Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO
Bez tématu846 výroků
Ekonomika69 výroků
Prezidentské volby 202364 výroků
Koronavirus49 výroků
Evropská unie38 výroků
Sněmovní volby 202131 výroků
Energetika21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro21 výroků
Zahraniční politika17 výroků
Zdravotnictví16 výroků
Sociální politika15 výroků
Invaze na Ukrajinu13 výroků
Životní prostředí9 výroků
Poslanecká sněmovna6 výroků
Školství, věda, kultura6 výroků
Doprava5 výroků
Komunální volby 20223 výroky
Právní stát3 výroky
Střet zájmů3 výroky
Rozpočet 20222 výroky
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Zrušit filtry

Andrej Babiš

Z těch 39 miliard (v rámci české muniční iniciativy pro Ukrajinu, pozn. Demagog.cz) zaplatilo Německo přímo Ministerstvu obrany pro toho vybraného českého zbrojaře 500 milionů eur dopředu, to je 12,5 miliardy.
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Zavádějící
Státy zapojené do české muniční iniciativy přislíbily přispět celkem 39,5 mld. Kč. Německo z toho pokryje zhruba třetinu. Částku ale poskytne české vládě, do jejíž iniciativy je zapojena řada zbrojařských firem. Nejde tedy o peníze určené pro jednoho vybraného zbrojaře.

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje českou muniční iniciativu, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině, aby se mohla bránit ruské agresi. Podle Babiše se ale jedná pouze o reklamu premiéra Fialy a jeho vlády a nakoupená munice je dle něj navíc nekvalitní a předražená. Říká, že z celkové přislíbené částky poskytlo Německo 500 milionů eur, které jdou do kapsy českému zbrojaři. Vzhledem ke kontextu výroku tím zjevně naráží na Michala Strnada, který vlastní Czechoslovak Group.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Česko chce Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Při svém proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci Petr Pavel mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů“.

Iniciativy se kromě jednotlivých států účastní také společnosti Czechoslovak Group (CSG), STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol, které část munice samy vyrábějí. K polovině dubna se podle předsedy vlády Fialy podařilo zajistit 500 tisíc kusů dělostřelecké munice a na dalších téměř 200 tisíc kusů byly hotové smlouvy. Objevily se i nedostatky, podle majitele CSG není všechna munice kompatibilní se zbraněmi, které Ukrajinci využívají. Jedná se zejména o munici z afrických a asijských zemí, CSG proto musí některé komponenty nahrazovat vlastními.

Kdo přispívá?

Podle slov premiéra Fialy přispělo ke konci května do české iniciativy 15 zemí EU a NATO celkovou částkou 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Ne všechny státy ale českému Ministerstvu obrany poslaly přislíbené finanční závazky, podle ministryně obrany Jany Černochové tak ke dni námi ověřované debaty učinily pouze čtyři země, a to Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Portugalsko. Z jejího vyjádření také vyplývá, že zapojené země finanční prostředky poskytují českému Ministerstvu obrany, které munici následně nakupuje.

Jedním z problémů z hlediska informovanosti je tlak ze strany Ruska vyvíjený na třetí země, ze kterých munice pochází. Ministerstvo obrany proto z bezpečnostních důvodů nechce o nákupu munice sdělovat více detailů a nezveřejňuje, které země se do iniciativy zapojily nebo jakou částkou přispěly.

Některé státy ale informace o svém zapojení samy zveřejnily. Jedná se např. právě o Andrejem Babišem zmíněné Německo, které na začátku dubna uvedlo, že přispěje částkou 576 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně 14,6 miliardy korun. Kromě toho Německo pro Ukrajinu připravilo svůj vlastní balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 500 milionů eur.

Ke dni vysílání námi ověřované diskuze bylo také známo, že Nizozemsko slíbilo přispět částkou 250 milionů eur. Ministryně obrany Černochová mluvila i o příspěvku Litvy, která na nákup munice poslala 35 milionů eur.

