Petr Fiala

Petr Fiala zjevně odkazuje na hojně medializovaný případ předraženého přezouvání pneumatik, které si objednala Národní sportovní agentura pod vedením jejího bývalého předsedy Milana Hniličky.

Ministerstvo financí ukončilo 24. května 2021 veřejnosprávní kontrolu (.pdf) hospodaření Národní sportovní agentury. Vedle dalších závěrů protokol o výsledcích kontroly (.pdf, str. 73) obsahuje i informace o tom, že Národní sportovní agentura zaplatila na konci roku 2019 za přezutí pneumatik jednoho automobilu 39 400 Kč bez DPH. Cena zahrnovala i kompletaci zimních pneumatik s disky. 

Stejnou informaci přinesl 27. května 2021 server iRozhlas, který rovněž vycházel ze závěrů výše uvedené kontroly Ministerstva financí. Český rozhlas přímo píše: „Částka, kterou agentura dala za výměnu kol, pak ukazuje, jak utrácela státní peníze – za ‚přezutí‘ jednoho superbu zaplatila přes 39 tisíc korun bez daně.“ Upřesněme, že se běžná cena za přezutí pneumatik jednoho vozu obvykle pohybuje v řádu stovek či nižších tisíců Kč.

Pro úplnost dodejme, že podle informací serveru Info.cz Národní sportovní agentura vznesla proti závěrům kontroly námitky, drtivou většinu z nich však Ministerstvo financí zamítlo.

Závěrem doplňme, že za částku, kterou ve výroku uvádí Petr Fiala, nechala Národní sportovní agentura přezout letní pneumatiky na zimní (.pdf, str. 73), nikoliv zimní na letní. To však na podstatě výroku nic nemění a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Předseda ODS Petr Fiala svým výrokem poukazuje na trend rostoucích výdajů státu, které se však podle něj neprojevují na kvalitě či výkonnosti stání správy. Tento nárůst ilustruje na období od roku 2017. V prosinci daného roku byla prezidentem totiž jmenována první vláda Andreje Babiše. 

Následující graf zobrazuje vývoj skutečných výdajů státního rozpočtu v letech 2017–2021. V roce 2017 byla skutečná výše výdajů 1 279,80 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že rok 2021 ještě není u konce a nemáme finální bilanci státního rozpočtu za letošní rok, uvádíme v tabulce pouze plánované výdaje stanovené Zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2021. Tyto výdaje byly naplánovány na 1885,61 mld. Kč. Ve sledovaném období tedy výdaje státního rozpočtu vzrostly o 605,81 miliard korun.

Dodejme, že Babišova vláda byla jmenována až v prosinci 2017 a nepodílela se tak na přípravě státního rozpočtu na rok 2018. Ten navrhla ještě vláda Bohuslava Sobotky a Babišově kabinetu tak nelze přiznávat plnou zodpovědnost za tento rok. Dle kontextu výroku nicméně Petr Fiala spíše konstatuje nárůst výdajů, k němuž došlo v uvedeném období, a přisuzuje jej obecně předchozím vládám.

Zároveň doplňme, že výdaje v letech 2020 a 2021 byly silně ovlivněny pandemií covidu-19, což se odrazilo na podobě státního rozpočtu, kdy byl plánovaný schodek rozpočtu několikrát navyšován novelami zákona o státním rozpočtu. Jak ale uvádí Nejvyšší kontrolní úřad, ne všechny nárůsty výdajů lze připisovat pandemii.

Tzv. globální index konkurenceschopnosti je znám ze zprávy o konkurenceschopnosti jednotlivých zemí světa, kterou pravidelně vydává Světové ekonomické fórum (WEF). Tato mezinárodní organizace zkoumá makro- i mikroekonomické ukazatele, pomocí nichž sestavuje žebříček konkurenceschopnosti pro daný rok.

Konkurenceschopnost Světové ekonomické fórum definuje (.pdf, str. 317–319) jako „soubor institucí, politik a dalších faktorů, které určují míru produktivity v zemi.“ Konkurenceschopnost poté měří pomocí dvanácti pilířů (.pdf, str. 5): 

1. institucionální rámec,
2. infrastruktura,
3. makroekonomické stabilita,
4. kvalita zdraví a základní vzdělání obyvatelstva,
5. vyšší stupeň vzdělání a systém dalšího vzdělávání,
6. efektivita trhu zboží,
7. efektivita trhu práce,
8. efektivita (vyspělost) finančního trhu,
9. technologická připravenost,
10. velikost trhu (domácího i zahraničního),
11. vyspělost podnikatelského sektoru,
12. inovace.

