ANO

Andrej Babiš se odkazuje na průzkum agentury Morning Consult ze září 2025, který porovnává podporu vybraných světových lídrů. Petr Fiala se skutečně v tomto žebříčku umístil na předposledním místě z 24, hned před francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na jaře i v létě 2025 byl Petr Fiala v tomto žebříčku dokonce poslední.

Petr Fiala se tedy skutečně vícekrát objevil na posledním místě žebříčku společnosti Morning Consult a podle posledních dat postoupil na předposlední místo. Vzhledem k omezenému počtu světových lídrů, jejichž podporu Morning Consult měří, není možné říct, zda je Petr Fiala „nejhorší premiér na světě“. Andrej Babiš nicméně poukazuje právě na tento žebříček, v němž se Fiala umístil poslední, respektive předposlední. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo NATO ve svém programu navrhuje hnutí Stačilo nebo SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tento návrh odmítl již v letech 2017 a 2018. V roce 2024 se stejně odmítavě vyjádřili členové ANO Karel Havlíček, Roman Kubíček nebo Alena Schillerová. Před volbami v roce 2025 Andrej Babiš znovu potvrdil, že vystoupení z EU a NATO neplánuje.

Andrej Babiš tvrdí, že Petr Fiala označuje voliče hnutí ANO za nedemokratické, už od doby prezidentských voleb v roce 2023. Tehdy při odpovědi na dotaz, jak vnímá volební výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, použil slovní spojení „demokratičtí voliči“ pro popis voličů, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla dle koalice SPOLU preferovaná a „odpovídalo to tomu, jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice.“ Petr Fiala tedy označil voliče Petra Pavla za demokratické. Lze tak dovodit, že ostatní voliči „demokratičtí“ nejsou. Přímo však Petr Fiala takové označení nepoužil.

V superdebatě České televize na konci září 2025 Petr Fiala nazval případnou vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Stačilo! jako „vládu národní zrady“. Volební program ANO Fiala označil za „populistický koktejl“ a „rozpočtový armagedon“. Slib zrušení důchodové reformy zase komentoval jako snahu hnutí ANO koupit si důchodce za peníze mladých. Obecně označuje hnutí ANO a jeho zástupce za populisty využívající radikální rétoriku. I když jsou tyto výroky časté, vždy se týkají politiků nebo hnutí. Tvrzení, že Fiala označil voliče opozičních stran za nedemokratické, se ve veřejných zdrojích ani na sociálních sítích Petra Fialy nevyskytuje. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případu dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.

Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Nyní je tak případ už potřetí u pražského městského soudu, další rozsudek v současnosti ještě nepadl.

Závěr

Andrej Babiš čelí obvinění, že před 18 lety došlo při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V roce 2019 státní zástupce Šaroch rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání, rozhodnutí pak zvrátil nejvyšší státní zástupce a případ dál pokračoval k soudu. Prvoinstanční pražský městský soud skutečně dvakrát Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. Zprošťující rozsudek pokaždé zrušil Vrchní soud v Praze a nyní je tak případ opět v rukou pražského městského soudu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kumulativní (úhrnnou) inflaci je vhodné použít pro porovnání cen za určité období, jelikož sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021, kdy nastoupila Fialova vláda, a na přelomu září a října 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k srpnu 2025. Podle těchto údajů kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády, tedy od prosince 2021, dosáhla 30,9 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku také vážou k srpnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace 33,3 %.

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 30,9 % a podle Eurostatu necelých 33,3 %. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Oproti minulému roku je na pořízení bytu potřeba o 1,7 mzdy více. Hůře než Praha si v tomto indexu vedou řecké Athény, kde je potřeba 15,3 roční mzdy na nákup nemovitosti, a Amsterdam, kde lidé potřebují přibližně 15,4 roční mzdy. Naopak nejlépe si vedou italský Turín a dánské Odense, kde lidé potřebují 4,9 hrubé roční mzdy.

Ceny elektřiny

Karel Havlíček dále zmiňuje statistiku cen elektřiny dle kupní síly, kterou zveřejňuje Eurostat. Tento typ statistiky umožňuje porovnávat ceny energií pomocí uměle vytvořené jednotky PPS –standardu kupní síly. Ten totiž pracuje s paritou kupní síly (PPP), která poměřuje ceny za stejné výrobky a služby v různých národních měnách a zemích. Není tak ovlivněn poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.

Co se týče nejnovějších dat o cenách elektřiny vyjadřovaných přes kupní sílu (PPS), ty zveřejnil Eurostat v květnu 2025 a vztahují se ke druhému pololetí 2024. Při vyjádření v jednotce PPS a započtení daní a poplatků bylo Česko skutečně na prvním místě s 41 PPS na 100 kWh. Druhé nejvyšší ceny elektřiny měli odběratelé na Kypru, následovaném Německem a Polskem.

Vodné a stočné

V Praze je od 1. ledna 2025 platba za vodné a stočné nastavena na 151 Kč/m³, přičemž vodné činí 74,95 Kč a stočné 76,32 Kč. Podle analýzy serveru Novinky.cz se cena vodného a stočného v Praze zvýšila za posledních 35 let na 170násobek a je vyšší než v některých západoevropských metropolích. Analýza ukazuje, že cena vody v Praze je vyšší než například ve Vídni, Londýně, Paříži, Berlíně či Varšavě. Celkově Novinky.cz srovnávaly 8 evropských měst, cena vodného a stočného v Praze je z nich nejvyšší.

Ačkoliv se analýza webu Novinky.cz zaměřila jen na malý počet evropských měst a celkové náklady na vodné a stočné mohou být také výrazně ovlivněny spotřebou, daněmi a dalšími případnými poplatky, jiné aktuální srovnání evropských metropolí bohužel není k dispozici.

Závěr

Karel Havlíček správně uvádí, že Praha je třetím nejméně dostupným městem, pokud jde o pořízení vlastního bydlení. Podle Property Indexu poradenské společnosti Deloitte potřebují lidé v Praze v roce 2025 třetí nejvyšší počet průměrných hrubých ročních mezd na pořízení vlastního bytu. Méně dostupné byty měly už jen Athény a Amsterdam. Také cena elektřiny je v Česku vysoká, ve srovnání podle parity kupní síly byla elektřina v Česku ve druhém pololetí roku 2024 nejdražší ze zemí EU.

Vodné a stočné je podle analýzy webu Novinky.cz v Praze nejvyšší z osmi evropských metropolí. Jiná srovnání, která by byla aktuální, případně provedená na větším vzorku měst, bohužel nejsou dostupná. Toto tvrzení je tedy z výroků Karla Havlíčka nejméně ověřitelné, přesto však odpovídá dostupným datům. Výrok tak můžeme označit za pravdivý.

Karel Havlíček (ANO) v části debaty o bydlení kritizuje zrušení stavebního zákona, který byl připravený za vlády Andreje Babiše. Zrušení zákona považuje za „bafuňářské“. Dále mluví o potřebě nového režimu územního povolování nebo o potřebě motivace ke stavění firemních bytů.

Stavební zákon vlády Andreje Babiše

Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Cílem zákona bylo zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Zákon měl mimo jiné zavést Nejvyšší stavební úřad, pevně dané lhůty a apelační princip (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, a ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 z 630).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení. Současná koalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Také se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.

Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej jednomyslně zamítl, avšak poslanci později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.

Novelizace zákona vládou Petra Fialy

Nynější vláda Petra Fialy ve Sněmovně předložila v únoru 2022 návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končila k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Kvůli této změně došlo k odsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. červenec 2024, byť pro některé stavby, jako jsou dálnice nebo elektrárny, byla novela účinná již od 1. ledna 2024. Samotná vládní novela změnila stavební zákon pouze ve 14 bodech, z nichž většina pouze odložila účinnost či měnila lhůty u některých ustanovení.

Fialův kabinet poté v listopadu 2022 předložil další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna schválila. Pro hlasovalo 59 poslanců hnutí ANO. Karel Havlíček nebyl při hlasování přihlášen. V květnu návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů. Tato novela změnila stavební zákon ve 494 bodech.

Komplexní novelu stavebního zákona prezentovali zástupci vlády i opozice jako pozitivní krok pro české stavebníky. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš si chválil zapojení opozice do hledání shody na podobě novely, jeho předchůdkyně Klára Dostálová z hnutí ANO uvedla, že je „opravdu velmi ráda, že jsme dospěli k vzájemné dohodě, velice si toho vážím. Je to obrovsky dobrý signál pro všechny stavebníky“. Sám Karel Havlíček přijatou novelu označil (video, čas 9:49) za rozumný kompromis.

Shrnutí

Současná vláda Petra Fialy novelizovala stavební zákon, který původně schválila vláda Andreje Babiše, poprvé v roce 2022. Tehdy došlo zejména k posunutí účinnosti a změně některých lhůt. Komplexní novelu stavebního zákona, kterou by bylo možné označit za zrušení původní verze, vláda prosadila v roce 2023. Novela prošla i díky hlasům poslanců hnutí ANO. Sám Karel Havlíček tuto novelu označil za rozumný kompromis. Zásadní změny stavebního zákona tedy prošly se souhlasem opozice, výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako zavádějící.

Podle tržní analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema stál ve druhém čtvrtletí roku 2025 metr čtvereční nového bytu v Praze průměrně 170 594 Kč. Meziročně tak ceny vzrostly o 8,8 %. Nejdražší byty jsou na Praze 1 a 2, kde se průměrná cena vyšplhá i nad 210 tisíc Kč za m². O tom, že průměrná cena nového bytu v hlavním městě činí přibližně 170 tisíc korun za m² informovala během léta i různá média (video, čas 0:04).

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) reaguje na slova ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Ta v debatě uvedla, že bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) byl lidmi ze svého okolí varován, že digitalizace stavebního řízení není připravena pro běžný provoz. Před tím ho podle Karla Havlíčka varoval i prezident Petr Pavel.

Vyjádření prezidenta Pavla

V květnu 2024 prezident Pavel při briefingu v Pardubickém kraji po jednání se starosty uvedl, že by se podle něj mělo spuštění digitalizace stavebního řízení odložit. Podle něj měli starostové obavy zejména z nepřipravenosti úředníků i technického vybavení. Tehdejší ministr Ivan Bartoš na jeho slova odpověděl, že případný odklad by měl negativní dopad na celý projekt digitalizace. 

Prezident Pavel se dále vyjádřil k digitalizaci stavebního řízení necelé dva měsíce po jejím spuštění, které proběhlo 1. července 2024. Tehdy řekl, že v budoucnu by vláda měla u podobných projektů nejdříve udělat pilotní verzi, ve které se před plným spuštěním vyzkouší funkčnost daného systému. Případně by dle jeho slov mohly být dočasně zprovozněny dva systémy. Ke svému vyjádření z května uvedl, že jeho cílem bylo upozornit na zkušenosti starostů, hejtmana a pracovníků na stavebních odborech, které získal právě v Pardubickém kraji (video, čas 00:39).

Závěr

Prezident Petr Pavel před spuštěním digitalizace stavebního řízení upozornil na obavy starostů, že projekt není dostatečně připraven, a vyjádřil názor, že by se jeho spuštění mělo odložit. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý. 

Aleš Juchelka (ANO) v předvolební debatě odpovídá na otázku, co udělá pro to, aby čeští zákazníci mohli v Česku nakupovat kvalitní potraviny za ceny srovnatelné s okolními státy. Juchelka uvádí, že zemědělci a zpracovatelé musí „v poslední době“ čelit vysokým cenám energií, dopravy nebo hnojiv. Při zmínce o hnojivech uvádí, že jejich cena se meziročně ztrojnásobila.

Data o vývoji cen hnojiv lze najít ve statistikách Mezinárodního měnového fondu (IMF) a také v podrobnějším přehledu Evropské komise, který ukazuje ceny různých typů hnojiv v EU. Podle těchto statistik ceny hnojiv výrazně rostly v průběhu roku 2021 a na začátku roku 2022. Později nastal naopak prudký pokles, který se zastavil v létě 2023. I přes toto snížení se ceny hnojiv nedostaly na původní úroveň a od začátku roku 2024 se drží na zhruba dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Tento nárůst na dvojnásobek ovšem vyjadřuje změnu ceny mezi pěti lety, ne meziroční změnu. Meziroční nárůst na trojnásobek ceny, o kterém ve výroku mluví Aleš Juchelka, ukazují přehledy Evropské komise a IMF při srovnání cen v dubnu 2021 s dubnem 2022. K meziročnímu růstu „ze 100 % na 300 %“ tedy došlo před třemi lety.

Shrnutí 

Podle statistik Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu ceny hnojiv výrazně rostly v roce 2021 a na začátku roku 2022. Později došlo k částečnému poklesu a od začátku roku 2024 se tak nakonec ceny drží na dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Jedná se přitom o dvojnásobný nárůst mezi pěti lety, nikoli meziroční změnu. Meziroční nárůst na 300 % ukazují statistiky v případě, že porovnáme hodnoty z dubna 2021 a dubna 2022. Od té doby ke stejnému meziročnímu nárůstu nedošlo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.