Závěr

Andrej Babiš správně zmiňuje, že do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu zapojené státy přislíbily přispět celkem 39,5 miliard korun, z čehož Německo poskytne zhruba třetinu. Peníze ovšem neputují jednomu vybranému českému zbrojaři, nýbrž Ministerstvu obrany. Součástí iniciativy je navíc vícero tuzemských zbrojařských firem. Kromě Czechoslovak Group jsou to také STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol. Předseda hnutí Babiš tak mylně vytváří dojem, že peníze byly předem určené jen jednomu konkrétnímu podnikateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Mzdy reálně rostly o 8,2 %.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Zavádějící
Během vlády Andreje Babiše došlo k nárůstu reálných mezd přibližně o 8,2 % pouze v jednom čtvrtletí, a to ve druhém kvartálu roku 2021. Po většinu jeho působení v křesle premiéra byl růst nižší, a dvakrát reálné mzdy dokonce poklesly.

Andrej Babiš ve výroku přesně neuvádí, jakého období se tento údaj týká. V projevu ale vyčísloval úspěchy své vlády. V odůvodnění se tedy zaměříme na to, zda reálné mzdy v době působení Babišova kabinetu opravdu rostly o 8,2 %. Jako reálná mzda se označuje skutečná mzda snížená o míru inflace. Zohledňuje tedy, kolik zboží si mohou lidé za vydělané peníze koupit.

Předseda hnutí ANO Babiš byl premiérem od prosince 2017 do prosince 2021. Český statistický úřad (ČSÚ) naměřil v tomto období nárůst reálných mezd o 8,2 % pouze v jednom čtvrtletí, a to konkrétně ve druhém kvartálu roku 2021 (.xlsx). (ČSÚ tuto hodnotu později upřesnil na 8,1 %.)

Následující graf ukazuje, že se jednalo jen o ojedinělou hodnotu růstu. Po většinu doby, kdy Andrej Babiš zastával roli předsedy vlády, se meziroční růst reálných mezd pohyboval mezi 4 a 6,5 procenta za čtvrtletí. Ve druhém kvartálu roku 2020, tedy během uzavírání podniků kvůli pandemii covidu-19, došlo dokonce k poklesu reálných mezd, a to o 2,1 procenta (.xlsx). Ke snížení reálných mezd došlo i ke konci Babišova vládnutí, v posledním čtvrtletí roku 2021.

Pro úplnost doplníme také meziroční srovnání, které lépe zachycuje dlouhodobější vývoj, bez výkyvů v jednotlivých čtvrtletích. Tato statistika mj. ukazuje (.pdf, str. 59), že ačkoli reálné mzdy ve 2. čtvrtletí roku 2021 narostly o přibližně 8,2 %, za celý rok 2021 se jednalo o nárůst jen o 1,9 %.

Během vlády Andreje Babiše tedy došlo k nárůstu reálných mezd o cca 8,2 % pouze v jednom čtvrtletí, a to ve druhém kvartálu roku 2021. Po většinu jeho působení v křesle premiéra byl růst nižší, a ve dvou čtvrtletích mzdy dokonce reálně klesly. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

V bezpečnosti jsme už klesli na dvanácté místo (z šestého, pozn. Demagog.cz).
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Dle Globálního indexu míru se ČR od konce Babišovy vlády do roku 2023 skutečně propadla na dvanácté místo v bezpečnosti. Andrej Babiš ale ve srovnání odkazuje na šesté místo, které ČR měla pouze v rámci EU, a které si udržela také v roce 2023.

Andrej Babiš ve svém videu nejdříve popisuje, v jakém stavu se nacházela Česká republika na konci roku 2021, kdy hnutí ANO předalo vládu současné koalici. Mimo jiné mluví o tom, že Česko bylo šestou nejbezpečnější zemí v Evropské unii (EU). Následně tvrdí (video, čas 3:52), že se za působení nynějšího Fialova kabinetu naše země propadla až na dvanácté místo.

