...náklady na zdravotní pojištění v roce 1998 bylo sto miliard. Dneska je 224 miliard, ano, víc než sto procent.
Podle informací (.pdf, str. 33) Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví v roce 1998 107,4 miliard korun a v roce 2012 (poslední dostupná data) 231,2 miliard korun. Tyto informace skutečně odpovídají slovům ministra Babiše.
Výdaje VZP jsou však pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách – viz např. rozvahu (.pdf) společnosti za rok 2012 od strany 71.
V roce 2008 řekl Martin Roman, že v roce 2015 nebudeme mít proud. Tak investoval do Počerad, do Chvaletic, do Tušimic 70 miliard. A dneska vyvážíme celý Temelín.
Martin Roman skutečně v roce 2008 řekl, že Česká republika bude po roce 2015 trpět nedostatkem elektrické energie.
Jeho tvrzení vycházelo ze závěrů Pačesovy komise, která předpokládala, že se po roce 2015 začne projevovat nedostatek uhlí a bude nutné na tento problém určitým způsobem reagovat. Jedním z řešení bylo i posilování jaderné energetiky.
Jaderná elektrárna Temelín v období leden–prosinec 2012 vyrobila 15 000 GWh elektřiny.
Celkový vývoz elektrické energie z České republiky tvořil v roce 2012 28 707 GWh elektřiny.
Martin Roman v roce 2008 řekl, že se po roce 2015 začne Česká republika potýkat s nedostatkem elektrické energie z vlastních zdrojů. Pravděpodobně vycházel z údajů od Pačesovy komise.
Podle údajů za rok 2012 Česká republika skutečně vyváží skoro dvakrát tolik elektrické energie, jako vyrobí celý Temelín.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Takže dneska zadluženÍ ČEZu je 2,2, je nejlepší v Evropě ze všech energetických firem.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nenalezli měřítko, podle kterého by byl ČEZ nejméně zadlužený. V hodnotě ukazatele, na nějž zřejmě Andrej Babiš odkazuje, je na tom lépe než ČEZ polská energetická firma PGE.
Podle výsledků hospodaření (.pdf, str. 16) činil čistý dluh ČEZu v loňském roce 156,5 mld. Kč. I jeho relativní hodnota přitom překonává některé konkurenty.
Ačkoliv to Andrej Babiš neuvádí, nejspíš hovoří o ukazateli dluh/EBITDA, pomocí něhož se měří schopnost podniku splatit své dluhy. Zatímco výsledky hospodaření uvádí čistý dluh/EBITDA 1,91 (str. 29) na konci roku 2013, aktuální prezentace pro investory (.pdf, str. 32) přetiskuje hodnotu z předminulého roku 2,3. Prezentace zároveň uvádí širší rozpětí 2–2,5, jež se shoduje s hodnotou uváděnou ministrem Babišem.
Prezentace pro investory dále porovnává hodnotu dluh/EBITDA mezi dalšími společnostmi (str. 32). Lépe než ČEZ se ve srovnání umisťuje pouze polská společnost PGE, jež má i podle novějších dat (.pdf, str. 5) více hotovosti než dluhů, a překonává tak českou společnost. Není proto pravdou, že by bylo zadlužení ČEZu nejlepší ze všech energetických firem.
Daniela DRTINOVÁ: Pane ministře, začneme aktuálně. Podle členky Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleové představujete v čele českého Ministerstva financí vážný konflikt zájmů, protože vaše firmy dostaly v přepočtu 71 milionů korun z evropských fondů a zároveň tedy máte být coby ministr financí v roli garanta vůči EU, že tyto peníze byly přiděleny řádně. Nevzdáte se svých firem, abyste se nestal prubířským kamenem ve vztahu České republiky a Evropské unie? Andrej BABIŠ: Tak určitě ne. Já jsem postupoval podle českého zákona o střetu zájmu. Odešel jsem z orgánů a zákon mi neukládá povinnost, aby jsem tu firmu prodal.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.
Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:
"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."
Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.
Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:
"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."
(My máme dostat 26,8 miliardy korun, euro, to znamená 700 miliard v tom období, které skončí koncem roku 2015.) A už dneska víme, že jsme, že jsme propásli deset miliard. Máme zastavené dva operační programy na MPO.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z webů MPO, MMR ani jednotlivých operačních programů není patrné jakékoli pozastavení operačních programů pro ČR.
Informaci o pozastavení čerpání prostředků v operačních programech Operační program Podnikání a inovace a Regionální operační program Střední Čechy přinesla 13. 1. 2014 MF Dnes na titulní straně v článku "Evropská unie zmrazila Česku dotace za 100 miliard" (v online verzi nazvaný "Unie zmrazila miliardové dotace pro Česko. I kvůli střetu zájmů"). Proti tomto článku se ostře ohradilo Ministerstvo financí, které uvádí, že ani jeden z operačních programů není v současné době pozastaven (Zkreslující informace v článku o čerpání prostředků z EU, Ministerstvo financí, 13. 1. 2014). Zjednodušeně řečeno, EU pouze pohrozila zastavením čerpání prostředků z fondů, avšak ČR zatím dostála podmínkám, které EU ve svých požadavcích nastavila. Navíc ministr Babiš tvrdil, že byly pozastaveny dva programy na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pod MPO je pouze OPPI, ROP Střední Čechy spadá pod MMR. Proti článku se ohradilo i MMR (EK nezmrazila ČR 100 miliard Kč, 13. 1. 2014), avšak jeho vyjádření se explicitně k pozastavení samotných operačních programů nevyjadřuje. Webové stránky operačních programů MMR ani obou dotčených operačních programů o pozastavení vůbec nehovoří.
A bohužel Slováci jsou velice aktivní a úspěšní a za rok a půl snížili tento problém (tzv. karuselové obchody – pozn. Demagog.cz) asi o 300 milion euro. A vytlačují tyhle podvodníky, to jsou organizovaní podvodníci, do Čech. Takže my máme tady velký problém a Slováci jdou ještě tak daleko, že na to používají mýto. Mají satelitní mýto, ne ty brány naše podivné, ano. A oni vlastně vidí, protože když chcete dělat ten podvod na DPH, tak ten kamion musí jako že fiktivně projít tu hranici.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat ani statistiky ztrát státního rozpočtu v souvislosti s karuselovými obchody ani potvrzení bližšího vztahu mezi výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům.
Karuselové obchody jsou jedním z největších problémů při výběru daní. Jde o nelegální daňový únik spojený s neodváděním DPH fiktivními firmami. Proti těmto podvodům může stát bojovat rychlejší a efektivnější kontrolou odvodů DPH nebo tzv. reverse charge mechanismem (pdf., s.8), kdy za odvod daně odpovídá konečný odběratel, který si ji může později uplatnit jako odpočitatelnou položku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podvody velmi obtížně odhalitelné, nelze z nich vzniklé ztráty rozpočtu vyčíslit.
Na Slovensku funguje od 1. 1. 2010 systém satelitního mýtného, který umožňuje zdanit nákladní automobily a autobusy nad 3,5 tuny. Bohužel se nám však nepodařil dohledat žádný důkaz o možné souvislosti mezi efektivním výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům. Bez důkazu vztahu mezi mýtem a karuselovými podvody a bez odhadů ztrát státního rozpočtu musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
Václav MORAVEC: Vrátíte-li se k té původní otázce. Dáte 3,5 miliardy na odkup nedobytných pohledávek, které mají zdravotní pojišťovny za státními firmami a které by mohly pomoci řešit tíživou situaci tuzemského zdravotnictví? Dáte ty peníze, nebo ne? Andrej BABIŠ: Zdravotní pojišťovny, pokud já vím, mají šest miliard, z toho VZP čtyři miliardy. A Ministerstvo financí, div se světe, má 140 miliard daňových nedoplatků. Z toho je 30 procent příslušenství, čiže úroky. Takže možná bysme měli začít tím, že si porovnáme, jestli tam náhodou nejsou stejný věřitelé. No a ohledně zdravotnictví, no tak to je skutečně zásadní téma, protože přes zdravotní pojišťovny teče ročně 220 miliard korun. Z toho přes VZP 150 miliard. A nikdo neví, kam tečou.
Náklady zdravotních pojišťoven činily za 4. čtvrtletí roku 2012 a první tři čtvrtletí roku 2013 (tedy za ta období, pro která má ČSÚ data) 233 343 miliard korun. Za rok 2012 činila tato částka 237 376 miliard, z toho 222 841 miliard šlo přímo na zdravotní péči. Náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny činily v roce 2012 154 695 875 miliard korun (.pdf, str. 31). Všechna tato čísla při zohlednění naší desetiprocentní tolerance korespondují s čísly uváděnými Andrejem Babišem.
Podle posledních dostupných dat Ministerstva financí naakumulovaná výše daňových nedoplatků od roku 1990 činila 118 821 miliard korun. Tyto údaje jsou však již z roku 2012 a je proto možné, že od té doby toto číslo narostlo. Údaje o tom, jakou část daňových nedoplatků tvoří příslušenství, jsme nenalezli.
Nenašli jsme žádná veřejná data, která by potvrzovala či vyvracela výši pohledávek zdravotních pojišťoven vůči státním firmám. Z důvodu nedostatku veřejně dostupných dat nejsme schopni ověřit pravdivost výroku.
...stačí to udělat, jak udělal James Cameron v roce 2010, a já to budu chtít od pana předsedy, napsal dopis, že všechny státní instituce a ministerstva budou zveřejňovat všechno, co nakoupí, všechno.
Předpokládáme, že Andrej Babiš má na mysli britského premiéra Davida Camerona a nikoliv oscarového režiséra a scénáristu Jamese Camerona.
David Cameron skutečně v roce 2010 obeslal státní instituce s dopisem žádajícím zveřejnění informací o jejich fungování, jak dokládá článek listu The Guardian, v němž je přiložen i premiérův dopis. Požaduje je v rámci vládního programu pro zpřehlednění a větší transparentnost práce státních orgánů, jehož výsledkem je mimo jiné webová stránka http://data.gov.uk/.
Nicméně premiér Cameron žádal po centrální vládě pouze zveřejnění informací o „nových výdajových položkách centrální vlády větších než£25,000, " nikoliv o "všem, co nakoupí." V přepočtu jde tedy o položky vyšší než 800 000 Kč. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
České banky jsou nejlepší v Evropě, jsou narvané penězi, tady je 600 miliard kešů...
Není přesně jasné, co má ministr Babiš na mysli pod pojmem "600 miliard kešů", výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Pokud by se mělo jednat o pokladní hotovost v bankách, z přehledu ČNB vyplývá, že měly české banky k 31. 12. 2013 na účtech hotovost ve výši 43 miliard korun.
Podle zpráv E15 drží české banky vládní dluhopisy za více než 600 miliard, je ale otázkou, jestli se držení dluhopisů do splatnosti dá označit jako "keše".
Minule jsem byl v Otázkách Václava Moravce, a paní Marvanová mi říkala, jaká byla revoluce a jak přišlo vlastně Občanské fórum a netušilo vlastně, jak vypadá ten stát, jak je řízen, protože komunisti tady 41 let řídili ten stát.
Andrej Babiš byl skutečně 17. listopadu 2013 hostem Václava Moravce spolu s Hanou Marvanovou. Zmíněná slova nicméně v pořadu nezazněla. Nemůžeme vyloučit, že padla v soukromém hovoru po vysílání a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
