Andrej Babiš v rozhovoru reaguje na poznámku moderátorky, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 podle Národní rozpočtové rady porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Babiš namítá, že důležité je podle něj především zadlužení vůči HDP. Dále vyjmenovává opatření, která vláda zavedla v době, kdy působil jako ministr financí, jako například zavedení týmu Daňová kobra nebo elektronické evidence tržeb (EET). K tomu následně dodává, že se tehdy podařilo vybrat o 600 miliard korun navíc na daních.

Výběr daní za působení Babiše ve funkci ministra

Andrej Babiš působil jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky od ledna 2014 do května 2017. Před Babišovým nástupem do funkce, v roce 2013, měly veřejné rozpočty příjem z daní včetně pojistného celkem 1,304 bilionu korun. V roce 2017 tyto příjmy dosáhly 1,646 bilionu korun, což bylo ve srovnání s rokem 2013 o 342 miliard korun navíc. Pokud u každého roku vyčíslíme přírůstek oproti roku 2013, za celé období let 2014–2017 dostaneme částku 726,6 miliardy korun. V případě, že zohledníme míru inflace a převedeme výši vybraných daní a pojistného na reálné hodnoty (v cenách roku 2013), celková suma činí 627,8 miliardy korun.

V uvedených letech 2014 až 2017, kdy se příjmy z daní a pojistného zvyšovaly, rostl i hrubý domácí produkt. Jak je vidět v následujícím grafu, v letech 2016 a 2017 příjmy z daní a sociálních příspěvků meziročně rostly dokonce rychleji než HDP. Stejně je tomu i v případě, kdybychom sledovali vývoj reálných hodnot.

Jak jsme výrok ověřili?

V letech 2014–2017, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, rostly příjmy veřejných rozpočtů z daní včetně plateb za pojistné. Ve stejné době rostl také hrubý domácí produkt. Ve srovnání s rokem 2013 tehdy vybrala Česká republika na daních a sociálních příspěvcích dohromady o 727 miliard korun více. Pokud přepočteme vybrané daně a pojistné na reálné hodnoty (do cen roku 2013), dosahuje celková částka výše 628 miliard korun. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.