Uveďme, že bezpečnost odborníci posuzují např. podle míry kriminality nebo počtu obětí válečných konfliktů. Pro srovnání bezpečnosti jednotlivých států se nicméně dlouhodobě používá Globální index míru (GPI), který vydává globální think-tank Institut pro ekonomiku a mír. Ten porovnává 23 různých ukazatelů napříč třemi oblastmi, do nichž se řadí společenská bezpečnost (např. počet vězňů, počet policistů nebo úroveň kriminality), rozsah aktuálních vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a také oblast militarizace (např. výdaje na zbrojení nebo počet vojáků).

Podle tohoto měření se Česká republika v roce 2023 nacházela na dvanáctém místě ze všech hodnocených zemí světa a na šestém místě ze států EU (.pdf, str. 8). V rámci EU se lépe než Česko umístilo jen Dánsko, Irsko, Rakousko, Portugalsko a Slovinsko. I v roce 2021 bylo Česko šestou nejbezpečnější zemí EU, avšak v rámci celého světa se umístilo na devátém místě (.pdf, str. 9).

Andrej Babiš ve svém proslovu porovnává umístění ČR podle Globálního indexu míru v roce 2021 a 2023. Za rok 2021 ale vybral umístění pouze v rámci EU a za rok 2023 zmínil umístění ze všech hodnocených států světa. Svým výrokem tak zveličuje propad Česka na žebříčku – to je totiž v rámci EU stále šesté. V celosvětovém porovnání je sice dvanácté, propadlo se ale pouze o tři příčky. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Dnes nás tak Fialova vláda dostala v zadlužení vůči HDP o jedenáct let zpátky na úroveň roku 2013, kdy vládla ODS a TOP 09.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Zavádějící
Poměr dluhu vládních institucí vůči HDP se v roce 2022 skutečně vrátil na hodnoty z roku 2013, tedy z doby vlády Petra Nečase. Většina nárůstu dluhu v posledních letech ale nastala za působení Babišova kabinetu.

Andrej Babiš ve svém novoročním projevu kritizuje vládu Petra Fialy za nárůst zadlužení a zmiňuje, že je Česko stejně zadlužené jako v roce 2013, kdy v Nečasově kabinetu vládla ODS spolu s TOP 09. Zjevně přitom mluví o dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP, který se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Zmiňme, že vláda Pera Fialy se k moci dostala na konci roku 2021.

Informace o výši vládního dluhu v poměru k HDP poskytuje například server tradingeconomics.com, který vychází z dat národních statistických či jiných úřadů, případně Eurostatu. Ten uvádí, že úroveň vládního dluhu v ČR v roce 2022 dosahovala 44,2 % HDP. Podobný údaj zveřejnil i za rok 2013, pro který výši vládního dluhu vyčíslil na 44,4 % HDP. Jak je ovšem na grafu vidět, dluh vzrůstal už v letech 2019–2021, tedy v době vládnutí Babišova kabinetu.

Dodejme, že část roku 2013 byla u moci vláda Petra Nečase, jejíž součástí v té době byly skutečně strany ODS a TOP 09 (původní koaliční partner Věci veřejné vládu opustil už v předcházejícím roce). Tyto dvě strany jsou součástí i současného kabinetu Petra Fialy.

Dluh sektoru vládních institucí vůči HDP byl tedy v letech 2013 a 2022 téměř totožný. Andrej Babiš svým výrokem ale naznačuje, že za nárůst zadlužení může především vláda Petra Fialy. Dluh přitom znatelně vzrostl už během toho, kdy byl u moci Andrej Babiš, což bývalý premiér nezmiňuje. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Pan příští prezident říká, že pošle svého syna do války.
Právo, 18. února 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Petr Pavel v debatě TV Nova odpověděl, že kdyby se jeho syn sám rozhodl jít bojovat, byl by na něj hrdý. Na dotaz ČT, s jakým pocitem by poslal syna do války v případě mobilizace, řekl, že „s obavou". Nikdy ale neuvedl, že by syna poslal do války z vlastního rozhodnutí.

