Petr Fiala si jde pro moc

Hostem nedělních Otázek Václava Moravce byl faktický vítěz voleb a pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala. Řeč ale nebyla jen o budoucí vládě, ale i o nynější situaci kolem prezidenta Zemana či hospodaření dosluhující vlády. Petr Fiala zabrousil také do podrobností státního rozpočtu, a tak se můžete v naší analýze dočíst, kolik dluží každý z nás v rámci státního dluhu nebo za kolik si nechala Národní sportovní agentura přezout pneumatiky na Superbu.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 17. října 2021 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Petr Fiala

0
0

Výroky

Ekonomika 8 výroků
Evropská unie 4 výroky
Právní stát 2 výroky
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Sněmovní volby 2021 2 výroky
Zahraniční politika 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 19 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků

Petr Fiala

Výsledkem (rozhodnutí prezidenta o svolání Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) je to, že se Sněmovna sejde 8. listopadu, což by se stejně sešla ze zákona nebo podle Ústavy.
Právní stát
Pravda
Prezident Zeman svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny na 8. listopadu 2021. Pokud by tak nerozhodl, sešla by se Sněmovna sama na základě čl. 34 Ústavy 30. den po volbách, tedy ve stejný den – 8. listopadu.

Petr Fiala mluví o rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, který 14. října 2021 svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení na pondělí 8. listopadu 2021. Prezident tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje:

„Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“

Prezident tedy podle Ústavy může svolat zasedání nové Sněmovny na jakýkoliv termín v průběhu 30 dnů po volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud tak neučiní, sejdou se noví poslanci 30. den po volbách, což v případě letošních voleb vychází právě na 8. listopadu. Doplňme, že prezident Zeman svolal zasedání Sněmovny právě na 30. den také po volbáchletech 20172013.

Institut svolání zasedání Poslanecké sněmovny se používá zásadně jen po sněmovních volbách, jednotlivé schůze Sněmovny pak probíhají v rámci jednoho stálého zasedání dolní komory bez toho, aby do časového programu mohl prezident jakkoliv zasahovat. Stálé zasedání bylo do české Ústavy zaneseno v reakci na to, že Federální shromáždění zasedalo po roce 1989 téměř nepřetržitě, a svolávání zasedání prezidentem se tak stalo pouhou formalitou (Jindřiška Syllová, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 377).

Syllová dále uvádí: „Svolání zasedání Poslanecké sněmovny je podle dosavadních jednacích zvyklostí Poslanecké sněmovny po roce 1993 jen formálním aktem zahajujícím činnost Sněmovny, neznamená však vlastní sejití se Sněmovny k ustavující schůzi.“ Tu poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny.

Předseda předchozí Sněmovny Radek Vondráček svůj poslanecký mandát obhájil, a bude tak ustavující schůzi svolávat a také ji řídit. V reakci na rozhodnutí prezidenta Zemana avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.

Petr Fiala

Vláda podá (po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) demisi, to musí udělat.
Právní stát
Pravda
Poté, co skončí ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny, musí stávající vláda na základě článku 73 Ústavy podat demisi.

Petr Fiala mluví o tom, že nynější vláda Andreje Babiše bude muset po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny podat demisi. V následujících odstavcích se zaměříme pouze na to, zda má vláda takovou povinnost. Neověřujeme tedy predikci budoucího vývoje, jen nastavení pravidel pro končící vládu.

Po volbách do Poslanecké sněmovny se nově zvolení poslanci poprvé sejdou na ustavující schůzi Sněmovny, na které složí poslanecký slib, zvolí nového předsedu a místopředsedy dolní komory a vyřeší další organizační záležitosti. Jakmile skončí ustavující schůze, musí dle článku 73 odst. 2 Ústavy stávající vláda podat demisi. To vyplývá z faktu, že složení nové Sněmovny „vyjadřuje výsledek voleb a může být proto podstatně odlišné od složení, v němž byla dříve vládě vyslovena důvěra, takže dříve vyslovená důvěra ztratila politickou relevanci.“ (Suchánek, Mikule, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 709). Platí, že takovou demisi musí prezident přijmout.

Ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny je naplánována na 8. listopadu 2021. To, kdy vláda Andreje Babiše podá demisi, záleží na tom, jak dlouho bude ustavující schůze trvat. Například v roce 2017 trvalo poslancům vybrat vedení Sněmovny tři jednací dny, v roce 2013 jen dva. Výjimečná v tomto ohledu byla ustavující schůze Sněmovny v roce 2006, kdy v důsledku volebního patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích, trvala ustavující schůze devět jednacích dnů rozložených do necelých dvou kalendářních měsíců. Tehdejší končící vláda Jiřího Paroubka tak podala demisi až 16. srpna, tedy více než dva měsíce po volbách.

Petr Fiala

Je tu inflace, která se teď pohybuje už kolem pěti procent, možná podle některých expertů bude i 6 %.
Ekonomika
Pravda
Podle údajů ČSÚ dosahuje meziroční míra inflace 4,9 %. Dle vyjádření některých ekonomů pak může míra inflace na přelomu letošního a příštího roku odpovídat až 6 %.

