Petr Fiala

Policejní prezident Jan Švejdar zveřejnil 16. prosince 2021 na svém twitterovém účtu příspěvek, v němž oznámil, že 3. ledna 2022 odešle žádost o propuštění z pracovního poměru k datu 31. března 2022. Podle svých slov nechce komplikovat „věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat“, a tak se rozhodl z funkce odejít.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy včetně Víta Rakušana 17. prosince 2021. Jan Švejdar oznámil, že plánuje rezignovat na funkci policejního prezidenta, již o den dříve. Lze tedy nadneseně říci, že ministr Rakušan měl na stole jeho výpověď dříve, než se oficiálně stal ministrem vnitra. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Premiér Petr Fiala se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil k českému předsednictví Rady EU. Předsednictví se Česká republika ujme historicky podruhé, a to od 1. července 2022. V této pozici pak ČR setrvá následujících šest měsíců. Trojici předsedajících států tvoří opět společně s Francií a Švédskem, stejně jako v minulém případě.

Podle webu vlády představuje předsednictví Rady EU „jeden z nejdůležitějších nástrojů, jakým může členský stát ovlivnit každodenní chod, dlouhodobé směřování i vnější tvář EU“. Přípravy na české předsednictví byly zahájeny v roce 2018, standardně probíhají pod vedením předsedy vlády, jehož prostřednictvím se na přípravách podílí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.

Petr Fiala ve svém výroku zmiňuje bývalého tajemníka pro evropské záležitosti, ekonoma a úřadujícího prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzu. Jeho výroky týkající se českého předsednictví zmiňují například Deník N, Seznam zprávy či Hospodářské noviny.

Tomáš Prouza se podle serveru Seznam zprávy negativně vyjádřil především vůči původnímu rozpočtu (1,24 mld.), komentoval jej takto: „Za třetinu původní částky budeme vypadat jako velmi chudí příbuzní, kteří si nemohou dovolit ani dát lidem najíst a napít.“ Dále uvedl, že šetřit se dá vždy. Narážel tím na některé zbytečné provozní náklady z roku 2009, vzápětí však dodal: „Avšak investovat do předsednictví a ukázat, že Česko na to má, je důležitá věc.“ 

Obdobnou reakci Tomáše Prouzy ohledně původně plánovaného rozpočtu uvádějí také Hospodářské noviny: „S takovým rozpočtem a s tak málo lidmi nemáme šanci profesionálně zvládnout ani půlku toho, co nás čeká.“

V souvislosti s českým předsednictvím se Tomáš Prouza vyjadřoval také na svém twitterovém účtu. Upozorňoval například na jazykovou nepřipravenost nových ministrů a na to, jak Českou republiku vnímá zahraniční web POLITICO s ohledem na názory prezidenta Zemana a střety zájmů bývalého premiéra Babiše. 

Co se týče organizace českého předsednictví Rady EU uveďme, že již v roce 2019 se média a veřejnost začali detailněji zajímat o to, jakým způsobem se na něj bývalá vláda Andreje Babiše připravuje. Kritické hlasy nejen ze strany opozice, ale i vládní ČSSD tehdy upozorňovaly především na nízký rozpočet, ten totiž v té době představoval 1,24 miliard korun. Oproti roku 2009, kdy rozpočet uvolněný na předsednictví Rady EU činil přibližně 3,75 miliardy Kč, byl tedy i bez započtení inflace přibližně o třetinu nižší.

Za nedostatečný považovali rozpočet například tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo bývalý lídr ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Výhrady však měli také ministři z řad hnutí ANO. Bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek konstatoval, že předsednictví je „prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě“.

Jeden z bývalých tajemníků pro evropské záležitosti Aleš Chmelař pro server Seznam zprávy uvedl, že podle současného trendu se rozpočty předsednictví pohybují mezi 1,64 a 3,4 miliardami korun. To potvrdil také Tomáš Prouza. Pro tentýž server Prouza uvedl: „Kolem dvou a půl tří miliard je to rozumná částka na to, abychom nevypadali trapně.” 

Proti návrhu rozpočtu se vyjádřil také bývalý velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr, který podle serveru iROZHLAS uvedl, že „za tak málo peněz předsednictví zkrátka nejde uspořádat“. Podle názoru Alexandra Vondry, který připravoval předsednictví v roce 2009, Andrej Babiš přípravy podceňuje, ke zdařilé organizaci bude totiž zapotřebí více prostředků na personální zajištění kvalifikovaných odborníků.

9. července 2021 odeslali ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku otevřený dopis vládě s výzvou „Máme na to řídit EU“, ve kterém apelovali na politické představitele, aby plně využili všech možností, které předsednictví nabízí, a zefektivnili jeho přípravu i propagaci. Tento dopis podepsali například ekonomka a tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, předseda sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek, diplomatka a politička Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a další. 

Vláda nakonec 23. srpna 2021 v reakci na rozsáhlou kritiku navýšila rozpočet na české předsednictví o 200 milionů, tedy na 1,4 miliardy korun.

Bývalý premiér Andrej Babiš od začátku jakoukoliv kritiku odmítal. Na otevřený dopis reagoval těmito slovy: „Tihle pisatelé se jenom chtějí zviditelnit, protože asi potřebují do svých politických marketingových kampaní něco říct. My jim na to odpovíme velice konkrétně, věnujeme tomu velkou pozornost.“ Proti „nesmyslné“ kritice se ohradila také Thünde Bartha, pověřená řízením úřadu vlády.

Výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka v článku pro iDNES uvádí: „Na závěr je nutné dodat, že ačkoliv úkolů před novou vládou a českou státní správou leží mnoho, je velká šance, že se své předsednické role zhostí se ctí a napraví pošramocenou pověst z prvního a prozatím jediného pokusu v roce 2009. Stačí přitom zapracovat na kontaktech, jazykových dovednostech a dát českému státnímu aparátu jasné politické zadání. Ostatní pak poběží samospádem.“

Vzhledem k tomu, že se ekonom Tomáš Prouza skutečně k přípravě českého předsednictví Rady EU ve většině případů vyjadřoval spíše kriticky a značná část odborné veřejnosti (viz otevřený dopis) také, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Český statistický úřad (ČSÚ) měří aktuální míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb spotřebovávaných průměrnou českou domácností. Míru inflace lze vyjádřit za různá časová období, přičemž jedním z nejčastěji používaných je meziroční srovnání k danému měsíci. Pokud tedy porovnáme hladinu spotřebitelských cen za září 2021 s cenovou hladinou za září 2020, dosahuje podle posledních dostupných dat ČSÚ aktuální míra inflace 4,9 %. 

Dlouhodobý vývoj inflace můžeme sledovat v následujícím grafu, který zobrazuje meziroční změnu k danému měsíci.

Podle některých ekonomů je možné, že se míra inflace bude na přelomu roku 2021 a 2022 pohybovat kolem šesti procent, jak ve výroku zmiňuje Petr Fiala. 11. října 2021 o takovémto vývoji hovořil například hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ve svém vyjádření pro server Peníze.cz. Také hlavní ekonom skupiny Patria Finance Jan Bureš pro Seznam Zprávy uvedl, že by míra inflace na začátku příštího roku „mohla lehce přesáhnout šest procent“. Velkou nejistotou je dle něj například zdražování energií, včetně cen plynu. 

Podobně se pak vyjádřil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda: „V posledních měsících letošního roku bude tempo inflace kulminovat, neboť v příštím roce zmírní. Letos koncem roku ovšem může atakovat úroveň šesti procent, nelze vyloučit vzestup až k sedmiprocentní úrovni.“

Petr Fiala označuje peníze z emisních povolenek jako možnou pomoc lidem, kteří se dostávají do obtíží v důsledku rostoucích cen energií. Uvádí, že by se výnosy státu z emisních povolenek daly použít jako dotace na pokrytí střech solárními panely nebo na zateplování domů.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. V rámci systému musí společnosti na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého.

V České republice má na starost dražby emisních povolenek Operátor trhu s elektřinou (OTE) – akciová společnost (.pdf, str. 2) ve vlastnictví státu. Výnosy z prodeje emisních povolenek jdou do státního rozpočtu a jsou následně využity především na podporu činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů či zelených inovací v energetice. To zajišťují především ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu.

Stát tak každoročně v rámci rozpočtové položky „Příjmy z prodeje nehmotného dlouhodobého majetku“ získává z prodeje emisních povolenek řádově miliardy korun. V posledních letech hodnota výnosů roste, v roce 2020 pak dosáhla 18,9 mld. Kč (.pdf, str. 59).

Pro rok 2021 stát počítá s příjmy ve výši 14,8 miliardy korun, ke konci srpna již stát prodejem emisních povolenek získal 10,3 miliardy. Nicméně je nutné podotknout, že v roce 2020 byly reálné výnosy o přibližně 3,6 mld. Kč vyšší, než s jakými počítal rozpočet. Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek tak lze i v letošním roce očekávat vyšší než rozpočtované výnosy.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že stát má (ročně) k dispozici z prodeje emisních povolenek „asi 20“ miliard korun. V roce 2020 to bylo 18,9 mld. Kč, a odchylka tak v tomto případě spadá do námi používané 10% tolerance. Doplňme však, že v případě Petrem Fialou zmiňované horní hranice 27 miliard je odchylka vyšší.

Petr Fiala ve svém výroku konstatuje, že cena elektřiny letos vzrostla na dvojnásobek, přičemž příčinu tohoto nárůstu vidí mimo jiné i v systému emisních povolenek.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů skrze jejich zpoplatnění. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. V rámci systému musí společnosti na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého.

Emisní povolenky vydává Evropská unie každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. V oběhu je tak rok od roku méně povolenek, jejichž cena postupně roste. Samotný systém EU pro obchodování s emisemi je rozdělen do několika fází, přičemž první fáze probíhala již mezi lety 2005 a 2007. Od letošního roku se systém nachází ve čtvrté fázi, v níž by měl celkový počet emisních povolenek klesat o 2,2 % ročně až do roku 2030. Doplňme, že v červenci 2021 Evropská komise navrhla, aby se každoročně jednalo o pokles o 4,2 %. Tento návrh však ještě neprojednal Evropský parlament.

Ceny emisních povolenek rostou dlouhodobě. Za poslední rok se jejich cena více než zdvojnásobila na přibližně 60 EUR za jednu povolenku. Takovýto nárůst je dle expertů kromě dalších faktorů, jako jsou rostoucí ceny zemního plynu, zapříčiněn také novými klimatickými cíli spojenými se Zelenou dohodou. Svou roli hraje ale i vysoká poptávka investorů, které přilákal vytrvalý růst cen povolenek v posledních měsících.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a. s.) zaznamenala v průběhu letošního roku značný nárůst. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, přičemž do 15. října se tato cena zvýšila o 153,17 %. Svého vrcholu dosáhla velkoobchodní cena 5. října 2021, kdy 1 MWh stála 163,83 eur.

V případě obecných cen elektřiny pro domácnosti je však situace jiná. Cena elektřiny se různí a je například potřeba brát v potaz různé distribuční společnosti nebo také jednotlivé sazby. Například generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš oznámil, že si domácnosti za elektřinu od ledna 2022 připlatí přibližně třetinu. Přesnou částku má ČEZ oznámit 1. listopadu. Někteří dodavatelé ale zdražují již teď.

Na zvyšování cen energií podle expertů působí i zvyšování cen emisních povolenek. Příčinu lze ale spatřit i v nízké produkci větrných elektráren nebo v prudkém oživení celosvětové poptávky po období pandemie.

