Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje českou muniční iniciativu, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině, aby se mohla bránit ruské agresi. Podle Babiše se ale jedná pouze o reklamu premiéra Fialy a jeho vlády a nakoupená munice je dle něj navíc nekvalitní a předražená. Říká, že z celkové přislíbené částky poskytlo Německo 500 milionů eur, které jdou do kapsy českému zbrojaři. Vzhledem ke kontextu výroku tím zjevně naráží na Michala Strnada, který vlastní Czechoslovak Group.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Česko chce Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Při svém proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci Petr Pavel mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů“.

Iniciativy se kromě jednotlivých států účastní také společnosti Czechoslovak Group (CSG), STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol, které část munice samy vyrábějí. K polovině dubna se podle předsedy vlády Fialy podařilo zajistit 500 tisíc kusů dělostřelecké munice a na dalších téměř 200 tisíc kusů byly hotové smlouvy. Objevily se i nedostatky, podle majitele CSG není všechna munice kompatibilní se zbraněmi, které Ukrajinci využívají. Jedná se zejména o munici z afrických a asijských zemí, CSG proto musí některé komponenty nahrazovat vlastními.

Kdo přispívá?

Podle slov premiéra Fialy přispělo ke konci května do české iniciativy 15 zemí EU a NATO celkovou částkou 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Ne všechny státy ale českému Ministerstvu obrany poslaly přislíbené finanční závazky, podle ministryně obrany Jany Černochové tak ke dni námi ověřované debaty učinily pouze čtyři země, a to Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Portugalsko. Z jejího vyjádření také vyplývá, že zapojené země finanční prostředky poskytují českému Ministerstvu obrany, které munici následně nakupuje.

Jedním z problémů z hlediska informovanosti je tlak ze strany Ruska vyvíjený na třetí země, ze kterých munice pochází. Ministerstvo obrany proto z bezpečnostních důvodů nechce o nákupu munice sdělovat více detailů a nezveřejňuje, které země se do iniciativy zapojily nebo jakou částkou přispěly.

Některé státy ale informace o svém zapojení samy zveřejnily. Jedná se např. právě o Andrejem Babišem zmíněné Německo, které na začátku dubna uvedlo, že přispěje částkou 576 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně 14,6 miliardy korun. Kromě toho Německo pro Ukrajinu připravilo svůj vlastní balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 500 milionů eur.

Ke dni vysílání námi ověřované diskuze bylo také známo, že Nizozemsko slíbilo přispět částkou 250 milionů eur. Ministryně obrany Černochová mluvila i o příspěvku Litvy, která na nákup munice poslala 35 milionů eur.

Závěr

Andrej Babiš správně zmiňuje, že do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu zapojené státy přislíbily přispět celkem 39,5 miliard korun, z čehož Německo poskytne zhruba třetinu. Peníze ovšem neputují jednomu vybranému českému zbrojaři, nýbrž Ministerstvu obrany. Součástí iniciativy je navíc vícero tuzemských zbrojařských firem. Kromě Czechoslovak Group jsou to také STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol. Předseda hnutí Babiš tak mylně vytváří dojem, že peníze byly předem určené jen jednomu konkrétnímu podnikateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.