Andrej Babiš a Petr Pavel v prezidentské debatě odvysílané na TV Nova před druhým kolem prezidentských voleb odpovídali na dotaz redaktora DVTV Martina Veselovského, který se ptal (video, 1:22:52): „Co byste řekli svému synovi, kdyby se rozhodl jít jako voják se zbraní v ruce bránit jednoho z našich spojenců?“ Petr Pavel připodobnil situaci k roku 1992, kdy se on sám zapojil do válečných bojů, a řekl, že jeho otec o něj sice měl obavy, ale byl na něj hrdý (video, 1:23:57).

Pozdější vítěz prezidentských voleb Pavel poté uvedl (video, 1:23:57): „Pokud by taková situace nastala a my bychom museli v rámci solidarity a společné obrany pomoci někomu z našich spojenců a můj syn by tam šel, měl bych stejné obavy, ale byl bych na něj hrdý, protože chlap dělá to, co je správné.“

V odpovědi na položenou otázku tedy nezazněl záměr poslat syna do války. Petr Pavel pouze referoval k hypotetické situaci, kdy by se jeho syn sám rozhodl jít do války bránit některého ze spojenců České republiky. Dodejme, že Pavel svými slovy také odkázal na článek 5 Severoatlantické smlouvy, který členy NATO zavazuje ke kolektivní obraně.

Obdobnou otázku položila i moderátorka České televize v rozhovoru, který byl publikován 24. ledna 2023. V něm se Petra Pavla zeptala (video, čas 09:13): „Představte si, že se Česko ocitne v ohrožení, že bude vyhlášena mobilizace a vaši dva synové dostanou povolávací rozkaz. (…) S jakým pocitem byste je poslal do války?“ Moderátorka se tedy dotázala na potenciální situaci, ve které by Pavlovi synové obdrželi povolávací rozkaz v době válečného stavu, a do bojů by se tak museli zapojit.

Petr Pavel následně reagoval (video, čas 09:27), že by své syny poslal do války s obavou. Poté dodal: „Já jsem vždycky vychovával kluky k tomu, že je potřeba dělat věci, které jsou správné. V tomhle případě by asi bylo správné, aby šli bránit svoji zemi (…) a člověk pro to musí něco dělat, včetně toho, že musí něco obětovat, když taková situace nastane.“

Petr Pavel tedy v debatě na Nově pouze odpovídal na to, jak by reagoval, kdyby se jeho syn sám rozhodl zapojit do bojů a bránit tak spojence České republiky. V rozhovoru pro ČT se pak Pavlova odpověď týkala hypotetické situace, kdy by se jeho synové do války zapojit museli kvůli vyhlášené mobilizaci. V takovém případě by Pavel své syny poslal do bojů s obavou. Andrej Babiš tak sice Pavla cituje správně, jeho výrok však naznačuje, že Petr Pavel by syny poslal do války z vlastního rozhodnutí, což Pavel nikdy neřekl. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Ten projekt (úpravy pravomocí vlády při vysílání vojáků do zahraničí, pozn. Demagog.cz) pochází ještě z naší vlády a jasně říká: pokud by teroristi zajmuli naše lidi (...) pošleme tam naše protiteroristické komando, a nikdo se to nedozví, to ano, ale zásadně nesouhlasím s tím, aby vláda bez Parlamentu rozhodovala o tom, že tady budou cizí vojáci nebo pošleme vojáky někam jinam.
CNN Prima News, 25. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Návrh z roku 2019, pod nímž je podepsán i A. Babiš, navrhoval umožnit vládě vyslat vojáky do zahraničí na 60 dní bez souhlasu Parlamentu v případě záchrany občanů ČR. Zároveň ale navrhoval umožnit vládě stejným způsobem rozhodnout i v jakémkoli jiném případě zahraničních misí.

