Česká republika přihlásila k závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
  • oceňuje, že EU uznává právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu,
  • zdůrazňuje, že Česká republika vzhledem ke svým geografickým podmínkám není schopna splnit závazky bez využití jaderné energie,
  • připomíná, že důležitou roli jaderné energetiky potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
  • konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
  • konstatuje také, že ČR hodlá ve svém mixu dočasně využívat zemní plyn,
  • vyzývá EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako udržitelný zdroj,
  • pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání 15. prosince 2021.

Pro tento návrh se vyslovila většina poslanců s výjimkou zástupců SPD, kteří nesouhlasí s prvním bodem usnesení. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala na tomto jednání uvedl, že SPD sice podporuje využívání jaderné energetiky, nicméně nesouhlasí se závazky uvedenými v Zelené dohodě. „(…) Vyškrtněte první dva řádky, nechte tam jenom jadernou energetiku a my to velmi rádi podpoříme a budeme pro to všichni určitě hlasovat,“ dodal Fiala. 

V reakci na tento komentář navrhl poslanec Stanjura, aby se hlasovalo odděleně o prvním bodu a poté o zbytku usnesení. Při hlasování o přihlášení se k závazkům obsaženým v Zelené dohodě se proti vyslovilo 19 poslanců SPD. V hlasování o zbylých bodech usnesení došlo k naprosté shodě, pro hlasovali také zástupci SPD. Usnesení bylo nicméně následně přijato jako celek a den poté ho podpořil také Senát.

Napříč stranami tedy opravdu došlo ke shodě ohledně apelu na EU ve věci zařazení jaderné energetiky mezi podporované zdroje. S těmito body souhlasila také SPD, jejíž zástupci se vyjádřili zamítavě pouze k bodu ohledně závazků obsažených v Green Dealu. 

Petr Fiala

A já jsem už jako předseda vlády, myslím, 22. prosince poslal předsedkyni Evropské komise dopis za Českou republiku, kde říkám: naše vláda považuje jádro za nesmírně důležité, prosím vás, abyste to zohlednili při rozhodování, a zde přikládám rozhodnutí našeho Parlamentu, které ukazuje, že napříč politickým spektrem toto Česká republika chce.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Evropská unie
Energetika
Pravda
Zastoupení Evropské komise v ČR nám potvrdilo, že předsedkyně Evropské komise obdržela od českého premiéra dopis, v němž je vyjádřen kladný vztah české vlády k jaderné energetice.

Dopis zmiňovaný Petrem Fialou se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích najít, obrátili jsme se proto na Zastoupení Evropské komise v ČR s dotazem, zda předsedkyně Evropské komise obdržela od premiéra Petra Fialy dopis s žádostí, o které mluví Fiala.

Vedoucí tiskového oddělení Zastoupení Magdaléna Frouzová nám potvrdila, že předsedkyně Evropské komise Von Der Leyenová dostala dopis od Fialy: „Ano, můžeme potvrdit, že předsedkyně Komise obdržela dopis od českého premiéra, ve kterém formuluje pozici české vlády podporující včlenění plynu a jaderné energie do taxonomie EU, v plném souladu s rezolucí přijatou oběma komorami českého parlamentu 15.12.2021.“

Petr Fiala se ve výroku zmiňuje také o usnesení českého Parlamentu. Dne 14. prosince 2021 došlo v Poslanecké sněmovně k hlasováníUsnesení PS k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Jedná se o usnesení, podle kterého Poslanecká sněmovna:

  • konstatuje, že se Česká republika přihlásila k závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
  • oceňuje, že EU uznává právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu,
  • zdůrazňuje, že Česká republika vzhledem ke svým geografickým podmínkám není schopna splnit závazky bez využití jaderné energie,
  • připomíná, že důležitou roli jaderné energetiky potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
  • konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
  • konstatuje také, že ČR hodlá ve svém mixu dočasně využívat zemní plyn,
  • vyzývá EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako udržitelný zdroj,
  • pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání 15. prosince 2021.

Pro tento návrh se vyslovila většina poslanců s výjimkou zástupců SPD. Usnesení Sněmovny podpořil den poté také Senát.

Petr Fiala

No, například některé návrhy se dají zablokovat dvěma poslaneckými kluby tak, aby je nešlo projednávat ve zrychleném režimu.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Poslanecká sněmovna
Pravda
Podle § 90 odstavce 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je skutečně možné, aby 2 poslanecké kluby či 50 poslanců vznesly námitku proti projednávání návrhu zákona ve zrychleném režimu. Pokud se tak stane, nelze návrh projednat zrychleně.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří Petr Fiala také o návrhu (.pdf) na zmrazení platů ústavních činitelů. Premiér přitom s tímto návrhem souhlasí, avšak označuje za špatné znění původního návrhu, který 27. října 2021 senát zamítl.

Nová vláda chystá (video, čas 26:59) vlastní znění novely, které má podle premiérových slov být „odpovědnější a rozumnější“. Návrh by pak měl ve zrychleném řízení vejít v platnost již 1. února s tím, že se bude týkat zmrazení platů ústavních činitelů na úrovni minulého roku. 

Premiér pak ve svém výroku upozorňuje na možnost, že některé poslanecké kluby (jako například kluby SPDANO) by tento zrychlený legislativní proces mohly blokovat. V takovém případě by pak mohlo dojít na slova bývalé ministryně financí Aleny Schillerové, která uvedla, že by při schvalování návrhu v klasickém legislativním procesu mohlo dojít k zmrazení platů ústavních činitelů s účinností až od 1. července 2022. 

Pravidla jednání Poslanecké sněmovny určuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj může navrhovatel zákona Sněmovně navrhnout, aby návrh přijala již v prvním čtení. Takto předložený návrh musí zároveň obsahovat odůvodnění v důvodové zprávě. Návrh však nelze ve zrychleném režimu projednat v případě, kdy je proti návrhu před ukončením obecné rozpravy vznesena námitka, kterou mohou vznést dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. 

Zákon lze také projednat zrychleně, pokud vyhlásí předseda Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze. V takovém případě sice nelze projednávání zablokovat vznesením námitky 2 poslaneckými kluby nebo 50 poslanci, ale takový stav lze vyhlásit, jen pokud jsou „zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“

Neprojednání zákona, který by zmrazoval platy ústavních činitelů, zjevně nemůže zásadně ohrozit práva, svobody ani bezpečnost občanů. Jeho zrychlené projednání tudíž opravdu mohou zablokovat dva poslanecké kluby, a výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala

To zmrazení (navržené u platů ústavních činitelů, pozn. Demagog.cz) bylo na 5 let a ono, já tady nechci se pouštět do detailů, ale tam je nějaký automat, který to automaticky navyšuje, tzn. i když to zmrazíte, tak pak dojde ke skokovému navýšení.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Poslanecká sněmovna
Pravda
Platy ústavních činitelů se vypočítávají automaticky, a to na základě průměrné mzdy. Po konci platnosti zákona o zmrazení platů by tak skutečně došlo ke skokovému nárůstu – v případě, že se v následujících letech průměrná mzda nebude snižovat.

Na úvod dejme tento výrok do kontextu. Premiér Fiala hovoří o návrhu zákona předcházející vlády, který měl zmrazit platy politiků v nadcházejících 5 letech (.pdf, str. 1). Těsně před volbami, 5. října 2021, schválila tuto novelu zákona o platech představitelů státní moci Poslanecká sněmovna. Všichni přítomní poslanci tehdy hlasovali pro, pouze jeden se zdržel. Senát však s návrhem nesouhlasil a při projednávání jej 27. října zamítl. Konkrétně proti němu v horní komoře hlasovalo 57 z 68 přítomných senátorů.

K dalšímu schvalování návrhu novely již poté nedošlo, protože v té době skončilo volební období tehdejší Sněmovny. Ta se tak nemohla znovu sejít a Senát případně přehlasovat.

Uveďme, že platy ústavních činitelů se každý rok podle zákona počítají automaticky. Jejich výše se přitom odvíjí od tzv. platové základny, která odpovídá 2,5násobku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok, u soudců dokonce 3násobku. Pokud by tedy došlo ke zmrazení platů politiků až do konce roku 2026, jak předpokládala výše zmiňovaná novela (.pdf, str. 1), závisela by následující rok výše těchto platů na průměrné mzdě z roku 2025. Pokud by se tedy průměrná mzda v roce 2025 oproti roku 2020 zvýšila, došlo by skutečně ke „skokovému“ navýšení.

Bývalý premiér Andrej Babiš pak stejnou novelu (.pdf, str. 1) předložil i v novém volebním období. Současný kabinet Petra Fialy ji ale odmítl podpořit (.pdf). Ve svém nesouhlasném stanovisku nová vláda poukazuje například na to, že předložený návrh neřeší, jak se navýší platy v roce 2027, a zmiňuje mimo jiné právě skokové navýšení platů po roce 2026: „V důsledku růstu průměrné mzdy by tak pravděpodobně došlo ke skokovému navýšení platové základny představitelů státní moci, a to zřejmě nesrovnatelně vyššímu, než k jakému dojde od roku 2022 podle stávající právní úpravy.“ (.pdf, str. 2)

Petr Fiala

Já jsem rád, že jsme mohli učitelům navýšit mzdy o 2 %, (...) my chceme, aby učitelé měli to, co jsme taky slíbili, těch 130 % průměrné mzdy.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Školství, věda, kultura
Sociální politika
Ekonomika
Rozpočet 2022
Pravda
Nová vláda vydala 29. prosince 2021 nařízení, kterým od ledna 2022 došlo ke zvýšení platových tarifů pedagogických pracovníků o 2 %. Zachovat výši průměrných platů pedagogů nad hranicí 130 % průměrné mzdy slíbila vládní pětikoalice v rámci své koaliční smlouvy.

Předně uveďme, že ověřujeme pouze faktické části výroku, tedy zda vláda Petra Fialy skutečně navýšila platy učitelů o 2 % a zda zástupci vlády v minulosti slíbili, že se průměrné platy učitelů budou pohybovat nad hranicí 130 % průměrné mzdy.

Zmiňované zvýšení platů pedagogů o 2 % oznámila vláda Petra Fialy na tiskové konferenci po jednání vlády 29. prosince 2021. V tento den vláda také vydala nařízení, jehož prostřednictvím změnila kromě jiného i platové tabulky pro pedagogické pracovníky. Oproti původním hodnotám se tak všechny platové tarify pedagogických pracovníků – ve všech platových stupních i platových třídách – zvedly právě o 2 %.

Co se týče druhé části výroku, vláda Petra Fialy skutečně v minulosti slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží „minimálně na úrovni 130 % průměrné mzdy“. Uvádí to například koaliční smlouva koalic SPOLU a PirSTAN z listopadu 2021 (.pdf, str. 29). ODS také například v červnu 2021 podpořila návrh zákona, podle něhož měly být platy pedagogů vázány právě na 130 % průměrné mzdy. Ke schválení zákona ve Sněmovně však nakonec nedošlo.

Jelikož tedy vládní pětikoalice opravdu navýšila platy učitelů o 2 % a dříve slíbila udržet tyto platy nad 130 % průměrné mzdy, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro zajímavost ještě doplňme, že podle našich dřívějších zjištění měl v roce 2021 průměrný plat učitelů odpovídat zhruba 48,2 tis. Kč, v případě všech pedagogických pracovníků pak cca 45,5 tis. Kč. Pokud bychom tedy pracovali s nárůstem o 2 %, měl by v roce 2022 průměrný plat učitelů činit zhruba 49,2 tis. Kč a průměrný plat pedagogických pracovníků 46,4 tis. Kč. Jestliže vezmeme v úvahu, že podle posledních informací ČSÚ je průměrná mzda v České republice 37 499 Kč, odpovídaly by odhadované platy učitelů po uvedeném 2% navýšení 131,1 % průměrné mzdy, průměrné platy všech pedagogů pak 123,8 % průměrné mzdy.