ANO

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářští a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard korun. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard korun a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard korun (.pdf, str. 38).

Valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. Valorizace důchodů se tím zpomaluje, byť se do ní i nadále započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí. Konsolidační balíček podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu zhruba 75 miliard korun.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Z kontextu výroku není zřejmé, jestli místopředsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová mluví o rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nebo o změnách v prvním roce Fialovy vlády, které podle ní zdravotnictví připravily o 14,5 miliardy korun. V našem odůvodnění se tak zaměříme na obě možnosti.

Platby za státní pojištence

Jedna ze změn ve zdravotnictví se týkala plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Její výše činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Tento pokles zdůvodňoval Fialův kabinet snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun. Ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 rostou.

Celkové platby za státní pojištěnce podle státních závěrečných účtů dlouhodobě nominálně rostou. Výjimkou není ani období Fialovy vlády. Pokud ale při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši plateb na reálné hodnoty, v některých letech působení Fialova kabinetu se meziročně snižovaly. V porovnání s rokem 2021, tedy s posledním rokem vlády Andreje Babiše, byly platby za státní pojištěnce v roce 2022 nižší o 18,6 miliardy korun.

Rozpočet Ministerstva zdravotnictví

Pokud poslankyně Schillerová naráží na rozpočet Ministerstva zdravotnictví, tak v roce 2021, tedy v posledním roce Babišovy vlády, činily konečné výdaje 31,69 miliard korun (.pdf, str. 108 z 245). Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který předložila ještě předchozí vláda premiéra Babiše v listopadu 2021, počítal s výdaji ve výši 23,78 miliard korun (.pdf, str. 8 z 530).

Fialova vláda ale připravila nový rozpočet, ve kterém schválené výdaje na resort zdravotnictví původně činily necelých 18 miliard korun (.pdf, str. 8 z 534) a po změnách se dostaly na 20,65 miliard korun (.pdf, str. 33 z 60). Oproti částce z roku 2021 tak byly plánované výdaje nižší přibližně o 11 miliard korun, nakonec ale vzrostly a byly dokonce o necelou miliardu vyšší (str. 33 z 60).

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. Celkové platby za státní pojištěnce se v reálném srovnání v roce 2021 meziročně snížily dokonce o 18,6 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty. 

Podle schváleného rozpočtu na rok 2025 mají být výdaje Ministerstva zdravotnictví 17,6 miliardy korun. Podle návrhu rozpočtu na rok 2026 se jedná pouze zhruba o 12,9 miliardy (.pdf, str. 36). Oproti předešlému roku se tak výdaje na zdravotnictví sníží o 4,7 miliardy korun. 

Rozpočet na rok 2025 dále počítá s výdaji na Ministerstvo školství ve výši 290,9 miliardy korun. Návrh rozpočtu na rok 2026 pak uvádí výdaje ve výši 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32). Plánované výdaje na další rok jsou tak přibližně o 14,4 miliardy korun nižší. Čísla, která Alena Schillerová uvedla, se vejdou do naší 10% tolerance, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová v předvolební debatě z Jihomoravského kraje kritizuje vládu Petra Fialy a ministra financí za nedodání příloh k předloženému zákonu o rozpočtu. Bývalá ministryně financí Schillerová následně říká, že oficiálně dle jednacího řádu Sněmovny vyzvala ministra financí k jejich předložení. V našem odůvodnění tedy budeme posuzovat jednak to, zda předložený návrh zákona o rozpočtu postrádal některé běžné přílohy, a jednak to, zda tyto přílohy jsou zákonné, tedy zákonem předepsané.

Náležitosti, které má splňovat návrh zákona o státním rozpočtu, stanovuje zákon o rozpočtových pravidlech. Podle něj musí návrh zákona o státním rozpočtu obsahovat navrhované znění zákona o rozpočtu na daný rok, rozpis ukazatelů státního rozpočtu a podrobné rozpočty jednotlivých organizačních složek státu. Zároveň musí být součástí návrhu i rozpis dotačních vztahů k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů. Podle zákona o rozpočtových pravidlech se spolu s rozpočtem předkládá střednědobý výhled na období nejméně dvou následujících let. Tyto dokumenty musí Ministerstvo financí vládě předložit vždy nejpozději do 31. srpna.

