Petr Fiala

Předsednictví v Radě Evropské unie funguje tzv. rotačním způsobem, kdy se na tomto postu každých 6 měsíců střídají všechny členské státy EU. Během tohoto šestiměsíčního období předsednictvo především řídí zasedání všech orgánů Rady, koordinuje mezinárodní spolupráci, a zajišťuje tak kontinuitu činnosti EU v rámci Rady. Před zahájením každého předsednictví obvykle vlády zveřejňují své priority pro předsednictví.

Co se týče doby, kdy státy oficiálně zveřejňují své priority, panují zde značné rozdíly. Příkladem zveřejnění „několik dní před předsednictvím“, jak uvádí Petr Fiala, mohou být v posledních letech například Finsko, Slovinsko, Estonsko, Rakousko nebo Německo. Ty soubor svých priorit skutečně zveřejnily v řádu několika dní před zahájením předsednictví.

Jinou praxi nicméně dokládá například Francie, Bulharsko, Rumunsko nebo Portugalsko, které priority pro svá poslední předsednictví zveřejnily více něž tři týdny před jeho zahájením. Chorvatsko pak v roce 2020 zveřejnilo své priority dokonce více než dva měsíce předem.

Pokud se ohlédneme za českým předsednictvím v první polovině roku 2009, ani tehdejší postup české vlády nekoresponduje se slovy Petra Fialy. Priority tehdejší premiér Mirek Topolánek zveřejnil, společně s logem předsednictví, už 12. listopadu 2008, tedy 50 dní před nástupem do vedení Rady Evropské unie.

Nicméně je podstatné doplnit, že ve všech uvedených případech, kdy byly priority zveřejněny více než tři týdny před zahájením předsednictví, se ale jednalo o „zimní termín“ předsednictví, tedy o předsednictví zahájené v lednu. Naopak v případě předsednictví v „letním termínu“ jsou priority obvykle zveřejňovány skutečně až několik dní před zahájením. Vzhledem k tomu, že Petr Fiala hovoří v kontextu nadcházejícího českého předsednictví, které začíná v červenci 2022, bereme v potaz především tato „letní“ předsednictví, a jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

9. března vláda Petra Fialy představila balíček opatření na snížení cen pohonných hmot. Reagovala tak na prudké zvýšení cen pohonných hmot v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tento balíček se skládá ze tří konkrétních kroků. Prvním z nich je zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot, které je v současnosti dané zákonem o ochraně ovzduší. Druhým krokem je zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, čímž by vláda chtěla snížit náklady především pro podnikatele. Třetím opatřením je poté kontrola marží na čerpacích stanicích.

Zrušení přimíchávání biosložky do paliv by dle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury mělo vést ke snížení ceny paliv o zhruba dvě koruny na litr. Toto opatření se nicméně u odborníků neshledalo s pochopením. Například ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že podíl biosložky na ceně nafty je přibližně jen 1,20 Kč a u benzínu cca 1 Kč, tedy nižší částky, než uvádí vláda. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely by byl bezprostřední vliv na cenu nulový.

Zástupci petrolejářského průmyslu také upozorňují na to, že navzdory rozhodnutí vlády budou muset distributoři pohonných hmot s přimícháváním biosložek do paliv dále pokračovat. A to především kvůli nasmlouvaným kontraktům a legislativě, která jim nařizuje snižovat emise z prodaných paliv. Zároveň uvedli, že v případě nuceného ukončení přimíchávání biosložky budou muset použít dražší alternativy, které jim pomohou k povinnému snižování emisí. 

Doplňme, že vládou oznámené zrušení povinnosti přimíchávat do paliv biosložky zatím ještě nezačalo efektivně platit. Kabinet Petra Fialy totiž nejdříve musí předložit novelu, kterou by došlo ke změně příslušné části zákona o ochraně ovzduší. Mezi vládními dokumenty zveřejňovanými v aplikaci ODok se k 28. březnu tento návrh prozatím neobjevil.

Dalším představeným řešením vysokých cen pohonných hmot by dle vlády mělo být zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun. Podnikatelé by tak měli za rok ušetřit přibližně 4,2 miliardy korun.

K tomuto kroku se opět vyjádřil ekonom Lukáš Kovanda, podle něhož sice zrušení přimíchávání biosložek dopravcům ani motoristům příliš nepomůže, nicméně „ve spojení se zrušením silniční daně jde již o výraznější úlevu na celkových nákladech“. Stále však dodává, že dopravcům náklady stouply zhruba o čtyři koruny na litr, takže ani toto opatření nebude stačit na jejich pokrytí.

I v tomto případě bude muset vláda nejdříve ve Sněmovně předložit novelu stávající legislativy, konkrétně zákona o silniční dani. Ministr financí Zbyněk Stanjura zároveň 9. března uvedl, že u silniční daně dojde také ke zrušení povinnosti platit čtvrtletní zálohy, a to rozhodnutím ministra, ne přímo změnou zákona. Prominutí záloh následně Ministerstvo financí (.pdf) vyhlásilo 24. března, a to až do konce roku 2022 (.pdf, str. 2). Upřesněme tedy, že toto opatření nemíří přímo na snížení cen pohonných hmot u distributorů, ale na snížení dopadů těchto cen na podnikatele.

Posledním opatřením, které vláda představila, je kontrola marží prodejců pohonných hmot. Ještě před rozhodnutím vlády prodejce vyzval předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr, aby si zbytečně marže nenavyšovaly. Podle ekonoma Štěpána Křečka rychlé zdražování pohonných hmot také souvisí s umělým navyšováním marže distributorů. Dále například zmínil, že český trh s benzínem a naftou běžně na zdražování ropy reaguje zhruba během 2–3 týdnů, avšak nyní na čerpacích stanicích došlo ke zdražení okamžitě po skokovém růstu světových cen ropy. 

Ministerstvo financí také v reakci na toto vyhlášené opatření informovalo, že bude od provozovatelů čerpacích stanic od 14. března vyžadovat každodenní hlášení cen pohonných hmot, a to také zpětně do 15. února, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu. Následně ministerstvo ceny porovná s cenou pohonných hmot na komoditní rotterdamské burze a v případě zjištění skokového navyšování marží přistoupí k dalším krokům, například zastropování výše marže.

Uveďme, že poté, co vláda kontroly ohlásila a začala je provádět, ceny pohonných hmot opravdu klesly. Je ovšem složité určit, zda-li k tomu došlo pouze díky zlevnění ropy na světových trzích, nebo také právě na základě kontroly marží. Ministerstvo financí 22. března v tiskové zprávě uvedlo, že prvotní kontrola marží prozatím neukázala potřebu jejich výši zastropovat. Podle předběžných výsledků, které zahrnují více než 90 % trhu, také čerpací stanice na růst světových cen nereagovaly nepřiměřeně: „Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů,“ uvedl ministr financí a dodal, že s kontrolou bude ministerstvo i nadále pokračovat.

Z výše uvedených informací a vyjádření odborníků vyplývá, že se zatím zrušení přimíchávání biosložky na cenách pohonných hmot nemohlo výrazněji projevit, protože nejdříve bude muset dojít ke změně příslušných zákonů. Podobná je situace i v případě zrušení silniční daně, které cílí na zmírnění dopadů vysokých cen benzínu a nafty na podnikatele. Díky prominutí záloh na silniční daň budou mít podnikatelé do konce roku 2022 k dispozici určité finanční prostředky, které by jinak vynaložili na platbu záloh. Stále se však nejedná o prominutí samotné daně, což podle dopravců problém pouze oddaluje.

Kontroly marží distributorů pohonných hmot naopak již probíhají. Byť podle Ministerstva financí marže prodejců pohonných hmot nebyly plošně nepřiměřené, a kontroly tedy nevedly přímo k plošnému snížení cen pohonných hmot, nemůžeme vyloučit, že provedené kontroly určitý vliv na chování distributorů mít mohly. Především to, že ministerstvo hodlá v kontrolách pokračovat, může motivovat prodejce k tomu, aby své marže nepřiměřeně nenavyšovali.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, jelikož správně popisuje, že některá opatření směřující ke snížení cen pohonných hmot teprve musí vláda uvést v život. Správně také uvádí, že kontroly marží prodejců již probíhají. Pokles cen pohonných hmot v nedávné době je způsoben především jinými faktory (mj. zlevněním ropy na světových trzích), nemůžeme ale vyloučit, že i kontroly ministerstva financí mají určitý, byť omezený, efekt.

Petr Fiala zde poukazuje na to, že inflace je v současné době v Česku vyšší než v jiných státech. V prvních měsících roku 2022 totiž skutečně rostou ceny v Česku výrazněji než ve většině ostatních států Evropské unie. Únorová inflace v Česku činila podle Eurostatu 10 %, průměr všech zemí Evropské unie byl jen 6,2 %. Detailněji se vývoji české a evropské inflace věnujeme v odůvodnění jiného výroku, zde se ale zaměřme na podstatu Fialových slov. Premiér totiž z toho, že je tuzemská inflace vyšší než v zahraničí, viní vládu Andreje Babiše a její údajně neodpovědné hospodaření. V následujících odstavcích se proto podíváme na to, čím je způsobena relativně vyšší míra české inflace a zda ji má na svědomí Babišova vláda. Nutno zdůraznit, že Petr Fiala v tomto případě neobviňuje Babišův kabinet z vysoké inflace jako takové, ale pouze z toho, že je tuzemská inflace vyšší než v ostatních zemích.

Důvody vyšší inflace

Rozdíl mezi únorovou inflací v Česku a v celé EU okomentoval pro ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil: „Česká republika má proti zbytku Evropy v rámci boje s inflací pozici ztíženou tím, že na rozdíl od ostatních zemí byla v tuzemsku znatelně zvýšená již před příchodem pandemie. Dalším nepříjemným faktorem je, že právě Česka se nadprůměrně dotýkají i výpadky v dodavatelských řetězcích. I v nejbližší budoucnosti tak patrně Česko bude v rámci EU patřit mezi ‚inflační premianty‘.“ Pro Lidovky.cz na konci března Hradil uvedl ještě další příčiny relativně vyšší inflace v Česku: „(…) máme prakticky nulovou nezaměstnanost, což s sebou nese tlak na růst mezd. Firmy, co chtějí vyrábět, musejí přeplácet lidi. A když mzdy rostou rychle, zaměstnanci je utrácejí, čímž tlačí na růst cen. Dalším českým specifikem je trh s nemovitostmi: nabídka nestačí poptávce, což se v oddíle bydlení promítá do rychlého růstu nájmů a cen nemovitostí. Obecně táhnou inflaci nahoru i prudce rostoucí ceny energií. To není jen české specifikum, byť na dovozu plynu, teď navíc z válkou zasaženého východu, jsme závislejší než ostatní, tudíž nás to poznamenává více než ostatní.“

O ceně energií v souvislosti s vyšší českou inflací mluvil také předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček: „Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022, a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku.“ Podobné důvody jako Hradil a Rojíček vidí také ekonom České spořitelny Michal Skořepa: „Vedle vyšších vah energií a potravin v českém spotřebním koši a vedle větší role teď velmi drahého plynu ve zdejší výrobě elektřiny je důvodem inflace větší oslabení české měny a také dlouhodobě napjatější trh práce a z toho plynoucí silnější domácí poptávka.“ 

„Česká republika je zasažena více, protože se tu sčítá mnoho vlivů. Jednak jsou to ceny energií, ale také je to rychlý růst výdělku v době před pandemií i v ní. Také vzrostly velice rychle ceny nemovitostí. To všechno se podepsalo na inflaci,“ řekl pro web TN.cz ekonom Lukáš Kovanda.

Čeští ekonomové tedy vidí příčinu vyšší inflace především v cenách energií a v situaci na trhu práce před pandemií i během ní. Vyjádření, kde by odborníci přímo spojovali relativně vyšší míru inflace v Česku s hospodařením minulé vlády, se nám nicméně nepodařilo najít. Nicméně je pravda, že obecně hospodářská politika vlády vliv na míru inflace může mít.

Důvody vysoké inflace

O důvodech vysoké inflace obecně existuje nespočet odborných vyjádření. Již na podzim minulého roku jsme se věnovali tomu, zda hospodaření Babišova kabinetu může za rostoucí inflaci. Ačkoliv tehdy někteří ekonomové tvrdili, že vláda přispívá k vyšší inflaci, pokládali za hlavní příčinu jiné vlivy. Tehdy však byla míra růstu spotřebitelských cen na srovnatelné úrovni s průměrem Evropské unie. Podívali jsme se proto na další vyjádření, která pochází již z letošního roku.

V únoru vyjádřila kritiku vůči fiskální politice minulé vlády Národní rozpočtová rada, a to v rámci svého krátkého vyjádření k připravovanému státnímu rozpočtu pro letošní rok. „V předchozích letech fiskální politika neplnila svou stabilizační funkci a do ekonomiky přišlo prostřednictvím procyklického růstu veřejných výdajů a snižování daní nadměrné množství peněz. V posledních dvou letech navíc vláda v rámci stabilizačních programů posílala do ekonomiky peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby a neodvedenou práci, a to vše při vysokých deficitech. Inflační potenciál takto vydávaných peněz je jednoznačný,“ uvádí ve svém vyjádření. Dodejme, že Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, který je upraven zákonem a zabývá se rozpočtovou odpovědností.

Kriticky se k chování minulého kabinetu vyjádřil i Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky. Ten v únoru letošního roku uvedl pro Seznam zprávy o Babišově vládě: „Takže když se podíváte jenom na ten velký obrázek, tak ve špatných časech jsme si za větší nárůst dluhu koupili menší hospodářský růst a víc mrtvých a také vyšší inflaci. A je to proto, že jsme prostě část těch peněz utráceli opravdu ne tak, že by pomáhaly zasaženým, ale prostě jsme je rozhazovali, protože to bylo politicky výhodné a protože to přinášelo nějaké body.“

Svou kritiku pak zopakoval i v rozhovoru pro Reflex 23. března, tedy den poté, co vyšel námi ověřovaný rozhovor s Petrem Fialou: „Nakonec jsme inkasovali skoro to nejhorší – za relativní větší nárůst dluhu oproti jiným zemím jsme si koupili menší růst, zároveň trochu vyšší inflaci a zároveň víc mrtvých. V zásadě horší kombinace už téměř nebyla možná,“ řekl o Babišově vládě.

K minulé vládě se v půlce ledna vyjádřil i samotný guvernér České národní banky Jiří Rusnok pro týdeník Ekonom: „(…) a to veliké zrychlení tempa, jímž se vláda (Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) zadlužovala, k tomu tlaku na růst cen bezpochyby přispělo. Na druhou stranu bych podíl předchozí vlády na rostoucí inflaci nechtěl démonizovat, je tu řada dalších mimo jiné i vnějších tlaků, jako je růst cen energií, nabourání dodavatelských řetězců a tak dále.“

Ekonom Jan Švejnar již v září loňského roku nepokládal (video, čas 0:46) vládu za viníka inflace. Své stanovisko zopakoval i letos v únoru, kdy řekl, že je zejména dovezená ze zahraničí. I Česká národní banka uvádí, že v současnosti nemalou část inflačních tlaků dovážíme. Ekonom Jiří Schwarz zase na konci ledna do Hospodářských novin napsal, že domácí vlivy tvořily za loňský rok polovinu inflace.

Někteří (ale ne všichni) ekonomové tedy skutečně považují hospodaření minulé vlády za jeden z důvodů nynější vysoké inflace. Protože se nám však nepodařilo dohledat obdobná vyjádření, která by se týkala podílu minulé vlády na nynějším rozdílu míry inflace mezi Českem a Evropskou unií, hodnotíme výrok Petra Fialy jako neověřitelný.

Česká národní banka zveřejnila nejaktuálnější prognózu růstu hrubého domácího produktu 3. února 2022, tedy ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Tato prognóza pro rok 2022 počítá s růstem ekonomiky o 3 %, pro rok 2023 pak dokonce o 3,4 %.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce vysílaných 20. března 2022 uvedl (čas 38:02), že právě také válka na Ukrajině se výrazně promítne do míry inflace. Vysoká inflace se pak podle něj negativně odrazí (čas 39:41) i na růstu hrubého domácího produktu, který by mohl upadnout až do recese. 

„Já si nedokážu představit, že by se to odehrálo, jak zatím všichni předpovídají, že mírně se sníží růst. Já se obávám, že se sníží dramaticky, že budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku a bohužel se to promítne zejména do toho roku 2023“. Vzápětí nicméně dodal (čas 40:18), že se jedná o jeho názor, nikoliv prognózu ČNB: „To nejsou naše prognózy, my novou prognózu nemáme. To jsou moje soukromé Rusnokovy řeči, ale bohužel tak to cítím."

Jiří Rusnok tedy označil svá slova o poklesu hospodářství pouze za osobní názor, nikoliv oficiální prognózu České národní banky. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo vnitra každý den zveřejňuje počty vydaných speciálních dlouhodobých víz a registrací u cizinecké policie. Než se však podíváme na konkrétní čísla, je nutné se zaměřit na to, jaké úřední úkony musí přicházející Ukrajinci v Česku udělat.

Speciální víza

Pro vstup do země v současné chvíli není vstupní vízum nutností. Ukrajinci ovšem po vstupu do Česka musí získat speciální dlouhodobé vízum, a to do 90 dnů po příjezdu. O něj si mohou zažádat na pracovištích Ministerstva vnitra. 

K 22. březnu, tedy datu rozhovoru, bylo prchajícím Ukrajincům celkem vydáno 212 672 speciálních dlouhodobých víz.

Doplňme, že od 22. března se začal vydávat nový typ víz, tzv. víza dočasné ochrany. Ti, kteří mají vystaven starší typ, budou do nového systému převedeni automaticky. Vízum držitelům umožňuje na území České republiky pobývat po dobu jednoho roku, z důvodu platnosti příslušného zákona však maximálně do 31. března 2023. Umožňují také pobyt v dalších členských státech Evropské unie.

Registrace pobytu

Pro každého cizince vstupujícího do země je pak nutností se do 30 dnů po příjezdu zaregistrovat u cizinecké policie. Pokud je však člověk ubytován v některém z ubytovacích zařízení, tato povinnost přechází na provozovatele. Uveďme také, že většinou je v jednom asistenčním uprchlickém centru možno vyřídit všechny tyto náležitosti. Důležité je například uvést, že pobyt nemusí nahlašovat děti mladší 15 let, kterých by mezi uprchlíky mělo být až 35 %.

K 22. březnu, tedy datu rozhovoru, se u cizinecké policie zaregistrovalo 113 625 osob. Pokud bychom k těmto zaregistrovaným osobám starším 15 let připočetli skutečnost, že 35 % uprchlíků jsou děti, dostaneme se na přibližně 175 tisíc lidí. Tento počet ale nemůžeme sečíst s počtem vydaných víz, jelikož tyto ukazatele mohou obsahovat některé lidi dvakrát. Z veřejných statistik Ministerstva vnitra se tak skutečný počet Ukrajinských uprchlíků, kteří přišli do Česka, nedozvíme. Pro informace o přesném počtu lidí, kteří provedli pouze jeden ze dvou úkonů, jsme se obrátili na Ministerstvo vnitra. Dosud jsme však neobdrželi odpověď.

Využít můžeme také data mobilních operátorů. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana z 22. března bylo v Česku dle dat operátorů přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny. O stejném čísle mluvil již 16. března také ministr školství Petr Gazdík a psala o tom ČTK. Bližší informace k těmto údajům mobilních operátorů se nám bohužel nepodařilo dohledat. Není tak jasné, jestli tento počet zahrnuje také lidi, kteří např. nemají telefon. ČTK i ministři Gazdík a Rakušan nicméně mluví obecně o počtu příchozích z Ukrajiny, a tak lze předpokládat, že tato statistika zahrnuje skutečně všechny příchozí. 

Petr Fiala tedy správně popisuje počet lidí, kteří do Česka přišli z Ukrajiny. Uvádí „skoro 300 tisíc," přičemž dle mobilních operátorů je to „přes 270 tisíc“.

Premiér Fiala v rozhovoru pro Seznam zprávy nikterak nekonkretizoval, oproti jakým zemím má být česká inflace vyšší. Vzhledem k tomu, že je Česko členem Evropské unie, budeme se zabývat srovnáním České republiky a ostatních zemí EU. Statistický úřad Evropské unie Eurostat uvádí, že mezi lety 2017 a 2021 se roční míra inflace v Česku pohybovala od 2 do 3,3 %. Jak nám ukazuje následující tabulka, spotřebitelské ceny rostly v celoevropském průměru o trochu méně.

Doplňme, že pro lepší mezinárodní srovnání používáme pro zachycení míry inflace tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který se používá při měření inflace v eurozóně a zajišťuje „skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“.

Z dalších údajů vyčteme, že na podzim roku 2021 nabrala inflace vyšší tempo, a to na evropské i české úrovni. Mezi zářím a prosincem se průměrná měsíční inflace pohybovala v rámci Česka a Evropské unie na podobné úrovni. Listopadová inflace byla v tuzemsku dokonce nižší než v celé Evropské unii. V lednu a únoru letošního roku ale růst cen v Česku výrazně zrychlil, konkrétně na 8,8 % a 10 %, a značně odskočil od celoevropského průměru. Právě měsíce leden a únor jsou pro naše hodnocení podstatné, protože premiér Fiala hovoří o současné míře inflace. 

Při bližším pohledu na jednotlivé měsíce zjistíme, že během ledna a února se pouze v Estonsku a Litvě pohybovala inflace na vyšší úrovní než v tuzemsku. 

Pro úplnost dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Podle ČSÚ činila průměrná míra inflace v Česku za rok 2021 3,8 % a v únoru pak 11,1 %. Tento rozdíl je způsobený použitím odlišného ukazatele s jinou metodikou (HICP u Eurostatu a index spotřebitelských cen u ČSÚ). Vzhledem k tomu, že porovnáváme Českou republiku s ostatními státy Evropské unie, vycházeli jsme pouze ze statistik Eurostatu.

Předseda vlády Petr Fiala tedy říká pravdu, česká inflace je skutečně oproti jiným zemím vyšší.

Na začátek uveďme, že omikron je jedna z variant korovaviru SARS-CoV-2, která se momentálně šíří ve světě. Případy nakažení touto variantou přibývají také v České republice. Omikron poprvé zaznamenali vědci v Jihoafrické republice 9. listopadu 2021. Světová zdravotnická organizace ho pojmenovala a zařadila mezi znepokojivé varianty 26. listopadu. 

Nejnovější dánská studie z přelomu roku ukazuje, že varianta omikron je 2,7 až 3,7× nakažlivější než varianta delta. Zároveň však také uvádí, že hrozba hospitalizace je v případě nakažení omikronem zhruba poloviční než u varianty delta. Podobnou tendenci, tedy vyšší nakažlivost a zároveň méně závažný průběh, potvrzují také další studie. 

Další studie tvrdí, že omikron je spojen s 5,4× větší hrozbou opětovné infekce, než je tomu u delty. Jiné však polemizují, jestli v tuto chvíli už můžeme mít dostatečně průkazné výsledky závažnosti.

Výzkumníci Hongkongské univerzity a Univerzity Cambridge pak své studie zaměřují na důvod, proč je varianta omikron nakažlivější a ne tolik život ohrožující. Důvodem je podle nich fakt, že virus této varianty se usazuje a množí primárně v průduškách. To způsobuje jak rychlejší šíření, tak menší zátěž plic. K infekcím v plicích a závažnějšímu průběhu tedy dochází méně často. Další studie sledující podobné téma uvádějí, že pravděpodobným důvodem vyšší infekčnosti a nižší úmrtnosti je fakt, že se virus usazuje a množí v horních cestách dýchacích (průdušky patří do dolních cest dýchacích). Profesor virologie na londýnské University College vysvětluje, že: „Výsledkem všech mutací, které omikron odlišují od předchozích variant, je, že se možná změnila jeho schopnost infikovat různé druhy buněk.“

Pro přesnost je však nutné uvést, že žádná z těchto studí zatím neprošla recenzním řízením. Většina z nich byla vydána teprve nedávno. Uveďme také, že ačkoliv studie napovídají, že onemocnění bude mírnější, laboratorní výsledky se mohou od skutečného světa výrazně lišit. 

Nejnovější studie nakažlivosti této nemoci nicméně uvádí čísla velmi podobná těm, která v rozhovoru uvedl Petr Fiala. Hovoří také o nižším riziku těžkého průběhu. Výrok premiéra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo zdravotnictví v mimořádném opatření ze dne 23. prosince 2021 nařídilo (.pdf, str. 2) od 3. ledna pravidelné testování žáků a zaměstnanců škol (str. 7). Během prvních dvou školních týdnů nového roku probíhá plošné testování dvakrát týdně – vždy v pondělí a ve čtvrtek. Od pondělí 17. ledna bude pak podle mimořádného opatření probíhat pouze jednou týdně – každé pondělí, případně první vyučovací den v týdnu. 

Zmíněné opatření vydalo Ministerstvo zdravotnictví již pod vedením nového ministra Vlastimila Válka, který do funkce nastoupil 17. prosince. Uveďme také, že v minulém roce probíhalo pravidelné plošné testování ve školách každý týden od druhé poloviny listopadu (.pdf, .pdf), týkalo se nicméně jen neočkovaných dětí. Nová vláda pak od 3. ledna zavedla testování i pro žáky již očkované a také pro studenty, kteří už covid-19 prodělali.

Dne 29. prosince 2021 prezentoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci po jednání vlády také záměr zavést od 17. ledna stejný režim testování i ve firmách. „Od sedmnáctého bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem,“ přiblížil tehdy chystané opatření Válek.

Doplňme, že vláda povinné testování zaměstnanců, které by mělo probíhat vždy dvakrát týdně, následně schválila 5. ledna. Zaměstnanci, kteří testování odmítnou, budou podle Válka muset buď pracovat z domu, nebo na pracovišti nosit respirátor, podobně jako neotestované děti při výuce ve školách.

Co se týče postoje k masivnímu testování, již v prosinci roku 2020 AntiCovid tým koalice SPOLU například vydal prohlášení o nutnosti zlepšení testování v sociálních službách. V únoru roku 2021 poté navrhoval zavedení možnosti plošného testování žáků a studentů pro zachování výuky. Koalice SPOLU tehdy také uvedla, že právě masivní testování je „podmínkou návratu do co nejnormálnějšího života a otevření ekonomiky, ale i volnočasových aktivit“. 

V neposlední řadě pak AntiCovid tým 18. listopadu apeloval na obnovení testování ve firmách a na dostatečné zásobení škol antigenními testy, aby mohlo probíhat plošné testování žáků.

Nová vláda tedy opravdu schválila testování jak ve školách, tak ve firmách. Ze stanovisek AntiCovid týmu lze navíc vyvodit dlouhodobý kladný postoj k masivnímu testování. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Vláda na svém úvodním jednání v pátek 17. prosince 2021, tedy v den svého jmenování, kromě personálních záležitostí jednala také o přípravě testování žáků ve školách od 3. ledna. V tomto kontextu také vláda přijala (.pdf) usnesení, ve kterém stojí: „Vláda ukládá ministru školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zdravotnictví a předsedou Správy státních hmotných rezerv zajistit nákup dalších antigenních testů určených pro testování ve školách v období ledna a února 2022.“

Doplňme, že na prvním jednání Babišovy, respektive Sobotkovy vlády se členové věnovali výhradně personálním záležitostem, případně přípravě programového prohlášení. Byť nedokážeme posoudit, zda byla tato jednání slavnostní, jiná než personální rozhodnutí na nich, na rozdíl od prvního jednání Fialovy vlády, nepadla. 

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří nový premiér Petr Fiala mimo jiné o karanténních opatřeních ve Spojených státech amerických. V následujících odstavcích objasníme rozdíl mezi izolací a karanténou a zaměříme se na nová doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA a na debaty v Německu. Nakonec stručně shrneme aktuálně platná opatření v České republice.

Karanténa i izolace jsou nástroje, jejichž cílem je zamezit šíření nakažlivé nemoci. Zatímco karanténa slouží k oddělení osob, u nichž existuje pouze podezření na nákazu, do izolace míří ti, u kterých již byla nákaza s jistotou prokázána.

O zkrácení karantény se začalo debatovat především v souvislosti s šířením nové mutace koronaviru SARS-CoV-2 – omikron. Dostupná data z USA totiž zatím nasvědčují tomu, že se sice jedná o nakažlivější, avšak co se průběhu týče méně agresivní variantu onemocnění covid-19. Odhaduje se, že nová varianta koronaviru je v současnosti zodpovědná za 59 % případů nákazy v USA. Podle ředitelky CDC lze v USA očekávat prudký nárůst počtu lidí nakažených právě variantou omikron. Rapidní nárůst nakažených s mírnějšími příznaky vzbudil v odbornících obavy, že by tato varianta mohla rychle vyřadit velké množství pracovníků a ochromit tak některé služby.

CDC proto 27. prosince 2021 vydalo nové doporučení k délce izolace a karantény. V rámci nových doporučení by se nakažený člověk měl izolovat pět dní místo deseti. Pokud po pěti dnech nemá žádné příznaky onemocnění, může opustit izolaci, měl by nicméně alespoň pět dalších dní nosit všude roušku. „Pokud dotyčný příznaky po pěti dnech má, měl by však podle CDC zůstat doma do zlepšení zdravotního stavu a poté nosit pět dní všude roušku," uvádí ČT.

Je nicméně nutné upozornit, že nové pokyny CDC ohledně zkrácení izolace či karantény nejsou nařízením, nýbrž doporučením zaměstnavatelům a místním úřadům. V USA totiž funguje CDC spíše jako odborná instituce, která právně závazná nařízení vydává jen zřídka a většinou publikuje právě nezávazná doporučení. Státy USA ale tato doporučení často přebírají do svých předpisů, a doporučení CDC lze tedy s jistou mírou zjednodušení považovat za autoritativní rozhodnutí.

O zkrácení doby izolace či karantény mimo ČR a USA uvažuje také například Itálie či Německo. V Německu nicméně, podle slov virologa Wolfganga Preisera, hovoří v neprospěch zkrácení karantény především mezera v proočkovanosti. Očkována zde doposud nebyla přibližně pětina dospělé populace, zároveň jen velmi malá část osob z této skupiny onemocnění covid-19 prodělala.

Co se týče protiepidemických opatření, v České republice v současné době platí, že karanténa je povinná pro každého, kdo byl v rizikovém kontaktu s osobou pozitivně testovanou na covid-19. Výjimka platí pro osoby, od jejichž plného naočkování (jednodávkovou či dvoudávkovou vakcínou) uběhlo minimálně čtrnáct dní. Po dobu čtrnácti dnů se u nich však nesmí projevit žádné příznaky onemocnění. Do karantény nemusí nastoupit ani ti, kteří nemají příznaky onemocnění a v uplynulých 180 dnech covid-19 prodělali. 

Délka karantény pak podle vládního webu covid.gov závisí na několika faktorech: 

• „Nemáte klinické příznaky:
  1. 5. – 7. den od rizikového kontaktu absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> karanténa bude ukončena po 7 dnech od rizikového kontaktu.
  2. RT-PCR test nepodstoupíte –> karanténa bude ukončena po 14 dnech od rizikového kontaktu.
• Máte klinické příznaky –> jste povinni absolvovat RT-PCR test co nejdříve
  1. absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> kontaktujte svého praktického lékaře a domluvte se s ním na dalším postupu (stanovení diagnózy atd.).

V případě pozitivního výsledku RT-PCR testu bude nařízena izolace.“

O tom, že by se Česko mohlo připojit ke státům, které kvůli omikronu zkracují dobu izolace a karantény, mluvil v prosinci 2021 také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Domnívám se, že ta data jsou dostatečně silná na to, abychom zkrátili karanténu a dobu izolace. Je ale potřeba jasně definovat, jak to udělat, aby to bylo pro občany bezpečné.“ S návrhem souhlasila například také imunoložka a primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici na Bulovce či profesor imunologie Václav Hořejší. Naopak ředitelka Krajské hygienické stanice pro Jihočeský kraj Kvetoslava Kotrbová by nad osobami s rizikovým kontaktem volila spíše nejdelší možnou dobu dohledu.

Vláda nakonec o zkrácení doby izolace a karantény na 5 dní rozhodla 5. ledna 2022. Nová pravidla by měla začít platit od 11. ledna.