Petr Fiala

Dle letošní studie (.pdf) společnosti Deloitte vyjde Čecha nový byt na 12,2 průměrných ročních platů. Průměrná měsíční mzda pak činí cca 38 000 Kč. Hůře jsou na tom ze srovnání 22 evropských zemí pouze Srbové, kteří na nový byt musí ušetřit o tři průměrné roční platy více (.pdf, str. 26). Jedná se však o celé roční průměrné platy – pokud by tedy jedinec vůbec za nic neutrácel, našetří z průměrné mzdy na nový byt za 12,2 let.

Petr Fiala však uvádí, za jak dlouho má na nový byt našetřit průměrná česká rodina – v tomto případě tedy musíme počítat s tím, že v průměrné rodině jsou pracující osoby dvě. Zároveň je však třeba vzít v úvahu náklady na život rodiny. Podle člena představenstva Modré pyramidy Vladimíra Pojera našetří Čech z průměrného platu na vlastní bydlení za 56 let. Protože příjem rodiny činí typicky platy dva, můžeme očekávat, že i doba, za kterou našetří na byt, bude menší – jistě se však nedostane na cca pětinu této hodnoty. I podle dalších průzkumů uspoří průměrný Čech z jednoho platu řádově tisíce korun, resp. 10 % svého příjmu.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť průměrná cena bytu v Česku je 12,2 ročních platů, průměrná česká rodina však na tuto částku bude šetřit podstatně déle.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje přehledy o počtech neočkovaných lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Dle těchto informací (.xlsx), jež byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den v nemocnicích hospitalizováno celkem 24 lidí, z toho 16 osob, tedy 66,7 %, bylo neočkovaných. Uveďme, že za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října 2021) činil podíl neočkovaných 77,6 %. V září se poté jednalo o 69,1 % a v srpnu o 77,8 % neočkovaných lidí z celkového počtu hospitalizovaných.

Na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo podle stejného přehledu 5. října nově hospitalizováno 10 lidí, z toho 5 osob (50 %) bylo neočkovaných. Ve dnech 1.–5. října poté pacienti bez očkování tvořili 63,6 % všech pacientů nově přijatých na JIP. V září se jednalo o 72,6 % a v srpnu o 74,1 %.

Nabídka elektromobilů je poměrně široká a řada z nich se nachází pod hranicí jednoho milionu korun. Společnost E.ON zveřejnila seznam elektromobilů, z nichž některé v základní výbavě stojí méně než jeden milion korun. Jmenovitě například Volkswagen e-Up! za 605 000 Kč, Volkswagen id.3 za 888 900 Kč, Kia Soul EV za 850 000 Kč nebo Nissan Leaf za 779 900 Kč. Na oficiálních stránkách výrobců pak můžeme najít podobné částky, např. Volkswagen e-Up! za 610 000 Kč, model id.3 stejné značky za 916 900 Kč nebo Nissan Leaf za cenu od 779 000 Kč.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu nejprve přestavila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě odsouhlasil premiér Andrej Babiš, výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

V rámci hodnocení tohoto výroku Petra Fialy nehodnotíme kvalitu schváleného zákona, jelikož se jedná o subjektivní hodnocení. Zkoumáme tedy pouze objektivně zjistitelný fakt, kdo pro tento zákon hlasoval.

V Poslanecké sněmovně 26. května 2021 hlasovalo pro schválení návrhu nového stavebního zákona hnutí ANO, SPD a tři poslanci z vládní ČSSD. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, ten ho ale 1. července 2021 jednomyslně zamítl. 

Dne 13. července 2021 však Senát přehlasovala Poslanecká sněmovna, která návrh nového stavebního zákona schválila 104 hlasy. Na rozdíl od prvního hlasování o tomto zákonu, které proběhlo na půdě dolní komory, se pro přijetí stavebního zákona vyslovili nejen tři nezařazení poslanci, ale i část členů KSČM, přičemž hlasy komunistů byly podle ministryně Dostálové pro uzákonění tohoto legislativního aktu rozhodující.

Návrh nového stavebního zákona tedy prošel legislativním procesem díky poslancům z hnutí ANO, SPD, většině hlasujících poslanců za KSČM, dvěma poslancům z ČSSD a třem nezařazeným poslancům. Nejvíce hlasů pro schválení stavebního zákona pocházelo právě od hnutí ANO, SPD a KSČM, kteří tento návrh podpořili dohromady 99 hlasy. Doplňme, že podle čl. 47 odst. 3 Ústavy je však pro přehlasování Senátu zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců, tj. 101 hlasů. Výrok Petra Fialy tedy sice hodnotíme jako pravdivý, protože největší část hlasů skutečně pocházela od ANO, SPD a KSČM, zároveň však musíme uvést, že by tyto hlasy samy o sobě na schválení nového stavebního zákona nestačily.

Politika vlády je jedním z faktorů, které inflaci ovlivňují, ku příkladu ekonom Štěpán Jurajda vliv vlády na růst inflace připustil, ale větší dopad na zdražování přisoudil (video, čas: 8:57) celosvětovým vlivům. Ekonom Jan Švejnar mluví (video, čas: 0:46) o zpřetrhání dovozních řetězců či nedostatku některých vstupů jakožto hlavním důvodu vysoké inflace. Globálně zdražují například stavební materiály nebo energie. O vlivu vlády na zdražování mluví například ekonomka Helena Horská, i ta však nepokládá politiku vlády za hlavní příčinu. Výlučně vládních vlivů se pak týká krátká citace Petra Kříže v deníku E15, který mezi příčiny řadí vysoké schodky státního rozpočtu nebo růst důchodů. Dle zbytku článku a ostatních zde citovaných ekonomů však vládní politika není hlavním viníkem současné inflace. 

Je také nutné říci, že dle poslední zprávy Eurostatu je v České republice nižší inflace, než kolik je průměr Evropské unie. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl pak označil tvrzení, že za inflaci může vláda, za nesmysl.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Přestože ekonomové o vlivu vlády na ztrátu kupní síly české koruny mluví, nehovoří o ní jako o hlavním vlivu.

Nejprve uveďme, že Petr Fiala zde reaguje na působení Andreje Babiše v politice. Ten zastává funkci premiéra od prosince roku 2017. Od ledna roku 2014 byl také ministrem financí, což byla jeho první veřejná funkce. Podíváme-li se na data Českého statistického úřadu, poslední údaje o ceně mléka v České republice se vztahují k srpnu letošního roku. Podle nich činí průměrná cena mléka 18,73 Kč. V prosinci 2017 pak cena mléka byla 20,32 Kč a v lednu 2014 odpovídala 19,86 Kč. Podle dat ČSÚ tak v uvedeném období cena mléka nestoupla, jak tvrdí Petr Fiala, ale naopak mírně klesla.

Doplňme, že výrok Petra Fialy si lze vyložit i jako snahu ukázat dopad inflace na ceny běžných produktů, a cena mléka tak může být pouhou ilustrací obecného navýšení spotřebitelských cen. V takovém případě by však Fiala růst cen výrazně nadhodnocoval. Celková míra inflace mezi lety 2014 a 2021 činila pouze 16,2 %. Navýšení z 12 na 20 korun, o kterém hovoří Fiala, by však představovalo dokonce 67 %. Dodejme, že pro rok 2021 pracujeme s predikcí Ministerstva financí.

Fialův výrok tedy neodpovídá ani obecnému růstu cen, ani růstu cen mléka, a je tak nepravdivý.

Dle poslední zveřejněné makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2021 je meziroční růst reálného HDP v roce 2022 odhadován na 4,2 %. Také letní predikce České národní banky uvádí pro rok 2022 meziroční růst reálného HDP ve výši 4,1 %.

Na začátku září došlo k předložení návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2022. Ze zprávy vyplývá, že došlo k navýšení daňových příjmů oproti předchozímu roku o 68,2 mld. Kč (.doc, str. 17). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení pak narostou o 15,8 mld. Kč. Celkem se tedy jedná o navýšení příjmů o 84 mld. Kč.

Dle srpnového materiálu Výboru pro rozpočtové prognózy (.xlsx) Ministerstva financí je dle metodiky ESA očekáván mezi roky 2021 a 2022 nárůst daňových příjmů státu a příjmů z pojistného (bez započtení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které není příjmem státního rozpočtu) o 78 mld. Kč. Výbor pro rozpočtové prognózy tímto materiálem reaguje také na makroekonomickou predikci MF ze srpna 2021, kde je počítáno s růstem HDP o 4,2 %. 

Vojska Spojených států amerických a Velké Británie podnikla invazi do Afghánistánu na podzim 2001 v rámci operace „Trvalá svoboda“, která byla vojenskou reakcí na teroristické útoky z 11. září. Cílem operace bylo zničit teroristickou organizaci al-Káida a svrhnout hnutí Tálibán, které jí v Afghánistánu poskytovalo útočiště a Spojeným státům odmítlo vydat strůjce útoků z 11. září Usámu bin Ládina.

Vládu hnutí Tálibán, které bylo v Afghánistánu u moci od druhé poloviny 90. let, pak USA spolu s dalšími spojenci svrhly v prosinci 2001. Vojenského konfliktu trvajícího téměř dvě desetiletí se v rámci operací NATO zúčastnilo také přibližně 11 500 vojáků Armády České republiky (AČR), která v Afghánistánu působila od dubna 2002. Armáda sem kromě jiného vyslala například polní nemocnici a lékařské týmy, jednotky provádějící pyrotechnický průzkum nebo jednotky, které měly na starosti chemickou či biologickou ochranu. Čeští vojáci se také podíleli na výcviku afghánské armády.

