ANO

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) odpovídá na dotaz týkající se volby předsedy Sněmovny a žádosti soudu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Juchelka uvedl, že žádost do Sněmovny dorazila. Podle něj to však nebrání Okamurově účasti ve volbě předsedy dolní komory.

Vydání Okamury k trestnímu stíhání

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie následně žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání, ta ho k němu vydala v únoru 2025.

Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se jeho poslanecká imunita obnovila. Vzhledem k tomu doručil Obvodní soud pro Prahu 1 žádost o vydání 7. října 2025 končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové.

Možnost omezení volebního práva

Fungování Poslanecké sněmovny se řídí Ústavou České republiky a jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Podle článku 25 ústavy mandát poslance nebo senátora zaniká uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, rozpuštěním Poslanecké sněmovny, odepřením poslaneckého slibu, vznikem neslučitelnosti funkcí (např. zvolení prezidentem), nebo ztrátou volitelnosti. Jiné omezení funkce není uvedeno. Ztráta volitelnosti by znamenala, že politik přestal splňovat podmínky pro to, aby mohl být volen – například by byl omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva, o čemž musí rozhodovat soud.

Ve Sněmovně existuje také institut disciplinárního řízení, který se vztahuje na projevy poslanců na půdě dolní komory. Poslanci může být uložena povinnost se za pronesený výrok omluvit nebo zaplatit pokutu do výše jednoho měsíčního platu. Žádná jiná možnost omezení výkonu poslaneckého mandátu v českém právním řádu zakotvena není a na předsedu Poslanecké sněmovny může kandidovat poslanec, který byl navržen poslaneckým klubem. Vydání k trestnímu stíhání není překážkou pro výkon funkce.

Závěr

Žádost o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání byla do Poslanecké sněmovny doručena 7. října, protože jeho opětovné zvolení mu obnovilo imunitu. Mandát poslance zaniká například vzdáním se mandátu, vznikem neslučitelnosti funkcí nebo ztrátou volitelnosti. Vydání k trestnímu stíhání mandát neomezuje a kandidátem na předsedu Sněmovny může být kterýkoliv poslanec navržený poslaneckým klubem. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor se Aleše Juchelky (ANO) ptá, jak vnímá dřívější výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech. Juchelka odpovídá, že jsou podle něj za hranou a představují pro něj velký problém. Zároveň uvedl, že už tyto Okamurovy výroky v minulosti sám odsoudil.

Výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech

Tomio Okamura (SPD) se o koncentračním táboře v Letech vyjadřoval několikrát. Poprvé se tak stalo v srpnu 2014, kdy v anketě serveru Parlamentní listy uvedl, že „mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež“ nebo že „oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu“.

Okamura poté v roce 2018 v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané. Historický ústav Akademie věd se ale proti Okamurově tvrzení vymezil.

Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu vězňů. Kromě jiného napsal, že „podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal“. Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky z rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Ratajovy argumenty však později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Reakce Aleše Juchelky

V roce 2018 rozeslal zpravodajský server iROZHLAS.cz e-mail všem poslancům hnutí ANO s otázkou, jaký je jejich postoj k možnému odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny právě kvůli jeho slovům o koncentračním táboře v Letech. Juchelka tehdy uvedl, že se Okamura „spíše vymlouvá, než omlouvá“. Zároveň dodal, že Okamurovy výroky sice nepovažuje za nebezpečné, ale označil je „za drzé, hloupé a neznalé historických faktů“.

Závěr

Tomio Okamura se opakovaně vyjadřoval k romskému koncentračnímu táboru v Letech, přičemž poprvé ho v roce 2014 označil za „mýtus“ a zpochybnil, že by jeho obyvatelé patřili mezi oběti holokaustu. V roce 2018 Okamura v rozhovoru pro DVTV řekl, že koncentrační tábor v Letech nebyl oplocený a lidé tam měli možnost volného pohybu. Aleš Juchelka v roce 2018 pro iROZHLAS.cz označil Okamurovy výroky za hloupé a neznalé historických faktů.

Aleš Juchelka (ANO) v debatě, která předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, reagoval na dotaz, zda ještě může proběhnout vyjednávání o tom, aby byl šéfem dolní komory zvolen někdo jiný než Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že koaliční smlouva přiřazuje tento post hnutí SPD, a proto že považuje celou záležitost za uzavřenou.

Podoba koaliční smlouvy

Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO, SPD a Motoristů 3. listopadu na půdě Poslanecké sněmovny. Dokument mj. obsahuje rozdělení ministerstev mezi jednotlivé partnery, postup při hlasování o klíčových zákonech nebo závazek ke koordinaci veřejných a mediálních vystoupení ke klíčovým otázkám, kterou zajistí předsedové koaličních stran nebo pověření mluvčí.

Na samotném začátku smlouvy stojí, že „součástí této koaliční smlouvy je rovněž dohoda o obsazení funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž tato pozice na základě společné dohody koaličních stran náleží SPD“ (.pdf, str. 2). Vznikající koalice také ke smlouvě připojila dodatek, jehož podpisem se jednotliví poslanci zavázali dodržovat závazky z koaliční smlouvy, tedy včetně volby zástupce hnutí SPD na pozici předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 7–8).

Závěr

Koaliční smlouva ANO, SPD a Motoristů výslovně uvádí, že funkce předsedy Poslanecké sněmovny náleží hnutí SPD. Výrok Aleše Juchelky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka obhajoval rozhodnutí poslanců podpořit Tomia Okamuru jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Na otázku moderátora, zda mu nevadí podpora politika, který zpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, Juchelka odpověděl, že toto téma mají v koalici vyřešené, jelikož je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že členství Česka v EU a NATO je nezpochybnitelné a že vystoupení z těchto organizací nebude předmětem celostátního referenda. Uvedl také, že kandidáti hnutí ANO vyjádřili nesouhlas s uspořádáním takového referenda již před volbami.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů ve svém návrhu programového prohlášení uvádí, že Česká republika je „svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance“ (.pdf, str. 11). Dokument zároveň stanovuje, že vláda připraví zákon o celostátním referendu, a slibuje, že členství České republiky v EU a NATO nebude jeho předmětem (.pdf, str. 13).

Koalice ve svém prohlášení také píše, že EU by neměla členským státům vnucovat rozhodnutí, která se týkají jejich vnitřní suverenity (.pdf, str. 11). Podle koalice by měly státy EU spolupracovat jen tam, kde to dává smysl. Budoucí vláda chce zároveň zlepšit vztahy se zeměmi visegrádské čtyřky, která je podle ní založena na společných zájmech, vzájemném respektu a efektivní regionální spolupráci (.pdf, str. 11).

Vyjádření kandidátů ANO

Ve volební kampani se představitelé hnutí ANO opakovaně nechali slyšet, že uspořádání celostátního referenda o vystoupení z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance odmítají. Např. místopředseda hnutí Karel Havlíček se už v srpnu vyjádřil, že pokud by se ANO ujalo vlády, nepovede debaty o vystoupení z EU ani z NATO. Později řekl, že pokud by při sestavování kabinetu měly ostatní strany požadavky, které by ohrozily bezpečnost nebo geopolitické ukotvení České republiky v NATO nebo EU, ANO s nimi do vlády nepůjde (video, čas 25:42). Dodal, že referendum o vystoupení z těchto organizací nepřipadá v úvahu.

Obdobně předseda ANO Andrej Babiš v září slíbil, že referendum o vystoupení z NATO a EU jeho případná vláda neuspořádá. Podobně se vyjádřil i později, když uvedl: „V žádném případě za nás nebude žádné referendum o vystoupení z EU nebo NATO.“ (video, čas 2:22) V předvolební debatě s Petrem Fialou pak prohlásil, že zástupci hnutí opakovaně řekli, že nikdy nedovolí referendum o vystoupení z EU ani z NATO (video, čas 10:17).

Závěr

Návrh programového prohlášení koalice ANO, SPD a Motoristů skutečně obsahuje příslib, že vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance nebude předmětem celostátního referenda. Uspořádání takového referenda před volbami opakovaně odmítli místopředseda ANO Karel Havlíček a předseda hnutí Andrej Babiš. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) souhlasí s předchozím tvrzením Michaely Šebelové (STAN), že volba předsedy Poslanecké sněmovny probíhá tajně. Dodává, že by se podle něj o personálních záležitostech mělo rozhodovat tajně na všech úrovních politiky – od té komunální až po parlamentní.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Ani následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Kateřina Perknerová se v rozhovoru pro Deník zeptala Andreje Babiše na jeho dřívější vyjádření k rozpočtovému schodku. Podle Perknerové Babiš řekl, že bude pro naplnění svého programu potřebovat vyšší schodek než 286 miliard navržených vládou Petra Fialy. 

Předseda hnutí ANO redaktorku opravuje s tím, že schodek ve výši až 350 miliard korun je podle něj ukrytý již v návrhu rozpočtu Fialovy vlády, protože v něm chybějí některé výdaje. Babiš tedy dle svých slov pouze poukazoval na chybu v návrhu vlády, nikoli na nutnost navyšovat schodek pro naplnění vlastního programu.

Výroky Andreje Babiše

Andrej Babiš po vítězství ve sněmovních volbách skutečně řekl, že v rozpočtu na rok 2026 chybí až 80 miliard korun (video, čas 2:35). Reálný schodek by podle něj mohl dosáhnout zhruba 350 miliard korun (video, čas 1:05) oproti plánovanému deficitu 286 miliard korun, který připravila vláda Petra Fialy (.docx, str. 1). Návrh rozpočtu kritizovala také Národní rozpočtová rada ve vyjádření z 16. října 2026 (.pdf). Upozornila, že rozpočet počítá s navýšením státních příjmů z boje s šedou ekonomikou, přestože odhady těchto příjmů nemusí být přesné. Člen rady Jan Pavel rovněž upozorňoval na rozpory mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který počítal na příjmové straně s vyšším objemem dotací, než bylo plánováno ve státním rozpočtu.

Babiš mj. uvedl, že kvůli chybějícím penězům na dopravu se zastavují stavby silnic. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl potvrdil, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 chybí zhruba 40 miliard korun. Popřel však, že by docházelo k plošnému rušení zakázek. Pouze uvedl, že pokud se peníze nenajdou, dojde u zahájení řady staveb k několikaměsíčnímu zpoždění.

Předseda hnutí ANO tak 7. října skutečně řekl, že rozpočet na rok 2026 bude muset mít vyšší schodek než 286 mld. korun, což ovšem zmiňoval v souvislosti s návrhem rozpočtu předloženým Fialovou vládou. Po námi ověřovaném rozhovoru Babiš několikrát uvedl, že jeho vláda nechce deficit zvyšovat. Podobně se ke konci října vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Závěr

Andrej Babiš po volbách mluvil o tom, že kvůli špatně uvedeným výdajům v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 v něm chybí až 80 miliard korun, a reálný schodek rozpočtu tak bude o něco vyšší. V jednom ze svých vyjádření odhadl reálný deficit přibližně na 350 miliard korun. Nemluvil však o navyšování schodku pro účely naplnění programu hnutí ANO, pouze o návrhu rozpočtu předloženém vládou Petra Fialy. Podle vyjádření Národní rozpočtové rady, které bylo zveřejněno po ověřovaném rozhovoru, schodek státního rozpočtu v předloženém návrhu skutečně může nadhodnocovat některé příjmy a naopak neobsahovat všechny výdaje. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš (ANO) reaguje na poznámku, že dle jeho slov bude pro splnění svého programu potřebovat o desítky miliard vyšší schodek rozpočtu, než jaký pro rok 2026 připravil dosluhující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle Andreje Babiše je však současný návrh státního rozpočtu zkreslený, protože v něm chybějí některé výdaje. Jako příklad uvádí zastavené investice do dopravních staveb.

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) přerozděluje peníze na výstavbu a údržbu dopravních staveb, například dálnic nebo železnic. Podléhá Ministerstvu dopravy a jeho rozpočet se schvaluje samostatně. Vláda ho však podle zákona musí předložit současně s návrhem státního rozpočtu. SFDI získává prostředky ze státního rozpočtu, z evropských fondů i z vlastních příjmů, například z mýtného.

Návrh státního rozpočtu schválila vláda na konci září 2025, stará Sněmovna ho však již nestihla projednat. Končící vláda rozpočet Sněmovně v novém složení dosud neposlala. Rozpočet SFDI začala vláda podle ministra Kupky projednávat 8. října 2025, navržené výdaje fondu se měly v roce 2026 dle Kupky vyšplhat na přibližně 187 miliard korun – SFDI měl přitom podle návrhu státního rozpočtu počítat s jistými příjmy pouze ve výši 144,6 miliardy korun (.zip, Textová část.pdf, str. 33). Rozpočet SFDI nicméně schválen nebyl, vláda jeho projednávání ještě 8. října přerušila (.doc, str. 1) s odůvodněním, že materiál projedná příští vláda.

Chybějící peníze

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl uvedl, že v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 chybí přibližně 40 mld. Kč. Podle Mátla nebude ŘSD zatím podepisovat již vysoutěžené velké kontrakty, nadále však uzavírá smlouvy na menší závazky. Dodal, že pokud se peníze nenajdou, dojde u zahájení řady staveb k několikaměsíčnímu zpoždění. Mezi ohrožené projekty podle něj patří středočeská D3, Pražský okruh, dálnice D11 na úseku Jaroměř–Trutnov a D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi na Jičínsku.

16. října 2025, tedy šest dnů po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru, potvrdila informace o chybějících financích také Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém vyjádření ke státnímu rozpočtu (.pdf, str. 2). V dokumentu upozorňuje na to, že rozpočet SFDI je navržen s vyššími výdaji než jaké předpokládá návrh státního rozpočtu (.zip, příloha P_04, str. 28) a to o 37,2 mld. Kč. Návrh je tak podle NRR v předložené podobě neschvalitelný (.pdf, str. 2). Dne 18. října potvrdil ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, že ani jeho úřad nepodepisuje nové smlouvy.

Závěr

Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 předpokládá o 37,2 mld. Kč vyšší příjem, než je pro něj alokováno v návrhu státního rozpočtu. Ředitelé Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic uvedli, že prozatím nebudou podepisovat již vysoutěžené velké kontrakty. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru kritizuje končící vládu Petra Fialy za údajné zastavení investic do nových dopravních projektů. Tvrdí, že na dopravní infrastrukturu nejsou v rozpočtu na rok 2026 zahrnuty výdaje ve výši desítek miliard korun a rozpočtový schodek kvůli tomu bude vyšší, než je uvedeno v návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. V této souvislosti vyjmenovává dopravní projekty, které podle něj Fialova vláda zastavila.

Zastavení nových projektů

Andrej Babiš 6. října jednal s generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radkem Mátlem a po schůzce uvedl, že kvůli chybějícím penězům v rozpočtu se zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Šéf ŘSD Mátl v Interview ČT24 z 8. října řekl, že v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2026, ze kterého se financují mj. i ŘSD a Správa železnic (.pdf, str. 3), chybí přibližně 37 mld. Kč na investice do připravovaných staveb plánovaných k realizaci. Podle Mátlova vyjádření tato situace ohrožuje zahájení nových staveb (video, čas 3:17). Zároveň dodal, že ŘSD v případě těchto staveb pokračuje s přípravami, včetně příprav na předání staveniště zhotovitelům, ale zatím „vyčkává s podpisem smluv“. Na otázku moderátorky pak Mátl potvrdil, že se s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) dohodl, že ŘSD nebude podepisovat „nové velké kontrakty“, které už jsou vysoutěžené. 

Informaci o zastavení nových projektů kvůli chybějícím financím potvrdil 18. října, tedy až po zveřejnění rozhovoru s Andrejem Babišem, vedle šéfa ŘSD Mátla i ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Dne 16. října 2025, tedy šest dnů po zveřejnění ověřovaného rozhovoru, informace o nesouladu v rozpočtech na rok 2026 potvrdila i Národní rozpočtová rada (.pdf).

Železniční spojení z Kladna na letiště v Ruzyni

Projekt železničního spojení Praha – Letiště Václava Havla – Kladno vznikl už v 90. letech, ale jeho přípravu dlouho provázely spory o trasu, střety s plánem prodloužení metra A a problémy s výkupy pozemků. V roce 2015 byla upřednostněna železniční varianta a Správa železnic projekt rozdělila do několika úseků.

Mezi lety 2017 a 2020 probíhala rekonstrukce pražského Negrelliho viaduktu, která byla označována jako první etapa projektu výstavby trati na letiště. Během působení vlády Petra Fialy pak došlo k zahájení realizace u několika dalších úseků, což se týkalo modernizace části trati v Kladně, stavby úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště (.pdf) a modernizace a dostavby pražského Masarykova nádraží. V roce 2024 pokračovala příprava dalších částí, především úseků Ruzyně–Kladno (.pdf, str. 6) a Ruzyně–Letiště (.pdf, str. 4). V srpnu 2025 získala Správa železnic stavební povolení pro patnáctikilometrový úsek Ruzyně–Kladno, který je nejdelší částí celého projektu. K říjnu 2025 ale zatím nebyla podepsána smlouva na stavbu tohoto úseku, rovněž kvůli chybějícím financím v SFDI (video, čas 1:16).

Další úseky, včetně úseku Dejvice–Veleslavín s tunely a úseku Ruzyně–Letiště, Správa železnic plánuje stavět v letech 2027–2030. Kompletní dokončení celého spojení z Masarykova nádraží přes letiště do Kladna očekává Ministerstvo dopravy po roce 2030.

Závěr

V souvislosti s chybějícími penězi ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) přestaly Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic podepisovat smlouvy k novým projektům. Mezi zastavené nové projekty patří i výstavba železniční trati mezi Kladnem a letištěm v Ruzyni. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš se v rozhovoru vyjadřuje k návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a dodává, že v rozpočtu chybí peníze na výstavbu dopravní infrastruktury a že se zastavily nové projekty výstavby dálnic. Odkazuje se přitom mimo jiné na slova ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který podle něj kritizoval ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a uváděl, že resortu chybí zhruba 60 miliard korun.

První verze návrhu rozpočtu a chybějících 60 miliard

Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025 návrh státního rozpočtu na rok 2026. Resortu dopravy (.pdf, str. 28) v něm mělo připadnout 106,7 miliardy korun, z nichž mělo na Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) jít 87,6 miliardy – tedy skoro o 32 miliard méně než v roce 2025.

Ministr dopravy Kupka o den později pro server Echo24 uvedl, že návrh rozpočtu v této podobě nemůže zůstat a že se o jeho úpravě bude ještě jednat. Zároveň řekl: „S ohledem na tempo investic potřebujeme navýšení oproti letošnímu roku, mělo by to být o nějakých dvacet miliard. Fakticky oproti tomuto původnímu návrhu je to pro SFDI o nějakých 60 miliard více.“ Dodal, že jde o první návrh a začátek vyjednávání a že ve snížení prostředků nevidí nic osobního ze strany ministra financí Zbyňka Stanjury. Například Seznam Zprávy následně psaly o „konfliktu“ ve vládě, popř. o nepřijatelnosti návrhu a o tom, že pokud by zůstal ve stávající podobě, muselo by v příštím roce dojít k zastavení některých z probíhajících staveb.

Vládou schválený státní rozpočet a rozpočet SFDI

Vláda 30. září 2025 schválila přepracovaný návrh státního rozpočtu. Výdaje pro Ministerstvo dopravy se v něm zvýšily přibližně o 22 miliard korun, pro Státní fond dopravní infrastruktury tak mělo být vyčleněno zhruba 108,2 miliardy korun (.zip, příloha P_04, str. 28). Návrh vláda předložila Sněmovně, která jej kvůli končícímu volebnímu období již neprojednala. Návrh měla vláda předložit nově zvolené dolní parlamentní komoře, k čemuž ji vyzvala i bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), končící kabinet nicméně několik dní po proběhnutí námi ověřovaného rozhovoru uvedl, že tak neučiní. Argumentoval přitom tím, že nově vznikající vláda avizovala, že návrh bude chtít výrazně přepracovat, měla by tak podle něj připravit svůj vlastní.

Zákon ukládá vládě spolu s návrhem státního rozpočtu předložit Poslanecké sněmovně i návrh rozpočtu SFDI. Fialův kabinet jej podle ministra Kupky začal projednávat 8. října 2025, navržené výdaje fondu se měly v roce 2026 dle Kupky vyšplhat na přibližně 187 miliard korun – SFDI měl podle přepracovaného návrhu státního rozpočtu přitom počítat s jistými příjmy pouze ve výši 144,6 miliardy korun, z čehož asi 33,9 miliardy mělo pocházet z evropských fondů. Rozpočet SFDI nicméně schválen nebyl, vláda jeho projednávání ještě 8. října přerušila (.doc, str. 1). Využila přitom podobné vysvětlení jako v případě návrhu státního rozpočtu – tedy že se jím již začala zabývat pravděpodobná budoucí koalice.

Kupka ještě před jednáním přiznal, že i přes navýšení v aktualizovaném návrhu státního rozpočtu bude jeho resortu v roce 2026 stále chybět zhruba 37,5 miliardy korun. Uvedl k tomu, že chybějící finance bude muset nalézt příští vláda. Zároveň také odmítl, že by kvůli nedostatku financí docházelo k zastavování probíhajících projektů. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl ale uvedl, že ŘSD zatím nebude podepisovat již vysoutěžené velké kontrakty. Mezi ohrožené projekty podle něj patří středočeská D3, Pražský okruh, dálnice D11 na úseku Jaroměř–Trutnov a D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi na Jičínsku.

Závěr

Martin Kupka v prvních zářijových týdnech řekl, že v návrhu rozpočtu pro následující rok chybí podle něj pro dopravní infrastrukturu asi 60 miliard korun. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý. Vládou schválený návrh zvýšil prostředky na dopravu, i přes jejich růst ale bude podle Kupky chybět resortu dopravy necelých 38 miliard korun.

V letech 2014 až 2017 bylo hnutí ANO součástí vlády Bohuslava Sobotky, ve které mělo svého zástupce na postu ministra dopravy. Sám Andrej Babiš byl tehdy ministrem financí. Hnutí ANO resort dopravy řídilo také později v letech 2017 až 2021 během působení vlády Andreje Babiše.

Dle dokumentů Ředitelství silnic a dálnic v roce 2009 existovala územní rozhodnutí (.pdf, str. 6–7) pro devět částí dálnice D6 (tehdy rychlostní silnice R6). Jednalo se o úseky Karlovy Vary – Olšová Vrata, Knínice–Bošov, Lubenec–Bošov, obchvat Lubence, přeložku dálnice u Hořesedel, přeložku u Krupé, úsek Nové Strašecí – Řevničov, obchvat Řevničova a obchvat Hořoviček. V případě zmíněného úseku mezi Lubencem a Bošovem už v té době probíhalo také výběrové řízení na zhotovitele stavby, které bylo spuštěno na konci roku 2008.

O tom, že státu chybí finance na výstavbu některých silnic a dálnic, se mluvilo už v roce 2009. V době působení vlády Petra Nečase došlo v roce 2010 k oficiálnímu pozastavení výstavby silnice R6 ministrem dopravy Vítem Bártou. Důvodem podle tehdejšího mluvčího ministra dopravy bylo, že stát musel přistoupit k rozpočtovým škrtům. Samotný premiér Petr Nečas na podzim 2010 uvedl, že vláda pravděpodobně peníze na R6 poskytne až v letech 2012–2013. Pozastavení výstavby se týkalo tehdy rozestavěné části Lubenec–Bošov, která byla ale nakonec otevřena v roce 2015. 

Před začátkem roku 2016 byl dokončen právě jen úsek Lubenec–Bošov, u ostatních osmi úseků nebylo do té doby ani zahájeno výběrové řízení. Až v roce 2016 došlo k vypsání výběrových řízení u tří staveb. Těmi byly obchvat obce Lubenec, obchvat Řevničova a úsek mezi Řevničovem a Novým Strašecím, přičemž všechny tyto části D6 se řidičům otevřely v letech 2020 a 2021, ještě během působení Babišovy vlády (.pdf; .pdf; .pdf, vše str. 4).

Zároveň v roce 2016 došlo k sepsání nového záměru projektu pro přeložku u Hořesedel a přeložku u Krupé. Úsek u Krupé se dočkal zahájení výběrového řízení na zhotovitele stavby v listopadu 2020, úsek u Hořesedel až po konci Babišova kabinetu v prosinci 2021 (.pdf; .pdf, vše str. 2). Během působení Babišovy vlády bylo také zahájeno výběrové řízení u nyní stále ještě nedokončeného obchvatu Hořoviček a došlo k vydání druhého územního rozhodnutí u nedokončeného úseku mezi Knínicemi a Bošovem (.pdf; .pdf; .pdf, vše str. 4).

Závěr

V roce 2009 a dříve bylo vydáno územní rozhodnutí u celkem devíti staveb dálnice D6, která vede z Prahy přes Karlovy Vary na Cheb. Před nástupem Sobotkovy vlády v roce 2014 ale u žádné z těchto devíti staveb ještě nezačala výstavba a jen u jedné z nich bylo zahájeno výběrové řízení na zhotovitele stavby. V roce 2016, kdy Ministerstvo dopravy řídilo hnutí ANO, bylo vypsáno výběrové řízení u tří staveb D6. Ty pak byly dokončeny v letech 2020–2021. U dalších dvou staveb došlo v roce 2016 také ke schválení záměru projektu. U řady staveb D6, které měly v roce 2009 platná územní rozhodnutí, tedy skutečně v roce 2016 došlo k posunu jejich přípravy. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.