Karel Havlíček
Ministr průmyslu a obchodu
Máme dnes jednu z nejvyšších regulovaných cen energie (...) skoro 60 %.
Dle analýzy HEPI z ledna 2026 byla regulovaná složka ceny energie v Praze nejdražší mezi evropskými metropolemi, a to dle parity kupní síly. Zároveň představovala 57 % z celkové ceny. V případě plynu se Praha řadila na 10. místo a regulovaná složka činila 46 %.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v debatě kritizoval poplatek za obnovitelné (podporované) zdroje energie (POZE). Ten do konce roku 2025 z části platili spotřebitelé v rámci svých plateb za elektřinu a z části jej financoval stát. V této souvislosti vysvětloval rozhodnutí současné vlády, na základě kterého od ledna 2026 POZE platí jen stát ze svého rozpočtu. Argumentoval tím, že tyto poplatky zrušily i jiné země, a jako další důvod uvedl, že má Česko jednu z nejvyšších regulovaných cen energie, čímž zjevně odkazuje na srovnání cen mezi evropskými zeměmi.
Koncová cena, kterou odběratelé za energie platí, se skládá ze dvou částí. Tou první je neregulovaná (obchodní) složka, jejíž výši určují sami dodavatelé a která se odvíjí především od ceny energetické komodity na burze. Druhou částí je regulovaná složka, kterou stanovuje stát, zejména prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Do regulované složky patří například náklady na přenosovou a distribuční soustavu nebo také daně a poplatky, včetně poplatku za podporované zdroje energie, daně z elektřiny či DPH.
Aktuální data o podílu regulované složky na celkové ceně elektřiny a plynu se nám v českých zdrojích nepodařilo dohledat. Statistiky, které uvádí výši jednotlivých složek cen elektřiny a plynu, pravidelně zveřejňuje unijní statistický úřad Eurostat. Ani jeho přehledy ovšem nepopisují současnou situaci. Tato podrobná data totiž Eurostat publikoval naposledy za rok 2024. Jeho novější statistiky vyčíslují pouze celkové ceny elektřiny a plynu (bez rozlišení na regulovanou a neregulovanou složku), a to za první polovinu roku 2025 (.xlsx).
Podle Eurostatu mělo Česko v roce 2024 druhou nejvyšší regulovanou složku ceny elektřiny ze 34 sledovaných evropských zemí. Neregulovaná složka v ČR tehdy tvořila 49 % celkové ceny elektřiny, regulovaná složka představovala zbývajících 51 %. Statistika v tomto případě vychází z dat pro nejběžněji používané pásmo spotřeby elektřiny. Téměř stejné podíly (.pdf, str. 11) uvádějí i měsíční analýzy Household Energy Price Index (HEPI), které vycházejí pod záštitou rakouského a maďarského energetického regulačního úřadu. Data HEPI, na která odkazuje např. i unijní agentura pro spolupráci energetických regulátorů ACER, se konkrétně vztahují k cenám energií pro domácnosti v evropských hlavních městech.
V Praze dle HEPI tvořila regulovaná složka na začátku roku 2024 51 % z ceny elektřiny a v posledních měsících stejného roku stoupla na 53 % (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf, .pdf, .pdf, vše str. 4–11). Ve stejné době celková cena elektřiny pro domácnosti v Praze klesala.
Na to, jaký podíl tvoří jednotlivé složky v celkové ceně elektřiny, má vliv i nominální výše neregulované (obchodní) složky. Pokud například obchodní část ceny v korunách klesá rychlejším tempem než regulovaná část, ve výsledku podíl regulované složky na celkové ceně elektřiny roste.
V době námi ověřované debaty byla na webu HEPI dostupná data jen data za leden 2026. Podle nich tehdy v Praze podíl regulované ceny elektřiny dosahoval 57 % (.pdf, str. 8). V případě plynu to bylo 46 % (.pdf, str. 14).
HEPI v přehledu za leden 2026 uvádí i podíly regulované a neregulované složky cen energií v ostatních evropských metropolích (.pdf, str. 8, 14). Dokument navíc obsahuje informace o celkových cenách elektřiny a plynu (str. 4, 7). HEPI je vyjadřuje v eurech a také pomocí tzv. standardu kupní síly (PPS), tedy pomocí uměle vytvořené jednotky, která zohledňuje rozdílnou kupní sílu peněz v jednotlivých zemích. Z těchto dat pak lze vypočítat výši regulované složky ceny energií, o které ve výroku mluví Karel Havlíček.
Standard kupní síly se odvozuje od tzv. parity kupní síly (PPP), která umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na rozdíl od směnných kurzů jednotlivých národních měn k euru není parita kupní síly ovlivněna poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.
Jak ukazuje graf níže, podle vyjádření ve standardu kupní síly byla v Praze cena regulované složky ceny elektřiny nejvyšší ze 32 sledovaných evropských metropolí (.pdf, str. 7–8). V případě plynu HEPI sleduje ceny ve 26 hlavních městech (str. 14). Regulovaná složka ceny plynu byla v tomto srovnání v Praze desátá nejvyšší.
V době debaty byla dostupná pouze data analýzy HEPI za leden 2026, která popisují ceny energií pro domácnosti v evropských hlavních městech. Podle této statistiky v Praze tvořila regulovaná složka 57 % z celkové ceny elektřiny. Z dat HEPI také vychází, že ve vyjádření v přepočtu na standard kupní síly (PPS) byla v Praze regulovaná složka ceny elektřiny nejdražší ze sledovaných evropských metropolí. V případě plynu regulovaná složka v Praze tvořila 46 % z celkové ceny a ve srovnání s ostatními hlavními městy platily domácnosti v Praze desátou nejvyšší regulovanou část ceny plynu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
