Karel Havlíček

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku mluví o potenciálním zvýšení výdajů na obranu nad 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Poté naznačuje, že vláda v loňském roce zvýšila platby na obranu jen proto, aby splnila závazek NATO dávat na obranu alespoň 2 % HDP. Dodává, že ke konci roku vláda podle něj uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10,5 miliardy korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). První stroje mají být hotové v roce 2029, ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2034 (.pdf). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období let 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně v roce 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva Česko díky urychlení platby dostane dvě stíhačky o rok dříve. Armáda bude moci výcvik na těchto dvou strojích zahájit už v roce 2030 místo roku 2031.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o téměř 11 miliard korun více. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku kritizuje investiční plány vlády Petra Fialy. Podle Havlíčka si Česká republika nebude moci dovolit další navyšování výdajů na obranu při současných plánech, které zahrnují výstavbu vysokorychlostních tratí nebo nových jaderných bloků. Dodává, že stát dnes sotva zvládá vynakládat 200 miliard korun na kapitálové výdaje.

Kapitálové výdaje

Ve státním rozpočtu se rozlišují dva základní druhy výdajů – běžné a kapitálové (.pdf, str. 111 z 358). Běžné výdaje financují běžnou potřebu veřejných institucí (.docx, str. 25) a putují např. na dávky důchodového pojištění, na mzdy a platy nebo na provoz organizačních složek státu, včetně neinvestičních nákupů (.pdf, str. 136–140 z 358). Kapitálové výdaje naopak označují investiční výdaje a slouží k financování dlouhodobých potřeb (.docx, str. 25). Patří sem zejména výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, např. na financování staveb.

Vláda v návrhu zákona o rozpočtu na letošní rok počítala s tím, že na investice poputuje 249,6 miliardy korun (.pdf, str. 124 z 358). Ve schváleném rozpočtu na rok 2025 dosahují investice podle Ministerstva financí 250,2 miliardy korun (.pdf, str. 33). Největší část přitom spolkne doprava a obrana. Schválená výše investic ovšem ve výsledku nemusí odpovídat tomu, jaké budou skutečné výdaje na konci roku. V některých minulých letech totiž stát na investice vynaložil více, než stanovoval schválený rozpočet na daný rok, v jiných případech to bylo naopak méně (.pdf, str. 7 z 52; .pdf, str. 32 ze 73).

Nejaktuálnější ucelená data o skutečných výdajích se týkají roku 2024. Podle státního závěrečného účtu tehdy kapitálové výdaje činily zhruba 212,5 miliardy korun (.pdf, str. 32 ze 73). Nejvíce investic, téměř 64 miliard korun, připadlo na Ministerstvo obrany, následované Ministerstvem dopravy s investicemi ve výši necelých 59 miliard korun. O rok dříve dosáhly skutečné kapitálové výdaje 210,5 miliardy Kč (.pdf, str. 111 z 358).

Závěr

Ve státním rozpočtu na letošní rok činí schválené kapitálové výdaje ČR 250 miliard korun. Výsledné skutečné výdaje ovšem obvykle neodpovídají schválenému rozpočtu a v některých minulých letech byly např. nižší, proto nelze s jistotou říct, že v roce 2025 tyto výdaje skutečně dosáhnou zmíněných 250 mld. Kč. Poslední dostupná ucelená data za rok 2024 ukazují, že tehdy kapitálové výdaje dosáhly 212,5 mld. Kč. Ve srovnání s tímto číslem se hodnota uváděná Karlem Havlíčkem pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček reaguje na dotaz, zda by případná příští vláda hnutí ANO respektovala navýšení závazku výdajů na obranu zemí NATO, a to na 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Na tomto navýšení se na začátku června shodli ministři obrany jednotlivých členských států a později je schválila celá Aliance. Havlíček se ptá, kde na to Česká republika chce vzít finanční prostředky, když už nyní podle něj 1 % HDP představuje 80 miliard korun.

Výše HDP

Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu činilo HDP v roce 2024 8,057 bilionu korun (.xlsx). Ministerstvo financí ve svém přehledu uvádí HDP ve výši 8,011 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento HDP tedy v případě dat ČSÚ odpovídá 80,6 miliardy korun, v případě resortu financí 80,1 miliardy korun.

