Andrej Babiš
Začátkem roku 2022 pod koordinací tureckého prezidenta probíhaly rozhovory mezi ruskou a ukrajinskou stranou a podle Ukrajinské pravdy byly blízko dohody.Evropské volby, 5. června 2024
Andrej Babiš (ANO) se vyjadřuje ke svému přesvědčení, že je potřeba „zastavit boje na Ukrajině a začít jednat“. Odkazuje na jedna z prvních setkání mezi ruskou a ukrajinskou stranou.
Jednání zprostředkovaná Tureckem
Brzy po vypuknutí ruské agrese v únoru 2022 se odehrála řada rozhovorů mezi zástupci Kyjeva a Moskvy v Bělorusku. Tato jednání významný posun nepřinesla. Ve stejné době nabídlo možnost zprostředkovat mír i několik dalších států včetně Izraele, Indie, Spojených arabských emirátů nebo Turecka.
Hostitelem prvních jednání vysoce postavených představitelů Ukrajiny a Ruska se 10. března 2022 stalo právě Turecko v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecko předtím vyjádřilo naději, že jednání na úrovni ministrů – tedy mezi ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem – otevře dveře k trvalému příměří.
Průběh jednání
První třístranné setkání šéfů diplomacie Ruska, Ukrajiny a Turecka podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda nepřineslo velké úspěchy. V polovině března 2022 následovala další ukrajinsko-ruská jednání prostřednictvím videokonferencí. Tehdy byl představen návrh plánu o patnácti bodech, podle kterého by se Ukrajina stala neutrální, například by se vzdala snahy přidat se k NATO a zavázala by se k odmítnutí zahraničních vojenských základen i zbraní na svém území. Výměnou by Rusko souhlasilo s tím, že by Ukrajině ochranu zaručovali někteří spojenci, např. Spojené státy, Velká Británie či Turecko.
Následně 17. března 2022 proběhl telefonát mezi tureckým a ruským prezidentem. Během něj si Erdogan od Vladimira Putina vyslechl šest základních ruských požadavků. 25. března 2022 Erdogan dle serveru Ukrajinska pravda oznámil, že jsou obě strany připravené se dohodnout na čtyřech z uváděných šesti ruských podmínek.
Podle Erdogana existovala shoda na tom, že se Ukrajina vzdá členství v NATO, uzná ruštinu jako druhý oficiální jazyk a provede ústupky v oblasti demilitarizace. Čtvrtý bod se týkal „kolektivní bezpečnosti“. Zároveň Ukrajinska pravda zmiňovala, že dle Erdoganových slov Ukrajina odmítla ruský požadavek na uznání anexe Krymu a uznání statusu separatistických republik na Donbasu.
Stejný server 29. března 2022 zveřejnil informaci, že ukrajinská delegace na dalším jednání v Istanbulu, kterého se účastnil i turecký prezident Erdogan, představila „systém bezpečnostních záruk“. Jejich splnění ze strany Ruska by podle ukrajinských vyjednavačů mohlo vést k vyhlášení neutrálního statusu Ukrajiny.
Následující vývoj
Rusko 7. dubna 2022 uvedlo, že jednání postupují pomalu. Moskva kritizovala západní země za to, že se podle ní snaží mírová jednání sabotovat tím, že ruské vojáky obviňují z válečných zločinů. O několik dní později Vladimir Putin řekl, že mírová jednání jsou ve slepé uličce, protože se podle něj Ukrajina údajně odchýlila od dohod z Istanbulu. Na konci dubna stejného roku prohlásil, že dříve zahájená jednání zmařilo obvinění Ruska z masakru civilistů v ukrajinském městě Buča.
Prezident Erdogan v březnu letošního roku oznámil, že Turecko je znovu připraveno mírová jednání zprostředkovat. Moskva na jaře uvedla, že jednání v Istanbulu z roku 2022 by se mohla stát základem pro další vyjednávání o míru v letošním roce.
Závěr
Andrej Babiš správně uvádí, že brzy po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se vyjednavači obou zemí několikrát setkali na mírových jednáních zprostředkovaných tureckým prezidentem Erdoganem. Server Ukrajinska pravda v březnu 2022 zveřejnil článek s Erdoganovým vyjádřením, dle kterého se tehdy Ukrajina a Rusko shodovaly na čtyřech z celkem šesti požadavků, jimiž Rusko podmiňovalo konec bojů. Lze tedy říci, že podle informací portálu Ukrajinska pravda byla Ukrajina s Ruskem „blízko dohody“. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.