Tyto pilíře jsou pak dále tvořeny desítkami proměnných. Výkonnost veřejného sektoru je sledována (.pdf, str. 39, 371–372) v prvním pilíři zaměřeném na institucionální rámec země. Hodnocení výkonnosti veřejného sektoru se skládá z celkem pěti kritérií, mezi které patří:

1. plýtvání veřejnými prostředky,
2. zatížení vládními regulacemi,
3. účinnost právního rámce při řešení sporů,
4. účinnost právního rámce při zpochybňování předpisů,
5. transparentnost tvorby vládních politik.

Česká republika byla v žebříčku srovnávajícím výkonnost veřejného sektoru ve zprávě Světového ekonomického fóra pro období let 2016–2017 na 65. místě ze 138 zemí. Ve zprávě pro období let 2017–2018 klesla o 35 míst na 100. místo ze 137 zemí. Dle posledních dostupných dat za rok 2019 je ČR (.pdf, str. 183) na 99. místě ze 141 zemí. 

Doplňme, že takto konkrétní data zatím pro rok 2020 a 2021 nebyla zveřejněna. Ve zprávě o světové konkurenceschopnosti za rok 2020 (.pdf, str. 4–5), vydané na konci minulého roku, Světové ekonomické fórum index globální konkurenceschopnosti nezahrnulo, a to s ohledem na „bouřlivou dobu“, v níž se nyní světová ekonomika nachází zejména kvůli pandemii covidu-19.

Česká republika se tedy ve výkonnosti veřejného sektoru v globálním indexu konkurenceschopnosti skutečně dle posledních dostupných informací za rok 2019 od roku 2016 propadla o 34 míst. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 2013 byl státní dluh podle dat Ministerstva financí 1 683,3 miliardy Kč a počet obyvatel dle dat Českého statistického úřadu odpovídal 10 510 719 (.xlsx). V přepočtu na jednoho obyvatele tedy státní dluh činil 160 151 Kč.

Podle webu verejnydluh.cz byl státní dluh České republiky ke dni 20. října 2021 přibližně 2 331 miliard Kč. Podle dat ČSÚ měla Česká republika k 30. červnu 2021 10 702 942 obyvatel. Z těchto čísel tedy vyplývá, že na jednoho obyvatele připadá dluh ve výši 217 791 Kč.

Doplňme, že 1. října 2021 Ministerstvo financí zveřejnilo vývoj státního dluhu za první tři čtvrtletí letošního roku. Ten podle těchto informací mezi 31. březnem a 30. zářím postupně klesal z 2 420 mld. Kč na 2 334 mld. Kč. Na konci června přitom výše státního dluhu činila 2 416,3 mld. Kč, což v přepočtu na jednoho obyvatele odpovídá hodnotě 225 760 Kč.

Petr Fiala tedy pravděpodobně vychází z červnových dat. Jím zmiňovaných 225 tisíc se nicméně i od posledních aktuálních dat liší jen mírně a pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. V případě roku 2013 poté Petr Fiala uvádí přesnou hodnotu. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala poukazuje na to, že programové týmy koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů již jednají o programu budoucí vlády a další jednání musí proběhnout poměrně rychle. Obě koalice totiž již dříve oznámily datum, ke kterému chtějí mít uzavřenou koaliční smlouvu.

Na tiskové konferenci konané 13. října zástupci obou předvolebních koalic společně oznámili, že nejpozději do 8. listopadu chtějí podepsat koaliční smlouvu. Předseda ODS Petr Fiala také uvedl, že požádal o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, který byl však již od neděle 10. října hospitalizován. Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Twitteru napsal, že se schůzka uskuteční v pozdějším termínu. Doplňme, že podle zprávy Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman momentálně schopen vykonávat své pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu je pak „krajně nejistá“.

Uveďme, že prezident Zeman svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení právě na pondělí 8. listopadu 2021. Miloš Zeman tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje. Ustavující schůzi poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny. Radek Vondráček již avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.

Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť koalice SPOLU a koalice Pirátů se STAN uvedla, že chce uzavřít koaliční dohodu do 8. listopadu.

Pro ověření tohoto výroku jsme použili seznamy účastníků zasedání Rady EU. Rada Evropské unie je jedním z orgánů EU, který vykonává legislativní funkci a koordinuje politiky členských států. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni (ministr nebo jeho náměstek), a to podle agendy, které se jednání právě týká.

Ze seznamů (1, 2, 3, vše .pdf) účastníků neformálních videokonferencí Rady EU pro evropské záležitosti z posledního roku vyplývá, že speciálního ministra pro evropské záležitosti nebo pro Evropskou unii má Itálie, Polsko, Finsko a Švédsko. V jiných zemích má tuto agendu na starost, respektive na Radě členský stát zastupuje, např. ministr zahraničních věcí, náměstek pro evropské záležitosti ministra zahraničních věcí nebo státní tajemník.

V České republice tato agenda spadá pod Úřad vlády, kde ji vede Státní tajemník pro evropské záležitosti. V současnosti tuto funkci zastává Milena Hrdinková. Nicméně premiér Babiš se v minulosti nechal slyšet, že právě on jako premiér je lídrem evropské agendy, přičemž Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády je pod jeho vedením.

Andrej Babiš v minulosti opakovaně tvrdil, že v Evropské radě prosadil jádro jako čistý zdroj energie. V závěrech zasedání Evropské rady z 12. prosince 2019, kterého se účastnil i Andrej Babiš, je uvedeno (.pdf, str. 2, bod 6), že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. Nicméně jaderná energie stále nebyla v rámci EU zařazena mezi „udržitelné zdroje energie“, které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2).

Tzv. Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, byla Evropskou radou přijata na konci roku 2019. V jejím rámci byl navýšen klimatický cíl Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti roku 1990. Andrej Babiš se zasazoval, aby se jednalo o kolektivní cíl celé Evropské unie, nikoliv aby se snížení emisí o 55 % týkalo členských států samostatně. Uveďme, že tento požadavek souvisel se snahou východoevropských zemí Unie, způsobenou obavami, aby přechod k čistým energiím neúnosně nezatížil jejich ekonomiky. Dá se tedy očekávat, že pro Českou republiku hodnota snížení emisí zůstane nižší než celounijních 55 %.

Ačkoliv se Andrej Babiš v rámci jednání o Zelené dohodě pro Evropu o použití jádra zasazoval, nepodařilo se mu jádro prosadit jako čistý zdroj energie. Nicméně i další země (zatím neúspěšně) usilují o to, aby jádro bylo nástrojem pro přechod k nízkouhlíkové Evropě. Vyplývá to mimo jiné z dopisu, který podepsali ministři deseti zemí Evropské unie, např. Francie, Polska, Finska, Chorvatska, Bulharska nebo Rumunska. Ministři mimo jiné uvedli, že „je absolutně nezbytné, aby byla nukleární energie zahrnuta v taxonomii Evropské unie do konce roku 2021“.

Petr Fiala zde v Otázkách Václava Moravce odpovídal na otázku (video, čas 48:28), která zmiňovala, že ve sněmovních volbách propadly hlasy více než milionu voličů, kteří tak nejsou reprezentováni v Poslanecké sněmovně. Petr Fiala uvedl (čas 49:22), že „dobrá vláda vládne pro všechny, i pro ty, kteří ji nevolili“. Tento svůj postoj pak ilustruje odkazem na svůj starší výrok z volebního štábu, který je obsahem ověřovaného výroku.

Petr Fiala ve volebním štábu koalice SPOLU vystoupil 9. října s prvním povolebním projevem, kdy řekl (video, čas 1:52): „(…) Já bych vás chtěl v této souvislosti o něco poprosit. Všechny, kteří se na nás díváte. Je jedno, koho jste volili, je jedno, jaké máte politické preference. V první řadě jsme všichni občani České republiky, kteří zde chtějí žít a chceme tu žít pospolu, jako sousedi, jako přátelé, jako kolegové. To je totiž to, co nás všechny spojuje“.

Dodejme, že koalice SPOLU tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR získala 27,79 % hlasů, a skončila tak první.

Návštěva předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), kde je v současné době hospitalizován prezident Zeman, proběhla ve čtvrtek 14. října. Předseda Vondráček po ní médiím sdělil: „Můžu potvrdit, že pan prezident je schopen vykonávat svůj úřad a zajímá se o dění. (…) Měl jsem možnost si s panem prezidentem popovídat. Říkal vtipy, byl pozitivně naladěný.“ Zmínil také, že prezidentův stav není tak vážný, že by nemohl vykonávat svou funkci, což dokládal také tím, že prezident podepsal rozhodnutí o svolání zasedání nové Sněmovny na pondělí 8. listopadu.

Uveďme, že podle Ústavy České republiky svolává zasedání Poslanecké sněmovny „prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb,“ – v tomto případě tedy nejpozději 8. listopadu 2021. Současně však Ústava říká, že pokud prezident zasedání nesvolá, sejde se Sněmovna „třicátý den po dni voleb.“ Ke svolání schůze nové Poslanecké sněmovny tedy není podpis prezidenta nutný a dolní komora by se i bez jeho rozhodnutí sešla zmíněného 8. listopadu. Doplňme, že prezidentův podpis této listiny je momentálně v šetření policie, která zkoumá, zdali se nejedná o padělek.

Informace o okolnostech návštěvy Radka Vondráčka u prezidenta Zemana se poté začaly v médiích objevovat již 14. října. Podle tiskové zprávy Ústřední vojenské nemocnice měl Vondráčka k prezidentovi na jednotku intenzivní péče doprovodit hradní kancléř Vratislav Mynář, ovšem bez vědomí ošetřujícího lékaře. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke také uvedla, že prezidenta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu navštěvuje jen úzký okruh osob, mezi které předseda Sněmovny nepatří. Nemocnice se prostřednictvím této zprávy dále distancovala od výroků Radka Vondráčka o Zemanově zdravotním stavu.

Vondráček o den později, tedy 15. října, uvedl, že do nemocnice přijel na pozvání prezidenta, které mu zprostředkoval právě kancléř Mynář. Do areálu nemocnice údajně přijel sám a k prezidentovi ho pak dle jeho slov zavedla policie (video, 00:56), a to přímo až do Zemanova pokoje. Policie České republiky však na toto vyjádření velmi rychle reagovala a slova předsedy Sněmovny popřela.

Vondráček pak svá tvrzení upravil, když řekl, že ho policista vyzvedl uvchodu a doprovodil na oddělení. Odtud ho již měl přímo k Zemanovi přivést kancléř Mynář. Doplňme, že kvůli těmto nejasnostem se objevily hlasy volající po Vondráčkově rezignaci na post předsedy Poslanecké sněmovny, k čemuž ho vyzvala KDU-ČSL.

Petr Fiala mluví o rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, který 14. října 2021 svolal zasedání Poslanecké sněmovny a stanovil den jeho zahájení na pondělí 8. listopadu 2021. Prezident tak učinil na základě článku 34 Ústavy, který právě svolání nové Sněmovny po volbách upravuje:

„Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“

Prezident tedy podle Ústavy může svolat zasedání nové Sněmovny na jakýkoliv termín v průběhu 30 dnů po volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud tak neučiní, sejdou se noví poslanci 30. den po volbách, což v případě letošních voleb vychází právě na 8. listopadu. Doplňme, že prezident Zeman svolal zasedání Sněmovny právě na 30. den také po volbách v letech 2017 a 2013.

Institut svolání zasedání Poslanecké sněmovny se používá zásadně jen po sněmovních volbách, jednotlivé schůze Sněmovny pak probíhají v rámci jednoho stálého zasedání dolní komory bez toho, aby do časového programu mohl prezident jakkoliv zasahovat. Stálé zasedání bylo do české Ústavy zaneseno v reakci na to, že Federální shromáždění zasedalo po roce 1989 téměř nepřetržitě, a svolávání zasedání prezidentem se tak stalo pouhou formalitou (Jindřiška Syllová, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 377).

Syllová dále uvádí: „Svolání zasedání Poslanecké sněmovny je podle dosavadních jednacích zvyklostí Poslanecké sněmovny po roce 1993 jen formálním aktem zahajujícím činnost Sněmovny, neznamená však vlastní sejití se Sněmovny k ustavující schůzi.“ Tu poté, co se nová Sněmovna sejde (započne zasedání), svolá na libovolný termín bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny.

Předseda předchozí Sněmovny Radek Vondráček svůj poslanecký mandát obhájil, a bude tak ustavující schůzi svolávat a také ji řídit. V reakci na rozhodnutí prezidenta Zemana avizoval, že ustavující schůze proběhne v den zahájení zasedání Sněmovny 8. listopadu 2021.