Výše HDP za současný rok 2025 ještě známa není. Ministerstvo financí ve své nejnovější makroekonomické predikci z dubna 2025 odhaduje, že HDP letos dosáhne 8,391 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento z této částky tak odpovídá necelým 84 miliardám korun. Předpověď pro letošní rok vydal také Mezinárodní měnový fond, podle kterého bude české HDP činit 360,24 miliardy amerických dolarů, v přepočtu na koruny tedy cca 8,294 bilionu korun. Jedno procento z tohoto predikovaného HDP činí 83 miliard korun.

Závěr

Podle posledních dat ČSÚ i Ministerstva financí odpovídalo v roce 2024 jedno procento HDP přibližně 80 miliardám korun. V současném roce to podle predikcí Mezinárodního měnového fondu a Ministerstva financí bude 83 až 84 miliard korun. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček reaguje na otázku, jestli by případná budoucí vláda hnutí ANO plnila závazek států NATO vydávat na obranu alespoň 5 % hrubého domácího produktu (HDP), pokud by se zástupci Aliance na tomto navýšení z 2 % HDP dohodli na summitu v Haagu. Havlíček zmiňuje, že za dobu působení hnutí ANO v různých vládách se rozpočet resortu obrany zvýšil z 41 miliard korun na 92 miliard.

Hnutí ANO na ministerstvech

Havlíček se zjevně odkazuje na konec Nečasovy vlády a začátek působení kabinetů, jejichž součástí bylo hnutí ANO. To stálo v čele Ministerstva financí v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Hnutí ANO v Sobotkově vládě zároveň šéfovalo i Ministerstvu obrany, kdy v jeho čele stál Martin Stropnický. V Babišových vládách se na postu ministra vystřídala Karla Šlechtová a Lubomír Metnar.

Výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021

V roce 2013, tedy v posledním roce působení Nečasovy vlády, výdaje na Ministerstvo obrany dosáhly přibližně 41,5 mld. Kč (.pdf, str. 7 ze 42). Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta už v září 2013 (.pdf, str. 1) schválila návrh rozpočtu, který počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy Kč (.pdf, str. 6). O výsledné podobě rozpočtu na rok 2014 později rozhodovala Sněmovna, která se v novém složení sešla po volbách konaných na podzim 2013. Noví poslanci tehdy schválili některé pozměňovací návrhy (.pdf, str. 11 z 20), a v konečné verzi státního rozpočtu tak nakonec náklady na obranu činily 42 miliard Kč.

Jak ukazuje graf níže, během působení Sobotkovy vlády i kabinetů Andreje Babiše výdaje postupně rostly. V roce 2021, tedy v posledním roce vlády Babišova kabinetu, měly obranné výdaje dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy Kč. V lednu 2021 však tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet proto v roce 2021 dosahoval cca 85 miliard Kč.

Hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou např. ceny projektů, včetně armádních zakázek. I při započítání inflace (.pdf, str. 3) se však reálné výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021 výrazně zvýšily, a to o 75 %.

Závěr

V posledním roce působení Nečasova kabinetu činily výdaje Ministerstva obrany asi 41,5 miliardy korun. V letech, kdy hnutí ANO vedlo resorty financí a obrany, došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly výdaje na obranu cca 85 miliard korun. Karel Havlíček tedy neuvádí zcela přesné číslo, má ale pravdu v tom, že za dobu působení hnutí ANO ve vládách prudce narostly nominální výdaje na Ministerstvo obrany. Zároveň se výrazně zvýšily i reálné výdaje. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku reaguje na možné zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP jako nový závazek NATO. Tvrdí, že vláda Petra Fialy plní současný závazek ve výši 2 % HDP jen díky tomu, že místo skutečných nákupů podle něj manipuluje s čísly pomocí předčasných zálohových plateb. Z ročního rozpočtu armády ve výši 160 mld. Kč je dle jeho slov 71 mld. „rozfakturováno“ ve formě záloh za předměty, které ČR obdrží až za několik let.

Zálohové platby v rozpočtu MO

Podle údajů Ministerstva obrany (MO) činily zálohy investičního charakteru (např. na techniku) v roce 2024 66,4 mld. Kč (.pdf, str. 187) a zálohy neinvestičního charakteru (např. na munici) 4,9 mld. Kč (str. 189). V součtu tak objem poskytnutých zálohových plateb na obranné zakázky činil přibližně 71,3 mld. Kč. Oproti předchozímu roku (.pdf, str. 207, 209) se jedná o více než dvojnásobek alokovaných peněz, což bylo způsobeno především zvýšením záloh na strategické vojenské zakázky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatímco v roce 2023 bylo na tento typ výdajů vyčleněno 7,77 mld. Kč, v roce 2024 se jednalo o většinu zálohovaných plateb ministerstva (.pdf, str. 187, 189).

