ANO

Karel Havlíček reaguje na otázku, jestli by případná budoucí vláda hnutí ANO plnila závazek států NATO vydávat na obranu alespoň 5 % hrubého domácího produktu (HDP), pokud by se zástupci Aliance na tomto navýšení z 2 % HDP dohodli na summitu v Haagu. Havlíček zmiňuje, že za dobu působení hnutí ANO v různých vládách se rozpočet resortu obrany zvýšil z 41 miliard korun na 92 miliard.

Hnutí ANO na ministerstvech

Havlíček se zjevně odkazuje na konec Nečasovy vlády a začátek působení kabinetů, jejichž součástí bylo hnutí ANO. To stálo v čele Ministerstva financí v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Hnutí ANO v Sobotkově vládě zároveň šéfovalo i Ministerstvu obrany, kdy v jeho čele stál Martin Stropnický. V Babišových vládách se na postu ministra vystřídala Karla Šlechtová a Lubomír Metnar.

Výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021

V roce 2013, tedy v posledním roce působení Nečasovy vlády, výdaje na Ministerstvo obrany dosáhly přibližně 41,5 mld. Kč (.pdf, str. 7 ze 42). Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta už v září 2013 (.pdf, str. 1) schválila návrh rozpočtu, který počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy Kč (.pdf, str. 6). O výsledné podobě rozpočtu na rok 2014 později rozhodovala Sněmovna, která se v novém složení sešla po volbách konaných na podzim 2013. Noví poslanci tehdy schválili některé pozměňovací návrhy (.pdf, str. 11 z 20), a v konečné verzi státního rozpočtu tak nakonec náklady na obranu činily 42 miliard Kč.

Jak ukazuje graf níže, během působení Sobotkovy vlády i kabinetů Andreje Babiše výdaje postupně rostly. V roce 2021, tedy v posledním roce vlády Babišova kabinetu, měly obranné výdaje dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy Kč. V lednu 2021 však tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet proto v roce 2021 dosahoval cca 85 miliard Kč.

Hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou např. ceny projektů, včetně armádních zakázek. I při započítání inflace (.pdf, str. 3) se však reálné výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021 výrazně zvýšily, a to o 75 %.

Závěr

V posledním roce působení Nečasova kabinetu činily výdaje Ministerstva obrany asi 41,5 miliardy korun. V letech, kdy hnutí ANO vedlo resorty financí a obrany, došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly výdaje na obranu cca 85 miliard korun. Karel Havlíček tedy neuvádí zcela přesné číslo, má ale pravdu v tom, že za dobu působení hnutí ANO ve vládách prudce narostly nominální výdaje na Ministerstvo obrany. Zároveň se výrazně zvýšily i reálné výdaje. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček reaguje na dotaz, zda by případná příští vláda hnutí ANO respektovala navýšení závazku výdajů na obranu zemí NATO, a to na 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Na tomto navýšení se na začátku června shodli ministři obrany jednotlivých členských států a později je schválila celá Aliance. Havlíček se ptá, kde na to Česká republika chce vzít finanční prostředky, když už nyní podle něj 1 % HDP představuje 80 miliard korun.

Výše HDP

Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu činilo HDP v roce 2024 8,057 bilionu korun (.xlsx). Ministerstvo financí ve svém přehledu uvádí HDP ve výši 8,011 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento HDP tedy v případě dat ČSÚ odpovídá 80,6 miliardy korun, v případě resortu financí 80,1 miliardy korun.

Výše HDP za současný rok 2025 ještě známa není. Ministerstvo financí ve své nejnovější makroekonomické predikci z dubna 2025 odhaduje, že HDP letos dosáhne 8,391 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento z této částky tak odpovídá necelým 84 miliardám korun. Předpověď pro letošní rok vydal také Mezinárodní měnový fond, podle kterého bude české HDP činit 360,24 miliardy amerických dolarů, v přepočtu na koruny tedy cca 8,294 bilionu korun. Jedno procento z tohoto predikovaného HDP činí 83 miliard korun.

Závěr

Podle posledních dat ČSÚ i Ministerstva financí odpovídalo v roce 2024 jedno procento HDP přibližně 80 miliardám korun. V současném roce to podle predikcí Mezinárodního měnového fondu a Ministerstva financí bude 83 až 84 miliard korun. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku kritizuje investiční plány vlády Petra Fialy. Podle Havlíčka si Česká republika nebude moci dovolit další navyšování výdajů na obranu při současných plánech, které zahrnují výstavbu vysokorychlostních tratí nebo nových jaderných bloků. Dodává, že stát dnes sotva zvládá vynakládat 200 miliard korun na kapitálové výdaje.

Kapitálové výdaje

Ve státním rozpočtu se rozlišují dva základní druhy výdajů – běžné a kapitálové (.pdf, str. 111 z 358). Běžné výdaje financují běžnou potřebu veřejných institucí (.docx, str. 25) a putují např. na dávky důchodového pojištění, na mzdy a platy nebo na provoz organizačních složek státu, včetně neinvestičních nákupů (.pdf, str. 136–140 z 358). Kapitálové výdaje naopak označují investiční výdaje a slouží k financování dlouhodobých potřeb (.docx, str. 25). Patří sem zejména výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, např. na financování staveb.

Vláda v návrhu zákona o rozpočtu na letošní rok počítala s tím, že na investice poputuje 249,6 miliardy korun (.pdf, str. 124 z 358). Ve schváleném rozpočtu na rok 2025 dosahují investice podle Ministerstva financí 250,2 miliardy korun (.pdf, str. 33). Největší část přitom spolkne doprava a obrana. Schválená výše investic ovšem ve výsledku nemusí odpovídat tomu, jaké budou skutečné výdaje na konci roku. V některých minulých letech totiž stát na investice vynaložil více, než stanovoval schválený rozpočet na daný rok, v jiných případech to bylo naopak méně (.pdf, str. 7 z 52; .pdf, str. 32 ze 73).

Nejaktuálnější ucelená data o skutečných výdajích se týkají roku 2024. Podle státního závěrečného účtu tehdy kapitálové výdaje činily zhruba 212,5 miliardy korun (.pdf, str. 32 ze 73). Nejvíce investic, téměř 64 miliard korun, připadlo na Ministerstvo obrany, následované Ministerstvem dopravy s investicemi ve výši necelých 59 miliard korun. O rok dříve dosáhly skutečné kapitálové výdaje 210,5 miliardy Kč (.pdf, str. 111 z 358).

Závěr

Ve státním rozpočtu na letošní rok činí schválené kapitálové výdaje ČR 250 miliard korun. Výsledné skutečné výdaje ovšem obvykle neodpovídají schválenému rozpočtu a v některých minulých letech byly např. nižší, proto nelze s jistotou říct, že v roce 2025 tyto výdaje skutečně dosáhnou zmíněných 250 mld. Kč. Poslední dostupná ucelená data za rok 2024 ukazují, že tehdy kapitálové výdaje dosáhly 212,5 mld. Kč. Ve srovnání s tímto číslem se hodnota uváděná Karlem Havlíčkem pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku mluví o potenciálním zvýšení výdajů na obranu nad 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Poté naznačuje, že vláda v loňském roce zvýšila platby na obranu jen proto, aby splnila závazek NATO dávat na obranu alespoň 2 % HDP. Dodává, že ke konci roku vláda podle něj uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10,5 miliardy korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). První stroje mají být hotové v roce 2029, ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2034 (.pdf). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období let 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně v roce 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva Česko díky urychlení platby dostane dvě stíhačky o rok dříve. Armáda bude moci výcvik na těchto dvou strojích zahájit už v roce 2030 místo roku 2031.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o téměř 11 miliard korun více. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) se ohrazuje proti slovům moderátorky, která označila postup opozice při schvalování novely školského zákona za obstrukce. Podle Berkovcové je za situaci odpovědné vedení Poslanecké sněmovny, které třetí čtení otevřelo jen třikrát, a to pouze na krátkou dobu, takže poslanci ANO nestíhali vystoupit se svými projevy. Ve zbytku času pak podle ní k plánovanému jednání nedošlo vůbec.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň jej předložila Poslanecké sněmovně. Ta ho nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Jednání o školské novele

Zákony musí v Poslanecké sněmovně standardně projít třemi čteními, přičemž v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo předat k projednání výborům. Během druhého čtení se předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se následně hlasuje ve třetím čtení, kdy také Sněmovna rozhoduje o návrhu jako celku. První čtení novely školského zákona proběhlo 4. prosince 2024, kdy Sněmovna posunula návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během druhého čtení, které se uskutečnilo 11. února 2025, předložili poslanci několik pozměňovacích návrhů.

Třetí čtení návrhu novely proběhlo několikrát, poprvé 7. března, kdy bylo zařazeno jako poslední bod jednání. Rozprava byla zahájena přibližně ve 12:15 a za hnutí ANO v ní vystoupili poslanci a poslankyně Stržínek, Berkovcová, Hanzlíková, Rais, Brož, Berkovec, Lang a Knechtová. Poslední v pořadí, Jan Bělica, byl přerušen ve 14:00 kvůli vypršení časového limitu a jeho projev byl přesunut. Jednání pokračovalo 12. března po 13:00, ale ve 13:55 bylo přerušeno kvůli pevně naplánovanému bodu schůze. Návrh byl dále součástí schváleného pořadu schůze na 14. března, k jeho projednání však nedošlo. 

Návrh novely byl zařazen také na pořad schůze 26. března a opět nebyl projednán. Ve druhé části jednacího dne tehdy ve Sněmovně vystoupil prezident Petr Pavel. K dalšímu plánovanému projednání nedošlo ani ve druhé polovině dubna. Třetí čtení pokračovalo 7. května, kdy byla novela druhým a zároveň posledním bodem schůze. Projednávání začalo krátce po 9:30 a trvalo až do konce jednacího dne ve 14:04. Během jednání vystoupilo několik zástupců hnutí ANO, přičemž někteří z nich mluvili opakovaně.

Závěr

Třetí čtení školské novely bylo před vysíláním námi ověřované debaty zahájeno třikrát, a to v první polovině března, přičemž jednou jako poslední bod a jednou necelou hodinu před zařazením pevného bodu sněmovní schůze. Následně pokračovalo na začátku května, kdy mu byl věnován skoro celý jednací den. Mezitím však byla novela třikrát zařazena na pořad schůze, ale k jejímu projednání poté nedošlo. Jana Berkovcová tedy správně uvádí, že mimo uskutečněná třetí čtení bylo v plánu několik dalších. Ta nakonec neproběhla, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Berkovcová (ANO) reaguje na poslance Matěje Ondřeje Havla, kterého podle jeho slov překvapuje kritika hnutí ANO ohledně převodu financování nepedagogů na zřizovatele. Tento princip je podle něj zakotven ve Strategii 2030+, kterou prosadilo za ministra Roberta Plagy právě hnutí ANO. Berkovcová argumentuje, že ve Strategii je v souvislosti se změnou financování zmíněna pouze část nepedagogické práce bez konkretizace rozsahu.

Nepedagogické práce ve Strategii 2030+

Minulá vláda Andreje Babiše vydala v roce 2020 Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (.pdf) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ koncepční dokument zaměřený na rozvoj českého školství v období let 2020 až 2030+, jehož cílem bylo především modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií.

V části věnované snížení administrativní zátěže škol (.pdf, str. 61) dokument navrhuje změnu způsobu financování nepedagogických pozic. Plánuje provedení analýzy stavu administrativních činností ve školách a uvádí, že změna způsobu financování posílí personální kapacity nepedagogických pracovníků. V sekci ohledně snižování nepedagogické zátěže škol dokument konkrétně uvádí, že „zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd.“ (str. 61).

V oddílu rozebírajícím téma financování se uvádí (.pdf, str. 66), že pro splnění vytyčených cílů je nutná změna struktury financování vzdělávacího systému, která bude vyžadovat „efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů)“. Dokument také zdůrazňuje nezbytnost revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků a dodává, že „zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti“ (str. 66).

Strategie dále obsahuje soubor opatření pro období let 2020–2023, který by měl k naplnění stanovených cílů přispět (.pdf, str. 72). Jednou z klíčových aktivit je podle dokumentu i spolupodílení zřizovatelů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy obcí a krajů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na nepedagogických činnostech školy (str. 103). Tato aktivita konkrétně předpokládala vytvoření „věcného záměru pro možnost převzetí některých nepedagogických činností zřizovatelem (např. správce ICT, údržba zahrady, budov atp.)“.

Závěr

Strategie 2030+ možnost převedení nepedagogických činností škol na obce a kraje nastiňuje jen obecně a uvádí pouze příklady oblastí, kterých by se to mohlo týkat – explicitně zmiňuje například správce ICT nebo údržbu zahrady či budov. Konkrétní vymezení toho, jakých nepedagogických činností by se převedení financování mělo týkat, neobsahuje. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na letošní rok počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připraven. Tvrdí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a vláda ji předložila pouze jako pozměňovací návrh k celé novele. Berkovcová tak poukazuje na to, že návrh na úpravu financování neprošel standardním legislativním procesem, během kterého probíhá připomínkové řízení.

Legislativní proces přípravy zákonů

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud návrh zákona předkládá vládní kabinet, řídí se příprava návrhu tzv. legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční dokument vytváří některé z ministerstev (.pdf) a svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V rámci tohoto řízení mohou k dokumentu podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.

Poté, co vláda dokument schválí (.pdf), putuje návrh do Sněmovny. Zde předložený návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. O nich sice mohou poslanci vést rozpravu, klasické meziresortní připomínkové řízení v jejich případě ale neprobíhá.

Novela školského zákona

Poslanecká sněmovna se v květnu 2025 zabývala vládním návrhem novely školského zákona a jednala zároveň i o tom, jestli do novely zahrnout změnu systému financování nepedagogických pracovníků škol (.docx, str. 16–19). Podle této změny by financování nepedagogů, na které stát vynakládá přibližně 30 miliard korun ročně, nově zajišťovaly obce a kraje. Do jejich rozpočtů by přitom jako kompenzace putovala větší část vybraných daní než dosud (str. 19). Tuto úpravu návrh novely původně neobsahoval, Sněmovna ji ale nakonec 28. května (den po zveřejnění námi ověřované debaty) odsouhlasila spolu s celou novelou. 

Už dříve vládou prosazovanou změnu financování kritizovali zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, podle kterých s nimi vláda tuto úpravu dostatečně neprojednala. Uváděli například, že nejsou k dispozici podrobné analýzy dopadu na rozpočty obcí. Zároveň také upozorňovali, že neměli možnost k návrhu na úpravu financování podávat připomínky.

MŠMT návrh novely školského zákona předložilo vládě už v březnu 2024. Verze určená pro připomínkové řízení tehdy změnu financování nepedagogických pracovníků neobsahovala (.docx; .docx). Návrh následně během března a dubna prošel připomínkovým řízením, ani verze pro jednání vlády ovšem nepojednávala o úpravě financování (.docx; .docx). V září 2024 došlo ke změně, která se však týkala pouze zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA). K návrhu novely se poté vyjádřila Legislativní rada vlády (.docx), která jej vládě doporučila schválit (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5), což kabinet udělal na začátku října 2024.

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, tedy se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu. Na začátku února tento pozměňovací návrh v jednom ze sněmovních výborů (.pdf, str. 5; .docx) předložila skupina vládních poslanců. Výbor pak návrh doporučil ke schválení (.pdf, str. 1, 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16)⁠⁠ a předložil ho celé dolní komoře (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15), která ho nakonec v květnu schválila, stejně jako celou novelu.

Podle původního pozměňovacího návrhu vládních poslanců mělo převedení financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje platit už od září 2025 (.docx, str. 11–12). V březnu letošního roku ale vláda po kritice návrh upravila a plánovanou změnu odložilana leden 2026.

Závěr

Původní vládní návrh novely školského zákona skutečně nepočítal s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Tato změna je součástí pozměňovacího návrhu vládních poslanců, který byl předložen a k novele připojen až během projednávání v Poslanecké sněmovně. Nebyl tedy součástí návrhu novely v době, kdy probíhalo meziresortní připomínkové řízení. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) odpovídá na poznámku Matěje Ondřeje Havla (TOP 09), který řekl, že současná koalice v otázce převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje naplňuje Strategii 2030+ schválenou už za minulé vlády hnutí ANO. Berkovcová poté tuto změnu kritizuje a dodává, že se proti ní vyslovily i některé organizace.

Postoj organizací

Svaz měst a obcí České republiky vyjádřil 16. ledna 2025 odmítavý postoj ke změně financování nepedagogických pracovníků, když vládní návrh označil za „nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy“. Svůj postoj Svaz zopakoval i poté, co návrh schválila Sněmovna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tentokrát napsal, že se pro samosprávy jedná o „nesystémový a potenciálně destabilizující“ krok.

Sdružení místních samospráv České republiky zveřejnilo 20. ledna 2025 tiskovou zprávu, ve které společně s Asociací krajů a Svazem měst a obcí s návrhem rovněž vyslovilo nesouhlas. Organizace poukazovaly na to, že jej vláda neprojednala se zástupci samospráv, nebo na to, že převod financování posílí nerovnosti ve vzdělání. Sdružení se proti plánované změně opakovaně vymezovalo už od září loňského roku.

Také samotná Asociace krajů České republiky se ke konci letošního ledna ohradila proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Ve spolupráci s výše zmíněnými organizacemi vyzvala vládu k zastavení této změny, která dle asociace nebyla projednána s kraji ani obcemi a může způsobit finanční nejistotu pro obce a kraje i pro nepedagogické pracovníky.

S iniciativou přišli v lednu také starostové Luhačovic a Bojkovic Marian Ležák a Petr Viceník, kteří v tiskové zprávě uvedli, že se proti návrhu společně s nimi vymezilo více než tisíc starostů. Změnu financování odmítal i Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který v lednu založil petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme hledali i případnou podporu návrhu ze strany představitelů obcí, krajů či organizací. Například starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS) uvedl, že převod financování může pro město znamenat vyšší finanční zátěž. Zároveň ale podotkl, že pokud se změny dostatečně připraví, naplánují a bude zajištěna podpora ze strany státu, může převod z dlouhodobého hlediska přinést pozitivní efekt v podobě větší autonomie zřizovatelů a škol (Náš region Střední Čechy, 6. března 2025).

Závěr

Proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje se opravdu odmítavě postavili Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR, někteří představitelé obcí a také školské odbory, které přichystaly petici proti přijetí změny. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) v kontextu výroku reaguje na dotaz moderátorky, zda obstruování opozice při projednávání novely školského zákona ve Sněmovně neuškodí školám a krajům, které by v případě pozdějšího schválení změn měly méně času se na ně připravit. Berkovcová uvádí, že diskuze k návrhu novely je podle ní vzhledem ke kontroverzním bodům potřebná, a své tvrzení ilustruje na příkladu neziskových organizací, které podle ní žádaly odstranění části novely o financování nepedagogických pracovníků ve školách.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Tato část novely byla během čtení ve Sněmovně k novele připojena pozměňovacím návrhem. Kromě toho novela zavádí například stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh počítal s tím, že financování nepedagogů bude na obce a kraje převedeno už od září 2025 (.docx). S převedením financování nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu, po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, vláda po kritice plánované změny ve financování odložila na leden 2026.

Prohlášení neziskových organizací

Převedení financování nepedagogů na obce a kraje čelilo nejen kritice samospráv a školských odborů, ale kritizovala jej také opozice. Protože se vláda na této části novely školského zákona neshodovala s opozicí, hrozilo, že nebudou schváleny ani ostatní změny. Nevládní organizace „Učitel Naživo“ už v dubnu 2025 žádala spolu s 16 dalšími organizacemi Parlament o včasné projednání novely.

Na začátku května, kdy novela stále v Poslanecké sněmovně procházela třetím čtením, vydala organizace další prohlášení, ve kterém žádala stažení pozměňovacího návrhu k převodu financování nepedagogických pracovníků. Pod žádost se podepsaly přes tři desítky organizací působících zpravidla v neziskovém sektoru (.pdf). Organizace v prohlášení zdůrazňují, že většina opatření má „podporu jak u představitelů koalice a opozice, tak i u odborné veřejnosti“, ale návrh o změně financování nepedagogů „představuje hlavní překážku pro schválení novely ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně“.

Závěr

Na začátku května 2025 vydaly tři desítky organizací tvořené převážně neziskovými subjekty prohlášení, ve kterém žádaly stažení příslušné části novely týkající se převodu financování nepedagogických pracovníků. Výrok poslankyně Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) komentuje vládní návrh novely školského zákona, který obsahuje mj. změnu financování nepedagogických pracovníků. Berkovcová tuto úpravu odmítá a kritizuje vládu za to, že ji do novely doplnila až později formou pozměňovacího návrhu. Vyjadřuje se také k odložení účinnosti a říká, že tento krok podle ní nic neřeší a způsobí jen to, že odpovědnost za změny spadne na příští vládu. 

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025 (.pdf, str. 25 z 266). S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu – tedy až po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, kdy poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy – vláda po kritice plánované změny u financování odložila na leden 2026.

Návrh Jany Berkovcové

Poslankyně Jana Berkovcová v minulosti odklad účinnosti kritizovala kvůli tomu, že podle ní prodlouží nejistotu obcí, a vládní návrh označila za nepřipravený a nedostatečně finančně zajištěný. Během třetího čtení ve Sněmovně v březnu 2025 mluvila o tom, že změna financování podle ní prohloubí decentralizaci školského systému a nerovnosti mezi školami a navrhla vrácení novely do druhého čtení. Na začátku května pak navrhla přesunout účinnost až na leden 2027. 

Během závěrečného projednávání novely 28. května, tedy den po odvysílání námi ověřované debaty, Sněmovna hlasovala o návrhu opakovat druhé čtení a zamítla ho. Jana Berkovcová tedy neměla možnost pozměňovací návrh předložit ve druhém čtení a následně prosadit.

Závěr 

Původní návrh novely školského zákona obsahující změnu financování nepedagogů počítal s účinností od září 2025. Po kritice vládní koalice v březnu 2025 odložila účinnost této změny na leden 2026. Jana Berkovcová změnu financování dlouhodobě kritizovala a na začátku května navrhla její odložení až na leden 2027. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.