Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 292 výroků
Ekonomika 77 výroků
Energetika 24 výroků
Invaze na Ukrajinu 22 výroků
Sociální politika 22 výroků
Evropská unie 20 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 14 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 11 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Regiony 5 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Právní stát 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 376 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 21 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků

Petr Fiala

Já jsem dnes shodou okolností měl setkání s britským velvyslancem.
Interview ČT24, 29. srpna 2019
Neověřitelné
Uskutečnění údajného setkání mezi britským velvyslancem Nickem Archerem a Petrem Fialou, které mělo proběhnout 29. srpna 2019, nelze z veřejných zdrojů nade vší pochybnost potvrdit. Velvyslanectví Spojeného království nám na dotaz neodpovědělo.

Setkání Petra Fialy s britským velvyslancem v ČR Nickem Archerem mělo údajně proběhnout 29. srpna 2019. Ve stejný den o setkání hovořil Fiala v ověřovaném rozhovoru a Archer zveřejnil tweet, který by se měl ke schůzce vztahovat. Zmiňuje v něm jedno z probíraných témat.

Z tohoto tweetu však nelze s jistotou vyvodit, kdy setkání proběhlo. Velvyslanec ohledně času schůzky uvádí pouze neurčité dříve.

Na sociálních sítích ani webu Petra Fialy nejsou o schůzce žádné informace. Na naši e-mailem zaslanou žádost Fiala odpověděl, že výše zmíněný tweet se opravdu týká proběhlého setkání. Velvyslanectví Spojeného království na e-mailovou žádost Demagog.cz o potvrzení setkání neodpovědělo.

Jelikož nemůžeme ověřit řečníkova slova jen jeho vlastním potvrzením jejich pravdivosti, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Petr Fiala

Já tady zastávám dlouhodobě stejnou roli a vlastně ji k tomu vyzývám nebo stejnou pozici, já k tomu vyzývám českou vládu, v zájmu České republiky je, aby Evropská unie vyšla Británii vstříc a obnovila jednání. Já prostě jsem velkým odpůrcem brexitu bez dohody.
Interview ČT24, 29. srpna 2019
Pravda
Petr Fiala skutečně v posledních letech a měsících ve svých mediálních vystoupení vyjadřoval požadavek odchodu Velké Británie z EU na základě vyjednané dohody.

Předseda ODS Petr Fiala se k situaci kolem vyjednávání odchodu Velké Británie z Evropské unie vyjadřuje dlouhodobě. Z řady rozhovorů vybíráme například následující:

Ve speciálu 90' na stanici ČT 24 ze dne 17. ledna 2017 věnovanému brexitu se Petr Fiala o odchodu Británie vyjádřil následovně: „Pro nás je důležitý, nejenom pro Českou republiku, ale pro celou Evropskou unii je důležitá nějaká dohoda s Británií, protože Británie zůstává, je a bude, musí být důležitým spojencem pro evropské země. Podle mě je potřeba, (…), souběžně vyjednávat dvě věci, jednak dohodu o odchodu Velké Británie, (…), a souběžně s tím vyjednávat dohody o tom, jak bude vypadat vztah Velké Británie po odchodu z Evropské unie.” (video, čas 17:51)

Během rozhovoru s Petrem Fialou dne 6. března 2019 v Českém rozhlase Plus došlo i na téma brexitu. Zde Fiala opět zdůraznil svůj názor na odchod Velké Británie s dohodou: „My máme zájem na tom, (…), aby tato země odešla na základě dohody. Pro nás je důležité, aby EU dosáhla dohody s Británií. A varianta toho britského odchodu bez dohody, to je úplně špatná varianta.“ (audio, 18:26)

V pořadu Interview ČT 24 dne 4. dubna 2019 se Fiala o brexitové dohodě vyjádřil takto: „My prostě potřebujeme co nejlepší vztahy s Británií. Takže já pořád doufám, že dojde k nějaké dohodě, vyzývám taky českou vládu, aby při jednáních v Bruselu, při jednáních v rámci Evropské unie prosazovala co nejvstřícnější vztah Unie k Británii a jejím třeba novým požadavkům na jednání, abychom se někam dostali.” (video, 22:29)

Během debaty lídrů stran před volbami do Evropského parlamentu 23. května 2019 Fiala zopakoval svůj postoj k brexitu s dohodou: „(...) a mně by přišlo škoda, kdyby Británie odešla bez dohody, bylo by to především nevýhodné pro Českou republiku, takže já jsem pro co nejdelší jednání.” (video, 18:50)

V ověřovaném rozhovoru Fiala zájmy vysvětluje silnou ekonomickou spoluprací, v dalších rozhovorech (video, 24:10) zmiňuje bezpečnostní zájmy a nakonec zájmy českých občanů žijících ve Velké Británii.

