Demagog.cz

Petr Fiala
Petr Fiala (ODS)
Předseda vlády ČR
Německo, které celá léta plánovalo svou energetickou politiku tak, že do značné míry je závislé na Rusku. Dneska to všechno přehodnocují.
Ptám se já, 22. března 2022
Zahraniční politika
Energetika

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Podle dat z r. 2021 Německo dováží z Ruska 55 % svého plynu, 50 % uhlí a 35 % ropy. Jeho závislost na Rusku měl dále zvýšit plynovod Nord Stream 2, nyní od něj však Německo upustilo. Navíc letos plánuje téměř zastavit dodávky ruského uhlí a ropy.

Německo dlouhodobě dováží velkou část primárních energetických surovin z Ruska. Jedná se především o zemní plyn, ale také např. ropu a uhlí. Tuto energetickou politiku Německo ještě podpořilo, když v reakci na havárii ve Fukušimské jaderné elektrárně v roce 2011 Spolkový sněm schválil vládní návrh na úplně opuštění jaderné energetiky v Německu. Současně s utlumováním jaderných elektráren v Německu probíhala výstavba plynovodů vedoucích z Ruska.

Pravděpodobně nejvýraznějším symbolem německé energetické závislosti na Rusku se stal plynovod Nord Stream 2. Projekt kritizovaly například Ukrajina, Polsko nebo Spojené státy americké. Uveďme, že v roce 2021 v Německu pocházelo z Ruska 55 % spotřebovaného plynu, u uhlí to bylo 50 % a u ropy 35 %.

K vybudování plynovodu Nord Stream a později i ramene Nord Stream 2 přispěla plynová krize v roce 2009, kdy po rozepřích mezi Ukrajinou a Ruskem ruský Gazprom zastavil dodávky plynu přes ukrajinské území. Na přelomu let 2011 a 2012 tak nejdříve došlo k dokončení plynovodu Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa a který vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom spolu s německými, nizozemskými a francouzskými firmami.

Zdroj obrázku: ct24.cz

Na novém projektu Nord Stream 2, který kopíruje trasu plynového potrubí Nord Stream, se poté Gazprom dohodl v roce 2015 s firmami z Německa, Rakouska, Francie, Velké Británie a Nizozemska. V roce 2018 následně Německo schválilo výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách“. Nord Stream 2, jehož zprovoznění mělo zdvojnásobit vývoz ruského plynu přes Baltské moře do Evropy, byl dostavěn v září 2021 a na konci roku 2021 i naplněn plynem. 

Na přelomu let 2021 a 2022, kdy Rusko začalo u ukrajinských hranic soustřeďovat vojenské síly, Německo čelilo kritice kvůli neochotě spuštění plynovodu Nord Stream 2 obětovat. Projekt totiž stále od německých regulačních úřadů nezískal povolení k provozu, zároveň ale německý kancléř Olaf Scholz uváděl, že rozhodnutí je pouze záležitostí úřadů a nebude odrážet politickou stránku věci. Zástupci německé vlády nicméně přes toto počáteční váhání nakonec v lednu potvrdili, že tehdy připravovaný sankční balíček EU počítá i s případnou blokací plynovodu Nord Stream 2. Poté, co Vladimir Putin 22. února uznal nezávislost samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky a vyslal do těchto oblastí ruskou armádu, kancléř Scholz oznámil, že Nord Stream 2 povolení nedostane.

V případě dovozu ruského uhlí a ropy Spolková republika sice například nepřistoupila k okamžitému zastavení dodávek, v březnu si nicméně vytyčila za cíl tento import do konce roku 2022 prakticky zastavit. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ovšem vidí problém ve stejně rychlém ukončení ruských dodávek plynu. Podle něj totiž Německo nedisponuje terminálem na dovoz zkapalněného plynu, díky kterému by země mohla získávat zemní plyn z jiných částí světa. Německá vláda má také obavy z těžkých dopadů na hospodářství a z vyšší inflace, které by přerušení dodávek plynu z Ruska mohlo způsobit, a tak v této otázce zůstává opatrná. Podle Habecka by k ukončení německé závislosti na ruském plynu mohlo dojít až v létě roku 2024. Zmiňme, že v současnosti již u našich západních sousedů klesl podíl dovozu plynu z Ruska zhruba na 40 %.

Shrňme tedy, že Německo skutečně je a bylo z velké míry závislé na Rusku, co se týče dodávek ropy, uhlí i plynu. V minulosti proto realizovalo např. projekt Nord Stream 2 přivádějící plyn přímo z Ruska. V současnosti německá vláda svůj postoj přehodnotila a plánuje závislost na ruském dovozu uhlí, ropy i plynu snížit. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů