ANO

Aleš Juchelka (ANO) v předvolební debatě odpovídá na otázku, co udělá pro to, aby čeští zákazníci mohli v Česku nakupovat kvalitní potraviny za ceny srovnatelné s okolními státy. Juchelka uvádí, že zemědělci a zpracovatelé musí „v poslední době“ čelit vysokým cenám energií, dopravy nebo hnojiv. Při zmínce o hnojivech uvádí, že jejich cena se meziročně ztrojnásobila.

Data o vývoji cen hnojiv lze najít ve statistikách Mezinárodního měnového fondu (IMF) a také v podrobnějším přehledu Evropské komise, který ukazuje ceny různých typů hnojiv v EU. Podle těchto statistik ceny hnojiv výrazně rostly v průběhu roku 2021 a na začátku roku 2022. Později nastal naopak prudký pokles, který se zastavil v létě 2023. I přes toto snížení se ceny hnojiv nedostaly na původní úroveň a od začátku roku 2024 se drží na zhruba dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Tento nárůst na dvojnásobek ovšem vyjadřuje změnu ceny mezi pěti lety, ne meziroční změnu. Meziroční nárůst na trojnásobek ceny, o kterém ve výroku mluví Aleš Juchelka, ukazují přehledy Evropské komise a IMF při srovnání cen v dubnu 2021 s dubnem 2022. K meziročnímu růstu „ze 100 % na 300 %“ tedy došlo před třemi lety.

Shrnutí 

Podle statistik Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu ceny hnojiv výrazně rostly v roce 2021 a na začátku roku 2022. Později došlo k částečnému poklesu a od začátku roku 2024 se tak nakonec ceny drží na dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Jedná se přitom o dvojnásobný nárůst mezi pěti lety, nikoli meziroční změnu. Meziroční nárůst na 300 % ukazují statistiky v případě, že porovnáme hodnoty z dubna 2021 a dubna 2022. Od té doby ke stejnému meziročnímu nárůstu nedošlo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje Ministerstva zemědělství příští rok sníží přibližně na 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles o přibližně 3,7 miliardy Kč.

Ministr financí Zbyněk Stanjura později v debatě tvrdil, že se snížení týká pouze dotačních titulů, nikoli všech výdajů sektoru zemědělství. V návrhu rozpočtu však oproti roku 2025 dochází také k poklesu prostředků na výzkum, vývoj a inovace (.pdf, str. 32 ze 358).

Aleš Juchelka (ANO) naráží na protesty zemědělců, které probíhaly na začátku roku 2024. První z nich se uskutečnil 19. února a zemědělci při něm požadovali, aby Česko odstoupilo od Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Během protestu ze 7. března, při němž mimo jiné došlo k vysypání hnoje před Úřadem vlády, zemědělci požadovali například podporu zaměstnanosti na venkově, snížení zdanění půdy a aktivní obhajobu zájmů českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou. Premiér Petr Fiala tehdy na protestní jízdu zemědělců s traktory po Praze reagoval slovy, že jde o „přehlídku krásných nových strojů, které svědčí o tom, že situace (v zemědělství) není tak tragická“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) 10. března 2024 v debatě CNN Prima News tvrdil, že zemědělci měli v roce 2022 rekordní zisky a v roce 2023 se podle něj pravděpodobně vracely k normálu (video, čas 20:03). Následně zopakoval Fialovo dřívější vyjádření, když dodal, že „kdybych chtěl být ironický, tak bych řekl, že ten protest byl přehlídkou krásných nových strojů“ (video, čas 20:29).

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách.

Příspěvky na zvýšení kapacit

Ministerstvo zdravotnictví a resort školství byly v gesci hnutí ANO od konce roku 2017 do konce roku 2021. V dubnu 2018 oznámil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (zvolený za ANO) záměr přidat v následujícím akademickém roce lékařským fakultám navíc 500 mil. Kč na zvýšení počtu absolventů o přibližně 15 procent a na platy učitelů lékařství. Usnesením schváleným v září 2018 druhá vláda Andreje Babiše přijala dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult, které počítá s investicí 6,8 mld. Kč v letech 2019–2029 (.pdf).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tiskové zprávě ze září 2018 uvedlo, že od roku 2019 na toto opatření poputuje 700 milionů Kč ročně. V roce 2021 pak upřesnilo, že v letech 2019–2021 resort na uvedené účely vyčlenil 500 milionů Kč ročně, a také tehdy zmínilo, že pro roky 2022–2024 je naplánováno vydat 600 milionů Kč ročně a mezi lety 2025 a 2029 700 milionů Kč za rok. To dohromady dává právě 6,8 mld. Kč za celé 11leté období. Stejně harmonogram popisovala i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 (.pdf, str. 18).

Plánované částky kabinet Andreje Babiše dodržoval a v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně MŠMT na posílení kapacit lékařských fakult vynaložilo 500 milionů korun (.pdf, str. 22). Harmonogramu se držel i kabinet Petra Fialy a stát v letech 2022–2024 každý rok poskytl 600 milionů Kč (.pdf, str. 22; .pdf, str. 24; .pdf, str. 25). Rozpočet na rok 2025 počítá se 700 miliony Kč (.xlsx, list 3a). Tyto prostředky přiděluje MŠMT vysokým školám ve formě příspěvků v rámci tzv. institucionální části jejich rozpočtů (.pdf, str. 20; .xlsx, list 1, 3a).

Dotace

Kromě toho v roce 2019 MŠMT zahájilo dotační program, jehož prostřednictvím školy mohou čerpat prostředky na „rozvoj a obnovu materiálně technické základny“ lékařských a pedagogických fakult (.pdf, str. 9). V případě lékařských fakult je cílem tohoto programu umožnit navýšení počtu studentů. Žádosti o dotaci na konkrétní projekty mohly školy podávat do října 2021, na dokončení projektů mají čas do konce června 2027 (.docx, str. 2; .pdf, str. 9). 

MŠMT v tomto případě většinou zveřejňuje souhrnnou částku poskytnutých dotací pro lékařské i pedagogické fakulty dohromady (.pdf, str. 27). V dokumentech nicméně uvádí i největší projekty. V roce 2020 například jedinou dotaci získala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, a to v hodnotě 62 milionů Kč (.pdf, str. 27), v roce 2021 získaly lékařské fakulty nejméně 220 milionů Kč (.pdf, str. 27). 

Pokud tedy k těmto 220 milionům přičteme 500 milionů, které MŠMT v roce 2021 lékařským fakultám přidělilo formou příspěvku (.pdf, str. 22), vynaložil Babišův kabinet v posledním roce své vlády na zvýšení počtu studentů lékařství nejméně 720 milionů Kč. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách a senátoři za ANO Ladislav Václavec a Martin Bednář byli úspěšní ve zřizování nových zubních ordinací. 

Noví stomatologové v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem zubních lékařů. Vlastního zubaře nemá v regionu více než 200 tisíc lidí. Senátor Ladislav Václavec, který je od roku 2008 ředitelem krnovské nemocnice (SZZ Krnov), se podle svých slov specializuje na dostupnost zdravotnictví. Server iDNES.cz v listopadu 2024 uvedl, že nemocnice vedená Ladislavem Václavcem ve spolupráci s krajem a obcemi otevřela celkem 13 nových zubařských křesel, z toho většinu na Bruntálsku a jedno v Chuchelné na Opavsku. 

S dotazem, kolik nových zubařských křesel provozuje krnovská nemocnice v současnosti, jsme se obrátili na tiskového mluvčího SZZ Krnov. Ten pro Demagog.cz upřesnil, že nemocnice provozuje celkem dvanáct zubních ordinací, konkrétně v Krnově, Bruntále, Městě Albrechtice, Vrbně pod Pradědem, Rýmařově, Břidličné a Horním Benešově. První z nich SZZ Krnov provozuje od roku 2020 (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3). Podle veřejně dostupných informací jsou další dvě ordinace v obci Chuchelná na Opavsku sice po technické stránce připravené (video, čas 2:07–2:42), k jejich otevření ovšem doposud nedošlo. Dle vyjádření Moravskoslezského kraje vznikly nové ordinace právě díky Václavcovu projektu. 

Městský obvod Ostrava-Jih pod vedením starosty Martina Bednáře nechal vybudovat dvě nové zubní ordinace. Ty mají sloužit podle slov starosty Bednáře primárně občanům s trvalým bydlištěm v části Ostrava-Jih. Registrace pacientů probíhala od června 2025.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku mluví o škrtech v různých oblastech, čímž zjevně naráží na meziroční srovnání.

Výstavba, modernizace nebo údržba silnic, dálnic, železnic a vodních cest se financuje skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 dotace pro SFDI odpovídala 119,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30 z 358). V rozpočtu pro rok 2026 Ministerstvo financí navrhlo dotace ve výši 87,6 mld. Kč (.pdf, str. 28), jde tedy o pokles o 31,6 miliardy. Částka, kterou uvádí Alena Schillerová, spadá do naší 10% tolerance, a její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty. Připomíná, že Fialova vláda voličům slibovala rozpočtovou odpovědnost.

Vláda a téma rozpočtové odpovědnosti

V koaliční smlouvě i programovém prohlášení (.pdf, str. 3) stanovila současná vláda jako jednu z priorit stabilizaci veřejných financí. V obou dokumentech zdůrazňuje, že Česká republika „potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku“. K ozdravení veřejných financí měl sloužit tzv. konsolidační balíček, který zahrnoval např. omezení slev na dani z příjmů fyzických osob, zvýšení povinných odvodů živnostníkům nebo zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob. Premiér Fiala rovněž prezentoval odpovědný rozpočet jako prioritu vlády.

Součástí programového prohlášení vlády byl i závazek usilovat o zahrnutí pravidla rozpočtové odpovědnosti do Ústavy (.pdf, str. 5) a tento bod zůstal součástí aktualizované verze prohlášení z března 2023. V červenci 2025 vláda schválila návrh na ústavní zakotvení těchto pravidel (.pdf). Nově by tak v Ústavě přibyla pasáž, podle které „stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“ (.docx). Zástupci koaličních stran však připustili, že se změna nestihne projednat.

Závěr

Vláda Petra Fialy si stanovila odpovědnou rozpočtovou politiku jako jednu z priorit a rovněž předložila návrh na zakotvení zásad rozpočtové odpovědnosti v Ústavy. Premiér Petr Fiala také opakovaně prezentoval rozpočtovou odpovědnost jako prioritu vlády. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2026, který počítá se schodkem ve výši 286 mld. Kč, s návrhem rozpočtu na rok 2022 – tedy posledním, který představila vláda Andreje Babiše.

Poslední návrh rozpočtu připravený kabinetem Andreje Babiše skutečně počítal se schodkem 376,6 mld. Kč. Vláda Petra Fialy poté na začátku roku 2022 rozpočet přepracovala a snížila plánovaný schodek na 280 mld. Kč. Nakonec rozpočet skončil v deficitu 360,4 mld. Kč (.pdf, str. 3 z 52).

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářští a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard korun. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard korun a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard korun (.pdf, str. 38).

Valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. Valorizace důchodů se tím zpomaluje, byť se do ní i nadále započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí. Konsolidační balíček podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu zhruba 75 miliard korun.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Z kontextu výroku není zřejmé, jestli místopředsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová mluví o rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nebo o změnách v prvním roce Fialovy vlády, které podle ní zdravotnictví připravily o 14,5 miliardy korun. V našem odůvodnění se tak zaměříme na obě možnosti.

Platby za státní pojištence

Jedna ze změn ve zdravotnictví se týkala plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Její výše činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Tento pokles zdůvodňoval Fialův kabinet snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun. Ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 rostou.

Celkové platby za státní pojištěnce podle státních závěrečných účtů dlouhodobě nominálně rostou. Výjimkou není ani období Fialovy vlády. Pokud ale při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši plateb na reálné hodnoty, v některých letech působení Fialova kabinetu se meziročně snižovaly. V porovnání s rokem 2021, tedy s posledním rokem vlády Andreje Babiše, byly platby za státní pojištěnce v roce 2022 nižší o 18,6 miliardy korun.

Rozpočet Ministerstva zdravotnictví

Pokud poslankyně Schillerová naráží na rozpočet Ministerstva zdravotnictví, tak v roce 2021, tedy v posledním roce Babišovy vlády, činily konečné výdaje 31,69 miliard korun (.pdf, str. 108 z 245). Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který předložila ještě předchozí vláda premiéra Babiše v listopadu 2021, počítal s výdaji ve výši 23,78 miliard korun (.pdf, str. 8 z 530).

Fialova vláda ale připravila nový rozpočet, ve kterém schválené výdaje na resort zdravotnictví původně činily necelých 18 miliard korun (.pdf, str. 8 z 534) a po změnách se dostaly na 20,65 miliard korun (.pdf, str. 33 z 60). Oproti částce z roku 2021 tak byly plánované výdaje nižší přibližně o 11 miliard korun, nakonec ale vzrostly a byly dokonce o necelou miliardu vyšší (str. 33 z 60).

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. Celkové platby za státní pojištěnce se v reálném srovnání v roce 2021 meziročně snížily dokonce o 18,6 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.