Na začátku roku 2020, ještě za administrativy Donalda Trumpa, podepsaly USA a hnutí Tálibán mírovou dohodu (.pdf), která se měla stát základním kamenem pro urovnání poměrů v Afghánistánu. Na základě této dohody se pak měla ze země postupně stáhnout vojska USA a NATO, a to do konce května 2021. Hnutí Tálibán se na oplátku zavázalo, že nedovolí svým členům a jiným organizacím sídlícím na území Afghánistánu využívat toto území k útokům na USA a jejich spojence. 

Počet amerických vojáků v Afghánistánu se snížil již k 15. lednu 2021. Na konci dubna 2021 se začaly stahovat rovněž jednotky Severoatlantické aliance. Americký prezident Joe Biden v dubnu 2021 řekl, že se vojenské jednotky z Afghánistánu stáhnou do 11. září 2021. Později byl termín odchodu stanoven na 31. srpna.

Samotné hnutí Tálibán vyhlásilo konec tohoto téměř dvacet let dlouhého konfliktu v polovině srpna 2021, kdy obsadilo afghánské hlavní město Kábul.

Podle agentury AP zemřelo v této válce v Afghánistánu více než 172 tisíc lidí, z toho skoro 48 tisíc afghánských civilistů. Kromě více než 50 tisíc bojovníků Tálibánu a dalších opozičních skupin padlo během konfliktu také zhruba 66 tisíc vojáků afghánských vládních sil a více než 3 500 vojáků z řad NATO. Podle webu Armády České republiky zahynulo v Afghánistánu skutečně 14 českých vojáků, jak uvádí Petr Fiala. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Evropská uprchlická krize, jak byla migrační vlna do Evropy v letech 2015 a 2016 nazývána, započala na jaře roku 2015 a byla zapříčiněna eskalací válečného konfliktu v Sýrii.

V Evropské unii vznikl spor o přerozdělování uprchlíků mířících do Evropy, již přišli do Řecka a Itálie. Proti povinným kvótám měla výhrady řada zemí. Nejhlasitější odpor však byl ze strany Visegrádské čtyřky. Kvóty byly schváleny ministry vnitra EU v září 2015. V prosinci téhož roku Slovensko a Maďarsko podaly proti přerozdělování azylantů na základě kvót žalobu u Soudního dvora EU. V červnu 2017 kupříkladu česká vláda rozhodla, že již podle kvót žádné azylanty přijímat nebude, z přidělených 2 600 lidí jich přijala 12.

Evropská komise se poté rozhodla zahájit řízení pro porušení unijní legislativy s Českem, Maďarskem a Polskem. V září 2017 program přerozdělování žadatelů z Řecka a Itálie skončil, přerozděleno bylo 29 144 osob ze 160 tisíc a své kvóty splnilo pouze pět států. V dubnu 2020 Soudní dvůr EU rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie.

Naopak přívětivě se v roce 2015 k přijímání utečenců se svým mediálně slavným prohlášením „zvládneme to“ postavila například německá kancléřka Angela Merkelová. Právě do Německa tenkrát dle podaných žádostí o azyl také nejvíce uprchlíků směřovalo. Opačně se ale nyní vyjádřil Armin Laschet, kandidát CDU na kancléře v zářijových německých volbách. Po dobytí Kábulu uvedl, že Německo hlavně „nesmí vyvolat dojem, že můžeme přijmout každého člověka v nouzi“.

O nutnosti „ubránit se před nelegální migrací" mluvil po pádu Kábulu zase francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho předchůdce François Hollande v roce 2015 přitom volil jinou rétoriku, když řekl, že krizi „dostane pod kontrolu“, a hájil své rozhodnutí dodržet závazky přijímání uprchlíků navzdory teroristickým útokům v Paříži.

Šest členských států EU včetně Německa, Nizozemí a Rakouska také poslalo Evropské komisi na začátku srpna 2021 dopis, v němž varovalo před zastavením deportací odmítnutých afghánských žadatelů o azyl, a to i přes postup Talibanu v jejich domovině. Německo spolu s dalším signatářem dopisu Nizozemskem však poté oznámily, že kvůli vývoji konfliktu nepřijaté Afghánce prozatím deportovat nebudou. Rakousko svůj postoj však nezměnilo a rakouský kancléř Sebastian Kurz vyloučil přijímání lidí prchajících z Afghánistánu s tím, že se to během jeho kancléřství nestane. Řecký ministr pro migraci, jehož země kvůli své poloze při minulé krizi čelila silnému náporu migrantů a je dalším signatářem dopisu, řekl, že „EU není připravená a nemá kapacity na zvládnutí další velké migrační krize“.