...náklady na zdravotní pojištění v roce 1998 bylo sto miliard. Dneska je 224 miliard, ano, víc než sto procent.
Podle informací (.pdf, str. 33) Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví v roce 1998 107,4 miliard korun a v roce 2012 (poslední dostupná data) 231,2 miliard korun. Tyto informace skutečně odpovídají slovům ministra Babiše.
Výdaje VZP jsou však pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách – viz např. rozvahu (.pdf) společnosti za rok 2012 od strany 71.
Daniela DRTINOVÁ: Pane ministře, začneme aktuálně. Podle členky Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleové představujete v čele českého Ministerstva financí vážný konflikt zájmů, protože vaše firmy dostaly v přepočtu 71 milionů korun z evropských fondů a zároveň tedy máte být coby ministr financí v roli garanta vůči EU, že tyto peníze byly přiděleny řádně. Nevzdáte se svých firem, abyste se nestal prubířským kamenem ve vztahu České republiky a Evropské unie? Andrej BABIŠ: Tak určitě ne. Já jsem postupoval podle českého zákona o střetu zájmu. Odešel jsem z orgánů a zákon mi neukládá povinnost, aby jsem tu firmu prodal.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.
Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:
"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."
Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.
Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:
"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."
Česká republika je dneska jedna z nejhorších zemí z hlediska výběru DPH v Evropě. (čas 16:01)
Výrok byl Andrejem Babišem pronesen 22. ledna 2014 v relaci Interview Daniely Drtinové.
Protože se nám nepodařilo dohledat celoevropskou statistiku výběru DPH (patrně neexistuje), musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
V rámci Evropské unie jsme pak v roce 2011 podle studie (.pdf) Evropské komise obsadili 7. místo (viz tabulka na str. 29) ve statistice mezi státy, jejichž rozdíl mezi částkou, která se měla vybrat a částkou, která byla skutečně vybrána, byl v poměru k HDP nejvyšší. Jde však o poměrně komplexní problematiku (.pdf, s. 24) a nelze tedy jednoznačně říci, že by toto dělalo z České republiky "jednu z nejhorších zemi z hlediska výběru DPH." Jako kritérium posuzování systémů DPH totiž lze použít i jiné něž kvantitativní měřítko zohledněné ve studii, například kvalitativní nastavení systému plátců DPH či subjektů podléhajících tomuto typu zdanění (kdo je a kdo není považován za plátce DPH atp.).
Tuto otázku také zpracovává článek serveru Novinky.cz
Zákon o státní službě nemá žádný vliv na lustrační zákon. Poprvé byl projednáván ve sněmovně 12. března 2002 a pan Kalousek hlasoval dvakrát pro to, aby ministr nepotřeboval lustrační osvědčení.
Tento výrok zazněl po schůzce Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem na Hradě, v období před jmenováním členů vlády.
Výrok hodnotíme v kontextu tvrzení Miloše Zemana, že služební zákon nevyžaduje lustrační osvědčení od ministrů.
Služební zákon 218/2002 z roku 2002 ani současná novela služebního zákona, projednávaná ve Sněmovně, otázku lustrační zákon skutečně sama o sobě neupravuje. Otázka lustrací je řešena až doprovodným zákonem č. 309/2002, který upravuje lustrační zákon tak, že z jeho působnosti vyjímá členy vlády (část 47.). Doprovodný zákon zde odkazuje na § 9 odst. 1 služebního zákona, který hovoří o „představených" pracovnících, v odst. 3 jsou pak vyjmenovány služební místa určená pro představené a ministerská pozice mezi nimi chybí. Samotný zákon o státní službě tedy skutečně žádný vliv na lustrační zákon nemá, tento vliv je zprostředkován až zákonem doprovodným.
Právě tento zákon skutečně Miroslav Kalousek celkem 2x (12. března a 13. června 2002) v hlasování podpořil.
Služební zákon byl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé 1. března 2001 a nikoli 12. března 2002, jak tvrdí Andrej Babiš (tehdy prošel třetím čtením ve Sněmovně). Kvůli této chybě a nepřímé souvislosti služebního zákona se zákonem lustračním hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.
A on (Kalousek – pozn. Demagog.cz) dokonce i podepsal internetové vsázení bez souhlasu KDU-ČSL.
Pravdou je, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dne 17. prosince 2008 povolil internetové sázení v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL.
A pan Cícer, já jsem s ním mluvil. A on zůstane v strukturách Ministerstva financí. A z rodinných důvodů požádal o přeložení do jiného útvaru v rámci Ministerstva financí a bude tam zachována kontinuita.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož byl potvrzen dr. Cícerem v rozhovoru pro média.
JUDr. Milan Cícer v rozhovoru pro Lidovky.cz potvrdil, že 10. února 2014 nastupuje do Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a tím pádem, že končí ve vedení Finančního analytického útvaru, a to na základě dohody s ministrem Babišem. Důvod této změny nebyl uveden. (Lidovky.cz, 2. 2. 2014)
Jak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak Finanční analytický útvar patří do struktury Ministerstva financí ČR.
TOP 09 má kromě Starostů největšího sponzora nějakou paní Benešovou z Prahy 6, která TOP 09 darovala 2 miliony korun.
Na základě přehledu (.pdf) o přijatých darech TOP 09 za rok 2013 (k 1. říjnu) skutečně Simona Benešová z Prahy 1 (nikoliv 6) darovala straně dva miliony korun, což ji řadí na druhé místo za STAN s darem převyšujícím 4 miliony.
Já jsem měl vystoupení v Parlamentu, 40 minut jsem to vysvětlil (pozn. Demagog.cz - o nákupu Unipetrolu), akorát žádné české médium nemělo zájem zveřejnit.
Andrej Babiš vypovídal na 11. schůzi Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zhodnocení role vlády, privátních firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu, která se konala ve čtvrtek 19. ledna 2006. Právě ta se zabývala privatizací Unipetrolu. To zda mělo nějaké médium zájem věc zveřejnit, neověřujeme.
My máme dneska fakultní nemocnice, máme nemocnice, které patří krajům, máme soukromé nemocnice a je to samozřejmě o přerozdělování jako zdravotních pojišťoven, které mají vlastně, máme 7 zdravotních pojišťoven, které vyberou asi 260 miliard.
Základní rozdělení nemocnic dle vlastnické struktury je na veřejné a privátní, veřejné se dále dělí na krajské či městské, fakultní a specializované.
Počet zdravotních pojišťoven působících v České republice je roven sedmi. Dle výsledků ke konci minulého roku výnosy zdravotních pojišťoven (.pdf) dosáhly výše 231,8 mld. Kč.
Andrej Babiš uvádí ve svém výroku přibližný výnos 260 mld. Kč, což nás vede k označení výroku za pravdivý (ač je výnos za minulý rok nižší než řečená částka).
Senior je problém, my máme 2,3 miliona starobních důchodů a seniory.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva práce a sociálních věcí.
ČSSZ ve své tiskové zprávě z 27. září 2013 uvádí, že celkový počet osob, kterým byl vyplacen starobní důchod, dosahuje výše 2 340 234. Tuto informaci eviduje ČSSZ ke konci června roku 2013. Informace byla publikována rovněž v tiskové zprávě (.pdf) MPSV.
