Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 840 výroků
Prezidentské volby 2023 54 výroků
Koronavirus 48 výroků
Ekonomika 35 výroků
Sněmovní volby 2021 29 výroků
Evropská unie 23 výroků
Energetika 17 výroků
Zdravotnictví 15 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 12 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Sociální politika 10 výroků
Životní prostředí 7 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Školství, věda, kultura 4 výroky
Střet zájmů 3 výroky
Invaze na Ukrajinu 2 výroky
Komunální volby 2022 2 výroky
Doprava 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Pravda 532 výroků
Nepravda 173 výroků
Zavádějící 133 výroků
Neověřitelné 179 výroků
Rok 2023 54 výroků
Rok 2022 20 výroků
Rok 2021 115 výroků
Rok 2020 84 výroků
Rok 2019 92 výroků
Rok 2018 146 výroků
Rok 2017 165 výroků
Rok 2016 110 výroků
Rok 2015 33 výroků
Rok 2014 131 výroků
Rok 2013 67 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 61 výroků

Andrej Babiš

60 dní (maximální doba vyslání vojáků do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, pozn. Demagog.cz) ano, ale tady se vlastně mluví o tom, že by to mělo být trvalé.
CNN Prima News, 25. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Poslanecká sněmovna projednává novelu Ústavy, která má upravovat pravomoci vlády ve vysílání českých vojsk mimo naše území. V předloženém návrhu je však zachována lhůta 60 dní. O chystané změně této lhůty nad rámec projednávané novely neinformoval ani žádný z vládních poslanců.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu hovoří (video, čas 25:36) o návrhu novely Ústavy, kterou kabinet Petra Fialy (ODS) předložil v červnu loňského roku. Návrh má konkrétně za cíl změnit podmínky pro vysílání českých vojáků do zahraničí (.pdf).

Ústava v současné době vládě umožňuje vyslat česká vojska na cizí území na dobu nejdéle 60 dní, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv, účast na mírové misi nebo o záchranné práce při živelních katastrofách. Dále může vláda povolit průjezd (či přelet) cizích vojsk přes území ČR, rozhodnout o účasti českých ozbrojených sil na vojenských cvičeních v zahraničí, či povolit zahraničním vojákům účast na českých vojenských cvičeních. Parlament tato rozhodnutí ovšem může zrušit, k čemuž stačí nesouhlasné stanovisko jedné z komor.

Navrhovaná novela Ústavy upravuje důvody k vysílání vojsk na cizí území (.pdf, str. 1). K současným podmínkám by přidala možnost vyslat vojáky do zahraničí také za účelem „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“. Limit 60 dnů, po které není potřeba souhlas Parlamentu, nicméně zůstává zachován (.pdf, str. 1).

Pro kontext dodejme, že pro schválení změny Ústavy je ve Sněmovně zapotřebí nejméně třípětinová většina, tedy alespoň 120 hlasů. Už v červenci 2019 obdobný návrh (.pdf, str. 1) předložila skupina poslanců, mezi kterými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Tento návrh se však nedostal ani do druhého čtení a jeho projednávání skončilo s volebním obdobím minulé Poslanecké sněmovny.

Navrhovaná novela Ústavy z června 2019 má tedy za cíl rozšířit důvody, kvůli nimž by vláda mohla vyslat české vojáky do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, přičemž lhůta v délce 60 dní zůstává neměnná. O vůli změnit tuto lhůtu (nad rámec aktuálně projednávané novely) veřejně neinformoval ani žádný z vládních poslanců. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

My jsme v lednu a v únoru viděli opakované prohlášení pana premiéra Fialy, který říká, že jsme ve válce.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Invaze na Ukrajinu
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Fiala skutečně v únoru 2022 řekl, že je Česká republika ve válce. Svá slova zopakoval také v polovině března.

