Andrej Babiš
Předseda vlády ČR, předseda hnutí ANO
Já jsem byl ministr financí (...) který měl přebytek, který zavedl Daňovou kobru, kontrolní hlášení, EET, dodaňování nadnárodních společností.
Andrej Babiš byl ministrem financí v letech 2014–2017. Státní rozpočet dosáhl přebytku v roce 2016, kdy činil cca 62 mld. Kč. Za Babišova působení vznikla Daňová kobra, bylo zavedeno kontrolní hlášení, EET a zpřísnily se kontroly pro zdanění velkých nadnárodních společností.
Předseda vlády Andrej Babiš v kontextu výroku reaguje na poznámky moderátorky, že návrh státního rozpočtu na letošní rok podle Národní rozpočtové rady porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Babiš v této souvislosti poukazoval na to, že podle něj je nejdůležitější kritériem zadlužení vůči HDP a mluvil o řadě opatření z dob svého působení ve funkci ministra financí.
Státní rozpočet
Andrej Babiš vedl Ministerstvo financí od ledna 2014 do května 2017 během vlády Bohuslava Sobotky, kterou tvořila koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Jak je vidět na následujícím grafu, státní rozpočet během těchto let v přebytku skončil jednou, a to v roce 2016, kdy činil 61,8 miliard korun (.pdf, str. 3 ze 43).
K přebytku podle Ministerstva financí přispěla úspora na straně výdajů a vyšší příjmy mj. díky efektivnějšímu výběru daní, ekonomickému růstu spojenému s vysokou zaměstnaností a růstem platů. Vliv měly také prostředky z EU, které byly o 64,8 mld. Kč vyšší, než rozpočet původně předpokládal.
Daňová kobra
Daňová kobra je označení pro tým, ve kterém spolupracují Národní centrála proti organizovanému zločinu, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel. Cílem je odhalovat kriminalitu spojenou s krácením daní, zajistit řádný výběr daní, navrátit nezákonně získané finanční prostředky do státního rozpočtu a postihnout pachatele.
Tento tým skutečně vznikl v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. V dubnu 2014 byla podepsána dohoda o spolupráci, výměně informací a koordinaci při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, které tehdy řídil Milan Chovanec z ČSSD. Činnost „Kobry“ byla oficiálně zahájena v červnu 2014 a během své existence podle Finanční správy zabránila ztrátám na daních ve výši 16 miliard korun.
Kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) bylo do českého právního řádu začleněno novelou zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2016. Tuto novelu Ministerstvo financí připravilo v roce 2014, kdy ji zároveň schválil Parlament. Hlášení ukládá plátcům DPH povinnost pravidelně poskytovat údaje z daňových dokladů, které již v dříve povinně evidovali ze zákona. Podle Finanční správy tento nástroj slouží k odhalení daňových úniků a podvodů.
EET
Návrh zákona o evidenci tržeb vypracovalo Ministerstvo financí, které jej v červnu 2015 předložilo Poslanecké sněmovně. Ta jej schválila v roce 2016, kdy návrh úspěšně prošel zbytkem legislativního procesu. Zákon nabyl účinnosti v prosinci 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Poslední vlna měla začít platit v květnu 2020 a týkala se zbývajících oborů. Kvůli pandemii covidu-19 byla ale EET dočasně přerušena. Později, během Babišovy vlády, se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022. Definitivní zrušení prosadila vláda Petra Fialy během roku 2022 a účinnosti nabylo na začátku roku 2023.
„Dodaňování“ nadnárodních společností
V případě „dodaňování“ nadnárodních společností Andrej Babiš zjevně naráží na Akční plán pro kontrolu převodních cen, pomocí kterých se dle tehdejší Babišovy vlády nadnárodní korporace pokoušely převést zisky z Česka do států s nižšími daněmi. Od roku 2015 (tedy za zdaňovací období roku 2014) tak pro velké firmy vznikla povinnost vyplnit přílohu daňového přiznání k dani z příjmů (.pdf, str. 8). Údaje z této přílohy podle Finanční správy umožňují lépe cílit daňové kontroly na potenciálně rizikové subjekty a transakce.
Jak jsme výrok ověřili?
Andrej Babiš působil ve funkci ministra financí v letech 2014–2017. V průběhu jeho mandátu dosáhl státní rozpočet v roce 2016 přebytku ve výši takřka 62 mld. korun. Opatření, která Babiš ve výroku zmiňuje – vznik Daňové kobry, zavedení kontrolního hlášení i elektronické evidence tržeb – byla skutečně zavedena v době, kdy Ministerstvo financí vedl. Resort během jeho působení zároveň posílil dohled nad daňovými povinnostmi nadnárodních společností. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
