Petr Fiala

Tzv. AntiCovid tým byl vytvořen koalicí politických stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Skládá se z devíti členů, a to ze tří zástupců za každou ze zmíněných stran. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala dva své poslance Dominika Feriho a Vlastimila Válka a dále také místopředsedu strany Lukáše Otyse.

Tento koaliční tým představil vlastní protiepidemický systém v první polovině prosince. Patrně nejvýraznější změna oproti vládnímu systému PES spočívá v zavedení nultého stupně (.pdf), který by doplnil stávajících pět stupňů. Zároveň by u nultého, prvního a druhého stupně nebylo potřeba vyhlášení nouzového stavu (.pdf, str. 1). U třetího stupně by se pak odvíjelo od počtu krajů, které se v něm nachází.

Taková úprava by podle koaličních stran umožnila realizaci lokálních opatření namísto těch celoplošných. Aktuální protiepidemický systém (.pdf) pracuje s nutností vyhlášení nouzového stavu u všech pěti stupňů.

Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 prostřednictvím AntiCovid týmu vyjádřila i další požadavky, jako například sjednocení pravidel pro velké a malé obchody z důvodu diskriminační povahy tehdejších opatření, změnu pravidla týkajícího se počtu zákazníků na metry čtvereční, otevření určitých služeb za dodržení stanovených hygienických podmínek, zrušení zákazu nedělního prodeje, rozšíření okruhu kompenzací a podobně. 

V hodnocení výroku se zabýváme pouze jeho faktickou částí, tedy zdali bylo za 7 let vládnutí ANO na Ministerstvu dopravy skutečně postaveno 90 km nových dálnic. Hodnotící část, tedy jestli to je, či není „sláva“, neověřujeme. 

Ministerstvo dopravy má od 29. ledna 2014 ve správě hnutí ANO, což odpovídá zhruba zmíněným 7 rokům. Prvním ministrem dopravy za ANO byl Antonín Prachař, následovali ho tři nestraníci za ANO, Dan Ťok (nestr. za ANO), Vladimír Kremlík (nestr. za ANO) a současný ministr Karel Havlíček (nestr. za ANO).

V grafu níže je zobrazena délka nově zprovozněných dálnic za období 2014–2020.

Zdroj dat grafu: 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

V roce 2014 byla zprovozněna pouze 1. září 2014 (.pdf, str. 4) mimoúrovňová křižovatka na dálnici D6 v úseku Praha–Pavlov, nové kilometry nepřibyly žádné.

V roce 2015 bylo dle informací ŘSD nově zprovozněno 5,2 km dálnic. 10. listopadu 2015 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,1 km v úseku Lubenec–Bošov na dálnici D6. Dále 31. prosince 2015 (.pdf, str. 4) se jednalo o 1,1 km dostavení estakády v úseku Sedlice–Opatovice na D35.

Rok 2016 přinesl výstavbu nových 12,6 kilometru na dálnici D8 v úseku Lovosice–Řehlovice zprovozněných 17. prosince 2016 (.pdf, str. 4).

V roce 2017 pak přibylo 15,6 kilometru nově postavených dálnic. 21. srpna 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,3 km v úseku Osičky – Hradec Králové na D11. Zde je však nutné dodat, že 1,8 km tohoto úseku bylo dostavěno již v roce 2010, zprovozněn mohl být ale až poté, co byla postavena navazující část. V roce 2017 tedy reálně v tomto úseku byla postavena dálnice v délce 2,5 km. Dále bylo 27. září 2017 (.pdf, str. 4) otevřeno 3,2 km v úseku Borek–Úsilné na D3. 4. října 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,8 km čtyřpruhové (směrově rozdělené) silnice, nahrazující předchozí silnici dvoupruhovou, na D4 v úseku Skalka. Jako poslední v tomto roce ŘSD uvádí zprovoznění 5,1 km dálnice D3, a to 12. října 2017 (.pdf, str. 4) v úseku Veselí nad Lužicí – Bošilec.

V roce 2018 bylo otevřeno pouze 3,8 km nových kilometrů dálnic. Jednalo se o úsek dálnice D7 Polosprty – MÚK Bitozeves, který byl zprovozněn 30. srpna 2018 (.pdf, str. 4).

Rok 2019 byl na výstavbu o něco bohatší, nově zprovozněné úseky dálnic skutečně čítaly zhruba 33,1 kilometrů, jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec–Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín–Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov–Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4).

