Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 290 výroků
Ekonomika 34 výroků
Energetika 21 výroků
Evropská unie 16 výroků
Koronavirus 16 výroků
Invaze na Ukrajinu 14 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Sociální politika 9 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Rozpočet 2022 6 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Doprava 4 výroky
Životní prostředí 4 výroky
Poslanecká sněmovna 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Rozpočet 2023 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Pravda 308 výroků
Nepravda 32 výroků
Zavádějící 30 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 25 výroků

Petr Fiala

Podle veřejných vystoupení byla ČSSD připravena jít až na hranu a tolerovat trestně stíhanou osobu v čele vlády výměnou za ministerstvo vnitra. Riskovali konflikt v členské základně, ale ani to Babiš původně neakceptoval.
Časopis Týden, 16. dubna 2018
Pravda

Jednání mezi hnutím ANO a stranou ČSSD o možné koalici bylo ukončeno začátkem dubna 2018. ČSSD požadovala, aby ve vládě nebyl trestně stíhaný Andrej Babiš. Druhou možností bylo, že ho budou uznávat jako premiéra výměnou za ministerstvo financí či vnitra. Ani jeden z jejich požadavků nebyl akceptován. Andrej Babiš uvedl, že ČSSD nabídli pět ministerstev, ale nebylo mezi nimi ministerstvo financí a vnitra. Další variantou, o které jednali, byla vláda bez předsedů obou stran. Tato varianta byla rovněž odmítnuta.

ČSSD nebyla jednotná v názoru, zda jít znovu do koalice s ANO, nebo ne. Proti byl hlavně Bohuslav Sobotka, který však oznámil svůj odchod z vysoké politiky. Se spoluprací dále nesouhlasili senátoři za ČSSD a proti se vymezili i Mladí sociální demokraté.

Týden poté, co bylo jednání ukončeno, hnutí ANO uvedlo, že by chtělo obnovit jednání o vládě s ČSSD. Předseda ČSSD Jan Hamáček se na svém twitterovém účtu vyjádřil, že ČSSD je otevřena serióznímu jednání.

Výrok označujeme za pravdivý, protože ČSSD byla ochotná akceptovat Andreje Babiše jako premiéra v případe, že by získala ministerstvo financí nebo vnitra.

Petr Fiala

Jak to, že máme místopředsedy Sněmovny z SPD i KSČM? Protože to umožnilo hnutí ANO. To je klíčové.
Časopis Týden, 16. dubna 2018
Pravda

Hlasování o místopředsedech PS není veřejné, není tedy možné říci, jak kteří poslanci hlasovali. Nicméně z veřejných prohlášení hnutí ANO lze tuto podporu pro místopředsedy z SPD a KSČM potvrdit.

Volba místopředsedů Poslanecké sněmovny je tajná. Toto upravuje § 75, odst.1 jednacího řádu. Ve veřejném hlasování poslanci pouze rozhodují o počtu místopředsednických křesel. V listopadu 2017 se tak rozhodlo o tom, že místopředsedů bude pět. Hned v prvním kole volby byly obsazeny čtyři posty, místopředsedy se stali Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD), Jan Hamáček (ČSSD) a Vojtěch Pikal (Piráti). Petr Fiala (ODS) byl zvolen až v dalším kole.

Z vyjádření hnutí ANO vyplývá, že svoji podporu věnovali Vojtěchu Filipovi. Reagovali tím na podporu ze strany komunistů při volbě předsedy PS Radka Vondráčka (ANO). Stejně tak hnutí ANO avizovalo i podpoření Tomia Okamury. Tomu vyjádřili důvěru i později, když se v únoru 2018 pokoušeli poslanci odvolat Okamuru z funkce místopředsedy PS kvůli jeho výrokům o koncentračním táboře v Letech. Hnutí ANO se proti tomuto kroku ohradilo a ohlásilo, že odvolání nepodpoří.

Petr Fiala

Tato koalice (myšleno hnutí ANO, SPD a KSČM, pozn. Demagog.cz) ve Sněmovně existuje a funguje. (...) Opakuje se to na každé schůzi, kdy spolu tyto tři strany hlasují.
Časopis Týden, 16. dubna 2018
Pravda

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu.

Analýza ve zkratce sleduje, nakolik podobně hlasují poslanci, a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor, politolog a analytik sdružení KohoVolit tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala, nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Výrok je hodnocen z tohoto důvodu jako pravdivý, i když je korektní zmínit, že jde o stav platný k dnešnímu dni a do budoucna se může vyvíjet.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Petr Fiala

ANO nevyužilo možnost odvolat Tomia Okamuru za jeho skandální výroky.
Časopis Týden, 16. dubna 2018
Pravda

Jan Bartošek za KDU-ČSL podal letos v únoru návrh na odvolání Tomia Okamury z postu místopředsedy Sněmovny kvůli jeho kontroverzním výrokům (4:45) o koncentračním táboře v Letech.

Poslanci KDU-ČSL sehnali 86 podpisů - tedy dostatek, aby se mohlo hlasovat o zařazení bodu na program, což však nakonec neprošlo. Z hnutí ANO hlasovalo pouze pět poslanců.