Andrej Babiš v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:03) moderátorky, jestli by podpořil vládní návrh na změnu Ústavy, podle níž by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Ve své odpovědi předseda hnutí ANO uvedl, že návrh na změnu pravidel pravomocí vlády pochází ještě „z jeho vlády“ a ve spojitosti s tímto návrhem zmínil jen případ záchrany Čechů v zahraničí.

Nyní projednávaný návrh novely Ústavy, která upravuje pravidla vysílání českých vojáků do zahraničí a přejezd spojeneckých vojsk přes území ČR, předložil kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně 22. června 2022. Podle této novely by vláda nově nepotřebovala souhlas Parlamentu k povolení pohybu cizích vojsk na území ČR (.pdf) ani k vyslání vojska na cizí území za účelem ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1, 14), tedy např. při záchraně českých občanů. Tato pravomoc by nicméně i nadále byla omezena na dobu 60 dní, poté by pobyt vojsk mimo ČR musel schvalovat Parlament, stejně jako je tomu nyní.

Současný návrh tak rozšiřuje okruh vymezených případů, kdy vláda může maximálně na 60 dní bez předchozího parlamentního souhlasu vyslat vojáky mimo české území. Dle stávajícího znění Ústavy totiž takto může rozhodnout jen ve třech situacích: při „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo průmyslových a ekologických haváriích.

V minulosti byly ve Sněmovně předloženy i další návrhy na úpravu pravomocí vlády v této oblasti (.pdf, str. 4). První z nich v době vlády Bohuslava Sobotkyroce 2016 podala skupina poslanců, mezi nimiž byl i tehdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický. Druhým pak byl návrh z roku 2019, který předložili poslanci ODS, hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN. Mezi předkladateli byl tehdy i někdejší premiér Andrej Babiš.

Zmíněné návrhy z let 2016 (.pdf, str. 16) i 2019 (.pdf, str. 22) přitom navrhovaly ze znění Ústavy odstranit výše uvedené tři podmínky, za kterých může vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu do zahraničí vojáky na max. 60 dní vyslat.

Mezi argumenty (.pdf, str. 2–3) pro zavedení této změny oba návrhy (v téměř totožném znění) uváděly, že „podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí“ (.pdf, str. 3–4).

Zároveň ale tyto materiály zmiňovaly (.pdf, str. 4–5), že úpravy jsou nutné také proto, aby ČR mohla bez souhlasu Parlamentu vyslat do zahraničí jednotky v rámci tzv. Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF) i v případech, které nespadají pod čl. 43 odst. 4 Ústavy. Tedy v situacích nad rámec plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“.

Navržené změny tak měly vládě umožnit „operativně rozhodovat o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR bez specifikace účelu vyslání, resp. pobytu“ (.pdf, str. 18).

Na závěr tedy shrňme, že úpravy pravomocí vlády při vysílání vojáků do zahraničí skutečně poslanci včetně zástupců hnutí ANO navrhovali v době, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády a později i v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Předseda hnutí ANO nicméně ve výroku návrh na rychlé vyslání českých vojáků do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu spojuje jen se situací záchrany českých občanů. Zároveň už však nedodává, že dokumenty, pod jedním z nichž je sám podepsán, zároveň navrhovaly, aby vláda mohla poslat Armádu ČR na 60 dní do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, a to bez jakýchkoli omezení. Z tohoto důvodu jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Já jsem jediný politik, jediný český politik, který zveřejnil svoje příjmy na základě daňových přiznání od roku 1996 do roku 2016.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Andrej Babiš v roce 2017 zveřejnil zprávy auditorských firem, které skutečně obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání od roku 1996. Jak ale později sám Andrej Babiš potvrdil, zprávy nezahrnují všechny jeho zdanitelné příjmy.

Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & Young (EY) a PricewaterhouseCoopers (PwC), aby mu každá vypracovala zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Celý případ, který nakonec policie odložila, vešel ve známost jako tzv. kauza dluhopisy, kterou předseda hnutí ANO v debatě také zmiňoval (video, čas 13:18). 

Auditoři tehdy uvedli, že zprávy vznikly za účelem prokázání, zda měl tehdejší ministr financí dostatečné finanční prostředky na nákup dluhopisů koncernu Agrofert v hodnotě přibližně 1,5 miliardy korun. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO zjevně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.

Pro doplnění kontextu je dobré připomenout, že už v roce 2017 někteří analytici upozornili na skutečnost, že tyto zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován“. Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.

Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zprávy neobsahují všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle těchto materiálů měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zprávy auditorských firem zahrnovaly všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují veškeré jeho příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.

Je pravda, že zveřejňování daňového přiznání je mezi českými politiky spíše ojedinělé. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se nicméně o přiznání pouze za rok 2015.

Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávy, jež obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015, tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku.

Andrej Babiš

Ta paní novinářka přece slíbila, že dodá i další jména (v kauze Pandora Papers, pozn. Demagog.cz).
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Investigativní novinářka Pavla Holcová v roce 2021 opravdu řekla, že další jména v kauze Pandora Papers zveřejní až po sněmovních volbách. Andrej Babiš svým výrokem nicméně naznačuje, že k tomuto kroku nedošlo. Holcová ale 25. listopadu 2021 jména publikovala.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš naráží na Pavlu Holcovou, investigativní novinářku a šéfredaktorku webu investigace.cz. Holcová 3. října 2021 informovala o projektu Pandora Papers, který zveřejnil miliony dokumentů týkajících se využívání tzv. offshorových firem, daňových úniků a praní špinavých peněz, čehož se měly dopustit významné osobnosti.

Podle Pandora Papers Andrej Babiš v roce 2009 právě přes offshorové firmy nakoupil nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již v říjnu 2021 zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Pavla Holcová na začátku října 2021 uvedla, že další jména, která v kauze Pandora Papers figurovala, vydá projekt až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly 8. a 9. října 2021. Jméno Andreje Babiše web investigace.cz zveřejnil již před volbami proto, že se dle něj jednalo o jediného aktivního politika na státní úrovni, kterého se dokumenty týkaly. Holcová tehdy pouze nastínila, že na seznamu jsou bývalí politici, zločinci či nejbohatší podnikatelé v zemi.

Další jména, která se objevila v aféře Pandora Papers, byla Pavlou Holcovou zveřejněna 25. listopadu 2021. V dokumentech se dle serveru investigace.cz vyskytovalo i jméno Petra Bendy, někdejšího asistenta Jiřího Paroubka (ČSSD) a šéfa krajské organizace sociálních demokratů v Ústeckém kraji. Dalším zmiňovaným člověkem byl lobbista Ivo Rittig.

Projekt investigace.cz již ve druhé polovině října 2021 přinesl informaci, že se Pandora Papers týkají i realitního magnáta Radovana Vítka, který měl na nákup nemovitostí ve Francii použít totožné schéma jako Andrej Babiš. V seznamech je navíc možné narazit celkem na 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím.

Na závěr shrňme, že Andrej Babiš v kontextu výroku uvádí (video, čas 13:30), že Pandora Papers byly účelovou aférou. Svým tvrzením naznačuje, že Pavla Holcová již žádná další jména v této souvislosti nezveřejnila, a to ani po volbách. Holcová však tato jména publikovala ke konci listopadu 2021. Výrok předsedy hnutí ANO Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

 

Andrej Babiš

Jsem jediný politik, který zveřejnil daňové přiznání od roku 1996 do 2016.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Andrej Babiš v roce 2017 sice zveřejnil zprávy auditorských firem, které obsahovaly i údaje z Babišových daňových přiznání za roky 1996–2015, jak ale později sám Andrej Babiš potvrdil, zprávy nezahrnují všechny jeho zdanitelné příjmy.