Za nárůstem zálohových plateb v roce 2024 stojí zejména spuštění financování dvou klíčových armádních projektů (.pdf, str. 187–189). Jde o nákup víceúčelových stíhaček F-35 a pořízení středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium, přičemž resort obrany v loňském roce předplatil dodavatelům těchto strojů celkem 29,8 mld. Kč (.pdf, str. 187).

Mezi další výrazné zálohové platby patří 10,1 mld. Kč na švédská bojová vozidla pěchoty od společnosti BAE Systems, 7,1 mld. Kč na francouzská děla NATO od firmy KNDS France nebo 6,9 mld. Kč na izraelské protiletadlové systémy SHORAD (.pdf, str. 187–188). Zálohy směřovaly také k českým institucím, například k Vojenskému technickému ústavu (str. 189).

Rozpočet MO

Celkový objem záloh 71,3 mld. (.pdf, str. 187–189) představuje téměř polovinu rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2024, který dosáhl necelých 160 mld. Kč (str. 15). Resort zdůvodňuje vysoké zálohy napjatou situací na trhu s vojenským materiálem kvůli vysoké poptávce a vytíženým výrobním kapacitám. Podle MO bylo „uzavření kontraktu na dodávky vojenského materiálu dodavateli v mnoha případech podmíněno poskytnutím zálohy“ (str. 16, 187).

Závěr

Podle údajů MO činily zálohové platby na obranné zakázky ke konci roku 2024 celkem 71,3 mld. Kč. Z toho 66,4 mld. Kč směřovalo na zálohy investičního charakteru a 4,9 mld. Kč na zálohy neinvestičního charakteru. Celková výše rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2024 skutečně dosáhla cca 160 mld. Kč. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček mluví o pořízení letounů F-35. Podle něj měla Fialova vláda s nákupem počkat dva roky a během toho vyjednávat o příznivější ceně. Dle jeho názoru byl tedy nákup ukvapený a tyto dva roky z hlediska obranyschopnosti Česka nehrají roli, jelikož všechny stíhačky F-35 budeme mít až za 11 let, tedy v roce 2035.

Uveďme, že v červnu loňského roku prodej 24 letounů F-35 schválilo americké Ministerstvo zahraničí. Fialův kabinet pak nákup za celkem 150 miliard korun schválil ke konci loňského září (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová v letošním lednu stvrdila pořízení těchto stíhaček pro českou armádu, když s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem podepsala memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí.

První stroje by do České republiky měly být dle Ministerstva obrany dodány v roce 2031, poté bude probíhat např. ještě výcvik pilotů na těchto letounech přímo v ČR (.pdf). Poslední stíhačky F-35 dorazí v roce 2035, ve stejném roce resort obrany počítá i s „dosažením plných operačních schopností“ systému F-35 (.pdf). Do té doby bude česká armáda také používat stávající gripeny. Podle plánů ministerstva tedy k plnému nasazení letounů F-35 dojde až za 11 let. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček mluví o pořízení nových bojových vozidel pěchoty (BVP) CV90 a zmiňuje, že zapojení českých firem do této zakázky je prozatím menší, než s čím počítá podepsaná rámcová dohoda. Hodnota dodávek, které jsou nyní nasmlouvané s tuzemskými firmami, podle Havlíčka konkrétně dosahuje přibližně jen 5 miliard korun.

Vývoj zakázky na BVP

Resort obrany původně na nákup nových BVP v roce 2019 vypsal tendr, do kterého se přihlásilo několik zahraničních firem. Výběrové řízení ale později provázela řada nejasností a komplikací, a Fialův kabinet se ho proto v červenci 2022 rozhodl zrušit. Ve stejné době pověřil ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání o nákupu přímo se švédskou vládou a švédskou společností BAE Systems.

Vláda Petra Fialy nakonec schválila pořízení 246 švédských bojových vozidel CV90 v květnu 2023 (.pdf) a následně zástupci Česka, Švédka a zmíněné firmy BAE Systems podepsali dohodu. První stroje by armáda měla podle Ministerstva obrany dostat v roce 2026, poslední do roku 2030. Cena nákupu byla stanovena na 59,7 miliard korun.