Rok 2020 byl co do délky nových kilometrů dálnic chudší než rok předchozí. Nově bylo uvedeno do provozu 21,3 kilometrů dálnic. Jednalo se o tři úseky, dva na dálnici D6 a jeden na D48. 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 5,6 km v úseku Nové Strašecí – Řevničov. Ve stejný den, tedy také 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 4) bylo do provozu uvedeno 4,2 km dálnice D6, konkrétně obchvat obce Řevničov. 15. prosince 2020 (.pdf, str. 4) byl zprovozněn nejdelší úsek za tento rok, a to na dálnici D48. Jednalo se o úsek Rybí – MÚK Rychaltice o délce 11,5 km.

Počet nově zprovozněných kilometrů dálnic skutečně odpovídá zhruba 90 km, přesné číslo je 91,6 kilometrů. Během tohoto období bylo také zmodernizováno 105,1 kilometrů dálnice D1.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož od 29. ledna 2014, kdy do křesla ministra dopravy usedl první ministr za ANO, do dne rozhovoru bylo do provozu uvedeno 91,6 kilometrů nových dálnic. Nejvíce kilometrů nových dálnic bylo zprovozněno v  roce 2019, nejméně pak v roce 2014. 

V letech 2016–2020, tedy v posledních pěti letech, bylo v Polsku zprovozněno dohromady cca 159,3 km dálnic (viz graf níže). V roce 2016 bylo přitom zprovozněno 81 kilometrů z uvedené délky. Konkrétně se jednalo o 40kilometrový úsek dálnice A1 a 41kilometrový úsek dálnice A4. V roce 2017 a 2018 nebyly zprovozněny žádné nové dálniční úseky. Změna nastala v roce 2019, kdy byly do provozu uvedeny 4 úseky dálnice A1 v celkové délce téměř 60 kilometrů. V posledním roce srovnání, tedy v roce 2020, bylo zprovozněno 18,3 kilometrů dálnic. Jednalo se úseky dálnic A6 a A2. 

Zdroj dat grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

Pokud bychom sečetli délku nově zprovozněných dálnic a silnic pro motorová vozidla, vyšlo by skutečně číslo odpovídající zhruba 1 200 kilometrům. V období 2016–2020 bylo totiž zprovozněno 1 287,6 kilometrů nových dálnic a silnic pro motorová vozidla. Tento vývoj od roku 2016 do roku 2020 je zachycen v grafu níže.

Zde je však nutné zdůraznit, že Petr Fiala ve výroku výslovně zmiňuje pouze dálnice, nikoli i silnice pro motorová vozidla. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý. Uveďme také, že Petr Fiala navíc ve svém předchozím výroku hovoří (video, čas 31:36) o délce nově zprovozněných českých dálnic a uváděné číslo následně porovnává se součtem nových polských dálnic a silnic pro motorová vozidla.

Zdroje dat grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

Dodejme, že byť jsou si v mnoha případech polské dálnice a silnice pro motorová vozidla podobné (obdobně jako dálnice a silnice pro motorová vozidla v České republice), polské zákony je jasně odlišují. Jejich definice se vyskytuje například v zákoně (.pdf, str. 5) o veřejných silnicích a v zákoně (.pdf, str. 7) o silničním provozu.

Mezi největší rozdíly patří rychlost a počet jízdních pruhů (.pdf, str. 5). Dálnice se skládá minimálně ze 2 jízdních pruhů v každém směru a maximální povolená rychlost je 140 km/h. Oproti tomu silnice pro motorová vozidla se skládá z jednoho či dvou jízdních pruhů v každém směru. V případě jednoho jízdního pruhu v každém směru je maximální povolená rychlost 100 km/h, v případě dvou jízdních pruhů v každém směru je maximální povolená rychlost 120 km/h.

Dalším rozdílem je omezení motorových vozidel, která tyto silnice mohou využívat. Na silnici pro motorová vozidla mohou všechna motorová vozidla. Oproti tomu na dálnici je povolen vjezd pouze těm motorovým vozidlům, která dosáhnou minimální rychlosti 40 km/h (.pdf, str. 7).

1. října 2020 prezident Zeman podepsal novelu tzv. liniového zákona, která má až o třetinu zkrátit přípravu výstavby dálnic, železnic a další infrastruktury a usnadnit státu získávání pozemků pro dopravní stavby. Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2021.

Novela zákona zavádí takzvaný polský model, který umožní stavět ihned po získání stavebního povolení. Stát bude tedy moci zahájit stavbu již předtím, než například skončí případný spor o výkupní ceny pozemku. Novela také rozšiřuje možnosti zahájení stavby ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu.