Český statistický úřad (ČSÚ) měří aktuální míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb spotřebovávaných průměrnou českou domácností. Míru inflace lze vyjádřit za různá časová období, přičemž jedním z nejčastěji používaných je meziroční srovnání k danému měsíci. Pokud tedy porovnáme hladinu spotřebitelských cen za září 2021 s cenovou hladinou za září 2020, dosahuje podle posledních dostupných dat ČSÚ aktuální míra inflace 4,9 %

Dlouhodobý vývoj inflace můžeme sledovat v následujícím grafu, který zobrazuje meziroční změnu k danému měsíci.

Zdroj: ČSÚ

Podle některých ekonomů je možné, že se míra inflace bude na přelomu roku 2021 a 2022 pohybovat kolem šesti procent, jak ve výroku zmiňuje Petr Fiala. 11. října 2021 o takovémto vývoji hovořil například hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ve svém vyjádření pro server Peníze.cz. Také hlavní ekonom skupiny Patria Finance Jan Bureš pro Seznam Zprávy uvedl, že by míra inflace na začátku příštího roku „mohla lehce přesáhnout šest procent“. Velkou nejistotou je dle něj například zdražování energií, včetně cen plynu. 

Podobně se pak vyjádřil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda: „V posledních měsících letošního roku bude tempo inflace kulminovat, neboť v příštím roce zmírní. Letos koncem roku ovšem může atakovat úroveň šesti procent, nelze vyloučit vzestup až k sedmiprocentní úrovni.“

Petr Fiala

Tam je asi 20 nebo až 27 miliard korun, které má stát k dispozici z emisních povolenek.
Ekonomika
Pravda
Stát v roce 2020 prodejem emisních povolenek získal 18,9 miliard korun.

Petr Fiala označuje peníze z emisních povolenek jako možnou pomoc lidem, kteří se dostávají do obtíží v důsledku rostoucích cen energií. Uvádí, že by se výnosy státu z emisních povolenek daly použít jako dotace na pokrytí střech solárními panely nebo na zateplování domů.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. V rámci systému musí společnosti na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého.

V České republice na starost dražby emisních povolenek Operátor trhu s elektřinou (OTE) – akciová společnost (.pdf, str. 2) ve vlastnictví státu. Výnosy z prodeje emisních povolenek jdou do státního rozpočtu a jsou následně využity především na podporu činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů či zelených inovací v energetice. To zajišťují především ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu.

Stát tak každoročně v rámci rozpočtové položky „Příjmy z prodeje nehmotného dlouhodobého majetku“ získává z prodeje emisních povolenek řádově miliardy korun. V posledních letech hodnota výnosů roste, v roce 2020 pak dosáhla 18,9 mld. Kč (.pdf, str. 59).

Zdroj: Státní závěrečný účet za rok 2020 (.pdf, str. 59)

Pro rok 2021 stát počítá s příjmy ve výši 14,8 miliardy korun, ke konci srpna již stát prodejem emisních povolenek získal 10,3 miliardy. Nicméně je nutné podotknout, že v roce 2020 byly reálné výnosy o přibližně 3,6 mld. Kč vyšší, než s jakými počítal rozpočet. Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek tak lze i v letošním roce očekávat vyšší než rozpočtované výnosy.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že stát má (ročně) k dispozici z prodeje emisních povolenek „asi 20“ miliard korun. V roce 2020 to bylo 18,9 mld. Kč, a odchylka tak v tomto případě spadá do námi používané 10% tolerance. Doplňme však, že v případě Petrem Fialou zmiňované horní hranice 27 miliard je odchylka vyšší.

Petr Fiala

(Brusel, pozn. Demagog.cz) stáhl z trhu část těch povolenek a (...) ta cena roste takto dramaticky, během roku vlastně dvojnásobně.
Evropská unie
Životní prostředí
Pravda
Snižování počtu emisních povolenek má vliv na jejich vzrůstající cenu. Systém emisních povolenek je zároveň jednou z příčin zvýšení velkoobchodní ceny elektřiny na 2,5násobek od začátku roku, což se začíná projevovat i ve zvyšování ceny elektřiny dodávané domácnostem.

Petr Fiala ve svém výroku konstatuje, že cena elektřiny letos vzrostla na dvojnásobek, přičemž příčinu tohoto nárůstu vidí mimo jiné i v systému emisních povolenek.

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů skrze jejich zpoplatnění. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. V rámci systému musí společnosti na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého.

Emisní povolenky vydává Evropská unie každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. V oběhu je tak rok od roku méně povolenek, jejichž cena postupně roste. Samotný systém EU pro obchodování s emisemi je rozdělen do několika fází, přičemž první fáze probíhala již mezi lety 2005 a 2007. Od letošního roku se systém nachází ve čtvrté fázi, v níž by měl celkový počet emisních povolenek klesat o 2,2 % ročně až do roku 2030. Doplňme, že v červenci 2021 Evropská komise navrhla, aby se každoročně jednalo o pokles o 4,2 %. Tento návrh však ještě neprojednal Evropský parlament.

Zdroj: Faktaoklimatu.cz

Ceny emisních povolenek rostou dlouhodobě. Za poslední rok se jejich cena více než zdvojnásobila na přibližně 60 EUR za jednu povolenku. Takovýto nárůst je dle expertů kromě dalších faktorů, jako jsou rostoucí ceny zemního plynu, zapříčiněn také novými klimatickými cíli spojenými se Zelenou dohodou. Svou roli hraje ale i vysoká poptávka investorů, které přilákal vytrvalý růst cen povolenek v posledních měsících.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a. s.) zaznamenala v průběhu letošního roku značný nárůst. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, přičemž do 15. října se tato cena zvýšila o 153,17 %. Svého vrcholu dosáhla velkoobchodní cena 5. října 2021, kdy 1 MWh stála 163,83 eur.

Zdroj: kurzy.cz

 

V případě obecných cen elektřiny pro domácnosti je však situace jiná. Cena elektřiny se různí a je například potřeba brát v potaz různé distribuční společnosti nebo také jednotlivé sazby. Například generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš oznámil, že si domácnosti za elektřinu od ledna 2022 připlatí přibližně třetinu. Přesnou částku má ČEZ oznámit 1. listopadu. Někteří dodavatelé ale zdražují již teď.

Na zvyšování cen energií podle expertů působí i zvyšování cen emisních povolenek. Příčinu lze ale spatřit i v nízké produkci větrných elektráren nebo v prudkém oživení celosvětové poptávky po období pandemie.

Na závěr tedy shrňme, že se velkoobchodní cena elektřiny za letošní rok zvýšila na více než dvojnásobek, přesněji 2,5×. Ceny pro domácnosti se nicméně různí a výraznější nárůst cen lze očekávat až na přelomu roku. Z výroku není zcela jasné, zda Petr Fiala poukazuje na cenu velkoobchodní či maloobchodní, vzhledem k dosavadnímu růstu velkoobchodních cen ale jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Tady někdo (Bohemia Energy, pozn. Demagog.cz) nabízel nebo měl smlouvy s milionem domácností na dodávky elektřiny a plynu s nějakými zafixovanými cenami, ale neměl ty dodávky zajištěny.
Ekonomika
Pravda
Společnost Bohemia Energy oznámila, že ukončuje dodávky elektřiny a plynu, které poskytovala zhruba 900 tisícům zákazníků. Z vyjádření Energetického regulačního úřadu vyplývá, že k ukončení činnosti Bohemia Energy vedlo nedostatečné zajištění dodávek energií.

Ve středu 13. října oznámila společnost Bohemia Energy, že ukončuje dodávky elektřiny a plynu. Šlo o největšího alternativního dodavatele energií v Česku, který poskytoval energii na zhruba 900 tisíc odběrných míst. „K tomuto razantnímu kroku nás přiměl přetrvávající extrémní růst cen energií na velkoobchodních trzích, kdy cena obou dodávaných komodit, je nyní třikrát vyšší, než byla v loňském roce," uvádí Bohemia Energy na svém webu.

V tiskové zprávě (.pdf) se dále ohrazuje proti diskutovanému krachu společnosti a uvádí, že se rozhodla utlumit činnost a ukončit dodávky energií proto, aby ke krachu nedošlo. Dle svého vyjádření se Bohemia Energy snaží tímto postupem splnit veškeré závazky vůči zákazníkům, zaměstnancům, bankám i dodavatelům. 

Doplňme, že řada zákazníků Bohemia Energy předpokládala, že mají ceny energií zafixované na několik let dopředu, jejich smlouvy však byly uzavřeny na dobu neurčitou. Právě toho podle serveru Peníze.cz nyní společnost využila a klientům oznámila, že fixace už neplatí. Zákazníkům, kteří uzavřeli smlouvy s fixovanými cenami na dobu určitou, se pak Bohemia Energy podle dostupných informací snaží změnit tarify. Dle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) však na takové zvýšení cen energií nejsou spotřebitelé povinni přistoupit.

V návaznosti na oznámení Bohemia Energy o ukončení dodávek elektřiny a plynu poté ERÚ požaduje, aby ostatní dodavatelé doložili zajištění dodávek pro své zákazníky. „Dodavatelé musí nás, a především spotřebitele, přesvědčit a doložit, že se nepouštěli do podobného hazardu, který vedl k ukončení dodávek od společnosti Bohemia Energy. Zároveň bych rád upozornil, že přinejmenším největší dodavatelé, se kterými jsme neustále v kontaktu, dodávky zajištěné mají a opakovaně to deklarovali," uvedl předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Z toho je možné usuzovat, že společnost Bohemia Energy skutečně neměla zajištěné dodávky energií, ke kterým se zavázala.

Petr Fiala

To říká Nejvyšší kontrolní úřad, to říká Česká národní banka, to říkají všichni – špatné hospodaření státu má za příčinu, že ta inflace je takhle vysoká.
Nepravda
NKÚ ani jeho zástupci veřejně neuvedli, že by současná výše inflace byla způsobena rozpočtovou politikou vlády. Guvernér ČNB Rusnok však tuto spojitost do určité míry připustil.

Podle Petra Fialy je deficitní hospodaření státu hlavní příčinou vysoké inflace. Demagog.cz již dříve označil jako nepravdivé obdobné Fialovo tvrzení, ve kterém se opíral o názory ekonomů. V tomto výroku se ovšem opírá i o vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a České národní banky (ČNB).

NKÚ popsal příčiny inflace na konkrétním případě ve Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 (.pdf). Během tohoto roku se podle NKÚ na inflaci podílel zejména „dynamický růst jednotkových nákladů na práci“ (str. 6) a  „dynamický růst cen výdajů spojených s bydlením a cen energetických komodit“ (str. 7). Druhý z těchto faktorů se na celkové inflaci v roce 2018 podle NKÚ podílel téměř z 50 %. O vlivu „špatného hospodaření státu“ na inflaci se NKÚ v této zprávě nezmiňuje. I inflace v roce 2020 pak byla dle NKÚ způsobena především růstem (.pdf, str. 14) spotřebitelských cen potravin, alkoholu či tabáku. Např. i ve své výroční zprávě (.pdf, str. 36) za rok 2020 pak sice NKÚ kritizuje rozpočtovou politiku vlády, nespojuje ji však s růstem inflace. Vyjádření NKÚ či jeho zástupců k aktuální výši inflace se nám pak dohledat nepodařilo.

Příčiny momentální vysoké míry inflace ČNB rovněž spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ČNB „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označila “vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů."

Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň z části způsobuje dnešní výši inflace však upozornil guvernér ČNB Rusnok na tiskové konferenci po rozhodnutí bankovní Rady o zvyšování úrokových sazeb.

Výrok nicméně hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nedohledali žádné vyjádření NKÚ či jeho zástupců, kteří by dávali do spojitosti současnou výši inflace s předchozí rozpočtovou politikou vlády. Na závěr dodejme, že s dotazem o doložení zdrojů jsme se obrátili i přímo na Petra Fialu. V odpovědi nám byly dodány odkazy na výše zmíněné zprávy NKÚ, které kritizují rozpočtovou politiku vlády a vysoké zadlužování. Protože však ani tyto zprávy nespojují tuto politiku s rostoucí inflací, musíme výrok hodnotit jako nepravdivý.

Petr Fiala

(...) rozpočet s tímto schodkem prostě tam je nějakých 376,7 (miliardy Kč, pozn. Demagog.cz).
Rozpočet 2022
Ekonomika
Pravda
V aktuální verzi návrhu státního rozpočtu na rok 2022 Ministerstvo financí počítá s plánovaným deficitem ve výši 376,6 miliardy Kč. Tento návrh byl představen v září 2021.

Návrh rozpočtu na rok 2022 předložilo Ministerstvo financí (MF) poprvé na konci května 2021. V něm navrhlo deficit státního rozpočtu na 390 miliard Kč a celkovou výši investic na 189 miliard Kč. Vláda tyto předpokládané parametry rozpočtu schválila 7. června.

Na začátku září však MF předložilo nový, aktualizovaný návrh rozpočtu, v němž plánovaný schodek snížilo na 376,6 miliardy a navýšilo hodnotu investic na 218 miliard korun. Návrh je výsledkem jednání mezi ministryní financí a ministry ostatních rezortů. Tento návrh byl již zpracován jako návrh zákona o státním rozpočtu, který musí vláda Poslanecké sněmovně předložit nejpozději do 30. září. Nový návrh nakonec vláda schválila 27. září a o tři dny později jej předložila poslancům. Vláda nicméně bude muset návrh předložit znovu, a to kvůli novému volebnímu období. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně.

Petr Fiala

Od Nejvyššího kontrolního úřadu máme informaci, že je zhruba za 9 miliard korun počet neobsazených úřednických míst.
Ekonomika
Pravda
Možná úspora výdajů na platy státních zaměstnanců, které připadají na neobsazená místa, dosahovala dle Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2019 částky 8,93 mld. Kč.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal v srpnu 2020 ve svém stanovisku (.pdf, str. 38-39) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2019 na fakt, že prostředky na platy státních zaměstnanců jsou z rozpočtu vynakládány i na ta pracovní místa, která jsou neobsazena. NKÚ uvádí, že možná úspora výdajů na platy státních zaměstnanců připadající právě na tato místa dosahovala v roce 2019 částky 8,93 mld. Kč. 

Následující graf uvádí přehled možných úspor ve výdajích na neobsazená pracovní místa ve 12 předchozích letech dle závěrů NKÚ.

Zdroj: NKÚ (.pdf, str. 39)

Nejvyšší kontrolní úřad k platům státních zaměstnanců přímo uvádí: „Rostoucí výše výdajů ze státního rozpočtu na platy souvisí zejména s vysokým počtem státních zaměstnanců. Pokud by došlo ke zvýšení efektivity a produktivity práce vládního sektoru, mohl by celkový objem prostředků na platy klesnout. Průměrný plat by v tomto případě mohl dokonce vzrůst bez dopadů na hospodaření státního rozpočtu.“ (str. 39).

Doplňme, že ve stanovisku (.pdf) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2020 NKÚ s počtem neobsazených míst či platových nákladů na ně vůbec nepracuje. Nejaktuálnějšími daty jsou tak hodnoty za rok 2019.

Petr Fiala

Víme, že třeba na neinvestiční nákupy se loni dalo nějakých, já nevím, 120 miliard.
Pravda
Na neinvestiční nákupy a související výdaje bylo v roce 2020 vynaloženo 118 miliard.

Na neinvestiční nákupy a související výdaje bylo v roce 2020 podle Státního závěrečného účtu (.pdf, str. 99) vynaloženo 118,34 mld. korun. Do této položky jsou zahrnuty „základní výdaje organizačních složek státu, jako jsou nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb pošt, telekomunikací, bankovních institucí, výdaje na opravy a udržování, cestovné a související výdaje,“ a dále i „úroky a ostatní finanční výdaje a výdaje na realizaci záruk".

U této položky navrhovala ODS v rozpočtu na letošní rok úspory téměř 22,5 mld. korun. Obdobně se Petr Fiala vyjádřil i v Otázkách Václava Moravce (video, 30:28), kde řekl, že je přesvědčen, že lze na neinvestičních nákupech ušetřit 20 miliard.

Petr Fiala

(...) se přezouvají zimní gumy na letní u jednoho auta za 40 000.
Pravda
V rámci veřejnosprávní kontroly Ministerstvo financí zjistilo, že Národní sportovní agentura zaplatila za přezutí pneumatik u jednoho auta 39 400 Kč.

Petr Fiala zjevně odkazuje na hojně medializovaný případ předraženého přezouvání pneumatik, které si objednala Národní sportovní agentura pod vedením jejího bývalého předsedy Milana Hniličky.

Ministerstvo financí ukončilo 24. května 2021 veřejnosprávní kontrolu (.pdf) hospodaření Národní sportovní agentury. Vedle dalších závěrů protokol o výsledcích kontroly (.pdf, str. 73) obsahuje i informace o tom, že Národní sportovní agentura zaplatila na konci roku 2019 za přezutí pneumatik jednoho automobilu 39 400 Kč bez DPH. Cena zahrnovala i kompletaci zimních pneumatik s disky. 

Stejnou informaci přinesl 27. května 2021 server iRozhlas, který rovněž vycházel ze závěrů výše uvedené kontroly Ministerstva financí. Český rozhlas přímo píše: „Částka, kterou agentura dala za výměnu kol, pak ukazuje, jak utrácela státní peníze – za ‚přezutí‘ jednoho superbu zaplatila přes 39 tisíc korun bez daně.“ Upřesněme, že se běžná cena za přezutí pneumatik jednoho vozu obvykle pohybuje v řádu stovek či nižších tisíců Kč.

Pro úplnost dodejme, že podle informací serveru Info.cz Národní sportovní agentura vznesla proti závěrům kontroly námitky, drtivou většinu z nich však Ministerstvo financí zamítlo.

Závěrem doplňme, že za částku, kterou ve výroku uvádí Petr Fiala, nechala Národní sportovní agentura přezout letní pneumatiky na zimní (.pdf, str. 73), nikoliv zimní na letní. To však na podstatě výroku nic nemění a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Výdaje státu vzrostly od roku 2017 za Babišovy vlády o 600 miliard korun.
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Mezi lety 2017 a 2021 se zvýšily výdaje státního rozpočtu o 605,8 miliard korun.

Předseda ODS Petr Fiala svým výrokem poukazuje na trend rostoucích výdajů státu, které se však podle něj neprojevují na kvalitě či výkonnosti stání správy. Tento nárůst ilustruje na období od roku 2017. V prosinci daného roku byla prezidentem totiž jmenována první vláda Andreje Babiše. 

Následující graf zobrazuje vývoj skutečných výdajů státního rozpočtu v letech 2017–2021. V roce 2017 byla skutečná výše výdajů 1 279,80 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že rok 2021 ještě není u konce a nemáme finální bilanci státního rozpočtu za letošní rok, uvádíme v tabulce pouze plánované výdaje stanovené Zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2021. Tyto výdaje byly naplánovány na 1885,61 mld. Kč. Ve sledovaném období tedy výdaje státního rozpočtu vzrostly o 605,81 miliard korun.

 

Dodejme, že Babišova vláda byla jmenována až v prosinci 2017 a nepodílela se tak na přípravě státního rozpočtu na rok 2018. Ten navrhla ještě vláda Bohuslava Sobotky a Babišově kabinetu tak nelze přiznávat plnou zodpovědnost za tento rok. Dle kontextu výroku nicméně Petr Fiala spíše konstatuje nárůst výdajů, k němuž došlo v uvedeném období, a přisuzuje jej obecně předchozím vládám.

Zároveň doplňme, že výdaje v letech 2020 a 2021 byly silně ovlivněny pandemií covidu-19, což se odrazilo na podobě státního rozpočtu, kdy byl plánovaný schodek rozpočtu několikrát navyšován novelami zákona o státním rozpočtu. Jak ale uvádí Nejvyšší kontrolní úřad, ne všechny nárůsty výdajů lze připisovat pandemii.

Petr Fiala

Výkonnost veřejného sektoru sledovaného v rámci globálního indexu konkurenceschopnosti – v tom Česko je na devadesátém devátém místě ze 141 zemí, od roku 2016 propad o 34 míst.
Pravda
Česká republika se mezi lety 2016 a 2019 skutečně propadla ve výkonnosti veřejného sektoru v globálním indexu konkurenceschopnosti o 34 míst na 99. místo na světě.

Tzv. globální index konkurenceschopnosti je znám ze zprávy o konkurenceschopnosti jednotlivých zemí světa, kterou pravidelně vydává Světové ekonomické fórum (WEF). Tato mezinárodní organizace zkoumá makro- i mikroekonomické ukazatele, pomocí nichž sestavuje žebříček konkurenceschopnosti pro daný rok.

Konkurenceschopnost Světové ekonomické fórum definuje (.pdf, str. 317–319) jako „soubor institucí, politik a dalších faktorů, které určují míru produktivity v zemi.“ Konkurenceschopnost poté měří pomocí dvanácti pilířů (.pdf, str. 5): 

  1. institucionální rámec,
  2. infrastruktura,
  3. makroekonomické stabilita,
  4. kvalita zdraví a základní vzdělání obyvatelstva,
  5. vyšší stupeň vzdělání a systém dalšího vzdělávání,
  6. efektivita trhu zboží,
  7. efektivita trhu práce,
  8. efektivita (vyspělost) finančního trhu,
  9. technologická připravenost,
  10. velikost trhu (domácího i zahraničního),
  11. vyspělost podnikatelského sektoru,
  12. inovace.

Tyto pilíře jsou pak dále tvořeny desítkami proměnných. Výkonnost veřejného sektoru je sledována (.pdf, str. 39, 371–372) v prvním pilíři zaměřeném na institucionální rámec země. Hodnocení výkonnosti veřejného sektoru se skládá z celkem pěti kritérií, mezi které patří:

  1. plýtvání veřejnými prostředky,
  2. zatížení vládními regulacemi,
  3. účinnost právního rámce při řešení sporů,
  4. účinnost právního rámce při zpochybňování předpisů,
  5. transparentnost tvorby vládních politik.

Česká republika byla v žebříčku srovnávajícím výkonnost veřejného sektoru ve zprávě Světového ekonomického fóra pro období let 2016–2017 na 65. místě ze 138 zemí. Ve zprávě pro období let 2017–2018 klesla o 35 míst na 100. místo ze 137 zemí. Dle posledních dostupných dat za rok 2019 je ČR (.pdf, str. 183) na 99. místě ze 141 zemí. 

Doplňme, že takto konkrétní data zatím pro rok 2020 a 2021 nebyla zveřejněna. Ve zprávě o světové konkurenceschopnosti za rok 2020 (.pdf, str. 4–5), vydané na konci minulého roku, Světové ekonomické fórum index globální konkurenceschopnosti nezahrnulo, a to s ohledem na „bouřlivou dobu“, v níž se nyní světová ekonomika nachází zejména kvůli pandemii covidu-19.

Česká republika se tedy ve výkonnosti veřejného sektoru v globálním indexu konkurenceschopnosti skutečně dle posledních dostupných informací za rok 2019 od roku 2016 propadla o 34 míst. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

2013 každý z nás dlužil 160 000, teď už dluží 225 000 (korun státního dluhu, pozn. Demagog.cz).
Ekonomika
Pravda
V roce 2013 byl státní dluh České republiky na jednoho obyvatele 160 151 Kč. Ke konci října 2021 to je už 217 791 Kč.

V roce 2013 byl státní dluh podle dat Ministerstva financí 1 683,3 miliardy Kč a počet obyvatel dle dat Českého statistického úřadu odpovídal 10 510 719 (.xlsx). V přepočtu na jednoho obyvatele tedy státní dluh činil 160 151 Kč.

Podle webu verejnydluh.cz byl státní dluh České republiky ke dni 20. října 2021 přibližně 2 331 miliard Kč. Podle dat ČSÚ měla Česká republika k 30. červnu 2021 10 702 942 obyvatel. Z těchto čísel tedy vyplývá, že na jednoho obyvatele připadá dluh ve výši 217 791 Kč.

Doplňme, že 1. října 2021 Ministerstvo financí zveřejnilo vývoj státního dluhu za první tři čtvrtletí letošního roku. Ten podle těchto informací mezi 31. březnem a 30. zářím postupně klesal z 2 420 mld. Kč na 2 334 mld. Kč. Na konci června přitom výše státního dluhu činila 2 416,3 mld. Kč, což v přepočtu na jednoho obyvatele odpovídá hodnotě 225 760 Kč.

Petr Fiala tedy pravděpodobně vychází z červnových dat. Jím zmiňovaných 225 tisíc se nicméně i od posledních aktuálních dat liší jen mírně a pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. V případě roku 2013 poté Petr Fiala uvádí přesnou hodnotu. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Máme nejdynamičtější nebo druhé nejdynamičtější (zadlužování, pozn. Demagog.cz) v Evropě.
Ekonomika
Evropská unie
Pravda
Dle dat Eurostatu dostupných v čase výroku měla Česká republika v prvním čtvrtletí roku 2021 druhé nejvyšší mezičtvrtletní tempo růstu vládního dluhu k HDP ze zemí EU. Podle později zveřejněných dat za druhé čtvrtletí ale Česko začalo svůj dluh k HDP naopak snižovat.

Petr Fiala mluví o vysokém tempu růstu zadlužení České republiky, které je podle něj první či druhé nejvyšší v Evropě. Data o tempu zadlužování pravidelně zveřejňuje Eurostat, který pracuje se zeměmi Evropské unie a jejich vládním dluhem. Eurostat porovnává ukazatel zadlužení k HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP.

V době výroku Petra Fialy, tedy 17. října 2021, byla dostupná pouze data za první čtvrtletí roku 2021 (.pdf). V tomto přehledu, zveřejněném 22. července, Eurostat porovnává změnu ukazatele zadlužení k HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání měla Česká republika druhé nejvyšší tempo růstu dluhu v EU. Nejvýraznější zadlužování za toto období zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.).

Česko tedy mělo v prvním čtvrtletí roku 2021 druhé „nejdynamičtější“ zadlužování, výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pět dní po výroku Petra Fialy, 22. října, nicméně Eurostat zveřejnil data (.pdf) také za druhé čtvrtletí, která ukazují odlišnou pozici České republiky. Nárůst vládního dluhu k HDP mezi prvním a druhým čtvrtletím roku 2021 byl totiž záporný: −1,3 p. b. (str. 4). Český vládní dluh se tedy ve vztahu k HDP mezičtvrtletně snížil a již nelze, alespoň v tomto období, mluvit o „dynamickém“ ani jakémkoliv jiném zadlužování. Nejrychlejší tempo mezičtvrtletního zadlužování měly Malta (+2,0 p. b.) a Slovensko (+1,3 p. b.). Kypr se naopak z nejrychleji se zadlužující ekonomiky přesunul na pozici země, která svůj dluh k HDP nejrychleji snižuje (−9,4 p. b.).

Petr Fiala

(..) jak jsme řekli, že chceme mít koaliční smlouvu podepsánu 8. listopadu.
Sněmovní volby 2021
Pravda
Na společné tiskové konferenci lídři SPOLU a Pirátů se STAN oznámili, že chtějí uzavřít koaliční smlouvu do 8. listopadu 2021.

Petr Fiala poukazuje na to, že programové týmy koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů již jednají o programu budoucí vlády a další jednání musí proběhnout poměrně rychle. Obě koalice totiž již dříve oznámily datum, ke kterému chtějí mít uzavřenou koaliční smlouvu.

Na tiskové konferenci konané 13. října zástupci obou předvolebních koalic společně oznámili, že nejpozději do 8. listopadu chtějí podepsat koaliční smlouvu. Předseda ODS Petr Fiala také uvedl, že požádal o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, který byl však již od neděle 10. října hospitalizován. Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Twitteru napsal, že se schůzka uskuteční v pozdějším termínu. Doplňme, že podle zprávy Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman momentálně schopen vykonávat své pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu je pak „krajně nejistá“.

Uveďme, že prezident Zeman svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení právě na pondělí 8. listopadu 2021. Miloš Zeman tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje. Ustavující schůzi poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny. Radek Vondráček již avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.

Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť koalice SPOLU a koalice Pirátů se STAN uvedla, že chce uzavřít koaliční dohodu do 8. listopadu.

Petr Fiala

A dneska se i v řadě zemí v zahraničí něco jako ministr pro evropské záležitosti vytvořilo dlouhodobě už.
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Ministra pro evropské záležitosti má v EU například Itálie, Polsko, Finsko a Švédsko.

Pro ověření tohoto výroku jsme použili seznamy účastníků zasedání Rady EU. Rada Evropské unie je jedním z orgánů EU, který vykonává legislativní funkci a koordinuje politiky členských států. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni (ministr nebo jeho náměstek), a to podle agendy, které se jednání právě týká.

Ze seznamů (1, 2, 3, vše .pdf) účastníků neformálních videokonferencí Rady EU pro evropské záležitosti z posledního roku vyplývá, že speciálního ministra pro evropské záležitosti nebo pro Evropskou unii má Itálie, Polsko, Finsko a Švédsko. V jiných zemích má tuto agendu na starost, respektive na Radě členský stát zastupuje, např. ministr zahraničních věcí, náměstek pro evropské záležitosti ministra zahraničních věcí nebo státní tajemník.

V České republice tato agenda spadá pod Úřad vlády, kde ji vede Státní tajemník pro evropské záležitosti. V současnosti tuto funkci zastává Milena Hrdinková. Nicméně premiér Babiš se v minulosti nechal slyšet, že právě on jako premiér je lídrem evropské agendy, přičemž Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády je pod jeho vedením.

Petr Fiala

Nebyla ta příležitost (na uznání jádra za čistý zdroj energie, pozn. Demagog.cz) využita Andrejem Babišem, při tom prvním rozhodování o Green Dealu.
Evropská unie
Pravda
Ačkoliv se Andrej Babiš o použití jádra jako čistého zdroje energie skutečně zasazuje, na jednání o Zelené dohodě pro Evropu jej neprosadil.

Andrej Babiš v minulosti opakovaně tvrdil, že v Evropské radě prosadil jádro jako čistý zdroj energie. V závěrech zasedání Evropské rady z 12. prosince 2019, kterého se účastnil i Andrej Babiš, je uvedeno (.pdf, str. 2, bod 6), že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. Nicméně jaderná energie stále nebyla v rámci EU zařazena mezi „udržitelné zdroje energie“, které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2).

Tzv. Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, byla Evropskou radou přijata na konci roku 2019. V jejím rámci byl navýšen klimatický cíl Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti roku 1990. Andrej Babiš se zasazoval, aby se jednalo o kolektivní cíl celé Evropské unie, nikoliv aby se snížení emisí o 55 % týkalo členských států samostatně. Uveďme, že tento požadavek souvisel se snahou východoevropských zemí Unie, způsobenou obavami, aby přechod k čistým energiím neúnosně nezatížil jejich ekonomiky. Dá se tedy očekávat, že pro Českou republiku hodnota snížení emisí zůstane nižší než celounijních 55 %.

Ačkoliv se Andrej Babiš v rámci jednání o Zelené dohodě pro Evropu o použití jádra zasazoval, nepodařilo se mu jádro prosadit jako čistý zdroj energie. Nicméně i další země (zatím neúspěšně) usilují o to, aby jádro bylo nástrojem pro přechod k nízkouhlíkové Evropě. Vyplývá to mimo jiné z dopisu, který podepsali ministři deseti zemí Evropské unie, např. Francie, Polska, Finska, Chorvatska, Bulharska nebo Rumunska. Ministři mimo jiné uvedli, že „je absolutně nezbytné, aby byla nukleární energie zahrnuta v taxonomii Evropské unie do konce roku 2021“.

Petr Fiala

A já už jsem v tom svém prvním povolebním vystoupení řekl, překonávejme ty rozdíly, respektujeme samozřejmě, že máme různé politické názory, volíme různé strany, máme různé představy o tom, jaká má být třeba výše daní a tak dál, ale všichni jsme občané České republiky, musíme tu spolu žít jako sousedé, jako spolupracovníci.
Sněmovní volby 2021
Pravda
Petr Fiala 9. října vystoupil s povolebním projevem, jehož poselstvím bylo spojování české společnosti bez ohledu na politické preference.

Petr Fiala zde v Otázkách Václava Moravce odpovídal na otázku (video, čas 48:28), která zmiňovala, že ve sněmovních volbách propadly hlasy více než milionu voličů, kteří tak nejsou reprezentováni v Poslanecké sněmovně. Petr Fiala uvedl (čas 49:22), že „dobrá vláda vládne pro všechny, i pro ty, kteří ji nevolili“. Tento svůj postoj pak ilustruje odkazem na svůj starší výrok z volebního štábu, který je obsahem ověřovaného výroku.

Petr Fiala ve volebním štábu koalice SPOLU vystoupil 9. října s prvním povolebním projevem, kdy řekl (video, čas 1:52): „(…) Já bych vás chtěl v této souvislosti o něco poprosit. Všechny, kteří se na nás díváte. Je jedno, koho jste volili, je jedno, jaké máte politické preference. V první řadě jsme všichni občani České republiky, kteří zde chtějí žít a chceme tu žít pospolu, jako sousedi, jako přátelé, jako kolegové. To je totiž to, co nás všechny spojuje“.

Dodejme, že koalice SPOLU tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR získala 27,79 % hlasů, a skončila tak první.

Petr Fiala

A že předseda Poslanecké sněmovny (jde, pozn. Demagog.cz) za prezidentem, následně o tom podá nějakou interpretaci veřejnosti, tu částečně zpochybní Policie České republiky, k tomu se přidá nemocnice, armádní vojenská nemocnice.
Pravda
Předseda Sněmovny Radek Vondráček navštívil prezidenta Zemana 14. října bez souhlasu ošetřujícího lékaře. Vondráček uvedl, že ho k Zemanovi dovedla policie, ta to však popřela. Ústřední vojenská nemocnice se od Vondráčkových tvrzení o Zemanově zdravotním stavu distancovala.

Návštěva předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), kde je v současné době hospitalizován prezident Zeman, proběhla ve čtvrtek 14. října. Předseda Vondráček po ní médiím sdělil: „Můžu potvrdit, že pan prezident je schopen vykonávat svůj úřad a zajímá se o dění. (…) Měl jsem možnost si s panem prezidentem popovídat. Říkal vtipy, byl pozitivně naladěný.“ Zmínil také, že prezidentův stav není tak vážný, že by nemohl vykonávat svou funkci, což dokládal také tím, že prezident podepsal rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu.

Uveďme, že podle Ústavy České republiky svolává zasedání Poslanecké sněmovny „prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb,“ – v tomto případě tedy nejpozději 8. listopadu 2021. Současně však Ústava říká, že pokud prezident zasedání nesvolá, sejde se Sněmovna „třicátý den po dni voleb.“ Ke svolání schůze nové Poslanecké sněmovny tedy není podpis prezidenta nutný a dolní komora by se i bez jeho rozhodnutí sešla zmíněného 8. listopadu. Doplňme, že prezidentův podpis této listiny je momentálně v šetření policie, která zkoumá, zdali se nejedná o padělek.

Informace o okolnostech návštěvy Radka Vondráčka u prezidenta Zemana se poté začaly v médiích objevovat již 14. října. Podle tiskové zprávy Ústřední vojenské nemocnice měl Vondráčka k prezidentovi na jednotku intenzivní péče doprovodit hradní kancléř Vratislav Mynář, ovšem bez vědomí ošetřujícího lékaře. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke také uvedla, že prezidenta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu navštěvuje jen úzký okruh osob, mezi které předseda Sněmovny nepatří. Nemocnice se prostřednictvím této zprávy dále distancovala od výroků Radka Vondráčka o Zemanově zdravotním stavu.

Vondráček o den později, tedy 15. října, uvedl, že do nemocnice přijel na pozvání prezidenta, které mu zprostředkoval právě kancléř Mynář. Do areálu nemocnice údajně přijel sám a k prezidentovi ho pak dle jeho slov zavedla policie (video, 00:56), a to přímo až do Zemanova pokoje. Policie České republiky však na toto vyjádření velmi rychle reagovala a slova předsedy Sněmovny popřela.

Vondráček pak svá tvrzení upravil, když řekl, že ho policista vyzvedl uvchodu a doprovodil na oddělení. Odtud ho již měl přímo k Zemanovi přivést kancléř Mynář. Doplňme, že kvůli těmto nejasnostem se objevily hlasy volající po Vondráčkově rezignaci na post předsedy Poslanecké sněmovny, k čemuž ho vyzvala KDU-ČSL.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů