Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 291 výroků
Ekonomika 75 výroků
Energetika 24 výroků
Sociální politika 21 výroků
Evropská unie 20 výroků
Invaze na Ukrajinu 16 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 9 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Regiony 5 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 366 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 11 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků

Petr Fiala

Výsledkem (rozhodnutí prezidenta o svolání Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) je to, že se Sněmovna sejde 8. listopadu, což by se stejně sešla ze zákona nebo podle Ústavy.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Právní stát
Pravda
Prezident Zeman svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny na 8. listopadu 2021. Pokud by tak nerozhodl, sešla by se Sněmovna sama na základě čl. 34 Ústavy 30. den po volbách, tedy ve stejný den – 8. listopadu.

Petr Fiala mluví o rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, který 14. října 2021 svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení na pondělí 8. listopadu 2021. Prezident tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje:

„Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“

Prezident tedy podle Ústavy může svolat zasedání nové Sněmovny na jakýkoliv termín v průběhu 30 dnů po volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud tak neučiní, sejdou se noví poslanci 30. den po volbách, což v případě letošních voleb vychází právě na 8. listopadu. Doplňme, že prezident Zeman svolal zasedání Sněmovny právě na 30. den také po volbáchletech 20172013.

Institut svolání zasedání Poslanecké sněmovny se používá zásadně jen po sněmovních volbách, jednotlivé schůze Sněmovny pak probíhají v rámci jednoho stálého zasedání dolní komory bez toho, aby do časového programu mohl prezident jakkoliv zasahovat. Stálé zasedání bylo do české Ústavy zaneseno v reakci na to, že Federální shromáždění zasedalo po roce 1989 téměř nepřetržitě, a svolávání zasedání prezidentem se tak stalo pouhou formalitou (Jindřiška Syllová, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 377).

Syllová dále uvádí: „Svolání zasedání Poslanecké sněmovny je podle dosavadních jednacích zvyklostí Poslanecké sněmovny po roce 1993 jen formálním aktem zahajujícím činnost Sněmovny, neznamená však vlastní sejití se Sněmovny k ustavující schůzi.“ Tu poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny.

Předseda předchozí Sněmovny Radek Vondráček svůj poslanecký mandát obhájil, a bude tak ustavující schůzi svolávat a také ji řídit. V reakci na rozhodnutí prezidenta Zemana avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.

Petr Fiala

Vláda podá (po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) demisi, to musí udělat.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Právní stát
Pravda
Poté, co skončí ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny, musí stávající vláda na základě článku 73 Ústavy podat demisi.

Petr Fiala mluví o tom, že nynější vláda Andreje Babiše bude muset po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny podat demisi. V následujících odstavcích se zaměříme pouze na to, zda má vláda takovou povinnost. Neověřujeme tedy predikci budoucího vývoje, jen nastavení pravidel pro končící vládu.

Po volbách do Poslanecké sněmovny se nově zvolení poslanci poprvé sejdou na ustavující schůzi Sněmovny, na které složí poslanecký slib, zvolí nového předsedu a místopředsedy dolní komory a vyřeší další organizační záležitosti. Jakmile skončí ustavující schůze, musí dle článku 73 odst. 2 Ústavy stávající vláda podat demisi. To vyplývá z faktu, že složení nové Sněmovny „vyjadřuje výsledek voleb a může být proto podstatně odlišné od složení, v němž byla dříve vládě vyslovena důvěra, takže dříve vyslovená důvěra ztratila politickou relevanci.“ (Suchánek, Mikule, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 709). Platí, že takovou demisi musí prezident přijmout.

Ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny je naplánována na 8. listopadu 2021. To, kdy vláda Andreje Babiše podá demisi, záleží na tom, jak dlouho bude ustavující schůze trvat. Například v roce 2017 trvalo poslancům vybrat vedení Sněmovny tři jednací dny, v roce 2013 jen dva. Výjimečná v tomto ohledu byla ustavující schůze Sněmovny v roce 2006, kdy v důsledku volebního patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích, trvala ustavující schůze devět jednacích dnů rozložených do necelých dvou kalendářních měsíců. Tehdejší končící vláda Jiřího Paroubka tak podala demisi až 16. srpna, tedy více než dva měsíce po volbách.

Petr Fiala

Je tu inflace, která se teď pohybuje už kolem pěti procent, možná podle některých expertů bude i 6 %.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Ekonomika
Pravda
Podle údajů ČSÚ dosahuje meziroční míra inflace 4,9 %. Dle vyjádření některých ekonomů pak může míra inflace na přelomu letošního a příštího roku odpovídat až 6 %.

Český statistický úřad (ČSÚ) měří aktuální míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb spotřebovávaných průměrnou českou domácností. Míru inflace lze vyjádřit za různá časová období, přičemž jedním z nejčastěji používaných je meziroční srovnání k danému měsíci. Pokud tedy porovnáme hladinu spotřebitelských cen za září 2021 s cenovou hladinou za září 2020, dosahuje podle posledních dostupných dat ČSÚ aktuální míra inflace 4,9 %

Dlouhodobý vývoj inflace můžeme sledovat v následujícím grafu, který zobrazuje meziroční změnu k danému měsíci.

Zdroj: ČSÚ

Podle některých ekonomů je možné, že se míra inflace bude na přelomu roku 2021 a 2022 pohybovat kolem šesti procent, jak ve výroku zmiňuje Petr Fiala. 11. října 2021 o takovémto vývoji hovořil například hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ve svém vyjádření pro server Peníze.cz. Také hlavní ekonom skupiny Patria Finance Jan Bureš pro Seznam Zprávy uvedl, že by míra inflace na začátku příštího roku „mohla lehce přesáhnout šest procent“. Velkou nejistotou je dle něj například zdražování energií, včetně cen plynu. 

Podobně se pak vyjádřil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda: „V posledních měsících letošního roku bude tempo inflace kulminovat, neboť v příštím roce zmírní. Letos koncem roku ovšem může atakovat úroveň šesti procent, nelze vyloučit vzestup až k sedmiprocentní úrovni.“

Petr Fiala

Tam je asi 20 nebo až 27 miliard korun, které má stát k dispozici z emisních povolenek.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Ekonomika
Pravda
Stát v roce 2020 prodejem emisních povolenek získal 18,9 miliard korun.

Petr Fiala označuje peníze z emisních povolenek jako možnou pomoc lidem, kteří se dostávají do obtíží v důsledku rostoucích cen energií. Uvádí, že by se výnosy státu z emisních povolenek daly použít jako dotace na pokrytí střech solárními panely nebo na zateplování domů.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. V rámci systému musí společnosti na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého.

V České republice na starost dražby emisních povolenek Operátor trhu s elektřinou (OTE) – akciová společnost (.pdf, str. 2) ve vlastnictví státu. Výnosy z prodeje emisních povolenek jdou do státního rozpočtu a jsou následně využity především na podporu činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů či zelených inovací v energetice. To zajišťují především ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu.

Stát tak každoročně v rámci rozpočtové položky „Příjmy z prodeje nehmotného dlouhodobého majetku“ získává z prodeje emisních povolenek řádově miliardy korun. V posledních letech hodnota výnosů roste, v roce 2020 pak dosáhla 18,9 mld. Kč (.pdf, str. 59).

Zdroj: Státní závěrečný účet za rok 2020 (.pdf, str. 59)

Pro rok 2021 stát počítá s příjmy ve výši 14,8 miliardy korun, ke konci srpna již stát prodejem emisních povolenek získal 10,3 miliardy. Nicméně je nutné podotknout, že v roce 2020 byly reálné výnosy o přibližně 3,6 mld. Kč vyšší, než s jakými počítal rozpočet. Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek tak lze i v letošním roce očekávat vyšší než rozpočtované výnosy.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že stát má (ročně) k dispozici z prodeje emisních povolenek „asi 20“ miliard korun. V roce 2020 to bylo 18,9 mld. Kč, a odchylka tak v tomto případě spadá do námi používané 10% tolerance. Doplňme však, že v případě Petrem Fialou zmiňované horní hranice 27 miliard je odchylka vyšší.

Petr Fiala

(Brusel, pozn. Demagog.cz) stáhl z trhu část těch povolenek a (...) ta cena roste takto dramaticky, během roku vlastně dvojnásobně.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Snižování počtu emisních povolenek má vliv na jejich vzrůstající cenu. Systém emisních povolenek je zároveň jednou z příčin zvýšení velkoobchodní ceny elektřiny na 2,5násobek od začátku roku, což se začíná projevovat i ve zvyšování ceny elektřiny dodávané domácnostem.

Petr Fiala ve svém výroku konstatuje, že cena elektřiny letos vzrostla na dvojnásobek, přičemž příčinu tohoto nárůstu vidí mimo jiné i v systému emisních povolenek.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů skrze jejich zpoplatnění. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. V rámci systému musí společnosti na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého.

Emisní povolenky vydává Evropská unie každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. V oběhu je tak rok od roku méně povolenek, jejichž cena postupně roste. Samotný systém EU pro obchodování s emisemi je rozdělen do několika fází, přičemž první fáze probíhala již mezi lety 2005 a 2007. Od letošního roku se systém nachází ve čtvrté fázi, v níž by měl celkový počet emisních povolenek klesat o 2,2 % ročně až do roku 2030. Doplňme, že v červenci 2021 Evropská komise navrhla, aby se každoročně jednalo o pokles o 4,2 %. Tento návrh však ještě neprojednal Evropský parlament.

Zdroj: Faktaoklimatu.cz

Ceny emisních povolenek rostou dlouhodobě. Za poslední rok se jejich cena více než zdvojnásobila na přibližně 60 EUR za jednu povolenku. Takovýto nárůst je dle expertů kromě dalších faktorů, jako jsou rostoucí ceny zemního plynu, zapříčiněn také novými klimatickými cíli spojenými se Zelenou dohodou. Svou roli hraje ale i vysoká poptávka investorů, které přilákal vytrvalý růst cen povolenek v posledních měsících.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a. s.) zaznamenala v průběhu letošního roku značný nárůst. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, přičemž do 15. října se tato cena zvýšila o 153,17 %. Svého vrcholu dosáhla velkoobchodní cena 5. října 2021, kdy 1 MWh stála 163,83 eur.

Zdroj: kurzy.cz

 

V případě obecných cen elektřiny pro domácnosti je však situace jiná. Cena elektřiny se různí a je například potřeba brát v potaz různé distribuční společnosti nebo také jednotlivé sazby. Například generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš oznámil, že si domácnosti za elektřinu od ledna 2022 připlatí přibližně třetinu. Přesnou částku má ČEZ oznámit 1. listopadu. Někteří dodavatelé ale zdražují již teď.

Na zvyšování cen energií podle expertů působí i zvyšování cen emisních povolenek. Příčinu lze ale spatřit i v nízké produkci větrných elektráren nebo v prudkém oživení celosvětové poptávky po období pandemie.

Na závěr tedy shrňme, že se velkoobchodní cena elektřiny za letošní rok zvýšila na více než dvojnásobek, přesněji 2,5×. Ceny pro domácnosti se nicméně různí a výraznější nárůst cen lze očekávat až na přelomu roku. Z výroku není zcela jasné, zda Petr Fiala poukazuje na cenu velkoobchodní či maloobchodní, vzhledem k dosavadnímu růstu velkoobchodních cen ale jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Tady někdo (Bohemia Energy, pozn. Demagog.cz) nabízel nebo měl smlouvy s milionem domácností na dodávky elektřiny a plynu s nějakými zafixovanými cenami, ale neměl ty dodávky zajištěny.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Ekonomika
Pravda
Společnost Bohemia Energy oznámila, že ukončuje dodávky elektřiny a plynu, které poskytovala zhruba 900 tisícům zákazníků. Z vyjádření Energetického regulačního úřadu vyplývá, že k ukončení činnosti Bohemia Energy vedlo nedostatečné zajištění dodávek energií.

Ve středu 13. října oznámila společnost Bohemia Energy, že ukončuje dodávky elektřiny a plynu. Šlo o největšího alternativního dodavatele energií v Česku, který poskytoval energii na zhruba 900 tisíc odběrných míst. „K tomuto razantnímu kroku nás přiměl přetrvávající extrémní růst cen energií na velkoobchodních trzích, kdy cena obou dodávaných komodit, je nyní třikrát vyšší, než byla v loňském roce," uvádí Bohemia Energy na svém webu.

V tiskové zprávě (.pdf) se dále ohrazuje proti diskutovanému krachu společnosti a uvádí, že se rozhodla utlumit činnost a ukončit dodávky energií proto, aby ke krachu nedošlo. Dle svého vyjádření se Bohemia Energy snaží tímto postupem splnit veškeré závazky vůči zákazníkům, zaměstnancům, bankám i dodavatelům. 

Doplňme, že řada zákazníků Bohemia Energy předpokládala, že mají ceny energií zafixované na několik let dopředu, jejich smlouvy však byly uzavřeny na dobu neurčitou. Právě toho podle serveru Peníze.cz nyní společnost využila a klientům oznámila, že fixace už neplatí. Zákazníkům, kteří uzavřeli smlouvy s fixovanými cenami na dobu určitou, se pak Bohemia Energy podle dostupných informací snaží změnit tarify. Dle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) však na takové zvýšení cen energií nejsou spotřebitelé povinni přistoupit.

V návaznosti na oznámení Bohemia Energy o ukončení dodávek elektřiny a plynu poté ERÚ požaduje, aby ostatní dodavatelé doložili zajištění dodávek pro své zákazníky. „Dodavatelé musí nás, a především spotřebitele, přesvědčit a doložit, že se nepouštěli do podobného hazardu, který vedl k ukončení dodávek od společnosti Bohemia Energy. Zároveň bych rád upozornil, že přinejmenším největší dodavatelé, se kterými jsme neustále v kontaktu, dodávky zajištěné mají a opakovaně to deklarovali," uvedl předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Z toho je možné usuzovat, že společnost Bohemia Energy skutečně neměla zajištěné dodávky energií, ke kterým se zavázala.

Petr Fiala

To říká Nejvyšší kontrolní úřad, to říká Česká národní banka, to říkají všichni – špatné hospodaření státu má za příčinu, že ta inflace je takhle vysoká.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Nepravda
NKÚ ani jeho zástupci veřejně neuvedli, že by současná výše inflace byla způsobena rozpočtovou politikou vlády. Guvernér ČNB Rusnok však tuto spojitost do určité míry připustil.

Podle Petra Fialy je deficitní hospodaření státu hlavní příčinou vysoké inflace. Demagog.cz již dříve označil jako nepravdivé obdobné Fialovo tvrzení, ve kterém se opíral o názory ekonomů. V tomto výroku se ovšem opírá i o vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a České národní banky (ČNB).

NKÚ popsal příčiny inflace na konkrétním případě ve Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 (.pdf). Během tohoto roku se podle NKÚ na inflaci podílel zejména „dynamický růst jednotkových nákladů na práci“ (str. 6) a  „dynamický růst cen výdajů spojených s bydlením a cen energetických komodit“ (str. 7). Druhý z těchto faktorů se na celkové inflaci v roce 2018 podle NKÚ podílel téměř z 50 %. O vlivu „špatného hospodaření státu“ na inflaci se NKÚ v této zprávě nezmiňuje. I inflace v roce 2020 pak byla dle NKÚ způsobena především růstem (.pdf, str. 14) spotřebitelských cen potravin, alkoholu či tabáku. Např. i ve své výroční zprávě (.pdf, str. 36) za rok 2020 pak sice NKÚ kritizuje rozpočtovou politiku vlády, nespojuje ji však s růstem inflace. Vyjádření NKÚ či jeho zástupců k aktuální výši inflace se nám pak dohledat nepodařilo.

Příčiny momentální vysoké míry inflace ČNB rovněž spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ČNB „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označila “vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů."

Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň z části způsobuje dnešní výši inflace však upozornil guvernér ČNB Rusnok na tiskové konferenci po rozhodnutí bankovní Rady o zvyšování úrokových sazeb.

Výrok nicméně hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nedohledali žádné vyjádření NKÚ či jeho zástupců, kteří by dávali do spojitosti současnou výši inflace s předchozí rozpočtovou politikou vlády. Na závěr dodejme, že s dotazem o doložení zdrojů jsme se obrátili i přímo na Petra Fialu. V odpovědi nám byly dodány odkazy na výše zmíněné zprávy NKÚ, které kritizují rozpočtovou politiku vlády a vysoké zadlužování. Protože však ani tyto zprávy nespojují tuto politiku s rostoucí inflací, musíme výrok hodnotit jako nepravdivý.

Petr Fiala

(...) rozpočet s tímto schodkem prostě tam je nějakých 376,7 (miliardy Kč, pozn. Demagog.cz).
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Ekonomika
Rozpočet 2022
Pravda
V aktuální verzi návrhu státního rozpočtu na rok 2022 Ministerstvo financí počítá s plánovaným deficitem ve výši 376,6 miliardy Kč. Tento návrh byl představen v září 2021.

Návrh rozpočtu na rok 2022 předložilo Ministerstvo financí (MF) poprvé na konci května 2021. V něm navrhlo deficit státního rozpočtu na 390 miliard Kč a celkovou výši investic na 189 miliard Kč. Vláda tyto předpokládané parametry rozpočtu schválila 7. června.

Na začátku září však MF předložilo nový, aktualizovaný návrh rozpočtu, v němž plánovaný schodek snížilo na 376,6 miliardy a navýšilo hodnotu investic na 218 miliard korun. Návrh je výsledkem jednání mezi ministryní financí a ministry ostatních rezortů. Tento návrh byl již zpracován jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září. Nový návrh nakonec vláda schválila 27. září a o tři dny později jej předložila poslancům. Vláda nicméně bude muset návrh předložit znovu, a to kvůli novému volebnímu období. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně.

Petr Fiala

Od Nejvyššího kontrolního úřadu máme informaci, že je zhruba za 9 miliard korun počet neobsazených úřednických míst.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Ekonomika
Pravda
Možná úspora výdajů na platy státních zaměstnanců, které připadají na neobsazená místa, dosahovala dle Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2019 částky 8,93 mld. Kč.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal v srpnu 2020 ve svém stanovisku (.pdf, str. 38-39) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2019 na fakt, že prostředky na platy státních zaměstnanců jsou z rozpočtu vynakládány i na ta pracovní místa, která jsou neobsazena. NKÚ uvádí, že možná úspora výdajů na platy státních zaměstnanců připadající právě na tato místa dosahovala v roce 2019 částky 8,93 mld. Kč. 

Následující graf uvádí přehled možných úspor ve výdajích na neobsazená pracovní místa ve 12 předchozích letech dle závěrů NKÚ.

Zdroj: NKÚ (.pdf, str. 39)

Nejvyšší kontrolní úřad k platům státních zaměstnanců přímo uvádí: „Rostoucí výše výdajů ze státního rozpočtu na platy souvisí zejména s vysokým počtem státních zaměstnanců. Pokud by došlo ke zvýšení efektivity a produktivity práce vládního sektoru, mohl by celkový objem prostředků na platy klesnout. Průměrný plat by v tomto případě mohl dokonce vzrůst bez dopadů na hospodaření státního rozpočtu.“ (str. 39).

Doplňme, že ve stanovisku (.pdf) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2020 NKÚ s počtem neobsazených míst či platových nákladů na ně vůbec nepracuje. Nejaktuálnějšími daty jsou tak hodnoty za rok 2019.

Petr Fiala

Víme, že třeba na neinvestiční nákupy se loni dalo nějakých, já nevím, 120 miliard.
Otázky Václava Moravce, 17. října 2021
Pravda
Na neinvestiční nákupy a související výdaje bylo v roce 2020 vynaloženo 118 miliard.

Na neinvestiční nákupy a související výdaje bylo v roce 2020 podle Státního závěrečného účtu (.pdf, str. 99) vynaloženo 118,34 mld. korun. Do této položky jsou zahrnuty „základní výdaje organizačních složek státu, jako jsou nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb pošt, telekomunikací, bankovních institucí, výdaje na opravy a udržování, cestovné a související výdaje,“ a dále i „úroky a ostatní finanční výdaje a výdaje na realizaci záruk".

U této položky navrhovala ODS v rozpočtu na letošní rok úspory téměř 22,5 mld. korun. Obdobně se Petr Fiala vyjádřil i v Otázkách Václava Moravce (video, 30:28), kde řekl, že je přesvědčen, že lze na neinvestičních nákupech ušetřit 20 miliard.