No, například pracoval v Mafře, kdy redaktorům zakazoval psát o pánovi Klausovi, pana Macháčka tak vyhodil a paní Slonková taky odešla (řeč je o Pavlu Šafrovi, šéfredaktorovi týdeníku reflex - pozn. Demagog.cz).
Je pravdou, že všichni 3 zmínění aktéři v Mafře pracovali. Jan Macháček již dříve v týdeníku Respekt vyjádřil přesvědčení, že byl z deníku MF Dnes pod vedením šéfredaktora Pavla Šafra "odejit" kvůli svým článkům směřovaných proti Václavu Klausovi. Ve svém článku pro respekt.iHNed.cz se vyjádřil takto: „Z MF Dnes jsem byl po roce Šafrem vyhozen, předtím jeho podřízenými několikrát varován, „abych nepsal proti Klausovi, že to Šafra hrozně s….“
Sabina Slonková, dnes šéfreportérka serveru Aktuálně.cz, Demagogu.CZ potvrdila přímou souvislost svého odchodu z MF Dnes s cenzurovanými články o účasti tehdejších ministrů Vladimíru Mlynářovi a Liboru Ambrozkovi na MFF v Karlových Varech. Pobyt celé jejich rodiny jim tehdy financovaly státní firmy, které spadaly do jejich agendy, přesto vedení MFD jako sponzor festivalu články dovolilo vydat až po skončení celé akce. Potvrdila tak článek o celé kauza na blogu Filipa Rožánka, v té době vedoucího internetové redakce ČRo.
Pavel Šafr se k celé věci přes naši elektronickou výzvu nevyjádřil. Proto i přes výše uvedené informace hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Hodnocení výroku bylo změněno po přijetí odpovědi Sabiny Slonkové.
A hlavně my chceme, aby Národní kontrolní úřad měl... Nejvyšší kontrolní úřad měl vlastně možnost kontrolovat všechny firmy. To dneska nemá. Všechny státní firmy. I politické strany, které dostávají peníze ze státního rozpočtu, by měl kontrolovat.
Konkrétní zmínku o rozšíření kontrolních pravomocí i na politické strany se nám bohužel nepodařilo dohledat. Zaslali jsme proto email přímo hnutí ANO 2011 a informaci doplníme ihned po obdržení odpovědi. Uvádíme alespoň dohledané informace, které potvrzují pravdivost první části výroku Andreje Babiše. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož existence je zakotvena přímo v Ústavě České republiky (Hlava V., článek 97), má své pravomoci vymezeny zákonem (.pdf) č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Konkrétně se jedná o § 3. O podpoře novely Ústavy a zákona o NKÚ se hovoří i v resortním programu ANO 2011 (Bod č. 6 - Veřejná správa). Tato novela má podle ANO 2011 rozšířit kontrolní pravomoci úřadu " ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka. " Pro doplnění: Návrh na rozšíření pravomoci NKÚ byl podán vládou již v květnu roku 2011. Tato novela zákona byla nicméně nakonec zamítnuta Senátem a následně i Poslaneckou sněmovnou v lednu, resp. únoru roku 2013.
Becherovku privatizoval pan Schwarzenberg s Bakalou, až potom to prodali Francouzům, získali za to peníze.
Protože francouzská firma Pernod Ricard byla privatizaci Karlovarské Becherovky přítomna od začátku hodnotíme výrok jako zavádějící.
O privatizaci Karlovarské Becherovky bylo rozhodnuto v roce 1997. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Value Bill (později přejmenována na SALB), ve které měli v roce 1997 podíl firmy Pernod Ricard, Patria Finance a Karel Schwarzenberg. Patria Finance byla tehdy v rukou Zdeňka Bakaly. Pernod Ricard posléze skutečně odkoupil podíly Patrie (rok 2001) a K. Schwarzenberga (rok 2007).
Oba aktéři, Karel Schwarzenberg i Zdeněk Bakala se tedy na privatizaci podíleli, jak tvrdí Andrej Babiš. Na privatizaci se však podílela také francouzská firma Pernod Ricard.
Český stát se mnou podepsal smlouvu (pozn. Demagog.cz - nákup Unipetrolu), kterou nemohl plnit, protože podepsal smlouvu o surovinách v České rafinérské.
Informace o těchto skutečnostech se nám bohužel nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů zjistit.
No, protože lidi jsou znechucený vlastně politikou a tuhle zemi řídí 23 let vlastně stejné politické strany a stejné lidé.
Průzkumy potvrzují, že lidé jsou znechucení politikou. Nedá se však říci, že zemi řídili dosud stejní lidé a stejné strany. Ve vládách se stran i premiérůvystřídalo více než deset.
Podle výzkumu agentury STEM nebylo loni s politikou spokojeno 92 % obyvatel. Znechucení politikou bylo uváděno jako nejčastější důvod, proč lidé nevědí, kterou stranu by volili, nebo proč by nevolili žádnou.
Za posledních 23 let se na vládních koalicích podílely strany: Občanské fórum, ODS, KDS, KDU-ČSL, ODA, US, US-DEU, ČSSD, SZ, TOP 09, VV a LIDEM. Vládu nepřímo podporovala i KSČM, když se zdržela hlasování o důvěře Fischerovy vlády a nedůvěře Grossovy vlády. Komunisté navíc dali důvěru současné vládě Jiřího Rusnoka.
Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“.
Pane Moravče, já bych s dovolením přečetl nejdřív jednu větu z volebního programu Věcí veřejných, jo. Obchodní řetězce ty nastavují nepřijatelné nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce.
V politickém programu (2. odstavec - "Snížení závislosti zemědělců na obchodních řetězcích") strany Věci veřejné je uvedeno následující :
"Zemědělci závisí na vůli zpracovatelů a hlavně obchodních řetězců. Ty nastavují nepřijatelně nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce."
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Když nás vyhodili z Aholdu, byl rohlík za 1,50 korun a potom byl za 1,70 korun.
Agrofert přestal dodávat do prodejen společnosti Ahold k 10. říjnu 2012. Není možné dohledat historicky ceny rohlíku v řetězcích společnosti Ahold a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost dodáváme statistiku ČSÚ, která uvádí cenu rohlíků (.xls) za kilo, nikoli za kus.
My totiž v rámci našich dodávek do řetězců zapájáme 40 místních pekařů, který pro nás dodávají.
Na základě e-mailové odpovědi tiskového mluvčího skupiny Agrofert Holding na náš dotaz týkající se tohoto výroku měníme výrok z hodnocení Neověřitelné na Nepravda.
V pekařském sektoru pod skupinu Agrofert spadají celkem 4 společnosti. Jako dodavatel pečiva pro nadnárodní potravinové řetězce funguje společnost Penam, a. s. Ta má ke dni 28. března 2013 celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva, nikoliv tedy 40 jak uvádí Andrej Babiš. Přesný seznam jednotlivých dodavatelů je obchodním tajemstvím.
Odpověď v přesném znění uvádíme zde:
" k Vašemu dotazu uvádím následující: Z interních materiálů společnosti Penam je patrné, že k dnešnímu dni má tato společnost celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva. Seznam mám k dispozici, avšak omluvte mě, nechci jej v elektronické podobě dávat z ruky, protože jde o obchodní tajemství. Pokud je to téma pro Vás ještě aktuální, můžeme se osobně setkat a mohu Vám vytištěný seznam ukázat. "
Za leden všechny naše potravinářské firmy jsou v ztrátě, dokonce i Penam, který nikdy nebyl v ztrátě.
Nepodařilo se nám dohledat žádné relevantní informace k hospodaření Penamu ani ostatních potravinářských firem holdingu Agrofert za leden 2013 a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
My děláme 41 miliard tržby v potravinářství a naše marže je 0,6 %.
Skupina Agrofert Holding podnikatele Anreje Babiše měla v roce 2012 nekonsolidované tržbyve výši 202 miliard korun. Nepodařilo se nám ovšem nalézt konkrétní rozdělení této částky podle divizí ve firmě (skupina podniká zejména v zemědělství, chemickém průmyslu a potravinářství, předloni vstoupila také do lesnictví a dřevařství).
Andrej Babiš sám k hospodaření v potravinářství uvedl, že výkonnost této části jeho skupiny je horší, než plánovali. Babiš v prosinci minulého roku také odhadoval, že marže v potravinářství nepřekročí jedno procento.