Resort obrany ale na podzim 2023 změnil odhad částky, a nákup tak dle jeho vyjádření může celkem přijít až na 70,7 miliardy Kč (.pdf, str. 18). Podle ředitele sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubora Koudelky ale ani tato částka není definitivní, „protože se bude průběžně měnit v závislosti na vývoji ekonomických ukazatelů“. Dohoda se švédskou stranou totiž obsahuje tzv. inflační doložku. Nově uváděných 70,7 miliardy Kč podle zástupců ministerstva zahrnuje aktuální odhadovanou cenu a rezervu, která bere v úvahu předpokládaný růst cen práce, surovin, kurz koruny a další faktory.

Upřesněme, že částku za pořízení BVP Česko nevyplácí najednou. V rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2024 je na nákup BVP vyčleněno cca 11,2 miliardy Kč (.pdf, str. 19). Na další rok to podle plánů vlády bude 6,7 miliardy a v roce 2026 2,2 mld. Kč.

Zapojení českých firem

Dohoda mezi Českou republikou a Švédskem zahrnuje podmínku, aby se český obranný průmysl do zakázky zapojil alespoň ze 40 % (.pdf, str. 3). Švédská strana také počítá s tím, že české zapojení bude garantovaných 40 % přesahovat. Zpravodajský server iDNES.cz v této souvislosti zmiňoval, že z původně dohodnuté ceny, takřka 60 miliard korun, by tedy tuzemským společnostem mělo připadnout nejméně 24 mld. Kč.

Ministerstvo obrany uvádí, že přímo v Česku se má vyrobit přes 200 nových BVP, do výroby se přitom zapojí asi tři desítky českých firem. Hlavními pěti společnostmi, které se na výrobě mají podílet, jsou státní zbrojovka VOP CZ, VR Group, Exalibur Army, Meopta a Ray Service. Všechny tyto společnosti již se švédskou BAE Systems mají uzavřenou smlouvu.

Ministerstvo obrany konkrétní podíly českých společností na projektu neurčuje. Ty se totiž odvíjí od samostatných jednání mezi švédskou stranou a jednotlivými podniky. Resort tak do těchto jednání nezasahuje a ani nezveřejňuje finální dohody mezi tuzemskými firmami a švédskou BAE Systems. Z veřejně dostupných zdrojů proto není jasné, kolik miliard českým firmám v současnosti připadlo.

Shrnutí

Na nákup BVP je tedy vyhrazeno skoro 71 miliard korun, ačkoliv se původně jednalo o necelých 60 mld. Kč. Ve smlouvě o jejich pořízení je zakotveno, že minimálně 40 % podílu celkového dohodnutého objemu má zprostředkovat český obranný průmysl. Pokud tedy vycházíme z částky zanesené v podepsané dohodě, tuzemským firmám by mělo připadnout nejméně 24 mld. Kč.

Vyjednávání o konkrétním zapojení českých firem do výroby BVP má na starosti švédská společnost BAE Systems, Ministerstvo obrany do těchto jednání přímo nezasahuje a nezveřejňuje ani finální dohody. Jaký je celkový objem již nasmlouvaných dodávek se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Tvrzení Karla Havlíčka, že uzavřené smlouvy českých firmem se švédským výrobcem v současnosti dosahují hodnoty jen kolem 5 miliard korun, proto nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Karel Havlíček v debatě kritizoval Fialovu vládu za to, že podle něj „ukvapeně“ rozhodla o nákupu amerických letounů F-35 a déle nejednala s výrobci jiných stíhaček. Komentoval zejména cenu na pořízení a provoz strojů F-35 a zmiňoval podle něj výhodnější nákup švédských letadel Gripen. V této souvislosti nejdříve mluvil o možnosti pořízení „teprve připravovaných“ gripenů 5. generace. K tomu následně dodal, že Švédsko Česku navíc nabízelo, že mu přenechá čtrnáct starších letounů, které mu teď pronajímá.

Pátá generace vs. gripeny

Pro začátek upřesněme, že jako letouny 5. generace se běžně označují stroje, které disponují technologií stealth. Díky ní jsou letadla hůře zachytitelná radarem (.pdf), což je dáno kombinací použitých materiálů, tvarem letounu a dalšími prvky. Kromě toho letadla 5. generace využívají například modernější elektroniku než letouny předchozí generace, včetně více zautomatizovaných systémů.

