Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 291 výroků
Ekonomika 75 výroků
Energetika 24 výroků
Sociální politika 21 výroků
Evropská unie 20 výroků
Invaze na Ukrajinu 16 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 9 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Regiony 5 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 366 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 11 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků

Petr Fiala

Máme vyšší počet zastupitelů, než jsme měli. (...) My máme dnes 2959 zastupitelů, to je posílení.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Zavádějící
Počet zastupitelů, které můžeme přisoudit ODS, narostl z 2521 na 2705. Fialou uvedené číslo však zahrnuje i zastupitele koaličních stran.

Pro ověření výroku jsme použili otevřená data z portálu volby.cz, konkrétně registr kandidátů (kvrk.xlsx) pro komunální volby 2018 a stejný registr (kvrk.xlsx) pro r. 2014.

Předně, za "zastupitele ODS" můžeme považovat tři kategorie kandidátů: stranické příslušníky ODS, kandidáty navržené ODS a nakonec kandidáty na kandidátní listině ODS. Třeba říci, že podle této definice může kandidát náležet k více stranám zároveň, když např. člen ODS kandiduje na listině TOP 09.

Pokud všechny uvedené kategorie zkombinujeme, dojdeme pro letošní komunální volby k číslu 2705 zvolených zastupitelů, kteří v nějaké formě přináleží k ODS. Pro volby z r. 2014 pak dojdeme k číslu 2521, ODS má tedy skutečně vyšší počet zastupitelů, než dříve měla.

Fiala však uvádí počet 2959 zastupitelů. Abychom se dopracovali k této hodnotě, museli bychom přičíst i zastupitele zvolené na koaličních listinách zahrnujících ODS, kteří však nebyli ODS navrženi, ani nejsou jejími příslušníky. Takových zastupitelů je pak 2956, přičemž drobný rozdíl oproti Fialově 2959 můžeme přehlédnout.

Fialovo číslo pak zřejmě zahrnuje kupříkladu zastupitele za Hnutí pro město Toužim 2018, na které letos není žádný člen ODS a ODS zde ani nikoho nenavrhla, ačkoli Český statistický úřad jej stále uvádí jako volební stranu s kódem 389 (lze vidět např. na konci url odkazu), dle číselníku tedy jakožto koalici ODS a nezávislých kandidátů.

Jelikož vazba těchto zastupitelů koaličních stran a nezávislých kandidátů na ODS je jen velmi malá, považujeme Fialou uvedený počet zastupitelů za zavádějící.

Petr Fiala

V Praze jsme vyhráli, ale připomněl bych třeba Brno nebo České Budějovice, kde ty nárůsty třeba o deset procentních bodů jsou velmi silné.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
ODS vyhrála komunální volby v Praze. V Brně a v Českých Budějovicích si oproti minulým komunálním volbám výrazně polepšila. V Brně činil nárůst přibližně 11 procentních bodů a v Českých Budějovicích téměř 9 procentních bodů.

Občanská demokratická strana získala v letošních volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy 17,87 % hlasů a volby tak v Praze vyhrála před Piráty, hnutím Praha sobě, koalicí STAN a TOP 09 a kandidátkou ANO.

V Brně dosáhla letos ODS s podporou Svobodných na 18,55 % hlasů a získala tak v Zastupitelstvu města Brna druhý nejvyšší počet křesel po hnutí ANO. Před čtyřmi lety však získala ODS pouze 7,62 % hlasů; došlo tedy k nárůstu o téměř 11 procentních bodů.

Ve volbách do zastupitelstva města v Českých Budějovicích letos získalo Sdružení ODS a nezávislých kandidátů 14,20 % hlasů a skončilo tak na třetím místě za hnutím ANO a Občany pro Budějovice. V minulých volbách získala ODS 5,41 % hlasů, nárůst tedy činí 8,79 procentních bodů.

Byť nárůst procent hlasů v Českých Budějovicích nedosahuje deseti procentních bodů, výrok je hodnocen jako pravdivý vzhledem k tomu, že se Petr Fiala vyjádřil jen přibližně („třeba o deset procentních bodů“). K hodnocení výroku jako pravdivého tak postačuje to, že v Brně je nárůst alespoň deset procentních bodů a v Českých Budějovicích se k této hranici blíží.