V březnu se poté odehrála mimořádná schůze, kdy poslanci KDU-ČSL sesbírali více než 40 podpisů k žádosti o ni. Nedošlo však ke schválení mimořádné schůze a hlasování o odvolání Tomia Okamury se nekonalo. Z hnutí ANO pro schválení programu hlasoval pouze jeden poslanec.

Vzhledem k hlasování poslanců ANO o projednávání odvolání Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny je výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Fiala

Stačí, aby ANO netrvalo na tom, že premiérem musí být Andrej Babiš – a minimálně ČSSD a lidovci jsou ochotni vládnout na půdorysu bývalé koalice.
Časopis Týden, 16. dubna 2018
Pravda

Je pravdou, že po volbách se bývalé strany koalice vyjádřily, že by se členy vlády mohly stát. ČSSD aktuálně s hnutím ANO jedná, lidovci slovy svého prvního místopředsedy tuto možnost také připustili, ovšem za podmínky, že by v čele nestál trestně stíhaný člověk. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pozice KDU-ČSL k otázce účasti na vládě byla veřejně reflektována několikrát. Ke spolupráci na vládě, která má trestně stíhaného předsedu, se KDU-ČSL stavěla negativně, ať už slovy svého předsedy (například pro Lidovky.cz, Echo24), či přímo na oficiálních stranických stránkách.

Marian Jurečka v únoru roku 2018 uvedl: „Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.

KDU-ČSL však nedávno přišla i s vlastní variantou, navrhuje menšinovou vládu ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „Odmítáme, že by existovaly jen dvě možnosti. Buďto vláda s premiérem Babišem, nebo předčasné volby,“ uvedl předseda strany Pavel Bělobrádek.

I při současném vyjednávání mezi ČSSD a ANO nový předseda ČSSD Jan Hamáček několikrát zopakoval, že zásadní podmínkou je sestavení vlády bez trestně stíhaného předsedy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Například při volbě vedení Sněmovny jsme se domluvili na Demokratickém bloku za nějakým konkrétním účelem, něco s jeho pomocí prosadili a on pak přirozeně zanikl. V pondělí jsem v Brně podepsal koaliční dohodu s TOP 09, STAN a Zelenými o kandidatuře rektora Mikuláše Beka do Senátu. V Ostravě půjdeme v obecních volbách s TOP 09 a Soukromníky.
Časopis Týden, 16. dubna 2018
Pravda

Předseda ODS Petr Fiala mluví o příkladech spolupráce mezi občanskými demokraty a dalšími stranami. Uvádí dva konkrétní příklady spolupráce, a to jednak tu na úrovni Poslanecké sněmovny, a dále další dvě, které se týkají blížících se podzimních voleb.

Demokratický blok, sdružení poslanců ze čtyř stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN), vznikl za účelem společného postupu při ustavení Poslanecké sněmovny po volbách v roce 2017. Postupoval při volbě vedení Sněmovny společně s cílem (jak sám deklaroval) „rychlého a férového“ ustavení Poslanecké sněmovny.

Dále ODS spolu s dalšími třemi výše zmíněnými stranami podpořila Mikuláše Beka v jeho kandidatuře do Senátu a konečně v Ostravě se skutečně vytvořil blok ODS, TOP 09 a Soukromníků.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fiala popisuje spolupráci různých subjektů v jednotlivých případech korektně.

Petr Fiala

ODS pořád roste, když jsem ji přebíral, měla preference pět procent, v posledních sněmovních volbách získala jedenáct procent.
Časopis Týden, 16. dubna 2018
Pravda

Petr Fiala byl do čela ODS zvolen v lednu 2014. Podle agentury CVVM (.pdf, str. 3) se preference ODS za leden 2014 pohybovaly opravdu kolem 5 %.

Podle agentury Median se volební preference ODS pohybovaly v lednu okolo 7 % (.pdf, str. 6). V posledních sněmovních volbách získala ODS 11,32 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a i když se preference v jednotlivých průzkumech mírně liší, faktem je, že 5% preference odpovídá konkrétnímu zdroji.

Petr Fiala

Před čtyřmi roky jsem vedl na jižní Moravě kandidátku jako nestraník.
Výzva Seznam Zprávy, 10. října 2017
Pravda

Petr Fiala skutečně do předčasných voleb na podzim 2013 vedl kandidátku ODS v Jihomoravském kraji, aniž by byl členem občanských demokratů.

Petr Fiala

V té mé knize jsem hodnotil období Mirka Topolánka se všemi pozitivy i těmi negativními věcmi, které se třeba nepovedly.
Výzva Seznam Zprávy, 10. října 2017
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to i přes spíše negativní hodnocení Mirka Topolánka ve zmíněné knize. Petr Fiala popisuje své legitimní postoje, jde tedy o jeho názor na danou osobu. Je ovšem faktem, že ve svém zamyšlení uvádí u expředsedy a expremiéra i pozitivní prvky - např. jeho velký politický talent či schopnost získávat lidi na svou stranu.

Poslanec Fiala se ve své knize o období vlády Mirka Topolánka zmiňuje. Hodnotí jej však převážně negativně, a to zejména druhou část jeho vlády od voleb v roce 2006 do odvolání Topolánka v roce 2010. ODS se podle něj stala nesrozumitelnou a byla spojována s korupčními aférami.

Petr Fiala se v knize Profesor na frontové linii (sestávající z rozhovorů předsedy ODS na určitá témata) vyjádřil mj. i k bývalému předsedovi Mirku Topolánkovi a podobě ODS za jeho vedení. Věnuje se mu zejména v kapitole Politolog politikem, dále se o něm zmiňuje ještě v části Kauzy Nagyová a přelom 1 epochy a Listopad 1989: zlom a kontinuita.

Poslanec Fiala v knize Mirka Topolánka popisuje jako „spontánního, neprofesorského, neintelektuálního a jaksi lidově robustního...“ a dále se vyjadřuje k některým událostem, jejichž hlavním účastníkem byl právě Topolánek. Zmiňuje volbu předsedy ODS v roce 2002, volby v roce 2006 či propad preferencí v roce 2008.

Co se týče pozitiv Mirka Topolánka, Fiala v knize ocenil „jeho velký politický talent, neústupnost a schopnost získat lidi na svou stranu“. Zejména z těchto důvodů podle něj porazil v roce 2002 v souboji o post předsedy ODS Petra Nečase a v dalších volbách v roce 2006 získal pro ODS rekordní výsledek v podobě 35 % hlasů. Úspěch ve volbách v roce 2006 však dílem připisuje i dalším osobnostem ODS, jako např. krajským hejtmanům.

Mezi negativní jevy období vlády Mirka Topolánka zařadil Fiala „vpuštění ekonomických zájmů do politiky“, které se projevovalo postupným objevováním „kmotrů“ (za užívání tohoto termínu Fiala Topolánka také kritizuje) a které se za jeho předchůdce Václava Klause neobjevovalo.

Mediálně vděčným tématem se stal výrok Petra Fialy o podobě Topolánkovy ODS jako „buranské strany,která se točí kolem bohatství a starosti lidí ji nezajímají“, což podle Fialy vyústilo i ve ztrátu podpory intelektuálů.

Topolánka v knize viní dále za propad v krajských volbách v roce 2008 - podle současného předsedy se totiž stala ODS nesrozumitelnou. Další výtka směruje na rezignaci Topolánka na poslanecký mandát v roce 2009 v reakci na hlasování ČSSD proti rozpuštění sněmovny.

Konec Topolánkova předsednictví pak Fiala označil jako „takovou agónii“, kdy začaly vyplouvat na povrch korupční aféry související s Alešem Řebíčkem a Markem Dalíkem. Podle Fialy nebylo pokračování Topolánka v čele ODS do dalších voleb možné. Rozhovor Mirka Topolánka pro časopis Lui pak označuje pouze jako záminku pro jeho zbavení. ODS před nástupem Petra Nečase v roce 2010 Fiala označil jako stranu, která nebyla v kondici.

Petr Fiala

Prostě srovnávat situaci Občanské demokratické strany s polovinou minulého desetiletí, kdy tu byl téměř dvoustranický systém, no to prostě nejde.
Výzva Seznam Zprávy, 10. října 2017
Pravda

Všechny uskutečněné volby do dolní komory měly od devadesátých let pouze dva vítěze, ODS nebo ČSSD. Tyto dvě strany dominovaly stranickému systému až do voleb v roce 2010. Vrchol dvoustranické hegemonie přišel po parlamentních volbách v roce 2006, kdy obě strany získaly dohromady 155 z 200 mandátů, o čtyři roky dříve ODS s ČSSD utržily celkem 128 mandátů.

Ve volbách v roce 2002 získali občanští demokraté 24,47 % hlasů, které pro stranu znamenaly 58 mandátů. Ve volbách však s 30,2 % zvítězila ČSSD, a občanští demokraté tak strávili čtyři roky v opozici. Sociální demokraté utvořili vládu s koalicí stran KDU-ČSL a US-DEU. Čtvrtou parlamentní stranou tehdy byli komunisté.

O čtyři roky později, tj. v roce 2006, dosáhla ODS historického úspěchu, když ve volbách zvítězila se ziskem 35,38 % a po volbách zasedlo ve sněmovně v jejích barvách 81 poslanců. Křehkou koalici s občanskými demokraty tvořilo 13 lidoveckých a šest poslanců ze Strany zelených. Do opozičních lavic usedli sociální demokraté a komunisté.

Z výše uvedeného vyplývá, že v roce 2006 dosáhla dvoustranickost systému svého vrcholu, dvě nejsilnější strany si rozdělily přes 3/4 všech poslaneckých křesel.

Rozpad tradičního stranického systému ilustruje zisk ODS v posledních uskutečněných volbách v roce 2013, kdy se strana, která v roce 2006 získala přes 35 % hlasů, musela spokojit se ziskem pouhých 8 %.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů