Tento výrok byl ověřen jako

Francie od ledna letošního roku zavedla tzv. tarifní štít, který zastropoval cenu elektřiny v případě tzv. regulovaných tarifů. Ty odběratelům nabízí společnost Électricité de France (EDF), v níž má francouzský stát 84% podíl, a vybrané místní distribuční společnosti. Uveďme, že výši těchto tarifů stanovuje vláda a využívá je přibližně 70 % odběratelů elektřiny ve Francii. Konkrétně jsou vyhrazeny jen pro domácnosti a malé podniky s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nepřesahujícím 2 miliony eur. Francie u těchto regulovaných tarifů nárůst cen zastropovala tak, že v letošním roce nesmí překročit hranici 4 % při srovnání ceny na začátku ledna 2022 s cenou platnou v srpnu 2021. 

V září 2022 Francie prodloužila platnost tohoto zastropování i na příští rok. Procentuální hranice se však změnila. V roce 2023 se mají ceny udržet na hranici 15% nárůstu, zatímco bez zastropování by nárůst mohl dosáhnout až 120 %. 

Doplňme, že v březnu 2022 došlo k rozšíření tarifního štítu o další opatření, jehož cílem je zmírnit růst cen elektřiny i u vládou přímo neregulovaných tarifů. Objem elektřiny, kterou musí EDF každý rok nabízet v rámci tzv. mechanismu ARENH alternativním (konkurenčním) dodavatelům energií za sníženou cenu, byl pro letošní rok navýšen ze 100 TWh na 120 TWh. Upřesněme, že EDF jako největší producent elektřiny v zemi např. v roce 2021 vyrobila celkem 418 TWh elektrické energie (.pdf, str. 63), a pod ARENH tak spadá zhruba čtvrtina její produkce. 

EDF skutečně kvůli těmto opatřením podala žalobu k francouzskému nejvyššímu správnímu soudu. Stalo se tak 9. srpna a přesněji se jedná o „žádost o odškodnění“ kvůli dopadům rozhodnutí vlády. Společnost byla rozhodnutím nucena prodávat energii se ztrátou. V této žalobě se dožaduje odškodnění za ztráty 8,34 miliardy eur. Uveďme, že společnost EDF v prvním pololetí letošního roku vykázala rekordní ztrátu, 5,3 miliardy eur, zatímco v prvním pololetí roku loňského měla společnost zisk 4,2 miliardy eur.