Andrej Babiš se takto vyjádřil ve spojitosti s billboardem, který se objevil hned po prvním kole prezidentských voleb. Na billboardu, jehož zadavatelem je hnutí ANO 2011, se píše: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ 

Andrej Babiš uvedl, že slogan na billboardu je především o něm, protože on, údajně na rozdíl od vlády a prezidentského kandidáta Petra Pavla, chce mír. Toho zároveň nazývá „provládním“ kandidátem, neboť byl jedním ze tří uchazečů o prezidentský úřad, které podpořila vládní koalice SPOLU. Současně dodal, že se Petr Fiala v lednu a únoru 2022 opakovaně vyjádřil, že je Česká republika ve válce. S ohledem na to, že ruská invaze na Ukrajinu začala až 24. února, bereme slova Babiše o lednu jako nepřesnost a zaměříme se na vyjádření Petra Fialy z února.

Poprvé taková slova Petr Fiala použil 27. února 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se Petra Fialy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili.“ Fiala tedy opravdu použil slova o tom, že „jsme ve válce,“ zjevně však mluvil obrazně, nikoliv že by Česko fyzicky vedlo válku s Ruskem.

O dva týdny později, 13. března 2022, ve stejném pořadu (video, čas 2:23) Petr Fiala uvedl: „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.

Dodejme, že předseda vlády Petr Fiala obdobná slova použil rovněž na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 24. února 2022, tedy bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně tehdy řekl: „Nebudu zde tvrdit, že České republiky se tato válka netýká, bylo by to nekorektní a nebyla by to pravda.“ Zároveň poté dodal, že „jsme nyní v bezpečí díky Severoatlantické alianci a Evropské unii.“

Kromě jednoho vyjádření z konce února jsme další Fialova slova o tom, že „jsme ve válce,“ ve veřejně dostupných zdrojích, na premiérově facebooku, twitteru, v jeho projevech v Poslanecké sněmovně ani v mediální databázi Newton nenašli. Andrej Babiš mluví o opakovaném prohlášení z ledna a února, přičemž v tomto období použil Petr Fiala slova o válce veřejně jen jednou. S ohledem na to, že Andrej Babiš poukazuje především na to, že Petr Fiala přišel s argumentací „válkou“ jako první, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

V roce 2010 se na Pražském hradě potkal prezident Obama a prezident Medveděv a mluvili o odzbrojení. A byl to tzv. restart.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Barack Obama a Dmitrij Medveděv se v roce 2010 skutečně na Pražském hradě sešli, aby zde podepsali Novou smlouvu START týkající se odzbrojování. Ke vzniku dohody došlo na základě diplomatické iniciativy na „reset“ vztahů USA a Ruska, kterou Obama představil v roce 2009.

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že by chtěl iniciovat jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem, které by se uskutečnilo v Praze. Setkání někdejších prezidentů USA a Ruské federace z roku 2010 přitom zmiňuje jako příklad, že Česko již v minulosti podobnou roli plnilo.

Zmíněný summit se odehrál 8. dubna 2010. Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se na Pražském hradě setkali, aby uzavřeli bilaterální dohodu, která se týkala snížení počtu jaderných zbraní. Její vznik byl přitom výsledkem snahy Baracka Obamy „resetovat“ americko-ruské vztahy. Tuto širší diplomatickou iniciativu Obama představil již po svém nástupu do úřadu v roce 2009 a v jejím rámci o podobě dohody vyjednával s Dmitrijem Medveděvem už v červenci 2009 v Moskvě (.pdf, str. 112). Další jednání mezi americkou a ruskou stranou o parametrech smlouvy probíhala i v průběhu roku 2010 (.pdf, str. 113).

Důležitou roli v tom, že výsledná smlouva byla podepsána právě v Praze, hrála symbolika. Americký prezident totiž v Praze o rok dříve vystoupil se svým projevem, ve kterém představil svou vizi jaderného odzbrojení, a americká strana stála o to, aby bylo patrné, že jsou obě události propojeny.

