Andrej Babiš
Schválena ale byla 1999 (privatizace MUS).
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Privatizace Mostecké uhelné společnosti byla schválena na základě Usnesení vlády č. 819 ze dne 28. července 1999.
Byl kauza kosatka, to vyšetřovali policajti, byla uzavřena v roce 2005. A Švýcaři začali psát v roce 2006.
Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.
Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.
Já tady platím stovky milionů daní.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k nedohledatelnosti relevantních informací.
Majetek Andreje Babiše se odhaduje na 2 mld. dolarů, tj. přibližně 39,5 mld. Kč. (iDnes.cz, 4. 3. 2013), výše jeho daňové povinnosti musí tedy být přiměřená výši jeho majetku a nakládání s ním.
Údaje o výši daní jednotlivých plátců nejsou zveřejňovány. Údaje o konkrétní výši daní, které Andrej Babiš odvádí, resp. o přesné povaze vlastněného majetku a jeho disponování, tedy nejsou dostupné z veřejných zdrojů a není možné toto tvrzení tedy ověřit; výši daní lze pouze odhadovat.
Pozn.: Obdobným výrokem Andreje Babiše se Demagog.CZ již zabýval, viz výrok " Platíme velké daně v Čechách, 800 milionů." (myšlena společnost Agrofert Holding, a.s.) I tento výrok byl hodnocen jako "neověřitelný".
No, například pracoval v Mafře, kdy redaktorům zakazoval psát o pánovi Klausovi, pana Macháčka tak vyhodil a paní Slonková taky odešla (řeč je o Pavlu Šafrovi, šéfredaktorovi týdeníku reflex - pozn. Demagog.cz).
Je pravdou, že všichni 3 zmínění aktéři v Mafře pracovali. Jan Macháček již dříve v týdeníku Respekt vyjádřil přesvědčení, že byl z deníku MF Dnes pod vedením šéfredaktora Pavla Šafra "odejit" kvůli svým článkům směřovaných proti Václavu Klausovi. Ve svém článku pro respekt.iHNed.cz se vyjádřil takto: „Z MF Dnes jsem byl po roce Šafrem vyhozen, předtím jeho podřízenými několikrát varován, „abych nepsal proti Klausovi, že to Šafra hrozně s….“
Sabina Slonková, dnes šéfreportérka serveru Aktuálně.cz, Demagogu.CZ potvrdila přímou souvislost svého odchodu z MF Dnes s cenzurovanými články o účasti tehdejších ministrů Vladimíru Mlynářovi a Liboru Ambrozkovi na MFF v Karlových Varech. Pobyt celé jejich rodiny jim tehdy financovaly státní firmy, které spadaly do jejich agendy, přesto vedení MFD jako sponzor festivalu články dovolilo vydat až po skončení celé akce. Potvrdila tak článek o celé kauza na blogu Filipa Rožánka, v té době vedoucího internetové redakce ČRo.
Pavel Šafr se k celé věci přes naši elektronickou výzvu nevyjádřil. Proto i přes výše uvedené informace hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Hodnocení výroku bylo změněno po přijetí odpovědi Sabiny Slonkové.
No, protože lidi jsou znechucený vlastně politikou a tuhle zemi řídí 23 let vlastně stejné politické strany a stejné lidé.
Průzkumy potvrzují, že lidé jsou znechucení politikou. Nedá se však říci, že zemi řídili dosud stejní lidé a stejné strany. Ve vládách se stran i premiérůvystřídalo více než deset.
Podle výzkumu agentury STEM nebylo loni s politikou spokojeno 92 % obyvatel. Znechucení politikou bylo uváděno jako nejčastější důvod, proč lidé nevědí, kterou stranu by volili, nebo proč by nevolili žádnou.
Za posledních 23 let se na vládních koalicích podílely strany: Občanské fórum, ODS, KDS, KDU-ČSL, ODA, US, US-DEU, ČSSD, SZ, TOP 09, VV a LIDEM. Vládu nepřímo podporovala i KSČM, když se zdržela hlasování o důvěře Fischerovy vlády a nedůvěře Grossovy vlády. Komunisté navíc dali důvěru současné vládě Jiřího Rusnoka.
Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“.
A potom oprávněně pan prezident Zeman říkal v parlamentě, že předsedou vlády byl Kalousek a ne Nečas, protože ministr financí tady vlastně řeší všechno.
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.
Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem se vyjádřil, že ve vládě je zásadní místo ministr financí a že pan Nečas udělal zásadní chybu, že nechal Kalouskovi ministra financí.
O zásadní roli ministerstva financí se zmínil Andrej Babiš v rozhovoru pro deník Právo, konkrétně řekl:
" Uvědomil jsem si, že pokud mám věci změnit, tak musím být v parlamentu. Je to sice pro mě dost šílená představa, ale dospěl jsem k tomu, že to je jediná možnost (...) A z tohoto hlediska je pozice ministra financí zásadní, protože může ovlivnit příjmy státního rozpočtu, ať už jde o výběr daní, zaměření na daňové podvody a výjimky, nebo kontrolu státních firem. "
Že by nesvěřil ministerstvo financí Miroslavu Kalouskovi, pak Babiš uvedl v rozhovoru pro deník Blesk:
" Petr Nečas šel do politiky jako slušný člověk a stal se z něj typický politik, který tam sedí dvacet let a je úplně odtržený od reality. Doplatil na svoji měkkost a na to, že pustil ministerstvo financí. Já bych na jeho místě Kalouskovi ministerstvo financí nedal. "
Pan Berlusconi údajně podle tisku spolupracoval s mafií, (...), pan Berlusconi má údajně problémy s daněmi.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dohledaných v českém a zahraničním tisku.
Podle českého (např. iHNed.cz, 8. 9. 2013; deník.cz, 24. 4. 2012) a zahraničního tisku (např. The Independent, 6. 9. 2013; Global Post, 10. 6. 2013) bývalý italský premiér Silvio Berlusconi spolupracoval se sicilskou mafií Cosa Nostra za účelem ochrany vlastní osoby.
Média přinesla také informace o daňových nesrovnalostech Silvia Berlusconiho; ten byl v říjnu loňského roku odsouzen za krácení daně ve své společnosti Mediaset (Mediář.cz, 26. 10. 2012) a rozsudek byl letos v srpnu potvrzen odvolacím soudem (lidovky.cz, 1. 8. 2013).
V Dánsku mají specializovaný soud na korupci ministrů, soudců, politiků. Slováci taky mají, státního zástupce schvaluje parlament.
V Dánsku (v angličtině) existují dva specializované soudy, které se zabývají činy ministrů a soudců, prvním z nich je The Court of Impeachment of the Realm (Rigsretten),který přezkoumává činy ministrů a ex-ministrů, zatímco druhým je The Special Court of Indictment and Revision (Den Særlige Klageret), který se specializuje na podněty proti soudcům. V případě Slovenska byl v roce 2009 zřízen Špecializovaný súd v Pezinku. Tento soud (či spíše jeho předchůdce) byl označován jako "protimafiánský". Nejvyšší státní zástupce (.pdf, str. 11-12), kterým je generální prokurátor, je jmenován prezidentem SR na návrh Národní rady SR.
A hlavně my chceme, aby Národní kontrolní úřad měl... Nejvyšší kontrolní úřad měl vlastně možnost kontrolovat všechny firmy. To dneska nemá. Všechny státní firmy. I politické strany, které dostávají peníze ze státního rozpočtu, by měl kontrolovat.
Konkrétní zmínku o rozšíření kontrolních pravomocí i na politické strany se nám bohužel nepodařilo dohledat. Zaslali jsme proto email přímo hnutí ANO 2011 a informaci doplníme ihned po obdržení odpovědi. Uvádíme alespoň dohledané informace, které potvrzují pravdivost první části výroku Andreje Babiše. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož existence je zakotvena přímo v Ústavě České republiky (Hlava V., článek 97), má své pravomoci vymezeny zákonem (.pdf) č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Konkrétně se jedná o § 3. O podpoře novely Ústavy a zákona o NKÚ se hovoří i v resortním programu ANO 2011 (Bod č. 6 - Veřejná správa). Tato novela má podle ANO 2011 rozšířit kontrolní pravomoci úřadu " ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka. " Pro doplnění: Návrh na rozšíření pravomoci NKÚ byl podán vládou již v květnu roku 2011. Tato novela zákona byla nicméně nakonec zamítnuta Senátem a následně i Poslaneckou sněmovnou v lednu, resp. únoru roku 2013.