Na závěr tedy shrňme, že se velkoobchodní cena elektřiny za letošní rok zvýšila na více než dvojnásobek, přesněji 2,5×. Ceny pro domácnosti se nicméně různí a výraznější nárůst cen lze očekávat až na přelomu roku. Z výroku není zcela jasné, zda Petr Fiala poukazuje na cenu velkoobchodní či maloobchodní, vzhledem k dosavadnímu růstu velkoobchodních cen ale jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve středu 13. října oznámila společnost Bohemia Energy, že ukončuje dodávky elektřiny a plynu. Šlo o největšího alternativního dodavatele energií v Česku, který poskytoval energii na zhruba 900 tisíc odběrných míst. „K tomuto razantnímu kroku nás přiměl přetrvávající extrémní růst cen energií na velkoobchodních trzích, kdy cena obou dodávaných komodit, je nyní třikrát vyšší, než byla v loňském roce," uvádí Bohemia Energy na svém webu.

V tiskové zprávě (.pdf) se dále ohrazuje proti diskutovanému krachu společnosti a uvádí, že se rozhodla utlumit činnost a ukončit dodávky energií proto, aby ke krachu nedošlo. Dle svého vyjádření se Bohemia Energy snaží tímto postupem splnit veškeré závazky vůči zákazníkům, zaměstnancům, bankám i dodavatelům. 

Doplňme, že řada zákazníků Bohemia Energy předpokládala, že mají ceny energií zafixované na několik let dopředu, jejich smlouvy však byly uzavřeny na dobu neurčitou. Právě toho podle serveru Peníze.cz nyní společnost využila a klientům oznámila, že fixace už neplatí. Zákazníkům, kteří uzavřeli smlouvy s fixovanými cenami na dobu určitou, se pak Bohemia Energy podle dostupných informací snaží změnit tarify. Dle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) však na takové zvýšení cen energií nejsou spotřebitelé povinni přistoupit.

V návaznosti na oznámení Bohemia Energy o ukončení dodávek elektřiny a plynu poté ERÚ požaduje, aby ostatní dodavatelé doložili zajištění dodávek pro své zákazníky. „Dodavatelé musí nás, a především spotřebitele, přesvědčit a doložit, že se nepouštěli do podobného hazardu, který vedl k ukončení dodávek od společnosti Bohemia Energy. Zároveň bych rád upozornil, že přinejmenším největší dodavatelé, se kterými jsme neustále v kontaktu, dodávky zajištěné mají a opakovaně to deklarovali," uvedl předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Z toho je možné usuzovat, že společnost Bohemia Energy skutečně neměla zajištěné dodávky energií, ke kterým se zavázala.

Podle Petra Fialy je deficitní hospodaření státu hlavní příčinou vysoké inflace. Demagog.cz již dříve označil jako nepravdivé obdobné Fialovo tvrzení, ve kterém se opíral o názory ekonomů. V tomto výroku se ovšem opírá i o vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a České národní banky (ČNB).

NKÚ popsal příčiny inflace na konkrétním případě ve Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 (.pdf). Během tohoto roku se podle NKÚ na inflaci podílel zejména „dynamický růst jednotkových nákladů na práci“ (str. 6) a  „dynamický růst cen výdajů spojených s bydlením a cen energetických komodit“ (str. 7). Druhý z těchto faktorů se na celkové inflaci v roce 2018 podle NKÚ podílel téměř z 50 %. O vlivu „špatného hospodaření státu“ na inflaci se NKÚ v této zprávě nezmiňuje. I inflace v roce 2020 pak byla dle NKÚ způsobena především růstem (.pdf, str. 14) spotřebitelských cen potravin, alkoholu či tabáku. Např. i ve své výroční zprávě (.pdf, str. 36) za rok 2020 pak sice NKÚ kritizuje rozpočtovou politiku vlády, nespojuje ji však s růstem inflace. Vyjádření NKÚ či jeho zástupců k aktuální výši inflace se nám pak dohledat nepodařilo.

Příčiny momentální vysoké míry inflace ČNB rovněž spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ČNB „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označila “vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů."

Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň z části způsobuje dnešní výši inflace však upozornil guvernér ČNB Rusnok na tiskové konferenci po rozhodnutí bankovní Rady o zvyšování úrokových sazeb.

Výrok nicméně hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nedohledali žádné vyjádření NKÚ či jeho zástupců, kteří by dávali do spojitosti současnou výši inflace s předchozí rozpočtovou politikou vlády. Na závěr dodejme, že s dotazem o doložení zdrojů jsme se obrátili i přímo na Petra Fialu. V odpovědi nám byly dodány odkazy na výše zmíněné zprávy NKÚ, které kritizují rozpočtovou politiku vlády a vysoké zadlužování. Protože však ani tyto zprávy nespojují tuto politiku s rostoucí inflací, musíme výrok hodnotit jako nepravdivý.

Návrh rozpočtu na rok 2022 předložilo Ministerstvo financí (MF) poprvé na konci května 2021. V něm navrhlo deficit státního rozpočtu na 390 miliard Kč a celkovou výši investic na 189 miliard Kč. Vláda tyto předpokládané parametry rozpočtu schválila 7. června.

Na začátku září však MF předložilo nový, aktualizovaný návrh rozpočtu, v němž plánovaný schodek snížilo na 376,6 miliardy a navýšilo hodnotu investic na 218 miliard korun. Návrh je výsledkem jednání mezi ministryní financí a ministry ostatních rezortů. Tento návrh byl již zpracován jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září. Nový návrh nakonec vláda schválila 27. září a o tři dny později jej předložila poslancům. Vláda nicméně bude muset návrh předložit znovu, a to kvůli novému volebnímu období. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal v srpnu 2020 ve svém stanovisku (.pdf, str. 38-39) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2019 na fakt, že prostředky na platy státních zaměstnanců jsou z rozpočtu vynakládány i na ta pracovní místa, která jsou neobsazena. NKÚ uvádí, že možná úspora výdajů na platy státních zaměstnanců připadající právě na tato místa dosahovala v roce 2019 částky 8,93 mld. Kč. 

Následující graf uvádí přehled možných úspor ve výdajích na neobsazená pracovní místa ve 12 předchozích letech dle závěrů NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad k platům státních zaměstnanců přímo uvádí: „Rostoucí výše výdajů ze státního rozpočtu na platy souvisí zejména s vysokým počtem státních zaměstnanců. Pokud by došlo ke zvýšení efektivity a produktivity práce vládního sektoru, mohl by celkový objem prostředků na platy klesnout. Průměrný plat by v tomto případě mohl dokonce vzrůst bez dopadů na hospodaření státního rozpočtu.“ (str. 39).

Doplňme, že ve stanovisku (.pdf) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2020 NKÚ s počtem neobsazených míst či platových nákladů na ně vůbec nepracuje. Nejaktuálnějšími daty jsou tak hodnoty za rok 2019.

Na neinvestiční nákupy a související výdaje bylo v roce 2020 podle Státního závěrečného účtu (.pdf, str. 99) vynaloženo 118,34 mld. korun. Do této položky jsou zahrnuty „základní výdaje organizačních složek státu, jako jsou nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb pošt, telekomunikací, bankovních institucí, výdaje na opravy a udržování, cestovné a související výdaje,“ a dále i „úroky a ostatní finanční výdaje a výdaje na realizaci záruk".

U této položky navrhovala ODS v rozpočtu na letošní rok úspory téměř 22,5 mld. korun. Obdobně se Petr Fiala vyjádřil i v Otázkách Václava Moravce (video, 30:28), kde řekl, že je přesvědčen, že lze na neinvestičních nákupech ušetřit 20 miliard.