Dohoda samotná se označuje jako Nová smlouva START (.pdf, str. 2) a navazuje na dřívější dohodu START (odvozeno z anglického Strategic Arms Reduction Treaty, česky Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) z roku 1991 (.pdf, str. 5). V jejím případě platnost vypršela v prosinci 2009 (.pdf, str. 2).

Na závěr tedy shrňme, že se Barack Obama a Dmitrij Medveděv v roce 2010 v Praze skutečně sešli a podepsali zde dohodu týkající se odzbrojování. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost však doplňme, že iniciativu označovanou jako „reset“, na jejímž základě smlouva vznikla, představil Barack Obama již v roce 2009 a podpis dohody dne 8. dubna 2010 byl vyústěním dříve započatých jednání mezi americkou a ruskou stranou.

Andrej Babiš

Pan Pavel říká, že trvalý mír je iluze, a že jsme malý národ, a že vlastně nemáme žádný vliv.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Petr Pavel 8. ledna 2023 prohlásil, že trvalý mír je iluze. Neřekl však, že je Česko malý národ, který nemá žádný vliv. Na svém webu dokonce uvádí opak, tedy že „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná“.

Prezidentský kandidát Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze. Stalo se tak 8. ledna letošního roku v Superdebatě České televize, kde takto reagoval na otázku svého protikandidáta Karla Diviše, který se ptal na to, jak by „domluvil trvalý mír“. Pavel odpověděl (video, 1:48:14) následovně: „Trvalý mír je iluze. Ale to, o co musíme usilovat, je ukončení konfliktu, zahájení obnovy Ukrajiny a přimět Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo.

Obdobně se Petr Pavel vyjádřil i 18. ledna, kdy řekl (video, čas 23:04): „Hovořit o trvalém míru je opravdu iluze. Stačí se podívat na historii lidstva. Trvalý mír je nesmysl. (…) Je potřeba říkat lidem pravdu, nedělat iluze, že můžeme žít v nějakém růžovém světě bez konfliktů, ale zároveň je nestrašit tím, že je kdokoliv vtáhne do války.“ Zároveň ale podotkl, že bychom se o mír „měli snažit“.

Zcela nepravdivá je však druhá část výroku Andreje Babiše. Petr Pavel neřekl, že Česká republika je malý národ a nemá proto žádný vliv. V žádném z veřejně dostupných vyjádření, ať už na sociálních sítích, v debatách nebo databázi Newton Media, jsme podobný výrok nenašli. Naopak přímo na svém webu v sekci „Zahraniční politika“ Petr Pavel uvádí: „Na prvním místě musí být bezpečnost naší země. Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Ačkoliv Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze, o Česku jako o malém národě, který nemá skoro žádný vliv, nehovořil. Na svém webu dokonce uvádí, že Česká republika není malá, ani slabá, a ani bezvýznamná. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Ta stávající pětikoalice, která (...) podporuje pana Pavla (...).
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Oficiální podporu Petru Pavlovi vyjádřila pouze koalice SPOLU. Piráti a STAN oficiálně nepodpořili žádného kandidáta, avšak oba jejich předsedové před druhým kolem vyjádřili podporu Petru Pavlovi.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na tiskové konferenci 4. října 2022 oficiálně podpořila (video) více prezidentských kandidátů. Tehdy zástupci všech tří stran, tedy předseda ODS a premiér Petr Fiala, předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a první místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin, vyjádřili (video, 2:15) podporu třem kandidátům. Jednalo se o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. 

Předseda ODS Petr Fiala tiskovou konferenci SPOLU k prezidentské volbě uvedl slovy (video, 0:44): „Naším hlavním cílem (…) zůstává zabránit nástupu populistických a extrémistických sil do klíčových státních funkcí, tedy i do funkce prezidenta republiky.“ Doplňme, že podporu Petra Pavla potvrdili politici koalice SPOLU také po skončení prvního kola prezidentské volby.

Pirátská strana oficiálně žádného z kandidátů nepodpořila, ovšem zveřejnila výsledky své interní ankety. V té členové strany hlasovali pro kandidáta, kterého budou volit v prvním kole prezidentské volby. Mezi členy Pirátské strany zvítězil Petr Pavel s 37 %, na druhém místě pak byla Danuše Nerudová s 30 % a na třetí příčce Marek Hilšer s 15 %. Celkem hlasovalo 468 členů strany. Předseda Pirátů Ivan Bartoš po skončení ankety řekl: „Prezidentská volba je nadstranická a přímá, jako Piráti nyní žádného kandidáta oficiálně nepodporujeme. Obdobně jako v roce 2018 chceme ale ukázat, jakým způsobem o nové hlavě státu smýšlejí naši členové a členky.“ Po sečtení výsledků prvního kola prezidentské volby Ivan Bartoš na facebooku uvedl, že jeho požadavky na prezidenta „splňuje z finalistů jednoznačně pouze Petr Pavel“ a blahopřál mu k výsledku.

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan už v dubnu zmínil, že by mělo hnutí o podpoře Petra Pavla uvažovat. Mluvil o tom v kontextu toho, že tehdejší koalice PirSTAN nepostaví do voleb vlastního kandidáta. V prosinci pak zmínil, že v interních debatách se hnutí shodlo na třech jménech –⁠ Petru Pavlovi, Danuši Nerudové a Marku Hilšerovi. Vít Rakušan se na podporu Petra Pavla vyjádřil po prvním kole 14. ledna 2023. Oficiální stanovisko hnutí STAN ale nevydalo. Sesterské (.pdf, str. 45) hnutí Starostové pro Liberecký kraj však později (až po datu ověřované debaty) uvedlo, že Petra Pavla podpoří před druhým kolem „formou billboardů, plakátů na vylepovacích plochách, inzerátů v denním tisku a na našich účtech na sociálních sítích“.

Shrňme, že z vládní pětikoalice Petra Pavla přímo podpořila koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Piráti a Starostové a nezávislí žádného z kandidátů před prvním ani druhým kolem prezidentské volby nepodpořili, předsedové obou subjektů ale veřejně vyjádřili Petru Pavlovi podporu. Lze tak s jistou mírou zjednodušení říct, že pětikoalice jako celek Petra Pavla podporuje. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Paní Černochová je vlastně v týmu, jako jedna z ministryň, pana Pavla.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sice kritizovala Babišův volební billboard s textem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“, Petru Pavlovi ale podporu nevyjádřila, a to ani na svých účtech na sociálních sítích, ani v dalších veřejných prohlášeních.

Andrej Babiš v debatě pro Blesk.cz (video, čas 2:50) mluvil o svých předvolebních billboardech s textem: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“

Zdroj: České noviny

Jana Černochová (ODS) se jako ministryně obrany 15. ledna 2023 proti textu na těchto poutačích vymezila a Andreje Babiše vyzvala, aby slova, která z vojáků dle ní dělají „válečné štváče“, v kampani nepoužíval. „Chápu, že chcete vystupovat tvrdě, ale zachovejte prosím důstojnost, co se obrany a bezpečnosti týče,“ dodala k tomu na svém facebooku. 

Je tedy pravda, že Jana Černochová kritizovala kampaň Andreje Babiše, k podpoře jeho protikandidáta Petra Pavla však voliče nevyzývala. Prohlášení o jeho podpoře se neobjevují v jejích příspěvcích na twitteru ani facebooku a nelze je nalézt ani v ostatních veřejně dostupných zdrojích. A to i přesto, že premiér Petr Fiala jménem koalice SPOLU již v říjnu 2022 označil Petra Pavla za jednoho z kandidátů vhodných pro funkci prezidenta a podporu mu vyjádřil i po prvním kole volby 14. ledna 2023.

Pro úplnost doplňme, že jméno Jany Černochové není ani v seznamu členů týmu Petra Pavla.

Současná ministryně obrany také na svém twitteru přímo odmítla spojování své osoby s kterýmkoliv z prezidentských kandidátů: „Nejsem v žádném týmu prezidentských kandidátů a nikomu neříkám, koho má volit. (…) Zastala jsem se vojáků, které Andrej Babiš urazil a dělá z nich válečníky bez mozku. Bránila bych je před každým, kdo by o nich takto mluvil. Stačilo se omluvit.“ 

Na závěr tedy shrňme, že Jana Černochová není součástí týmu Petra Pavla ani mu veřejně nevyjádřila podporu, pouze kritizovala Andreje Babiše za jeho kampaň. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Andrej BABIŠ: Já jsem se stal ministrem financí 2014. My jsme zdědili rozpočet předcházející (...) vlády pravicové a vy jste odešel 30. května 2014. (...)

Petr PAVEL: 2015.

Andrej BABIŠ: 2015. Ano, správně 2015. Takže my jsme spolu nikdy nemohli jednat o rozpočtu.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Andrej Babiš byl jmenován ministrem financí v lednu 2014 a rozpočet na rok 2015 už tedy sestavoval sám v průběhu roku 2014. Petr Pavel přitom odešel z funkce náčelníka Generálního štábu až na konci dubna 2015. Jednat tak spolu mohli.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tímto výrokem reagoval (video, 4:48) na Petra Pavla, který tvrdil, že spolu oba nynější prezidentští kandidáti jednali o rozpočtu Ministerstva obrany v době, kdy byl Babiš ministrem financí a Pavel náčelníkem Generálního štábu. Andrej Babiš tato slova následně popřel a tvrdil, že k takovému jednání nemohlo dojít, jelikož se dle něj časově lišilo jeho a Pavlovo působení ve zmíněných funkcích. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali se tato schůzka mohla uskutečnit.

Působení ve funkcích

Andrej Babiš byl jmenován do role ministra financí vlády Bohuslava Sobotky 29. ledna 2014. Ve funkci skončil 24. května 2017. Na konci téhož roku se stal premiérem.

Petr Pavel zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, o níž ve výroku Andrej Babiš mluví, od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27), 1. května jej tehdy nahradil Josef Bečvář. Andrej Babiš se tedy jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu časově „potkal“ od ledna 2014 do dubna 2015.

Přípravy rozpočtu na rok 2015

Státní rozpočet České republiky (a tedy i rozpočet resortu obrany) na rok 2015 sestavoval Andrej Babiš jako ministr financí (.pdf, str. 3). První verzi návrhu ministerstvo zveřejnilo v červenci 2014, kdy také probíhalo připomínkové řízení. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu projednávala v září 2014 (.pdf, str. 1–4), Sněmovna jej poté schválila v prosinci stejného roku. Příprava rozpočtu na rok 2015 i jeho schválení tak probíhalo ještě v době, kdy byl Petr Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády ČR. 

Petr Pavel a Andrej Babiš tak spolu o rozpočtu jednat mohli. Zmiňme, že v dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se tehdejší náčelník Generálního štábu Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka skutečně proběhla, se už nicméně v tehdejším tisku neobjevuje. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat informace, které by uskutečnění jednání potvrzovaly.

Přípravy rozpočtu na rok 2014

Andrej Babiš ve výroku zmiňuje i rozpočet na rok 2014, na jehož podobě měl jen omezený vliv. První verzi návrhu rozpočtu na rok 2014 totiž vypracovalo v létě 2013 ještě Ministerstvo financí (.docx, str. 1) pod vedením Miroslava Kalouska, tedy v době pravicové vlády Petra Nečase. Tu nicméně v červenci 2013 nahradil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka a během jeho působení materiál prošel řadou změn. Svou verzi rozpočtu předložila Rusnokova vláda Poslanecké sněmovně v září 2013 .

Poslanci hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tj. stran, které později v lednu 2014 utvořily vládní koalici, na konci roku 2013 návrh rozpočtu schválili s několika dalšími úpravami. Přímo na vytváření původního návrhu zákona o rozpočtu na rok 2014 se Andrej Babiš, jenž se stal poslancem na konci října 2013, tedy nepodílel.

Závěr

Na přípravu státního rozpočtu pro rok 2014, včetně rozpočtu Ministerstva obrany, měl Andrej Babiš skutečně jen limitovaný vliv, protože jej připravovala předchozí vláda Jiřího Rusnoka. Rozpočet na rok 2015 už ale vytvářel sám ve funkci ministra financí, a to v průběhu roku 2014. Co se tedy týče časové osy, Andrej Babiš jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu o rozpočtu na rok 2015 jednat mohl. Výrok Andreje Babiše z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Rozpočet na další rok se samozřejmě dělá vždycky až v květnu (tedy poté, co Petr Pavel odešel z funkce NGŠ, pozn. Demagog.cz), první návrh.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Zákon ukládá povinnost předložit návrh výdajů státního rozpočtu do konce května, vyjednávání o podobě rozpočtu ale běžně probíhají v dubnu či dříve. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš tak mohl s Petrem Pavlem jednat těsně před jeho odchodem do NATO, ale také celý rok 2014.

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že v době, kdy byl ministrem financí a jeho protikandidát Petr Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, nemohli spolu jednat o rozpočtu, jak tvrdí Petr Pavel. Poukazuje na to, že se v těchto funkcích „potkali“ jen po krátkou dobu. Petr Pavel měl podle Babiše odejít do funkce předsedy Vojenského výboru NATO v dubnu, státní rozpočet na další rok se ale připravuje až v květnu, není tak dle jeho vyjádření časově možné, aby spolu někdy o rozpočtu jednali.

Andrej Babiš původně mluvil (video, čas 4:50) o tom, že Pavel odešel do NATO v dubnu 2015, pak zmínil květen 2014 a nakonec uznal, že to bylo až v roce 2015. I nadále ale trval na tom, že s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu o rozpočtu jednat nemohl, přestože de facto připustil, že se v příslušných funkcích s Pavlem „potkávali“ více než rok. Zaměříme se tedy na to, jestli Petr Pavel skutečně odešel z funkce náčelníka Generálního štábu (NGŠ) v dubnu či květnu a také, jestli se státní rozpočet obvykle začíná připravovat až v květnu. Překryvu mezi funkčním obdobím Petra Pavla jako NGŠ a Andreje Babiše jako ministra financí se věnujeme u souvisejícího výroku.

Pro projednávání rozpočtu České republiky upravuje zákon několik termínů. Prvním termínem je 31. květen. Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, má do tohoto data Ministerstvo financí povinnost předložit návrhy výdajů vládě. Vláda poté tento návrh projedná do 20. června. Dalším důležitým datem je 31. srpen, do kdy ministerstvo předkládá vládě návrh celkového rozpočtu (a střednědobý výhled). Posledním podstatným datem je 30. září, do kdy má vláda, podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, povinnost předložit návrh rozpočtu na příští rok Poslanecké sněmovně.

Ze zákona tedy vyplývá, že již před 31. květnem musí ministerstvo pracovat na návrhu výdajů státního rozpočtu na příští rok. Vyjednávání o rozpočtu ale často probíhají už dříve než v květnu. Jako nedávný příklad můžeme uvést rozpočet pro rok 2023, jenž byl na vládě oficiálně projednán až v červnu 2022, avšak ministryně pro vědu a výzkum s ministrem financí vyjednávala již před 12. dubnem 2022.

Dříve než v květnu jednali o rozpočtu i ministři vlády Andreje Babiše. Například tehdejší ministryně financí Alena Schillerová vyzývala své kolegy už v únoru 2019, aby hledali úspory na rok 2020. Když byl mezi lety 2014 a 2017 ministrem financí Andrej Babiš, sám mj. mluvil o tom, že první obrysy rozpočtu na rok 2015 zveřejní začátkem dubna, což pak také udělal. V dubnu 2015 pak vyjednával (audio, čas 06:49–08:01) s ČSSD o návrhu (E15, 23. dubna 2015, str. 14) rozpočtu na rok 2016. O rozpočtu na rok 2017 začal Babiš vyjednávat už v březnu 2016.

Přestože tedy zákon zná jako první termín pro předložení výdajů státního rozpočtu konec května, o podobě jednotlivých kapitol se zpravidla vyjednává již dříve, teoreticky tak spolu mohli Petr Pavel a Andrej Babiš jednat také o rozpočtu na rok 2016, těsně před odchodem Petra Pavla z funkce NGŠ. Zjevně mohl Babiš s Pavlem jednat také o rozpočtu na rok 2015, a to v průběhu téměř celého roku 2014. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Já jsem začínal 41 miliard a končili jsme 85 miliard, takže za naší vlády jsme navýšili, nebo za těch vlád kde jsem seděl, rozpočet (Ministerstva obrany, pozn. Demagog.cz) o sto procent.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
V roce 2014, kdy Andrej Babiš nastoupil do svého prvního vládního angažmá jako ministr financí, byl rozpočet Ministerstva obrany 42 mld. Kč. V roce 2021, kdy opouštěl premiérskou funkci, pak rozpočet dosahoval 85,4 mld. Kč, tedy přibližně dvakrát vyšší hodnoty než v roce 2014.

První vládní post Andrej Babiš získal ve vládě Bohuslava Sobotky, ve které od ledna 2014 do května 2017 zastával pozici ministra financí. Doplňme, že v tehdejším kabinetu, složeném z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, resort Ministerstva obrany řídil Martin Stropnický (za hnutí ANO). Po konci této vlády se Andrej Babiš v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021.

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Návrh zákona počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6).

Návrh následně putoval do Sněmovny, která v té době nicméně byla následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší o 730 milionů korun (.pdf, str. 6), a dosahovaly tak výše 42 miliard korun. K úpravě této částky nedošlo ani následnou novelizací zákona o státním rozpočtu z konce roku 2014.

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf), který předložila menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD v říjnu 2020, původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Tehdejší poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh následně schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy měly dle rozpočtu dosahovat částky 75,4 miliardy korun.

V lednu 2021 nicméně vláda rozhodla (.pdf) o přesunu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet tedy dosahoval výše 85,4 miliardy korun.

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Rozpočet Ministerstva obrany tedy v roce 2014, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí, dosahoval 42 mld Kč. V roce 2021, po přesunech 10 miliard zpět do rozpočtu resortu financí, celková částka odpovídala 85,4 mld. Kč Údaje zmiňované Andrejem Babišem se od těchto čísel liší jen mírně a pohybují se v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Hlavní „cenzor“ na vládě řekl, že ty billboardy jsou obrovský problém.
Blesk.cz, 19. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma, kterého někteří opoziční politici označují za „cenzora“, o billboardech Andreje Babiše s textem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ 17. ledna řekl, že je považuje za dezinformační.

Někteří opoziční poslanci za hnutí ANO, stejně jako např. Tomio Okamura označují vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu za „vládního cenzora“. Andrej Babiš tak ve výroku zjevně odkazuje právě na něj.

Je třeba upozornit, že v rámci našeho ověření nehodnotíme, zda je Michal Klíma „cenzor“, jak o něm mluví předseda hnutí ANO. Zabývat se budeme jen tím, zda Michal Klíma skutečně označil předvolební billboardy Andreje Babiše za problematické.

Zmiňované billboardy, které byly také jedním z témat předvolební debaty (video, čas 01:01), obsahují text: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.”      

Zdroj: ČTK

Michal Klíma tyto poutače 17. lednarozhovoru (video, čas 00:33) pro DVTV označil za dezinformační. V rozhovoru také řekl: „Jedna z definic dezinformací dokonce připouští, že i pravdivá informace může sloužit jako dezinformace, pokud je dána do nějakých souvislostí, kde vytváří nějaký dojem něčeho, což je tento případ“. 

Michal Klíma nikde přesně nezmiňuje, že by šlo doslova o „obrovský problém“, nicméně označuje billboard za dezinformační. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů