Petr Fiala

Ve středu 13. října oznámila společnost Bohemia Energy, že ukončuje dodávky elektřiny a plynu. Šlo o největšího alternativního dodavatele energií v Česku, který poskytoval energii na zhruba 900 tisíc odběrných míst. „K tomuto razantnímu kroku nás přiměl přetrvávající extrémní růst cen energií na velkoobchodních trzích, kdy cena obou dodávaných komodit, je nyní třikrát vyšší, než byla v loňském roce," uvádí Bohemia Energy na svém webu.

V tiskové zprávě (.pdf) se dále ohrazuje proti diskutovanému krachu společnosti a uvádí, že se rozhodla utlumit činnost a ukončit dodávky energií proto, aby ke krachu nedošlo. Dle svého vyjádření se Bohemia Energy snaží tímto postupem splnit veškeré závazky vůči zákazníkům, zaměstnancům, bankám i dodavatelům. 

Doplňme, že řada zákazníků Bohemia Energy předpokládala, že mají ceny energií zafixované na několik let dopředu, jejich smlouvy však byly uzavřeny na dobu neurčitou. Právě toho podle serveru Peníze.cz nyní společnost využila a klientům oznámila, že fixace už neplatí. Zákazníkům, kteří uzavřeli smlouvy s fixovanými cenami na dobu určitou, se pak Bohemia Energy podle dostupných informací snaží změnit tarify. Dle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) však na takové zvýšení cen energií nejsou spotřebitelé povinni přistoupit.

V návaznosti na oznámení Bohemia Energy o ukončení dodávek elektřiny a plynu poté ERÚ požaduje, aby ostatní dodavatelé doložili zajištění dodávek pro své zákazníky. „Dodavatelé musí nás, a především spotřebitele, přesvědčit a doložit, že se nepouštěli do podobného hazardu, který vedl k ukončení dodávek od společnosti Bohemia Energy. Zároveň bych rád upozornil, že přinejmenším největší dodavatelé, se kterými jsme neustále v kontaktu, dodávky zajištěné mají a opakovaně to deklarovali," uvedl předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Z toho je možné usuzovat, že společnost Bohemia Energy skutečně neměla zajištěné dodávky energií, ke kterým se zavázala.

Podle Petra Fialy je deficitní hospodaření státu hlavní příčinou vysoké inflace. Demagog.cz již dříve označil jako nepravdivé obdobné Fialovo tvrzení, ve kterém se opíral o názory ekonomů. V tomto výroku se ovšem opírá i o vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a České národní banky (ČNB).

NKÚ popsal příčiny inflace na konkrétním případě ve Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 (.pdf). Během tohoto roku se podle NKÚ na inflaci podílel zejména „dynamický růst jednotkových nákladů na práci“ (str. 6) a  „dynamický růst cen výdajů spojených s bydlením a cen energetických komodit“ (str. 7). Druhý z těchto faktorů se na celkové inflaci v roce 2018 podle NKÚ podílel téměř z 50 %. O vlivu „špatného hospodaření státu“ na inflaci se NKÚ v této zprávě nezmiňuje. I inflace v roce 2020 pak byla dle NKÚ způsobena především růstem (.pdf, str. 14) spotřebitelských cen potravin, alkoholu či tabáku. Např. i ve své výroční zprávě (.pdf, str. 36) za rok 2020 pak sice NKÚ kritizuje rozpočtovou politiku vlády, nespojuje ji však s růstem inflace. Vyjádření NKÚ či jeho zástupců k aktuální výši inflace se nám pak dohledat nepodařilo.

Příčiny momentální vysoké míry inflace ČNB rovněž spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ČNB „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označila “vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů."

Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň z části způsobuje dnešní výši inflace však upozornil guvernér ČNB Rusnok na tiskové konferenci po rozhodnutí bankovní Rady o zvyšování úrokových sazeb.

Výrok nicméně hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nedohledali žádné vyjádření NKÚ či jeho zástupců, kteří by dávali do spojitosti současnou výši inflace s předchozí rozpočtovou politikou vlády. Na závěr dodejme, že s dotazem o doložení zdrojů jsme se obrátili i přímo na Petra Fialu. V odpovědi nám byly dodány odkazy na výše zmíněné zprávy NKÚ, které kritizují rozpočtovou politiku vlády a vysoké zadlužování. Protože však ani tyto zprávy nespojují tuto politiku s rostoucí inflací, musíme výrok hodnotit jako nepravdivý.

Návrh rozpočtu na rok 2022 předložilo Ministerstvo financí (MF) poprvé na konci května 2021. V něm navrhlo deficit státního rozpočtu na 390 miliard Kč a celkovou výši investic na 189 miliard Kč. Vláda tyto předpokládané parametry rozpočtu schválila 7. června.

Na začátku září však MF předložilo nový, aktualizovaný návrh rozpočtu, v němž plánovaný schodek snížilo na 376,6 miliardy a navýšilo hodnotu investic na 218 miliard korun. Návrh je výsledkem jednání mezi ministryní financí a ministry ostatních rezortů. Tento návrh byl již zpracován jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září. Nový návrh nakonec vláda schválila 27. září a o tři dny později jej předložila poslancům. Vláda nicméně bude muset návrh předložit znovu, a to kvůli novému volebnímu období. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal v srpnu 2020 ve svém stanovisku (.pdf, str. 38-39) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2019 na fakt, že prostředky na platy státních zaměstnanců jsou z rozpočtu vynakládány i na ta pracovní místa, která jsou neobsazena. NKÚ uvádí, že možná úspora výdajů na platy státních zaměstnanců připadající právě na tato místa dosahovala v roce 2019 částky 8,93 mld. Kč. 

Následující graf uvádí přehled možných úspor ve výdajích na neobsazená pracovní místa ve 12 předchozích letech dle závěrů NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad k platům státních zaměstnanců přímo uvádí: „Rostoucí výše výdajů ze státního rozpočtu na platy souvisí zejména s vysokým počtem státních zaměstnanců. Pokud by došlo ke zvýšení efektivity a produktivity práce vládního sektoru, mohl by celkový objem prostředků na platy klesnout. Průměrný plat by v tomto případě mohl dokonce vzrůst bez dopadů na hospodaření státního rozpočtu.“ (str. 39).

Doplňme, že ve stanovisku (.pdf) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2020 NKÚ s počtem neobsazených míst či platových nákladů na ně vůbec nepracuje. Nejaktuálnějšími daty jsou tak hodnoty za rok 2019.

Na neinvestiční nákupy a související výdaje bylo v roce 2020 podle Státního závěrečného účtu (.pdf, str. 99) vynaloženo 118,34 mld. korun. Do této položky jsou zahrnuty „základní výdaje organizačních složek státu, jako jsou nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb pošt, telekomunikací, bankovních institucí, výdaje na opravy a udržování, cestovné a související výdaje,“ a dále i „úroky a ostatní finanční výdaje a výdaje na realizaci záruk".

U této položky navrhovala ODS v rozpočtu na letošní rok úspory téměř 22,5 mld. korun. Obdobně se Petr Fiala vyjádřil i v Otázkách Václava Moravce (video, 30:28), kde řekl, že je přesvědčen, že lze na neinvestičních nákupech ušetřit 20 miliard.

Petr Fiala zjevně odkazuje na hojně medializovaný případ předraženého přezouvání pneumatik, které si objednala Národní sportovní agentura pod vedením jejího bývalého předsedy Milana Hniličky.

Ministerstvo financí ukončilo 24. května 2021 veřejnosprávní kontrolu (.pdf) hospodaření Národní sportovní agentury. Vedle dalších závěrů protokol o výsledcích kontroly (.pdf, str. 73) obsahuje i informace o tom, že Národní sportovní agentura zaplatila na konci roku 2019 za přezutí pneumatik jednoho automobilu 39 400 Kč bez DPH. Cena zahrnovala i kompletaci zimních pneumatik s disky. 

Stejnou informaci přinesl 27. května 2021 server iRozhlas, který rovněž vycházel ze závěrů výše uvedené kontroly Ministerstva financí. Český rozhlas přímo píše: „Částka, kterou agentura dala za výměnu kol, pak ukazuje, jak utrácela státní peníze – za ‚přezutí‘ jednoho superbu zaplatila přes 39 tisíc korun bez daně.“ Upřesněme, že se běžná cena za přezutí pneumatik jednoho vozu obvykle pohybuje v řádu stovek či nižších tisíců Kč.

Pro úplnost dodejme, že podle informací serveru Info.cz Národní sportovní agentura vznesla proti závěrům kontroly námitky, drtivou většinu z nich však Ministerstvo financí zamítlo.

Závěrem doplňme, že za částku, kterou ve výroku uvádí Petr Fiala, nechala Národní sportovní agentura přezout letní pneumatiky na zimní (.pdf, str. 73), nikoliv zimní na letní. To však na podstatě výroku nic nemění a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Předseda ODS Petr Fiala svým výrokem poukazuje na trend rostoucích výdajů státu, které se však podle něj neprojevují na kvalitě či výkonnosti stání správy. Tento nárůst ilustruje na období od roku 2017. V prosinci daného roku byla prezidentem totiž jmenována první vláda Andreje Babiše. 

Následující graf zobrazuje vývoj skutečných výdajů státního rozpočtu v letech 2017–2021. V roce 2017 byla skutečná výše výdajů 1 279,80 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že rok 2021 ještě není u konce a nemáme finální bilanci státního rozpočtu za letošní rok, uvádíme v tabulce pouze plánované výdaje stanovené Zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2021. Tyto výdaje byly naplánovány na 1885,61 mld. Kč. Ve sledovaném období tedy výdaje státního rozpočtu vzrostly o 605,81 miliard korun.

Dodejme, že Babišova vláda byla jmenována až v prosinci 2017 a nepodílela se tak na přípravě státního rozpočtu na rok 2018. Ten navrhla ještě vláda Bohuslava Sobotky a Babišově kabinetu tak nelze přiznávat plnou zodpovědnost za tento rok. Dle kontextu výroku nicméně Petr Fiala spíše konstatuje nárůst výdajů, k němuž došlo v uvedeném období, a přisuzuje jej obecně předchozím vládám.

Zároveň doplňme, že výdaje v letech 2020 a 2021 byly silně ovlivněny pandemií covidu-19, což se odrazilo na podobě státního rozpočtu, kdy byl plánovaný schodek rozpočtu několikrát navyšován novelami zákona o státním rozpočtu. Jak ale uvádí Nejvyšší kontrolní úřad, ne všechny nárůsty výdajů lze připisovat pandemii.

Tzv. globální index konkurenceschopnosti je znám ze zprávy o konkurenceschopnosti jednotlivých zemí světa, kterou pravidelně vydává Světové ekonomické fórum (WEF). Tato mezinárodní organizace zkoumá makro- i mikroekonomické ukazatele, pomocí nichž sestavuje žebříček konkurenceschopnosti pro daný rok.

Konkurenceschopnost Světové ekonomické fórum definuje (.pdf, str. 317–319) jako „soubor institucí, politik a dalších faktorů, které určují míru produktivity v zemi.“ Konkurenceschopnost poté měří pomocí dvanácti pilířů (.pdf, str. 5): 

1. institucionální rámec,
2. infrastruktura,
3. makroekonomické stabilita,
4. kvalita zdraví a základní vzdělání obyvatelstva,
5. vyšší stupeň vzdělání a systém dalšího vzdělávání,
6. efektivita trhu zboží,
7. efektivita trhu práce,
8. efektivita (vyspělost) finančního trhu,
9. technologická připravenost,
10. velikost trhu (domácího i zahraničního),
11. vyspělost podnikatelského sektoru,
12. inovace.

Tyto pilíře jsou pak dále tvořeny desítkami proměnných. Výkonnost veřejného sektoru je sledována (.pdf, str. 39, 371–372) v prvním pilíři zaměřeném na institucionální rámec země. Hodnocení výkonnosti veřejného sektoru se skládá z celkem pěti kritérií, mezi které patří:

1. plýtvání veřejnými prostředky,
2. zatížení vládními regulacemi,
3. účinnost právního rámce při řešení sporů,
4. účinnost právního rámce při zpochybňování předpisů,
5. transparentnost tvorby vládních politik.

Česká republika byla v žebříčku srovnávajícím výkonnost veřejného sektoru ve zprávě Světového ekonomického fóra pro období let 2016–2017 na 65. místě ze 138 zemí. Ve zprávě pro období let 2017–2018 klesla o 35 míst na 100. místo ze 137 zemí. Dle posledních dostupných dat za rok 2019 je ČR (.pdf, str. 183) na 99. místě ze 141 zemí. 

Doplňme, že takto konkrétní data zatím pro rok 2020 a 2021 nebyla zveřejněna. Ve zprávě o světové konkurenceschopnosti za rok 2020 (.pdf, str. 4–5), vydané na konci minulého roku, Světové ekonomické fórum index globální konkurenceschopnosti nezahrnulo, a to s ohledem na „bouřlivou dobu“, v níž se nyní světová ekonomika nachází zejména kvůli pandemii covidu-19.

Česká republika se tedy ve výkonnosti veřejného sektoru v globálním indexu konkurenceschopnosti skutečně dle posledních dostupných informací za rok 2019 od roku 2016 propadla o 34 míst. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 2013 byl státní dluh podle dat Ministerstva financí 1 683,3 miliardy Kč a počet obyvatel dle dat Českého statistického úřadu odpovídal 10 510 719 (.xlsx). V přepočtu na jednoho obyvatele tedy státní dluh činil 160 151 Kč.

Podle webu verejnydluh.cz byl státní dluh České republiky ke dni 20. října 2021 přibližně 2 331 miliard Kč. Podle dat ČSÚ měla Česká republika k 30. červnu 2021 10 702 942 obyvatel. Z těchto čísel tedy vyplývá, že na jednoho obyvatele připadá dluh ve výši 217 791 Kč.

Doplňme, že 1. října 2021 Ministerstvo financí zveřejnilo vývoj státního dluhu za první tři čtvrtletí letošního roku. Ten podle těchto informací mezi 31. březnem a 30. zářím postupně klesal z 2 420 mld. Kč na 2 334 mld. Kč. Na konci června přitom výše státního dluhu činila 2 416,3 mld. Kč, což v přepočtu na jednoho obyvatele odpovídá hodnotě 225 760 Kč.

Petr Fiala tedy pravděpodobně vychází z červnových dat. Jím zmiňovaných 225 tisíc se nicméně i od posledních aktuálních dat liší jen mírně a pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. V případě roku 2013 poté Petr Fiala uvádí přesnou hodnotu. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala poukazuje na to, že programové týmy koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů již jednají o programu budoucí vlády a další jednání musí proběhnout poměrně rychle. Obě koalice totiž již dříve oznámily datum, ke kterému chtějí mít uzavřenou koaliční smlouvu.

Na tiskové konferenci konané 13. října zástupci obou předvolebních koalic společně oznámili, že nejpozději do 8. listopadu chtějí podepsat koaliční smlouvu. Předseda ODS Petr Fiala také uvedl, že požádal o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, který byl však již od neděle 10. října hospitalizován. Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Twitteru napsal, že se schůzka uskuteční v pozdějším termínu. Doplňme, že podle zprávy Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman momentálně schopen vykonávat své pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu je pak „krajně nejistá“.

Uveďme, že prezident Zeman svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení právě na pondělí 8. listopadu 2021. Miloš Zeman tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje. Ustavující schůzi poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny. Radek Vondráček již avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.

Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť koalice SPOLU a koalice Pirátů se STAN uvedla, že chce uzavřít koaliční dohodu do 8. listopadu.