Petr Fiala

V Brně se nám to třeba podařilo (utvořit koalici, pozn. Demagog.cz) a já jsem moc rád, že Markéta Vaňková bude v Brně primátorka. V Praze se vůbec nevedla jednání s vítězem voleb.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
V Brně je ODS členem vládní koalice a bude mít také primátorku. V případě Prahy se vedla jednání mezi Piráty, Spojenými silami pro Prahu a Prahou sobě, avšak s vítěznou ODS reálné jednání o koalici neproběhlo.

Dne 5. listopadu 2018 došlo v Brně k podpisu koaliční smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL, Piráty a ČSSD. Bývalého primátora Petra Vokřála (ANO) má nahradit Markéta Vaňková (ODS). Předpokládá se, že ustavující zastupitelstvo se bude konat 20. listopadu.

V případě Prahy byla koaliční smlouva podepsána 12. listopadu mezi Piráty, Prahou Sobě a Spojenými silami pro Prahu. Ačkoli ODS volby v Praze vyhrála, koaliční strany vyjádřily svou nevoli jít do koalice právě s ODS těsně po volbách, někteří i před nimi. Budoucí primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) se ke spolupráci s ODS (a hnutím ANO) vyjádřil např. takto:

„Budeme vyjednávat se všemi demokratickými stranami. Pochopitelně s některými budeme programový průnik spíše obtížněji. Mám tím na mysli zejména ODS a ANO, které nám blokují naše návrhy směřující například k transparenci i ve sněmovně.“

Proti spolupráci s ODS se vyjadřoval také lídr Prahy Sobě Jan Čižinský. Ten ještě při sčítání hlasů uvedl:

„Máme možnost vyrvat Prahu Andreji Babišovi a zbytkům ODS.“

Podle slov Čižinského nepřipadají jednání o programu s ODS a hnutím ANO v úvahu. Sice prý budou možná, ale až po ustavení koalice. Takto se vyjádřil např. v rozhovoru zde:

Novinky.cz: „Připadají v úvahu alespoň nějaká jednání, třeba o programu?“

„Nepřipadají. Teď probíhají jednání koaliční, a to mezi subjekty, které spolu hodlají uzavřít koalici. My bychom tak přijali jednání od někoho, s kým nechceme uzavřít koalici. Jednání s ODS a ANO jsou možná, ale až poté, kdy se ustaví koalice, které oni nebudou součástí.“

Také Jiří Pospíšil, který vedl Spojené síly pro Prahu, se vyjádřil pro variantu spolupráce právě s Prahou Sobě a Piráty, když řekl: „Pan Čižinský koalici s ODS odmítá. Jediná reálná varianta v tuto chvíli je s ním a Piráty. Je fér o takové koalici jednat, Praha si nesmí dovolit dlouhé bezvládí.“

Na této variantě se následně shodl i klub zastupitelů za Spojené síly pro Prahu. Pospíšil jako lídr Spojených sil sice předtím prohlásil, že Spojené síly respektují ODS jako vítěze voleb, a po volbách se s ODS sešli, dle Pospíšila však ODS nepřinesla žádný reálný návrh trojstranné koalice, o kterém by bylo možné jednat. Ani toto tedy nelze hodnotit jako jednání o koalici. S ODS nikdo o vládě v hlavním městě reálně nevyjednával.






Petr Fiala

Jsme zastoupeni v zastupitelstvech více než 800 obcí.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
ODS lze považovat za v nějaké formě zastoupenou v celkem 875 obcích a městských částech.

Jedná se o údaj, který předseda Fiala již v médiích po komunálních volbách z října 2018 uvedl, například dne 4. listopadu 2018 pro Deník.cz.

Pro ověření výroku jsme použili otevřená data z portálu volby.cz, konkrétně registr kandidátů (kvrk.xlsx).

Předně, zastoupení lze chápat více způsoby: ODS jednak staví vlastní kandidátní listiny, jednak navrhuje kandidáty (např. na koaliční kandidátní listiny) a nakonec její členové mohou kandidovat, aniž by byli navrženi ODS, případně aniž by kandidovali na její listině.

ODS pak podle výše uvedeného registru získala mandáty pro vlastní kandidátní listiny v celkem 661 zastupitelstvech. Kandidáti navržení ODS získali mandáty v celkem 788 zastupitelstvech. Členové ODS pak získali mandáty v 704 zastupitelstvech.

Uvedená zastupitelstva se z valné většiny překrývají, celkem pak najdeme 875, ve kterých je ODS nějakým způsobem zastoupena. Je jich tedy více než 800, jak tvrdí Petr Fiala.

Dodejme, že 106 z těchto zastupitelstev náleží k městským obvodům a městským částem, nikoli k obcím (vč. měst, statut. měst a hl. m. Prahy) jako celku. Fiala se tedy vyjádřil nepřesně, byť klíčový obsah jeho sdělení odpovídá faktu.

Petr Fiala

Spolupráce s SPD nám vadí, a proto k ní (masivní spolupráci, pozn. Demagog.cz) nedochází. Proto existuje jediný případ, který jsem už veřejně opakovaně vysvětloval a kolegové z Kladna také, a to je Kladno, kde je ta situace specifická, kde šlo o to volit menší zlo za podmínek, které jsou jasně dány a které znamenají, že žádné extremistické názory nesmějí mít vliv na řízení Kladna, a je to opravdu výjimka.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
K masivní spolupráci ODS s SPD opravdu nedochází. Jediným případem, který vedení ODS toleruje, je koalice v Kladně.

V Kladně po zisku 202 233 hlasů zvítězila, stejně jako v roce 2014, strana Volba pro Kladno. Získala tak 13 mandátů v zastupitelstvu, jež má celkem 33 členů. Strana přesto nakonec zamíří do opozice. Na spolupráci se dohodly strany ODS, SPD, ANO a hnutí Kladeňáci, přičemž primátorem má být dle koaliční dohody Dan Jiránek (ODS), který už město v minulosti vedl.

Petr Fiala prostřednictvím tiskové mluvčí uvedl, že situace v Kladně „není zcela standardní.“ A dále: „Pokud vím, kampaň na Kladně byla velmi vyhrocená, doprovázená masivními anonymními útoky na opozici.“ I místopředseda ODS Martin Kupka poukázal na vyhrocenost předvolební kampaně a ke spolupráci s SPD uvedl: „Je to koalice, kterou nepreferuji, ale rozumím argumentům, které kolegové (z kladenské ODS, pozn. Demagog.cz) ODS předložili.

Nicméně ne každé vedení strany je tak tolerantní vůči vzniku koalice s SPD jako vedení ODS. Petr Hašek, člen TOP 09 a zároveň člen hnutí Kladeňáci, byl postaven před volbu buď vystoupit z koalice, nebo ze strany. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu.

Zmiňovanou vyhrocenost kampaně v Kladně lze doložit povolebním vývojem. Trestní oznámení podal jak staronový primátor Dan Jiránek z ODS, tak i zástupci bývalého primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno). Konkrétní důkazy, které by ilustrovaly vyhrocenost kampaně, ani důvěryhodné informace o šiřitelích pomlouvačných zpráv, se nám však nalézt nepodařilo.

Kladno není jediným městem, kde došlo k odchýlení buňky ODS od preferované linie; v dalších případech ovšem jde primárně o spolupráci s KSČM. V Hranicích vznikla široká koalice (respektive „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města“) sedmi stran a hnutí, které se dostaly do zastupitelstva. Jde o ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, komunisty, ODS s podporou Svobodných a SPD. V reakci na kritiku (video, 4:41) spolupráce s KSČM rezignovala šestičlenná místní rada ODS v Hranicích a Oblastní rada navrhla odebrání licence místnímu sdružení ODS v Hranicích. Vzhledem k tomu, že ODS koalici v Hranicích řeší (i když spíše v souvislosti se spoluprací s KSČM, kterou mají oblastní buňky zakázanou), zůstává Kladno jediným tolerovaným městem s koalicí s SPD.

Petr Fiala

Zastupitel, zvolený jako nezávislý, není člen ODS na naší kandidátce, je v radě, kterou podporuje KSČM. Ale i v takovýchto případech my zasahujeme, protože pro ODS je spolupráce s KSČM i na komunální úrovni zakázána Kongresem z roku 2006.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Kongres ODS v roce 2006 příslušné usnesení přijal. Výkonná rada se odebíráním licence zabývá i v případě, že do koalice s KSČM vstupují kandidáti, kteří byli za ODS nominováni jako nezávislí.

Zákaz spolupráce ODS s KSČM na komunální úrovni byl přijat na 17. sjezdu strany v listopadu 2006. Usnesení z kongresu uvádí: „Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence. (str. 120)

Například v roce 2011 na základě tohoto usnesení Výkonná rada ODS zrušila 18 místních sdružení.

