Demagog.cz

Petr Fiala
Petr Fiala (ODS)
Předseda vlády ČR
Severoatlantická aliance (...) posiluje své východní křídlo.
Ptám se já, 22. března 2022
Invaze na Ukrajinu

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO se zde poté začala rapidně zvyšovat na začátku tohoto roku, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu.

Posilování Severoatlantické aliance na východním křídle započalo po anexi Krymu v roce 2014. Nato tehdy vytvořilo 4 mezinárodní bojové skupiny v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku. Tyto jednotky jsou vedeny Spojeným královstvím, Kanadou, Německem a Spojenými státy. Podle oficiální zprávy NATO nebyly před rokem 2014 ve východním bloku přítomné žádné vojenské složky Aliance.

Východoevropská část NATO, kterou zobrazuje mapa níže, se výraznějšího posílení dočkala v lednu tohoto roku, kdy již Ruská federace soustřeďovala své vojenské síly v blízkosti hranic s Ukrajinou. Některé státy Aliance se tehdy rozhodly poslat na východ Evropy zejména vzdušné a námořní síly. 

Členské státy NATO ve východní Evropě (dle roku přistoupení k Alianci). Zdroj: Time.com

V reakci na stupňující se ruský tlak se 2. února Spojené státy rozhodly vyslat zhruba 3 000 vojáků do Rumunska, Polska a Německa. Zároveň již o 9 dnů dříve připravily USA 8 500 vojáků pro případnou okamžitou podporu východního křídla.

10. února během své návštěvy velitelství NATO v Bruselu britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Spojené království zdvojnásobí svou vojenskou přítomnost v Estonsku. Zároveň zde zmiňoval také vyslání válečných lodí do Středozemního moře nebo 350 vojáků do Polska.

Souhrnnější informace o posílení východního křídla NATO přinesl český informační server Natoaktual.cz. Ten 2. března uvedl, že NATO na východním křídle v reakci na ruskou invazi na Ukrajině, která začala 24. února, zdvojnásobilo svou vojenskou přítomnost. Dohromady se tak podle něj v oblasti nachází „takřka 20 tisíc vojáků“.

Už 16. února se ministři obrany zemí NATO shodli na „zvážení vytvoření nových bojových skupin NATO ve střední, východní a jihovýchodní Evropě“. Počítalo se s tím, že by vojenské skupiny mohly vzniknout v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. 24. března, tedy 2 dny po vydání námi kontrolovaného rozhovoru s Petrem Fialou, se na summitu NATO tento plán potvrdil.

Dodejme, že mezinárodní jednotka na Slovensku má mít až 2 100 zahraničních vojáků, kterým budou velet čeští vojáci. Ministerstvo obrany počítá, že jich zde bude působit zhruba 400. Jednotka se na Slovensku začala formovat již na konci února. 20. března pak na Slovensko dorazily první jednotky Aliance, aby zde rozmístily systém protivzdušné obrany Patriot. Ten slouží k ochraně před taktickými balistickými střelami, raketami s plochou dráhou letu i letouny a využívá střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 60 kilometrů a dosahem radaru až 160 kilometrů“. Uveďme, že tento systém věnovalo Slovensku Nizozemsko a Německo.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů