Petr Fiala mluví o tom, že nynější vláda Andreje Babiše bude muset po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny podat demisi. V následujících odstavcích se zaměříme pouze na to, zda má vláda takovou povinnost. Neověřujeme tedy predikci budoucího vývoje, jen nastavení pravidel pro končící vládu.

Po volbách do Poslanecké sněmovny se nově zvolení poslanci poprvé sejdou na ustavující schůzi Sněmovny, na které složí poslanecký slib, zvolí nového předsedu a místopředsedy dolní komory a vyřeší další organizační záležitosti. Jakmile skončí ustavující schůze, musí dle článku 73 odst. 2 Ústavy stávající vláda podat demisi. To vyplývá z faktu, že složení nové Sněmovny „vyjadřuje výsledek voleb a může být proto podstatně odlišné od složení, v němž byla dříve vládě vyslovena důvěra, takže dříve vyslovená důvěra ztratila politickou relevanci.“ (Suchánek, Mikule, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 709). Platí, že takovou demisi musí prezident přijmout.

Ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny je naplánována na 8. listopadu 2021. To, kdy vláda Andreje Babiše podá demisi, záleží na tom, jak dlouho bude ustavující schůze trvat. Například v roce 2017 trvalo poslancům vybrat vedení Sněmovny tři jednací dny, v roce 2013 jen dva. Výjimečná v tomto ohledu byla ustavující schůze Sněmovny v roce 2006, kdy v důsledku volebního patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích, trvala ustavující schůze devět jednacích dnů rozložených do necelých dvou kalendářních měsíců. Tehdejší končící vláda Jiřího Paroubka tak podala demisi až 16. srpna, tedy více než dva měsíce po volbách.