Návrh státního rozpočtu na rok 2026

Současný návrh rozpočtu pro rok 2026 obsahuje navrhované znění zákona a osm příloh (.pdf, str. 1–2), které se v případě schválení stanou přímo přílohovou součástí zákona (tj. budou zveřejněné ve Sbírce zákonů). Uvedených osm příloh konkrétně obsahuje (.pdf, str. 1–2) úhrnnou bilanci příjmů a výdajů státního rozpočtu, přehled celkových příjmů a celkových výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu (např. ministerstev), přehled rozpočtů organizačních složek státu (.pdf) a finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům samospráv (.pdf, str. 1–2). Poslední příloha se vztahuje ke stanovení výše příspěvku pro obce na výkon státní správy. Všechny tyto přílohy se týkají roku 2026. 

Návrh rozpočtu na rok 2026 dále obsahuje návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2027 a 2028 (.pdf). K němu Ministerstvo financí zveřejnilo 13 tabulek (.pdf, str. 1). V této tabulkové části se nachází přehled celkových příjmů a výdajů na roky 2026 a 2027–2028 podle kapitol, přehled státních záruk za úvěry a rozložení splátek úvěrů, příjmy a výdaje státních fondů či specifické ukazatele rozpočtových kapitol. Tabulková část zahrnuje také podrobné členění příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu podle druhů a odvětví, které se týká pouze let 2027 a 2028.

Dále byly k návrhu rozpočtu na příští rok zveřejněny přílohy, ve kterých lze najít stručnou čtyřstránkovou důvodovou zprávu (.pdf), návrh znění usnesení vlády, krátkou předkládací zprávu (.pdf) a také dokument o makroekonomickém rámci a fiskální politice na rok 2026 (.pdf).

Co v návrhu chybí?

Návrhy minulých rozpočtů na roky 2022 (.xlsx), 2023 (.xlsx), 2024 (.zip, příloha G_01) a 2025 (.zip, příloha G_01), které předložila Fialova vláda, obsahovaly přehledy příjmů a výdajů podle druhového a odvětvového členění. V případě druhového členění tyto dokumenty např. vyčíslovaly, kolik jednotlivé kapitoly plánují dle rozpočtu vynaložit na nákupy služeb, investiční nákupy atp. Odvětvové členění zase popisovalo mj. výdaje na bezpečnost státu či ochranu životního prostředí. Návrh rozpočtu na příští rok toto druhové a odvětvové členění obsahuje jen pro léta 2027 a 2028, nikoli ale pro rok 2026. Zákon o rozpočtových pravidlech ale nestanovuje, že tento dokument návrh zahrnovat musí.

V návrhu rozpočtu na rok 2026 chybí také tabulka výdajů státního rozpočtu na programové financování, kterou obsahovaly minulé rozpočty na roky 2022–2025 (.pdf; .pdf; .zip, příloha H_02; .zip, příloha H_02). Stejná je situace i v případě podrobné dokumentace týkající se územních rozpočtů (.docx; .docx; .zip, příloha J_01; .zip, příloha J_01) a v případě zprávy k návrhu zákona (.doc; .doc; .zip, příloha E_01; .zip, příloha E_01), která na přibližně šedesáti stranách detailně popisuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu. Ani u těchto dokumentů ovšem zákon nepřikazuje, aby je Ministerstvo financí do návrhu zahrnulo. Mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová k tomu pro server Novinky.cz uvedla, že doprovodná zpráva v této fázi přípravy rozpočtu „nemusí být součástí zákonné dokumentace“.

Návrh pro rok 2026 také neobsahuje zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv, která byla součástí jednotlivých návrhů rozpočtů na roky 2022 až 2025 (.doc; .doc; .zip, příloha I_01; .zip, příloha I_01). Legislativa neukládá, aby resort financí tento dokument předložil vládě do 31. srpna spolu s návrhem rozpočtu. Zákon pouze říká, že v okamžiku, kdy kabinet předkládá vládou schválený návrh zákona o rozpočtu Poslanecké sněmovně, má povinnost spolu s ním předložit právě i zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv. Na to má přitom vláda čas až do 30. září.

Výše zmíněnou dokumentaci obsahovaly také návrhy rozpočtů v letech 2010 až 2021. (.doc; .doc; .doc; .doc; .doc; .zip, přílohy E 01, G 01, H 00, I 01, J 01; .doc; .zip, příloha D01; .zip, příloha D01; .zip, příloha sešit0; .zip, příloha sešit0; .zip, příloha 00).

Závěr

Návrh rozpočtu na rok 2026 obsahuje veškerou zákonem předepsanou dokumentaci, například přehled rozpočtů jednotlivých organizačních složek státu, přehled finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům samospráv či střednědobý výhled státního rozpočtu na rok 2027 a 2028. Na rozdíl od minulých let však chybí některá doprovodná dokumentace, jako je například tabulka programového financování, zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv nebo dokumentace týkající se územních rozpočtů. Legislativa však nestanovuje povinnost, aby tyto dokumenty zahrnoval návrh předložený vládě Ministerstvem financí. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Z výroku poslankyně Aleny Schillerové není zřejmé, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh během Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč.

Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.

Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 procentního bodu v porovnání s rokem 2021. Podotkněme, že během předchozí Babišovy vlády dluh rostl rychleji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b. (.pdf, str. 12).

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP, tedy o 3,5 p. b. (.pdf, str. 11).

Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.

Závěr

Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Aktéři kauzy Dozimetr

Kauza Dozimetr, která propukla v roce 2022, se týká ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je např. lobbista a podnikatel Michal Redl, bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín nebo Petr Hlubuček, který byl mj. náměstek někdejšího primátora Zdeňka Hřiba.

Jiří Pospíšil (TOP 09) mezi obviněnými ani podezřelými nefiguruje. Deník N ovšem s odkazem na neveřejný policejní spis přinesl informaci, že Pospíšil zorganizoval schůzku zástupců hnutí STAN a TOP 09, kde se setkali jeho bývalý asistent Jiří Fremr a Michal Redl. Podle obviněného podnikatele Pavla Dovhomilji stál Pospíšil u zrodu organizované skupiny spojené s Dozimetrem. Pospíšil svou roli v kauze nicméně opakovaně odmítal.

Založení hnutí STAN

Historie Starostů a nezávislých sahá do roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (viz rejstřík Ministerstva vnitra, sekce Historie hnutí). Předsedou byl od roku 2005 starosta Vysokého Pole Josef Zicha. Mezi zakládajícími členy byl také tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík, který se stal předsedou v roce 2009 po transformaci hnutí na Starosty a nezávislé s celostátní působností (.pdf, str. 23).

Michal Redl se podle Seznam Zpráv pohybuje kolem politiků STAN od roku 2017. Z e-mailové komunikace Michala Redla, kterou zveřejnila policie, ale vyplývá, že již v roce 2011 zaslal Stanislavu Polčákovi životopis Martina Sankota, který byl následně jmenován náměstkem ministryně kultury. Už v roce 2017, tedy před kauzou Dozimetr, přišel Radiožurnál s informací, že Polčák s Michalem Redlem řeší personální obsazení důležitých míst v pražských firmách a na magistrátu.

Veřejně dostupné informace, které by prokazovaly přímé zapojení do vzniku hnutí STAN, jsme však v případě Michala Redla nenalezli. S dotazem ohledně jeho potenciální role jsme se tak obrátili na tiskovou mluvčí Starostů, která uvedla, že „Michal Redl ani jeho otec Petr Redl nejsou zakládajícími členy ani nikdy nebyli členy hnutí STAN. Od Petra Redla dostalo hnutí pouze finanční dar v roce 2016, který byl později věnován na dobročinné účely“.

Závěr

V kauze Dozimetr jsou obviněni Michal Redl a Petr Hlubuček, oba spojení s hnutím STAN. Redl nepatřil podle mluvčí STAN mezi zakladatele hnutí. Jeho roli na vzniku strany nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Podle některých tvrzení byl do kauzy zapojen také Jiří Pospíšil, byť v ní nefiguruje ani jako obviněný, ani jako podezřelý. Jeho roli však rovněž nelze z veřejných zdrojů dostatečně vyvrátit ani potvrdit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

David Uhlíř a jeho závěrečná zpráva

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem vyšetřování bitcoinové kauzy 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1).

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil, což Ministerstvo spravedlnosti odůvodnilo tím, že „úspěšně naplnil zadání, které mu bylo svěřeno“. Podle ministryně Decroix jeho úkol spočíval v tom, aby dohlédl na to, že resort postupuje transparentně, předvídatelně a v souladu s právem. Zároveň dodala, že Uhlíř zprávu připravovat nebude, jelikož by kvůli externímu auditu byla pouze duplicitní.

Na tiskové konferenci 30. července Decroix uvedla, že podle ní i koordinátora Uhlíře nebylo sepsání závěrečné zprávy přínosné ani užitečné (video, čas 7:10). Zároveň ale řekla, že je s ním v kontaktu a že je Uhlíř připravený zprávu vypracovat (video, čas 7:30). Poté dodala, že Uhlíř je na dovolené a o tom, kdy a v jakém rozsahu bude zpráva předložena, budou společně jednat po jeho návratu 5. srpna (video, čas 12:50). Z jejího tehdejšího vyjádření tak vyplývalo, že zpráva připravena bude.

David Uhlíř po návratu z dovolené 5. srpna uvedl, že závěrečnou zprávu sepisovat nebude. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že jeho práce už skončila a navíc bude zveřejněna rozsáhlejší auditní zpráva. Tehdy pouze vyslovil názor, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat nemělo, jelikož „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také dodal, že další důvody jsou „právně-technického charakteru“ (.pdf).

Závěr

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix skutečně jmenovala Davida Uhlíře do role koordinátora bitcoinové kauzy, jehož úkolem bylo do konce srpna vypracovat zprávu o postupu resortu při přijetí daru. Zpráva měla vyjít i poté, co skončil. Nakonec k jejímu sepsání ale nedošlo. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Mimořádná schůze kvůli bitcoinové kauze

30. května 2025 poslanecký klub ANO požádal o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny kvůli bitcoinové kauze. Předsedkyně klubu Alena Schillerová ten den doručila předsedkyni dolní komory žádost, pod kterou podle České televize bylo 53 podpisů (video, čas 1:53), což převyšovalo počet potřebný ke svolání. Na základě zákona tak předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová musela mimořádnou schůzi svolat do deseti dnů od podání žádosti.

Mimořádná schůze se konala 5. června a měla na programu okolnosti přijetí bitcoinového daru a politickou odpovědnost někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Schůze však byla nakonec přerušena bez konkrétních závěrů, protože vypršel čas vymezený k jednání. Nebylo přijato žádné usnesení a termín pokračování určen nebyl.

Vedle toho 17. a 18. června proběhla další mimořádná schůze na žádost hnutí ANO, tentokrát s cílem vyslovit nedůvěru vládě Petra Fialy. Po dvoudenní rozpravě však vláda hlasování ustála – pro její pád hlasovalo jen 94 poslanců, k odvolání by jich přitom bylo potřeba 101.

Závěr

Hnutí ANO skutečně iniciovalo svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Tato schůze se konala 5. června 2025. Skončila ovšem bez konkrétních závěrů a nebylo během ní přijato žádné usnesení. Vedle toho ANO svolalo ještě schůzi s cílem vyslovit nedůvěru vládě. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Kauzy Margity Balaštíkové 

Server Seznam Zprávy v úterý 12. srpna v 5:00 zveřejnil článek, ve kterém napsal, že se poslankyně Margita Balaštíková prostřednictvím svého vlivu a kontaktů snažila poškodit a zničit firmu svého bývalého manžela, když na ni nechala od roku 2023 poslat několik hygienických kontrol. Členové hnutí ANO Andrej Babiš, Karel Havlíček nebo Alena Schillerová se ve stejný den vyjádřili v tom duchu, že si počkají na vysvětlení situace přímo od Balaštíkové.

Web CNN Prima News 12. srpna ve 12:57 publikoval článek, ve kterém s odvoláním na blíže nespecifikovaný zdroj informoval, že hnutí ANO řeší odvolání Balaštíkové z kandidátní listiny. K tomuto kroku se ale podle zdroje muselo sejít předsednictvo.

Seznam Zprávy následující den, tedy 13. srpna, opět v 5:00, vydaly další informaci týkající se Margity Balaštíkové. Poslankyně si podle serveru na skrytě pořízených nahrávkách snažila vícekrát objednat zabití psa, který patřil partnerce jejího bývalého manžela. Server iDNES.cz 13. srpna v 9:11 publikoval článek týkající se této kauzy, který byl aktualizován ve 13:14. V něm stojí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš potvrdil, že Balaštíková na kandidátce nebude. Stejnou informaci v podobné časy přinesly např. také Novinky.cz. V podvečer potom mluvčí ANO Martin Vodička řekl, že hnutí již rozhodnutí o stažení Balaštíkové rozeslalo úřadům.

Co se týče postu stínové ministryně zemědělství, o konci Margity Balaštíkové v této roli mluvil např. Karel Havlíček. Ten 13. srpna uvedl, že „s ní dále nepočítá jako se stínovou ministryní zemědělství“. S dotazem ohledně konce Balaštíkové na této pozici jsme se obrátili na tiskového mluvčího hnutí ANO, ten pro Demagog.cz uvedl, že informaci o jejím odvolání dostal okolo 12:30 a ve 12:54 bylo její jméno smazáno z přehledu členů stínové vlády.

Při vyhledávání členů stínové vlády hnutí ANO jsme narazili také na seznam, na kterém Margita Balaštíková ke dni vysílání námi ověřované debaty stále figurovala jako stínová ministryně zemědělství. K tomu mluvčí Martin Vodička uvedl, že se jedná o chybu, která bude dle jeho slov napravena. V jiném seznamu ministrů stínové vlády na webových stránkách ANO se Balaštíková nenachází.

Závěr

Seznam Zprávy 12. srpna publikovaly článek o tom, že se Margita Balaštíkové pokoušela poškodit firmu svého bývalého manžela. Následující den přinesly informaci, že se snažila objednat usmrcení psa, který patřil exmanželově partnerce. Balaštíková na kandidátní listině hnutí ANO pro nadcházející sněmovní volby skončila do 24 hodin od té doby, co vyšel článek o pokusech objednat si zabití zvířete. Tiskový mluvčí hnutí nám potvrdil, že Balaštíková do této doby skončila také na postu stínové ministryně zemědělství. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku reaguje na možné zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP jako nový závazek NATO. Tvrdí, že vláda Petra Fialy plní současný závazek ve výši 2 % HDP jen díky tomu, že místo skutečných nákupů podle něj manipuluje s čísly pomocí předčasných zálohových plateb. Z ročního rozpočtu armády ve výši 160 mld. Kč je dle jeho slov 71 mld. „rozfakturováno“ ve formě záloh za předměty, které ČR obdrží až za několik let.

Zálohové platby v rozpočtu MO

Podle údajů Ministerstva obrany (MO) činily zálohy investičního charakteru (např. na techniku) v roce 2024 66,4 mld. Kč (.pdf, str. 187) a zálohy neinvestičního charakteru (např. na munici) 4,9 mld. Kč (str. 189). V součtu tak objem poskytnutých zálohových plateb na obranné zakázky činil přibližně 71,3 mld. Kč. Oproti předchozímu roku (.pdf, str. 207, 209) se jedná o více než dvojnásobek alokovaných peněz, což bylo způsobeno především zvýšením záloh na strategické vojenské zakázky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatímco v roce 2023 bylo na tento typ výdajů vyčleněno 7,77 mld. Kč, v roce 2024 se jednalo o většinu zálohovaných plateb ministerstva (.pdf, str. 187, 189).

Za nárůstem zálohových plateb v roce 2024 stojí zejména spuštění financování dvou klíčových armádních projektů (.pdf, str. 187–189). Jde o nákup víceúčelových stíhaček F-35 a pořízení středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium, přičemž resort obrany v loňském roce předplatil dodavatelům těchto strojů celkem 29,8 mld. Kč (.pdf, str. 187).

Mezi další výrazné zálohové platby patří 10,1 mld. Kč na švédská bojová vozidla pěchoty od společnosti BAE Systems, 7,1 mld. Kč na francouzská děla NATO od firmy KNDS France nebo 6,9 mld. Kč na izraelské protiletadlové systémy SHORAD (.pdf, str. 187–188). Zálohy směřovaly také k českým institucím, například k Vojenskému technickému ústavu (str. 189).

Rozpočet MO

Celkový objem záloh 71,3 mld. (.pdf, str. 187–189) představuje téměř polovinu rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2024, který dosáhl necelých 160 mld. Kč (str. 15). Resort zdůvodňuje vysoké zálohy napjatou situací na trhu s vojenským materiálem kvůli vysoké poptávce a vytíženým výrobním kapacitám. Podle MO bylo „uzavření kontraktu na dodávky vojenského materiálu dodavateli v mnoha případech podmíněno poskytnutím zálohy“ (str. 16, 187).

Závěr

Podle údajů MO činily zálohové platby na obranné zakázky ke konci roku 2024 celkem 71,3 mld. Kč. Z toho 66,4 mld. Kč směřovalo na zálohy investičního charakteru a 4,9 mld. Kč na zálohy neinvestičního charakteru. Celková výše rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2024 skutečně dosáhla cca 160 mld. Kč. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.