Jako ČSSD chce navyšovat daně a zároveň říká, že chce pozvat zahraniční investory.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČSSD přímo ve svém programu uvádí následující body:
Tak vemme si, jak pan Kalousek nám navýšil i s teda ODS a VV, takže co to přineslo, vybrali o 19 miliard více na snížení sazby a na základní sazby vybrali o 30 miliard méně (řeč je o zvýšeném DPH - pozn. Demagog.cz).
Ve volebním období od roku 2010 došlo celkem ke dvěma zvýšením DPH, konkrétně v letech 2012 a letos. Tato dvě zvýšení prosadila vždy vládní koalice pod vedením Petra Nečase. První z nich prohlasovala Nečasova vláda v zastoupení ODS - TOP 09 - VV.
Zvýšení DPH od letošního roku (sazby 15 a 21 %) prosadila taktéž vláda Petra Nečase, již však obměněná ve složení ODS - TOP 09 a LIDEM. Striktně vzato by mělo být pro tuto krátkou analýzu bráno pouze první zvýšení, nicméně v odůvodnění tohoto výroku pracujeme se zvýšeními oběma (hodnocení by se neměnilo tak či tak), strana LIDEM je fakticky odštěpená část Věcí veřejných.
Od ledna 2012vzrostla snížená sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech. Od ledna 2013 se obě sazby zvýšily o jeden procentní bod, tedy ze 14 na 15 procent a z 20 na 21 procent.
Podle informací ze serveru nasepenize.cz byl celkový výběr DPH za rok 2012 o 2,8 mld. korun vyšší než v roce předchozím. Tento fakt potvrzují také data Generálního finančního ředitelství, které zveřejňuje statistiku inkasa (.xls) jednotlivých daní.
Výběr DPH se zvýšil i v roce 2013, od začátku roku do poloviny května vzrostl meziročně o 5 miliard. Po obou zvýšeních došlo ke zvýšení výběru DPH, Babiš naopak mluví o tom, že po zvyšování DPH došlo k poklesu inkasa, a to ve výši 11 mld. Kč.
Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť po dvojím zvýšení DPH, které přijala vláda Petra Nečase, došlo podle veřejně dostupných zdrojů ke zvýšení inkasa této daně.
V Dánsku to zavedli a snížili výdaje o 50 procent. Elektronizaci celostátní správy. A návratnost byla 2 roky.
Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.
Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.
Takže potřebujeme odpolitizovat státní správu, potřebujeme hlavně zavést zákon o státní službě. My jsme jediný v Evropě, kde tenhle zákon nemá účinnost.
Podle dostupných informací z médií je Česká republika skutečně jedinou zemí EU, která doposud nepřijala zákon o státní službě, ačkoliv se k tomu ve vstupních dohodách zavázala. Návrhy zákona připravila v roce 2002 Zemanova vláda a také v letošním roce kabinet Petra Nečase. Zákon však dosud stále nenabyl účinnosti.
Takže například židle na ministerstvu průmyslu nakupují za 2 tisíce korun a na jiným ministerstvu za 6 tisíc korun.
Náklady ministerstev se v tomto směru opravdu velmi liší, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, na kterou odkazuje zpravodajský server ČTK.
K problematice kterou popisuje Andrej Babiš se zde například uvádí:
"Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."
Je ovšem potřeba dodat, že Ministerstvo pro místní rozvoj však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.
Tenhle stát nakupuje ročně 680 miliard a z toho 300 miliard bez výběrového řízení.
V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.
Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.
Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.
Senior je problém, my máme 2,3 miliona starobních důchodů a seniory.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva práce a sociálních věcí.
ČSSZ ve své tiskové zprávě z 27. září 2013 uvádí, že celkový počet osob, kterým byl vyplacen starobní důchod, dosahuje výše 2 340 234. Tuto informaci eviduje ČSSZ ke konci června roku 2013. Informace byla publikována rovněž v tiskové zprávě (.pdf) MPSV.
My máme dneska fakultní nemocnice, máme nemocnice, které patří krajům, máme soukromé nemocnice a je to samozřejmě o přerozdělování jako zdravotních pojišťoven, které mají vlastně, máme 7 zdravotních pojišťoven, které vyberou asi 260 miliard.
Základní rozdělení nemocnic dle vlastnické struktury je na veřejné a privátní, veřejné se dále dělí na krajské či městské, fakultní a specializované.
Počet zdravotních pojišťoven působících v České republice je roven sedmi. Dle výsledků ke konci minulého roku výnosy zdravotních pojišťoven (.pdf) dosáhly výše 231,8 mld. Kč.
Andrej Babiš uvádí ve svém výroku přibližný výnos 260 mld. Kč, což nás vede k označení výroku za pravdivý (ač je výnos za minulý rok nižší než řečená částka).
Já jsem měl vystoupení v Parlamentu, 40 minut jsem to vysvětlil (pozn. Demagog.cz - o nákupu Unipetrolu), akorát žádné české médium nemělo zájem zveřejnit.
Andrej Babiš vypovídal na 11. schůzi Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zhodnocení role vlády, privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu, která se konala ve čtvrtek 19. ledna 2006. Právě ta se zabývala privatizací Unipetrolu. To zda mělo nějaké médium zájem věc zveřejnit, neověřujeme.
Dobře, ale stejný problém máme se starobními důchody, kde je vlastně deficit 50 miliard a každý rok vlastně se prohlubuje 10 miliard.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se shoduje s informacemi, které uvádí vícero serverů a které vycházejí ze statistiky České správy sociálního zabezpečení.
Je pravdou, že rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na důchody narůstá. Níže uvádíme tabulku ve kterém jsou srovnané důchodové schodky v jednotlivých letech.
201029,5 mld. Kč201139,5 mld. Kč201249,9 mld. Kč
Je tedy zřejmé, že od roku 2009 se tento rozdíl skutečně prohluboval zhruba o 10 mld. korun ročně.Tyto informace uvedené Českou správou sociálního zabezpečení jsou potom zprostředkovány např. servery: Investujeme.cz, Novinky.cz
Doplňujeme však, že dle vyjádření ministerstva financí je nepřesné hovořit o konkrétním důchodovém účtu (resp. jeho deficitu), neboť důchody i prostředky z pojistného jsou zahrnuty přímo v rámci státního rozpočtu, protože se jedná o mandatorní výdaj (tedy takový, na nějž je zákonný nárok).
Zvláštní "důchodový účet" je potom zakládán až v situaci, kdy jsou příjmy z pojistného vyšší než samotné výdaje na důchody a v takovém případě jsou tyto prostředky určené jakožto rezervy pro důchodovou reformu.