V době ověřování výroku se má brexit provést 31. října 2019. Dohoda o vystoupení však ještě nebyla schválena britským parlamentem, který přijetí dohody blokoval a na druhé straně se Evropská rada na svém zasedání ve dnech 20.–21. června 2019 usnesla, že vyjednaná dohoda již není otevřena k opětovnému vyjednání. Jestliže tak britský parlament o dohodě nerozhodne včas, hrozí brexit bez dohody.

Petr Fiala

My jsme silně exportní ekonomika.
Interview ČT24, 29. srpna 2019
Pravda
Vzhledem k charakteru české ekonomiky je pro české hospodářství export velmi důležitou složkou. Objem vývozu z České republiky v současnosti dosahuje hodnoty téměř 80 % HDP.

Export je především pro malé otevřené ekonomiky důležitým faktorem hospodářského výkonu země. Saldo vývozu a dovozu je jedním z komponentů pro výpočet HDP tzv. výdajovou metodou. V České republice se hodnota vyvezeného zboží a služeb momentálně blíží hodnotě 80 % HDP. Na níže přiloženém grafu vidíme, že i ve vzájemném porovnání v rámci zemí EU se Česká republika řadí k zemím s významným poměrem exportu k HDP.

Zdroj: Eurostat

ČR má "exportní" ekonomiku i při pohledu na bilanci vývozu a dovozu. Podle údajů Českého statistického úřadu je obchodní bilance zahraničního obchodu dlouhodobě kladná (export je tedy vyšší oproti importu) a přebytky obchodní bilance od roku 2011 nepřetržitě stoupaly. Od roku 2018 už nicméně dochází k poklesu.

Zdroj: Český statistický úřad

Petr Fiala

Naším výrazným exportním uzlem pro nás, velmi důležitým exportním územím je Velká Británie.
Interview ČT24, 29. srpna 2019
Pravda
Velká Británie patří mezi důležité obchodní partnery pro české exportéry, a to především díky automobilovému průmyslu. Poptávka po autech a autodílech v Británii představuje 0,63 % HDP Česka.

Spojené království a Česká republika jsou významnými obchodními partnery. Podle Analýzy zahraničního obchodu České republiky od UniCredit Bank (.pdf, str. 5) měla s Velkou Británií Česká republika v roce 2017 třetí největší přebytek v bilanci zahraničního obchodu (108,7 mld. Kč). Bilance zahraničního obchodu ČR s Velkou Británií je dlouhodobě kladná, celkovou hodnotu obchodní výměny tvoří zhruba ze dvou třetin export a ze třetiny import.

Zdroj: Český statistický úřad

Data uvedená ve výše přiložené tabulce ukazují rostoucí trend ve vývozu i v dovozu. V roce 2017 dle dat ČSÚ (.pdf) čísla ještě narostla a hodnota exportu byla 210,7 mld. Kč. V roce 2018 v návaznosti na nejistou situaci obchodu s Velkou Británií ve spojitosti s brexitem hodnota exportu klesla na 205,6 mld. Kč.

Podíl českého vývozu do Velké Británie se dle ČSÚ (.pdf, str. 2) na celkovém vývozu ČR v letech 2005–2016 pohyboval v rozmezí 4,5 % až 5,3 % (v roce 2016 5,2 %). V průběhu let 2017 a 2018 se pak podíl propadl (.pdf, str. 2) na 4,7 %. Ve srovnání s dalšími státy se z hlediska českého exportu Velká Británie v posledních deseti letech umisťuje (.pdf) na 4. až 6. místě. Největším obchodním partnerem České republiky je Německo, podíl českého vývozu do Německa na celkovém exportu ČR byl v roce 2018 (.pdf, str. 2) 32,4 %. Dále Česká republika významně vyváží na Slovensko (7,6 %), do Polska (6,0 %) a do Francie (5,1 %).

Ve zbožové struktuře českého exportu do Velké Británie dlouhodobě dominují stroje a dopravní prostředky (představují cca dvě třetiny celkového českého vývozu do VB). Poptávka po autech a autodílech v Británii se podílí 0,63 % na HDP Česka, což je nejvyšší podíl ze všech zemí EU.

Petr Fiala

Vláda tady dostává k dispozici něco velmi příjemného, totiž že příjmy rostou meziročně o 150 mld. korun.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Návrh zákona státního rozpočtu na rok 2019 počítá s navýšením příjmů do státní pokladny o 150 mld. korun.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí z 24. října tohoto roku prošel Sněmovnou v prvním čtení návrh, který počítá se zvýšením příjmů o 150,8 mld. korun. V porovnání se schváleným návrhem státního rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str.6) by skutečně mělo k nárůstu příjmů dojít. Největší navýšení má proběhnout v oblasti příjmů z pojistného a sociálního zabezpečení (59,5 mld. korun) a příjmů daňových (46,6 mld. korun).

Zatím se však jedná pouze o návrh. Plánované příjmy z návrhů rozpočtu se obvykle odlišují od těch skutečných, které se vykazují až ve státních závěrečných účtech. Rozpočet totiž reaguje na aktuální situaci. Srovnejme například plánované a skutečné příjmy pro rok 2017. Schválený rozpočet počítal s 1 250 212 mil. Kč, skutečné příjmy pak tvořily 1 273 644 mil. Kč. Pro rok 2018 se zatím počítá s příjmy ve výši 1 323 mld. Kč, průběžné pokladní plnění vykazuje k říjnu 1 132,8 mld. Kč.




Petr Fiala

Ty peníze, místo aby se použily na snížení daní, na to, aby se sestavil vyrovnaný rozpočet, což mimochodem vláda slibovala, tak zase tu máme rozpočet, který je deficitní.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Jak hnutí ANO ve svém volebním programu, tak programové prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 si kladou za cíl usilovat o vyrovnaný rozpočet. Navrhovaný rozpočet na rok 2019 je deficitní o 40 miliard Kč a snížení daní se dle vládního návrhu daňového balíčku nekoná.

Snížení daní pro příští rok vláda vskutku neplánuje, jelikož taková informace z návrhu daňového balíčku pro rok 2019 pocházejícího od Ministerstva financí neplyne. Návrh zákona se k 13. listopadu 2018 nachází v garančním Rozpočtovém výboru a dosud probíhá (.pdf, str. 2) podávání pozměňovacích návrhů.

Ve volebním programu (.pdf, str. 10) do sněmovních voleb v roce 2017 se ANO 2011 zavazuje, že: „V dalším volebním období budeme pokračovat v této strategii a usilovat o vyrovnaný rozpočet v závislosti na investičních možnostech a současně stabilizovat dluh na jedné z nejnižších úrovní v EU.

Dále uvádí (str. 11): „V ojedinělých případech může státní rozpočet skončit v deficitu, ale jen ve výši investic – potřebujeme stavět, investice nebudeme nikdy škrtat.

V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 je v kapitole „Preambule a zásadní priority vlády“ explicitně zmíněn vyrovnaný státní rozpočet v pátém hlavním strategickém směru: „Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 navrhuje deficitní rozpočet se schodkem 40 000 000 000 Kč. Pro srovnání, vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 navrhoval schodek 50 000 000 000 Kč.

Petr Fiala

My spíš uděláme to, co děláme každý rok. Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrhy, které ukáží vládě, jak by mohla sestavit vyrovnaný rozpočet.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Nepravda
Ve všech případech, kdy byla ODS v opozici, předložila ve 2. čtení k zákonu o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není však pravda, že dané pozměňovací návrhy ukazovaly, jak vést vyrovnaný rozpočet. Návrhy ODS za poslední tři roky nikdy nevedly ke smazání plánovaného deficitu.

Z kontextu výroku vyplývá, že předseda Fiala (ODS) se vyjadřuje k volebním obdobím, ve kterých ODS působila na straně opozice. Přesnější časové vymezení od Fialy v rozhovoru nezazní, proto musíme v analýze zohlednit všechny vlády, kdy ODS byla v opozici (video, čas 11:57–12:36). Jedná se tedy o následující vlády:

Pro období úřednické vlády Josefa Tošovského byl státní rozpočet schválen ještě v předešlém volebním období 12. prosince 1997, kdy ODS nebyla v opozici.

Předložení pozměňovacího návrhu poslanci ODS ve 2. čtení platí pro období vlády Miloše Zemana, tedy roky 1999 (.pdf, str. 10), 2000 (rozpočet na rok 2000; .pdf, str. 30), 2000 (rozpočet na rok 2001) a 2001.

V případě vlády Vladimíra Špidly předložila ODS pozměňovací návrhy ve 2. čtení v letech 2002 (.pdf, str. 66) a 2003 (.pdf, str. 4).

Za vlády Stanislava Grosse předložila ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2004 (.xls, buňka 560).

Ani vláda Jiřího Paroubka nebyla v tomto ohledu výjimkou, když ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2005 (.xls, buňka 199).

V případě úřednické vlády Jana Fischera předložil poslanec ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2009 (.xls, buňka 97).

Za úřednické vlády Jiřího Rusnoka pak ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2013 (.pdf, str. 15).

Fiala byl předsedou ODS zvolen 18. ledna 2014. Pod jeho vedením tak byla ODS prozatím vždy v opozici. Poslanci ODS předložili za Fialova předsednictví ve 2. čtení pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu vždy, tedy během vlád Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky v letech 2017 (.docx), 2016 (.pdf), 2015 (.pdf) a 2014 (.pdf).

Ohledně „ukázání vládě, jak vést vyrovnaný rozpočet“ uvádíme srovnání plánovaného deficitu původních vládních návrhů a pozměňovacích návrhů ODS za poslední čtyři roky:

  • Návrh pro rok 2015: vládní návrh – deficit 100 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury za ODS – zvýšení výdajů o 355 000 000,- korun pro kapitolu Ministerstva dopravy výdajů pro vědu, výzkum a inovace. Zároveň navrhl snížení o stejnou částku pro kapitolu Všeobecní pokladní správy ve dvou variantách, buď se sníží výdaje pro ukazatel Podpory exportu, majetkové újmy, státní záruky a investiční pobídky nebo pro ukazatel Odvodů do rozpočtu EU (.pdf). Další pozměňovací návrhy ODS rovněž přesouvaly peníze mezi kapitolami (.pdf). K vytvoření vyrovnaného rozpočtu tak návrhy ODS v roce 2015 nevedly.
  • Návrh pro rok 2016: vládní návrh – deficit 70 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrhy ODS vedly k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami a také k přesunu prostředků z jednotlivých kapitol ve prospěch Vládní rozpočtové rezervy, ale nevedly ke snížení deficitu nebo vyrovnanému rozpočtu (.pdf, str. 1124). Pro přehlednost doplňme, že ODS navrhla zvýšení Vládní rozpočtové rezervy o 24,385 mld. korun (.pdf).
  • Návrh pro rok 2017: vládní návrh – deficit 60 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6); pozměňovací návrhy ODS neměnily hodnotu deficitu, protože pouze přesouvaly finance mezi jednotlivými kapitolami (.pdf). Vladislav Vilímec ve svém pozměňovacím návrhu uvedl hned dvě varianty přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu. Ve prospěch kapitoly Výdaje pokladní správy (Výdaje vedené v Isprofin) by vyčlenil 200 000 000,- korun navíc, které by rovnoměrně odebral z kapitoly Všeobecní pokladní správy u ukazatele Podpory exportu a kapitoly Státní dluh. Ve druhé variantě by celou částku odebral jenom z kapitoly Státní dluh (.pdf). Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury a Petra Fialy zase navrhoval přesun prostředků z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 30 mld. korun.
  • Návrh pro rok 2018: vládní návrh – deficit 50 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6;) pozměňovací návrhy ODS vedly opět jen k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami, ale ne ke snížení rozpočtového deficitu (.pdf). Pozměňovací návrh, který předložili Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a další, rovněž jako v roce 2017 obsahoval přesun financí z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 28,2 mld. korun.

Je tedy pravda, že pokud je ODS v opozici, vždy předkládá k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není ovšem pravda, že by uvedené pozměňovací návrhy vedly k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jak dokládá seznam návrhů ODS za poslední čtyři státní rozpočty. ODS sice předložila v posledních letech pozměňovací návrhy snižující státní dluh, což by se dalo určitým způsobem považovat za korigování schodku rozpočtu, návrhy však nedosahují na vyrovnání deficitu, pouze jej zmírňují, nejvíce o polovinu.

Petr Fiala

Když my navrhujeme snížení daní, které by každému přineslo 7 % navíc na čisté mzdě, vláda říká: „No, ODS to navrhuje, nejsou na to peníze.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
Návrh novely zákona o daních z příjmů z dílny ODS má dle jejich propočtů znamenat nárůst čistých mezd všech občanů o zhruba 7 %. Vláda však takové snížení daní, které vzniklou ztrátu ve státním rozpočtu nijak nekompenzuje, neschvaluje.

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) uvádí stejné hodnoty jako v předmětném výroku či ve volebním programu. Tedy počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku (.pdf) kritizuje zejména následující: „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Argumentuje tak zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Vláda tak nesouhlasí s tím, že by pokles peněžité částky vybírané na daních nebyl dostatečně kompenzován jiným zdrojem. Výrok: „(...) nejsou na to peníze,“ parafrázující stanovisko vlády tak lze považovat za pravdivý.

Petr Fiala

My každý rok navrhujeme snížení neinvestičních dotací, které nepomáhají konkurenceschopnosti ani růstu ekonomiky.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Pravda
ODS již nejméně tři roky v řadě pravidelně podává pozměňovací návrhy pro snížení neinvestičních dotací.

Neinvestiční dotace (neinvestiční transfery) jsou finanční prostředky určené obvykle na provozní a spotřební výdaje.
Pozměňovací návrhy, které se týkají snížení neinvestičních dotací, byly poslanci ODS podány například:

  • k rozpočtu na rok 2018 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 na 23 830 665 242 Kč (rozdíl 5 800 000 000 Kč)
  • k rozpočtu na rok 2017 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 Kč na 19 630 665 242 Kč (rozdíl 10 000 000 000 Kč )
  • k rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 2) - „Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům“ z původního průřezu 122 300 000 000 Kč na 118 631 000 000 Kč (rozdíl 3 669 000 000 Kč)

S ohledem na tyto pozměňovací návrhy tak lze vypozorovat jistý utvářející se trend, který odpovídá tvrzení ve výroku Petra Fialy.

Dodejme, že nehodnotíme, jestli neinvestiční dotace pomáhají konkurenceschopnosti a růstu ekonomiky, nebo nepomáhají. Nehodnotíme ani, jaký dopad by měly předkládané návrhy.

Petr Fiala

Naše snížení daní by stálo 50–60 miliard korun.
Týden v politice, 12. listopadu 2018
Neověřitelné
ODS v návrhu novely zákona o daních z příjmů uvádí pokles výběru daně z příjmu ve výši 55 miliard korun. Vláda v nesouhlasném stanovisku uvádí naopak negativní dopad, a to pokles v rozpočtu o cca 75 miliard korun. Nezávislý posudek však není veřejně k dispozici.

Zmiňované snížení daní je spjato s návrhem novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS. Ten má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. 

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %. V analýze, která je součástí důvodové zprávy, ODS uvádí předpokládaný celkový pokles výběru daně z příjmů ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4): „(...) (z toho 37 mld Kč snížení příjmů státního rozpočtu; 13,5 mld Kč snížení příjmů obcí a 4,5 mld snížení příjmů krajů). Pokles příjmů bude částečně kompenzován zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a částečně i daně z příjmů ve výši 20 mld Kč.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku k tomuto návrhu zákona však zastává jiný názor (.pdf): „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Ve své kritice tak argumentuje zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Nestranná analýza však není z veřejných zdrojů k dispozici. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.