Předseda hnutí ANO zde reaguje na otázku (video, čas 3:40), jestli ve funkci prezidenta „bude transparentní“. Ve své odpovědi uvádí, že transparentní je, což dokládá právě tvrzením, že je jediným politikem, který zveřejnil daňová přiznání od roku 1996 do 2016.

Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & YoungPricewaterhouseCoopers k tomu, aby mu vypracovaly zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Auditoři uvedli, že tím chtěl tehdejší ministr financí dokázat, že měl na nákup dluhopisů dostatečné finanční prostředky. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO pravděpodobně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.

Pro doplnění kontextu je dobré připomenout upozornění analytiků z roku 2017, kteří uvedli, že zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.

Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zpráva neobsahuje všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle ní měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zpráva auditorských firem zahrnovala všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují jeho veškeré příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.

Je pravda, že zveřejnění daňového přiznání je mezi českými politiky věc spíše ojedinělá. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se přitom jen o přiznání za rok 2015.

Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávu, jež obsahovala také údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015. Tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku. Andrej Babiš nicméně svým výrokem naznačuje, že zveřejnil všechny své zdaněné příjmy za dané období. Jelikož sám Andrej Babiš nakonec přiznal, že zpráva z roku 2017 neobsahuje veškeré jeho zdaněné příjmy, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Andrej Babiš

Plyn (zastropování jeho cen, pozn. Demagog.cz) nevyřešili (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 22. září 2022
Energetika
Zavádějící
K zastropování cen plynu nedošlo v případě velkoodběratelů, vláda nicméně oznámila zastropování cen plynu pro maloodběratele (tedy u domácností, živnostníků a drobných podnikatelů) s ročním odběrem plynu do 630 megawatthodin.

Předně uveďme, že Andrej Babiš v debatě (video, 30:03) mluvil o tom, že vláda Petra Fialy „zaspala“ a plán na zastropování cen elektřiny představila až v polovině září. V této souvislosti pak uvádí, že současný kabinet „nevyřešil“ zastropování cen plynu.

K zastropování cen plynu sice nedošlo v případě velkoodběratelů, vláda nicméně v pondělí 12. září představila pravidla pro zastropování cen elektřiny i plynu pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že maloodběratelé – tedy domácnosti, živnostníci a drobní podnikatelé – zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, plyn pak má stát maximálně tři koruny za kWh. Předseda vlády pak tuto informaci zopakoval i na tiskové konferenci, která se konala 14. září.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu (MWh) byl cenový strop pro plyn stanoven na tři tisíce korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu upřesnilo, že se zastropování týká „všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí“, a to „včetně malých a středních podniků“ s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

Pro úplnost uveďme, že vláda na tiskové konferenci konané 14. září představila také podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září. Nejedná se ovšem o zastropování cen, za které podniky energie nakupují, ale o finanční kompenzace. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu má být v rámci tohoto programu alokováno 30 miliard korun.

Na závěr tedy shrňme, že vláda nepředstavila plán na zastropování cen plynu pouze v případě velkoodběratelů. Kabinet Petra Fialy však oznámil zastropování cen plynu u maloodběratelů, jejichž roční odběr plynu nepřesáhne 630 MWh. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako zavádějící.

Doplňme, že novelu energetického zákona, která vládě umožňuje zastropovat ceny energií, schválila Poslanecká sněmovna 16. září. Prezident Miloš Zeman pak zákon podepsal 21. září, tedy den před konáním superdebaty. K zavedení omezení cen pak musela vláda vydat nařízení, v němž 5. října stanovila maximální cenu elektřiny a plynu na výše uvedené hodnoty. Podle předsedy vlády by se snížené ceny měly projevit již v zálohách za listopad, jak Petr Fiala uvedl také na zmíněné tiskové konferenci ze 12. září.