V případě koaličního vyjednávání na komunální úrovni po volbách v říjnu 2018 je aktuální například situace v zastupitelstvu Hranic na Přerovsku. Zde se začala formovat koalice ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, KSČM, ODS s podporou Svobodných a SPD. Koalice tak čítá 18 zastupitelů z celkových 23 v dané obci.

Za ODS byla do zastupitelstva v Hranicích na Přerovsku zvolena Karla Vlasáková. Ta jako nezávislá zastávala pozici lídryně na kandidátce ODS. Vlasáková se hájí tím, že nebyla podepsána koaliční smlouva, ale byla vytvořena „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města.

Dle zjištění České televize členové místní stranické organizace složili funkce a očekávají odebrání licence.

Podobná situace po komunálních volbách 2018 vznikla i v Rychnově nad Kněžnou. Koalici zde utvořili Nezávislí za Rychnov, ODS, uskupení Nestraníci a KSČM. Lídryně kandidátky ODS Jana Drejslová je na rozdíl od Vlasákové členkou strany. Místní organizace byla vyzvána k odstoupení z koalice, jinak se bude dle slov Petra Fialy Výkonná rada zabývat odejmutím licence.



Petr Fiala

Někde došlo k tomu, že ti lidé, kteří se této politické chyby dopustili, tak ukončili členství v ODS. Tam, kde se nepodaří rozpustit tu koalici, což je vždycky ta šance, kterou všichni dostanou, tak pak budou muset následovat kroky jako třeba odebrání licence místnímu sdružení. Jsou to ojedinělé případy.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
V případě nedodržení usnesení ODS o spolupráci s KSČM má Výkonná rada právo odebrat místní buňce licenci, čímž také zaniká stranická příslušnost k ODS u členů zrušené buňky. Od roku 2006 se řádově jedná přibližně o dvě desítky případů.

Politickou chybou ve výroku míní Fiala koaliční spolupráci s KSČM. Takovou formu spolupráce ODS zakázala přijetím usnesení (str. 120) na 17. kongresu v roce 2006: „Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“

Stanovy ODS k ukončení členství v Článku 3., bodě 7. části f) uvádějí: „Členství ve straně zaniká: zrušením členství místním sněmem nebo výkonnou radou z důvodu závažného porušení povinností stanovených v ust. 3.14 stanov nebo z důvodu pravomocného odsouzení člena pro úmyslný trestný čin.“ Dále v bodě g): „zanikne-li místní sdružení a člen do tří měsíců od zániku nepodá žádost o přeregistraci k jinému místnímu sdružení.“

V Článku 7., bodě 3. část f) pak k působnosti Výkonné rady stanovy uvádí, že „rozhoduje o vzniku (udělením licence) a zrušení (zrušením licence) místních sdružení“. V části h) doplňuje „rozhoduje o zrušení členství podle ust. 3.7 písm. f) stanov.“

Výkonná rada rozhodovala o zrušení licencí místních sdružení v souvislosti se spoluprací s KSČM již několikrát. V roce 2011 došlo ke zrušení licence u 18 místních sdružení. Místních buněk, kterým kvůli koalici s KSČM v roce 2011 hrozilo odebrání licence, bylo 30. Jedním ze zrušených místních sdružení byla i organizace v Rychnově nad Kněžnou. Jak ale zjistil server Aktuálně.cz, tamní buňka se nakonec s vedením strany dohodla a licence jí zůstala. A to i přesto, že členové ODS v Rychnově dále tvořili koalici s KSČM. Například v Týnci nad Sázavou ale skutečně došlo ke zrušení stranické buňky a zastupitelé pokračovali ve výkonu mandátu jako nezávislí. Zároveň jsou známy případy, kdy členové ODS, kteří na lokální úrovni vstoupili do koalice s komunisty, ohlásili vystoupení z ODS a rozhodli se v koalici pokračovat jako nezávislí. To se stalo například v Aši a Březové.

Výkonná rada ODS řešila odebírání licencí místním buňkám kvůli koaliční spolupráci s KSČM například i v roce 2007, kdy byly podle serveru iRozhlas.cz odebrány dvě licence v Olomouckém kraji. K odebírání licencí stranickým buňkám v případě nedodržení usnesení ze 17. kongresu o zákazu spolupráce s KSČM tedy dochází, ačkoli v některých případech k odebrání licence nakonec nedošlo.

Petr Fiala

K paktu (o globální migraci, pozn. Demagog.cz) se nechce připojit Maďarsko, Polsko, dnes probíhá velmi intenzivní debata v Německu.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Záměr nepřipojit se k paktu ohlásilo Maďarsko, Polsko, Rakousko a také například USA. Další země o paktu diskutují nebo vznášejí námitky.

Dokument, o kterém Fiala ve svém výroku mluví, je globální pakt o migraci. Tento dokument byl připravený na půdě OSN a v současnosti se jedná o přijetí jednotlivými státy světa. (Podrobněji pakt rozebírá např. server iRozhlas.cz.)

Fiala ve svém výroku uvádí, že některé země se ke globálnímu paktu nechtějí přidat. Toto tvrzení je pravdivé a takovýto úmysl již oznámily například Rakousko, Maďarsko nebo Polsko. Mezi výtky patří nebezpečí omezení suverenity států v rozhodování o migrantech a také to, že pakt údajně nerozlišuje mezi ekonomickými migranty a uprchlíky.

Výhrady k paktu ovšem vyjadřovaly i další země, například Švýcarsko, Itálie nebo Dánsko. V Německu též nemá jednoznačnou podporu, proti je i část členů vládní CDU.

Petr Fiala

Tak vy jste správně řekla, byli jsme to my, kdo poukázal na určité problémy (v Globálním paktu – pozn. Demagog.cz) a chtěli jsme to vysvětlit. Přišel ministr vnitra, pan Hamáček, který tehdy byl ministr zahraničí, a řekl: „Tam nic špatného není, je to dobré, máme to podpořit, určitě, je to správná politika české vlády, abychom to podpořili.“ O pár týdnů později přichází ze stejné strany nový ministr zahraničních věcí a říká: „Já doporučím, abychom to vlastně nepodporovali.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Výroky nelze považovat za přímou citaci obou ministrů, ovšem smysl sdělení je pravdivý – tedy zatímco ministr zahraničních věcí Hamáček přijetí tzv. Globálního paktu obhajoval, jeho nástupce Petříček tento dokument odmítá.

Fiala ve svém výroku upozorňuje na odlišné postoje posledních 2 ministrů zahraničí Hamáčka a Petříčka ke Globálnímu paktu o migraci.

Jan Hamáček přijetí tohoto dokumentu během projednávání v Poslanecké sněmovně hájil, když mimo jiné prohlásil: „Já se pokusím vysvětlit panu předsedovi klubu ODS, proč je dobré ten dokument mít, i když je nezávazný.“

Jeho nástupce Petříček však zastává opačné stanovisko. Ve svém prohlášení ke Globálnímu paktu například uvádí: „Z procesu vyjednávání kompaktu bychom tedy měli vystoupit, jako to udělaly Spojené státy, Maďarsko a Rakousko.“

Fiala má tedy pravdu: oba ministři měli ke Globálnímu paktu odlišný postoj, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Fiala

Dodnes není nějaký oficiální překlad té úmluvy (Globálního paktu, pozn. Demagog.cz).
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
V současné době není k dispozici žádný oficiální překlad do češtiny.

Globální pakt o migraci by měly státy OSN přijmout na konferenci v Marrakéši v první polovině prosince. V lednu ho formálně potvrdí Valné shromáždění OSN. Pakt OSN o migraci bude nezávazný. Země, do kterých migranti směřují, k němu ale mají výhrady. Loni oznámily ustoupení od úmluvy Spojené státy. Letos uvedly další dvě země, že se k dokumentu nepřipojí. Jedná se o Rakousko, které tento půlrok předsedá EU, a Maďarsko. Výhrady k paktu mají také Polsko, Itálie, Švýcarsko či Japonsko. Česká vláda původně uvažovala o přijetí globálního paktu s výhradami. Vzhledem k obavám z toho, že tyto výhrady přestanou být relevantní v okamžiku, kdy by byl pakt schválen, se ale kabinet rozhodl k úmluvě nepřipojit.

Text Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci (.pdf) - v angličtině Global Compact for Safe, Orderly and Regular Migration - byl finalizován 13. července 2018. Organizace spojených národů (OSN) své dokumenty obvykle nepřekládá do všech jazyků. Překládány bývají pouze vybrané dokumenty, a to do 6 oficiálních jazyků - arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština. V současné době není k dispozici žádný oficiální (např. z vlády, ministerstva) překlad do češtiny.


Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů