ANO

Počet udělených stavebních povolení sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Dle jeho dat bylo v roce 2021 celkem vydáno 90 962 stavebních povolení a v roce 2024 se jejich počet snížil na 72 066. Jde tedy o pokles přibližně o 21 %, nikoli o 30 %, jak tvrdí Karel Havlíček. Přibližně o 30 % podle ČSÚ klesl počet udělených stavebních povolení pouze u bytových budov, naopak u nebytových budov klesl jen zhruba o 4 %. Karel Havlíček tedy popisuje výrazně vyšší pokles počtu stavebních povolení, než jaký nastal. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

V naší metodice se dočtete, že v číselných hodnotách zpravidla používáme toleranci v rozsahu 10 %. Nejde však o procentní body, které popisují rozdíl mezi dvěma procentními hodnotami, nýbrž o procenta. Jinými slovy by údaj měl být přesný na jednu desetinu. Výrok Karla Havlíčka bychom tak hodnotili jako pravdivý, pokud by se reálný pokles počtu stavebních povolení pohyboval přibližně v mezích 27 % až 33 %.

V Praze je od 1. ledna 2025 platba za vodné a stočné nastavena na 151,27 Kč/m³, přičemž vodné činí 74,95 Kč a stočné 76,32 Kč. Podle analýzy serveru Novinky.cz se cena vodného a stočného v Praze zvýšila za posledních 35 let na 170násobek a je vyšší než v některých západních metropolích, včetně německého Berlína.

Vodné a stočné v Berlíně

V Berlíně jsou od roku 2022 ceny za vodné (Trinkwassergebühr) 1,81 €/m³ a stočné (Schmutzwassergebühr) 2,16 €/m³. V přepočtu tak voda v Berlíně stojí cca 96,5 Kč/m³. Do vodného je v Berlíně ale započítávána i základní sazba za připojení vodovodu. Denní sazba tzv. Grundgebühr se vypočítává podle roční spotřeby a velikosti měřáku. Náklady na tuto část vodného tak není možné jednoduše přepočíst na cenu za m³.

Pokud bychom ale pracovali s modelovým příkladem tříčlenné domácnosti s průměrnou spotřebou vody, dostaneme se ke konkrétní částce v eurech. Při průměrné spotřebě (české) tříčlenné domácnosti (87 l za osobu na den) by domácnost při výše zmíněných cenách vodného a stočného za rok zaplatila 377 €. Fixní poplatek (Grundgebühr) by ročně činil zhruba 34 €, tedy 9 % navíc. Částku za poplatek je ale obtížné předem určit, protože závisí na spotřebě i zvoleném tarifu.

Celková částka za vodné a stočné každopádně neodpovídá ceně o 50 % nižší než v Praze, jak tvrdí Karel Havlíček. Zatímco v Praze stojí kubík 151 Kč, v německém hlavním městě lidé zaplatí na vodném a stočném za kubík 96,5 Kč plus fixní poplatek dle velikosti domácnosti, spotřeby a roční spotřeby, který v našem modelovém příkladě představuje dalších 9 %. V Berlíně jsou tak celkové náklady za vodné a stočné cca o 30 % nižší.

Mzdy v Berlíně

Podle dat německé Spolkové agentury práce dosahovala na konci minulého roku v Berlíně mediánová mzda 4 150 € (.zip, Medianentgelt_Kreise_WO_202412.csv). Novější oficiální data ani data o průměrné (nejen mediánové) mzdě nejsou dostupná, zaměříme se proto na stejný ukazatel i v Praze. Mediánová měsíční mzda v Praze dosáhla v roce 2024 podle Českého statistického úřadu 49 775 Kč. V přepočtu se tak mediánová mzda v Berlíně v minulém roce pohybovala kolem 101 tis. Kč, berlínská mzda je tedy přibližně dvojnásobná oproti mediánové mzdě v Praze.

Přestože je tedy vodné a stočné pro obyvatele Berlína opravdu dostupnější než v Praze, Karel Havlíček podhodnocuje ceny vodného a stočného v Berlíně (mluví o rozdílu 50 % místo 30 %) a naopak nadhodnocuje berlínské mzdy, které nejsou trojnásobné – ve skutečnosti dosahují přibližně dvojnásobku. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) v předvolební debatě odpovídá na otázku, co udělá pro to, aby čeští zákazníci mohli v Česku nakupovat kvalitní potraviny za ceny srovnatelné s okolními státy. Juchelka uvádí, že zemědělci a zpracovatelé musí „v poslední době“ čelit vysokým cenám energií, dopravy nebo hnojiv. Při zmínce o hnojivech uvádí, že jejich cena se meziročně ztrojnásobila.

Data o vývoji cen hnojiv lze najít ve statistikách Mezinárodního měnového fondu (IMF) a také v podrobnějším přehledu Evropské komise, který ukazuje ceny různých typů hnojiv v EU. Podle těchto statistik ceny hnojiv výrazně rostly v průběhu roku 2021 a na začátku roku 2022. Později nastal naopak prudký pokles, který se zastavil v létě 2023. I přes toto snížení se ceny hnojiv nedostaly na původní úroveň a od začátku roku 2024 se drží na zhruba dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Tento nárůst na dvojnásobek ovšem vyjadřuje změnu ceny mezi pěti lety, ne meziroční změnu. Meziroční nárůst na trojnásobek ceny, o kterém ve výroku mluví Aleš Juchelka, ukazují přehledy Evropské komise a IMF při srovnání cen v dubnu 2021 s dubnem 2022. K meziročnímu růstu „ze 100 % na 300 %“ tedy došlo před třemi lety.

Shrnutí 

Podle statistik Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu ceny hnojiv výrazně rostly v roce 2021 a na začátku roku 2022. Později došlo k částečnému poklesu a od začátku roku 2024 se tak nakonec ceny drží na dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Jedná se přitom o dvojnásobný nárůst mezi pěti lety, nikoli meziroční změnu. Meziroční nárůst na 300 % ukazují statistiky v případě, že porovnáme hodnoty z dubna 2021 a dubna 2022. Od té doby ke stejnému meziročnímu nárůstu nedošlo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje Ministerstva zemědělství příští rok sníží přibližně na 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles o přibližně 3,7 miliardy Kč.

Ministr financí Zbyněk Stanjura později v debatě tvrdil, že se snížení týká pouze dotačních titulů, nikoli všech výdajů sektoru zemědělství. V návrhu rozpočtu však oproti roku 2025 dochází také k poklesu prostředků na výzkum, vývoj a inovace (.pdf, str. 32 ze 358).

Aleš Juchelka (ANO) naráží na protesty zemědělců, které probíhaly na začátku roku 2024. První z nich se uskutečnil 19. února a zemědělci při něm požadovali, aby Česko odstoupilo od Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Během protestu ze 7. března, při němž mimo jiné došlo k vysypání hnoje před Úřadem vlády, zemědělci požadovali například podporu zaměstnanosti na venkově, snížení zdanění půdy a aktivní obhajobu zájmů českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou. Premiér Petr Fiala tehdy na protestní jízdu zemědělců s traktory po Praze reagoval slovy, že jde o „přehlídku krásných nových strojů, které svědčí o tom, že situace (v zemědělství) není tak tragická“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) 10. března 2024 v debatě CNN Prima News tvrdil, že zemědělci měli v roce 2022 rekordní zisky a v roce 2023 se podle něj pravděpodobně vracely k normálu (video, čas 20:03). Následně zopakoval Fialovo dřívější vyjádření, když dodal, že „kdybych chtěl být ironický, tak bych řekl, že ten protest byl přehlídkou krásných nových strojů“ (video, čas 20:29).

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách.

Příspěvky na zvýšení kapacit

Ministerstvo zdravotnictví a resort školství byly v gesci hnutí ANO od konce roku 2017 do konce roku 2021. V dubnu 2018 oznámil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (zvolený za ANO) záměr přidat v následujícím akademickém roce lékařským fakultám navíc 500 mil. Kč na zvýšení počtu absolventů o přibližně 15 procent a na platy učitelů lékařství. Usnesením schváleným v září 2018 druhá vláda Andreje Babiše přijala dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult, které počítá s investicí 6,8 mld. Kč v letech 2019–2029 (.pdf).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tiskové zprávě ze září 2018 uvedlo, že od roku 2019 na toto opatření poputuje 700 milionů Kč ročně. V roce 2021 pak upřesnilo, že v letech 2019–2021 resort na uvedené účely vyčlenil 500 milionů Kč ročně, a také tehdy zmínilo, že pro roky 2022–2024 je naplánováno vydat 600 milionů Kč ročně a mezi lety 2025 a 2029 700 milionů Kč za rok. To dohromady dává právě 6,8 mld. Kč za celé 11leté období. Stejně harmonogram popisovala i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 (.pdf, str. 18).

Plánované částky kabinet Andreje Babiše dodržoval a v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně MŠMT na posílení kapacit lékařských fakult vynaložilo 500 milionů korun (.pdf, str. 22). Harmonogramu se držel i kabinet Petra Fialy a stát v letech 2022–2024 každý rok poskytl 600 milionů Kč (.pdf, str. 22; .pdf, str. 24; .pdf, str. 25). Rozpočet na rok 2025 počítá se 700 miliony Kč (.xlsx, list 3a). Tyto prostředky přiděluje MŠMT vysokým školám ve formě příspěvků v rámci tzv. institucionální části jejich rozpočtů (.pdf, str. 20; .xlsx, list 1, 3a).

Dotace

Kromě toho v roce 2019 MŠMT zahájilo dotační program, jehož prostřednictvím školy mohou čerpat prostředky na „rozvoj a obnovu materiálně technické základny“ lékařských a pedagogických fakult (.pdf, str. 9). V případě lékařských fakult je cílem tohoto programu umožnit navýšení počtu studentů. Žádosti o dotaci na konkrétní projekty mohly školy podávat do října 2021, na dokončení projektů mají čas do konce června 2027 (.docx, str. 2; .pdf, str. 9). 

MŠMT v tomto případě většinou zveřejňuje souhrnnou částku poskytnutých dotací pro lékařské i pedagogické fakulty dohromady (.pdf, str. 27). V dokumentech nicméně uvádí i největší projekty. V roce 2020 například jedinou dotaci získala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, a to v hodnotě 62 milionů Kč (.pdf, str. 27), v roce 2021 získaly lékařské fakulty nejméně 220 milionů Kč (.pdf, str. 27). 

Pokud tedy k těmto 220 milionům přičteme 500 milionů, které MŠMT v roce 2021 lékařským fakultám přidělilo formou příspěvku (.pdf, str. 22), vynaložil Babišův kabinet v posledním roce své vlády na zvýšení počtu studentů lékařství nejméně 720 milionů Kč. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách a senátoři za ANO Ladislav Václavec a Martin Bednář byli úspěšní ve zřizování nových zubních ordinací. 

Noví stomatologové v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem zubních lékařů. Vlastního zubaře nemá v regionu více než 200 tisíc lidí. Senátor Ladislav Václavec, který je od roku 2008 ředitelem krnovské nemocnice (SZZ Krnov), se podle svých slov specializuje na dostupnost zdravotnictví. Server iDNES.cz v listopadu 2024 uvedl, že nemocnice vedená Ladislavem Václavcem ve spolupráci s krajem a obcemi otevřela celkem 13 nových zubařských křesel, z toho většinu na Bruntálsku a jedno v Chuchelné na Opavsku. 

S dotazem, kolik nových zubařských křesel provozuje krnovská nemocnice v současnosti, jsme se obrátili na tiskového mluvčího SZZ Krnov. Ten pro Demagog.cz upřesnil, že nemocnice provozuje celkem dvanáct zubních ordinací, konkrétně v Krnově, Bruntále, Městě Albrechtice, Vrbně pod Pradědem, Rýmařově, Břidličné a Horním Benešově. První z nich SZZ Krnov provozuje od roku 2020 (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3). Podle veřejně dostupných informací jsou další dvě ordinace v obci Chuchelná na Opavsku sice po technické stránce připravené (video, čas 2:07–2:42), k jejich otevření ovšem doposud nedošlo. Dle vyjádření Moravskoslezského kraje vznikly nové ordinace právě díky Václavcovu projektu. 

Městský obvod Ostrava-Jih pod vedením starosty Martina Bednáře nechal vybudovat dvě nové zubní ordinace. Ty mají sloužit podle slov starosty Bednáře primárně občanům s trvalým bydlištěm v části Ostrava-Jih. Registrace pacientů probíhala od června 2025.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku mluví o škrtech v různých oblastech, čímž zjevně naráží na meziroční srovnání.

Výstavba, modernizace nebo údržba silnic, dálnic, železnic a vodních cest se financuje skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 dotace pro SFDI odpovídala 119,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30 z 358). V rozpočtu pro rok 2026 Ministerstvo financí navrhlo dotace ve výši 87,6 mld. Kč (.pdf, str. 28), jde tedy o pokles o 31,6 miliardy. Částka, kterou uvádí Alena Schillerová, spadá do naší 10% tolerance, a její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty. Připomíná, že Fialova vláda voličům slibovala rozpočtovou odpovědnost.

Vláda a téma rozpočtové odpovědnosti

V koaliční smlouvě i programovém prohlášení (.pdf, str. 3) stanovila současná vláda jako jednu z priorit stabilizaci veřejných financí. V obou dokumentech zdůrazňuje, že Česká republika „potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku“. K ozdravení veřejných financí měl sloužit tzv. konsolidační balíček, který zahrnoval např. omezení slev na dani z příjmů fyzických osob, zvýšení povinných odvodů živnostníkům nebo zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob. Premiér Fiala rovněž prezentoval odpovědný rozpočet jako prioritu vlády.

Součástí programového prohlášení vlády byl i závazek usilovat o zahrnutí pravidla rozpočtové odpovědnosti do Ústavy (.pdf, str. 5) a tento bod zůstal součástí aktualizované verze prohlášení z března 2023. V červenci 2025 vláda schválila návrh na ústavní zakotvení těchto pravidel (.pdf). Nově by tak v Ústavě přibyla pasáž, podle které „stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“ (.docx). Zástupci koaličních stran však připustili, že se změna nestihne projednat.

Závěr

Vláda Petra Fialy si stanovila odpovědnou rozpočtovou politiku jako jednu z priorit a rovněž předložila návrh na zakotvení zásad rozpočtové odpovědnosti v Ústavy. Premiér Petr Fiala také opakovaně prezentoval rozpočtovou odpovědnost jako prioritu vlády. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2026, který počítá se schodkem ve výši 286 mld. Kč, s návrhem rozpočtu na rok 2022 – tedy posledním, který představila vláda Andreje Babiše.

Poslední návrh rozpočtu připravený kabinetem Andreje Babiše skutečně počítal se schodkem 376,6 mld. Kč. Vláda Petra Fialy poté na začátku roku 2022 rozpočet přepracovala a snížila plánovaný schodek na 280 mld. Kč. Nakonec rozpočet skončil v deficitu 360,4 mld. Kč (.pdf, str. 3 z 52).