Petr Fiala mluví o „fixním souhlasu“. Z kontextu jeho slov však vyplývá, že má na mysli tzv. fikci souhlasu, tudíž se přeřekl. Výrok proto hodnotíme na základě tohoto významu.

Vládní návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tzv. liniový zákon) byl předložen Poslanecké sněmovně v prosinci 2019. V červenci 2020 návrh projednal Senát včetně jeho výborů a novelu vrátil zpět do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna však přijala návrh zákona v původním znění (.pdf).

Cílem novelizace by obecně mělo být zkrácení potřebných lhůt a zjednodušení povolovacích procesů, které v počátcích stavby zdržují. Předpokládá tak například zrychlení procesu vyvlastňování a jednou z důležitých změn zákona je i to, že určité stavby budou moci být zahájeny ihned poté, co stát získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení.

V novele zákona o liniových stavbách, respektive v její části měnící stavební zákon, je zanesen i princip fikce souhlasu. Konkrétně legislativa uvádí, že daný orgán má na vydání závazného stanoviska maximální lhůtu 30 dní. Pokud není závazné stanovisko v této lhůtě vydáno, považuje se automaticky za souhlasné, na pozdější vyjádření se již nepřihlíží. Jedná-li se o složitější případ, může být tato lhůta prodloužena až o dalších 30 dní.

V prvním čtení při projednávání vládního návrhu novely liniového zákona poslanec ODS Kupka vyzdvihl onu fikci souhlasného závazného stanoviska. Dodal, že ji ODS prosazovala již dříve. Konkrétně narážel na novelu správního řádu, kdy ODS usilovala o zavedení fikce souhlasu v rámci správního řízení. Argumentace o nutnosti této změny stála zejména na potřebě zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. ODS tehdy navrhovala, že pokud se daný orgán státní správy nevyjádří do 30 dní, lze k tomu přistupovat stejným způsobem, jako kdyby se vyjádřil kladně. Poslanecká sněmovna tehdy návrh novely nepřijala (.pdf). Nesouhlasné stanovisko vyjádřila i vláda (.pdf, str. 1).

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jsme poprvé navrhli v dubnu 2015. Jsem rád, že ministryně Schillerová změnila názor a zrušení podporuje. Nyní návrh konečně prošel prvním čtením. Jsme na dobré cestě, aby peníze zůstaly lidem a bydlení bylo dostupnější.

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 27, 2020

Povinnost placení daně z nabytí nemovitosti je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013 a účinné je od 1. ledna 2014.

ODS v minulosti skutečně navrhovala jeho zrušení, jak říká místopředseda Fiala.

• 11. března 2015 předložila skupina poslanců ODS návrh zákona Sněmovně. Stanovisko vlády bylo nesouhlasné. Na 31. schůzi PS 29. září 2015 byl návrh zákona zamítnut.
• 1. prosince 2017 byl skupinou poslanců ODS Sněmovně předložen návrh zákona znovu. Stanovisko vlády však bylo opět nesouhlasné. Na 6. schůzi PS 21. ledna 2018 byl návrh zákona zamítnut.

Pro kontext dodejme, že návrh zákona na zrušení zmiňovaného zákonného opatření Senátu předložila i skupina poslanců SPD, a to 29. listopadu 2019. Stanovisko vlády bylo tehdy také nesouhlasné a tento návrh zákona na plénu PS projednáván nebyl. Místo toho se přes první čtení dostal vládní návrh zákona, který zákonné opatření Senátu ruší, a to 27. května 2020. Další projednávání se plánuje až od 7. června.

Ačkoliv místopředseda Fiala uvedl ve svém výroku duben 2015, a ne březen 2015, vzhledem k velké časové blízkosti hodnotíme tuto část výroku jako pravdivou. 16. dubna 2015 byl návrh zákona doporučen Organizačním výborem PS na projednání (.pdf).

Musíme však pro úplnost dodat, že pro přijetí zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. 27. listopadu 2013 na plénu PS hlasovala s ostatními politickými kluby i ODS, včetně Petra Fialy.

Co se týče ministryně Schillerové, ta v r. 2015 žádnou politickou funkci nezastávala a členkou vlády se stala až v r. 2017. Následně však opravdu vyjádřila odmítavý postoj vůči zrušení daně z nabytí nemovitosti, např. v pořadu Partie 29. září 2019:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. Já jsem podpořila osvobození bytů v rodinných domech, to jsem velice aktivně, to byl návrh pana poslance Raise, podpořila, ale pokud bychom měli zrušit daň z nabytí. A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“

Před květnovým hlasováním o vládním návrhu zákona však obrátila a řekla:

„Je to daň, která sice přináší ročně třináct miliard, ale je to daň velmi nespravedlivá.“

„Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se komplikují možnosti získání vlastního bydlení zejména pro mladé rodiny.“

Bohuslav Svoboda, poslanec za ODS, navrhoval 28. ledna na schůzi Poslanecké sněmovny „zařazení bodu na pořad dnešního jednání jako první bod Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru.“ Podle jeho slov nebylo v žádném případě jeho cílem šíření paniky, ale chtěl mít jistotu, že v případě zhoršení situace kolem šíření koronaviru bude vláda schopna adekvátně zasáhnout.

Klíčovými pro něj bylo hned několik otázek, mezi nimi i dotaz ohledně počtu nachystaných zdravotních pomůcek (ochranných oděvů, dezinfekcí, masek atd.): „Jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravena pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem? Máme nachystaný dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranné oděvy, dezinfekce, masky atd.? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace? Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký postup bude v případě rozšíření České republiky? Spolupracujeme na těchto otázkách se sousedními zeměmi, například s Francií, která už nějaká opatření proti koronaviru přijala? Jak budeme vychytávat rizikové cestující a návštěvníky? Domnívám se, že tam je nutný aktivní přístup, že pasivní přístup je v takovéto situaci málo. Jak jsme připraveni na to, že ten virus mutuje? To znamená, že mění své vlastnosti, mění způsob svého šíření a mění i svoji infekciozitu. Takže to, že je dneska nezávažný, nebo poměrně málo závažný, nemusí zítra nebo pozítří platit.“

S přednostním právem se k návrhu vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Situaci podle něj vláda nijak nepodcenila a nebylo nic, co by zanedbala. K zdravotním pomůckám se vyjádřil takto: „Teď se zdá, že velké mediální téma jsou roušky. Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.

Na druhou stranu, prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

Návrh Bohuslava Svobody na zařazení bodu „Informace vlády, případně ministra zdravotnictví, o opatřeních proti šíření koronaviru“ nebyl v hlasování číslo 115 přijat. Poslanci ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN hlasovali převážně pro návrh, 67 poslanců (zejména z ANO, ČSSD a KSČM) se zdrželo a tři poslanci hlasovali proti.

Předně zmiňme kontext výroku, kdy Petr Fiala před samotným výrokem říká: „Já jenom připomenu, že už 28. ledna jsme chtěli být v Poslanecké sněmovně o této věci informováni. Nepovedlo se to.“ Poslanec Fiala tedy zjevně odkazuje na 40. schůzi Poslanecké sněmovny PČR, která se konala 28. ledna 2020 a na které téma koronaviru zaznělo. Od poslance za ODS Bohuslava Svobody padly dotazy týkající se například kapacity nemocničních lůžek, zdravotnického materiálu, personálu, způsobu spolupráce ČR s okolními zeměmi a možné reakce v případě rozšíření viru v ČR.

Od ministra Vojtěcha následně zaznělo, že: „Všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou v plné pohotovosti, zejména samozřejmě krajské hygienické stanice, ale i všechna infekční oddělení nemocnic.“ O hospitalizaci pacientů dodal: „V tuto chvíli mohou být hospitalizováni ve všech nemocnicích, které mají standardní infekční oddělení, a také se tomu tak děje.“ Dále poslance informoval o probíhající komunikaci s ostatními zeměmi v rámci ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control – Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, pozn. Demagog.cz) a dostatečných opatřeních prováděných na pražském letišti.

Co se týče průběhu testování na koronavirus, ministr Vojtěch uvedl, že „všichni jsou v pohotovosti. Funguje Státní zdravotní ústav, kde je národní referenční laboratoř. Národní referenční laboratoř v tuto chvíli pracuje tak, jak pracovat má, je schopna vzorek vyšetřit do šesti hodin. Poté jej posílá na konfirmaci v případě pozitivního nálezu do laboratoře v Berlíně, kde do 48 hodin je to potvrzeno. Takže laboratoř funguje, má dostatečné kapacity. Bulovka má kapacity, všechna infekční oddělení“.

V souvislosti s kapacitou zdravotnického materiálu ministr Vojtěch ujistil poslance o dostatečné zásobě roušek: „(...) prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

O počtu respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu se ministr Vojtěch nevyjádřil, a přímo tak neslíbil, že „je všeho dost“, jak řekl poslanec Fiala ve svém výroku. O respirátorech se zmínil pouze v souvislosti porovnání účinnosti roušek a respirátorů: „Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.“ Na druhou stranu řekl, že si nemyslí, „že je něco, co bychom zanedbali, nebo že bychom nebyli na něco připraveni.“ Proto si lze v kontextu celého jeho projevu domyslet, že byla ČR skutečně podle ministra Vojtěcha na koronavirovou nákazu připravena, a to včetně dostatečné zásoby zdravotnických materiálů, i když tehdy explicitně nevyjmenoval jejich početní stavy a zdali jsou dostatečné.

Poslanec Fiala hovoří o kritice nedostatku zdravotnických materiálů, kterých je v ČR potřeba v době současné koronavirové krize.

V kontextu zásobování zdravotnickým materiálem se na adresu vlády kriticky vyjádřil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Ten 14. března na svém facebookovém profilu informoval o nedostatečném zásobování ochrannými pomůckami a napsal, že považuje „tento způsob zajišťování ochranných pomůcek za nepřijatelný“. Po mimořádném brífinku Moravskoslezského kraje 17. března 2020, což je však až po vydání námi ověřovaného rozhovoru s Petrem Fialou, informoval o povinnosti pro občany kraje, aby si chránili nos a ústa ve veřejném prostoru. Moravskoslezský hejtman uvedl, že se jeho kraj rozhodl nečekat a objednal si půl milionu roušek sám, „protože to vypadá, že se od státu ničeho nedočkáme. Je jasné, že problém je v tom, že se o ochranné prostředky nyní pereme nejen v rámci naší republiky, ale globálně. Vyzval jsem ale vládu, ať zastropuje cenu u roušek tak, jako to udělala u respirátorů.“

Kritické hlasy nejhlasitěji zaznívají z řad opozičních politiků, pro kontext uvádíme několik z nich: Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) například kritizoval neefektivitu distribuce zdravotnického materiálu do Prahy: „Mrzí mě, že vláda v médiích prezentuje, že zdravotnický materiál Praha dostala už včera (13. března 2020, pozn. Demagog.cz). Ve skutečnosti je realita naprosto odlišná. Kromě 50 respirátorů určených pražské Záchranné službě jsme nedostali vůbec nic. Apeluji na vládu, aby sdělovala veřejnosti pravdivé údaje a doručila Praze ochranné pomůcky co nejdříve.“ Miroslav Kalousek (TOP 09) nedávno kritizoval vládu za neschopnost zajistit ochranné prostředky pro město Uničov, které je od 16. března 2020 kvůli nákaze koronavirem uzavřené.

Humanitární pomoc do Číny byla odeslána armádním speciálem 1. března 2020. V tento den měla Čína podle Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“) „pouze“ 579 (.pdf, str. 1) nových případů nákazy z celkového počtu 79 968 nakažených. V posledních deseti dnech před 1. březnem počet nově nakažených nikdy nepřesáhl jeden tisíc (srovnej: denní zprávy WHO). Podle těchto čísel je možné hovořit o ústupu epidemie, není však jasné, jestli se čísla opět nezačnou prudce zvedat.

Počet nakažených v Číně

Zdroj: Johns Hopkins University

Vývoj epidemie COVID-19 zobrazuje i následující graf, který pro jednotlivé dny kromě počtu nakažených zobrazuje také počty vyléčených a zemřelých za den.

Zatímco především v Itálii čísla nakažených prudce vzrůstala (29. února už měla Itálie přes tisíc nakažených) a Francie a Německo se blížily stovce (.pdf, str. 4), v České republice, stejně jako v Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku nebo Maďarsku nebyl (.pdf) tou dobou ohlášen zatím jediný případ nákazy. První případy nemoci COVID-19 pak byly v Česku potvrzeny až právě 1. března 2020. Nebylo tedy „jasné“, že se naše země ocitne ve stejné situaci a že budeme postrádat tuto humanitární pomoc.

Přestože první část výroku lze hodnotit jako pravdivou, druhá část výroku o jasnosti potřeby zdravotnických prostředků ve dnech, kdy u nás není jediný potvrzený případ nákazy (29. února) nebo se ukazují první tři případy (1. března 2020), u kterých hygiena provádí epidemiologická šetření, je značně zavádějící. Z toho důvodu hodnotíme i celý výrok jako zavádějící.