Do 5. generace se řadí zmiňované americké stíhačky F-35 (.pdf, str. 1). Výrobce gripenů, švédská společnost Saab, v současné době letouny 5. generace nenabízí. Nejnovější model Gripen E (a dvoumístný typ F), který už nyní používá Brazílie, technologii stealth ve výbavě nemá. Protože ale některými svými vlastnostmi starší stroje předčí, je popisován jako letoun generace „4,5“. 

Saab v minulosti uváděl, že pracuje na projektu Flygsystem 2020, jehož cílem je zkonstruovat stíhací letoun 5. generace. Podoba těchto letounů a například ani plánované datum představení prototypu ale ještě zveřejněny nebyly. Ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevují ani informace o tom, jaká by byla jejich cena. 

Nabízené letouny

O švédské nabídce, která by se týkala nákupu „připravovaných“ letounů 5. generace, se Ministerstvo obrany nikde nezmiňovalo. Uvádělo jen to, že Švédsko Česku nabídlo k prodeji gripeny verze E, tedy stroje generace čtyři a půl.

Zároveň švédská strana přišla s nabídkou, že pokud si ČR gripenů E koupí nejméně 12, přenechá jí 14 starších gripenů, které si stát od švédské vlády pronajímá už od roku 2005. Konkrétně jde o 12 letounů Gripen C a dva dvoumístné gripeny verze D.

Co se týče nabízené ceny, podle vyjádření Ministerstva obrany stojí pořízení letounu F-35 méně než pořízení letounu JAS-39 Gripen E. V případě ceny za provoz resort uznal, že by byly finančně výhodnější gripeny. „Roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například Gripenu,“ uvádí web resortu.

Přesto ale Ministerstvo obrany k žádné ze švédských nabídek nepřistoupilo s odůvodněním, že by byl takový nákup neefektivní. Gripeny E totiž podle něj „řeší budoucnost taktického letectva jen na velmi krátkou dobu a neposkytují zdaleka tolik schopností jako letouny 5. generace“. Česko proto nakonec vyjednávalo jen o pronájmu stávající švédské letky, a to do roku 2035, dokud se plně nezavedou americké F-35.

Závěrečné shrnutí

Švédsko Česku nabízelo, že mu přenechá 14 nyní pronajímaných gripenů, a to pokud si koupí 12 nových gripenů typu E. Tyto gripeny JAS-39 E, které používá například Brazílie, se ale řadí mezi letouny „generace 4,5“. Nejedná se tedy o stroje páté generace, do níž patří např. americké stíhačky F-35 a kterou Karel Havlíček ve spojitosti se švédskou nabídkou výslovně zmiňuje.

Švédská firma Saab v minulosti uváděla, že na vývoji stíhaček 5. generace pracuje, ve veřejně dostupných zdrojích se ovšem neobjevují informace o tom, kdy plánuje letoun představit, ani informace o jeho ceně. Podle webu Ministerstva obrany Švédsko tyto připravované stroje 5. generace Česku nenabízelo.

Z uvedených důvodů proto výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o celkových investicích na nákup a provoz stíhaček F-35. Podle něj nebude Česká republika platit jen za samotné stroje a infrastrukturu, ale bude také muset vyhradit přibližně dalších 200 miliard korun na jejich následný provoz a údržbu. Z kontextu jeho výroku vyplývá, že mu tato cena přijde příliš vysoká.

Přibližme, že Česko podepsalo memorandum o nákupu 24 stíhaček F-35 s USA na konci letošního ledna. První z těchto amerických letounů páté generace by měly dorazit v roce 2031 a sloužit by měly až do roku 2069. Výroky o pořízení těchto letounů, jsme ověřovali už v minulosti, například u premiéra Petra Fialy (ODS) nebo ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celý proces přípravy nákupu shrnuje také Česká televize ve své grafice.

Ministerstvo obrany odhaduje, že se celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček vyšplhají na 322 miliard korun v dnešních cenách. Platby jsou přitom rozděleny do dvou období. V prvním období do roku 2034 má Česká republika zaplatit necelých 150 mld. Kč. Tato částka pokrývá nejen samotné letouny, ale také související vybavení, výcvik, munici, servis, údržbu a simulátory v celkové hodnotě 106 mld. korun.

Zbylých 44 miliard korun pak bude vyplaceno českým dodavatelům, kteří se na projektu mají podílet. Podle slov ministryně Černochové má být tato částka vynaložena na budování infrastruktury, na palivo, personál a odvod daně z přidané hodnoty. Dodejme, že na projektech spojených s nákupem F-35 by se mělo celkem podílet13 českých firem a univerzit.

Ve druhé fázi, tedy od roku 2034 do roku 2069, kdy by měla stíhačkám končit životnost, je pak na provoz, údržbu, servis, munici a palivo naplánováno dalších 172 mld. korun. Po tomto roce by tak Ministerstvo obrany na provoz letounů mělo vynakládat zhruba 4,9 mld. Kč ročně.

Shrnutí

Karel Havlíček má tedy pravdu v tom, že Česko v souvislosti s nákupem stíhaček F-35 nezaplatí pouze počáteční cenu ve výši necelých 150 miliard korun. Ministerstvo obrany totiž odhaduje, že se na provoz a údržbu po roce 2034 až do konce životnost letounů vynaloží dalších cca 172 mld. Kč. Havlíček se uváděnou částkou sice těsně nevejde do naší standardní 10% odchylky, svými slovy ale naznačuje, že si přesnou částkou není jistý a poukazuje na další výdaje spojené s pořízením letounů. Celková částka je navíc odhadem Ministerstva obrany. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím snižováním schodku státního rozpočtu. Zmiňuje, že představitelé hnutí ANO v minulosti uváděli, že by schodek státního rozpočtu snižovali tempem 50 miliard korun ročně. Poté podotýká, že Fialova vláda tvrdila, že chce deficit snižovat o 90 až 140 miliard Kč za rok, což podle Havlíčka nezvládne. Následně poukázal na to, že vládní plán na snížení deficitu v příštím roce nakonec odpovídá tomu, co podle něj již dříve navrhovalo ANO.

Deficit

Nejprve uveďme, že strukturální schodek (saldo) je deficit očištěný od vlivu hospodářského cyklu (.pdf, str. 9) a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které mají pouze dočasný dopad na rozpočet (jako např. výdaje na odstranění následků přírodních pohrom apod.). Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Zmiňme, že hospodaření státního rozpočtu na konci srpna skončilo prozatím v deficitu 194,6 mld. korun. Ministerstvo financí pak na konci srpna 2023 vládě předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard Kč (.docx). Již v květnu však Fialův kabinet představil konsolidační balíček, jehož cílem je právě snížení strukturálního deficitu (.pdf, str. 220).

Vyjádření hnutí ANO

Toto úsporné řešení však kritizuje opozice. Ještě před představením balíčku se Karel Havlíček vyjádřil tak, že se na snižování schodku „dá najít“ 40 až 50 miliard Kč ročně. Odvolával se přitom na zvýšení spotřebních daní a úspory na jednotlivých ministerstvech. Dále uvedl, že se na jednání stínové vlády hnutí ANO dohodl se stínovými ministry na tom, že každý z nich připraví seznam agentur nebo organizací patřících pod jednotlivé resorty, které by se daly zredukovat nebo propojit.

Podobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Radiožurnál 19. května 2023, ve kterém komentoval úsporný balíček a reformu důchodového systému. Opět tvrdil, že by hnutí ANO strukturální schodek snižovalo o 40 až 50 miliard korun ročně. O tom, že by snižování schodku probíhalo tempem 40 až 45 mld. Kč ročně, mluvil Havlíček také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dřívější vyjádření Fialovy vlády

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Naznačoval přitom, že se jedná pouze o šest procent výdajů státního rozpočtu, které by tak podle něj stát měl dokázat ušetřit. Po volbách pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o 80 miliardách, což označoval za kompromis domluvený uvnitř nové vlády. Tyto částky nicméně zmiňoval ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

V listopadu 2022 ministr Stanjura a později i předseda vlády Fiala uváděli, že Ministerstvo financí připravuje plán na snížení státních výdajů o 70 miliard korun. Fiala následně upřesnil, že o tuto částku hodlá snížit schodek státního rozpočtu na rok 2024. Stejný závazek o snižování strukturálního deficitu obsahoval i jeden z dokumentů Ministerstva financí z konce letošního března (.pdf, str. 7).

V rámci zmíněného konsolidačního balíčku kabinet v květnu 2023 navrhl, že se schodek v roce 2024 sníží o 94,1 miliard Kč. Nejedná se však o meziroční změnu, ale o změnu vůči hypotetickému stavu, kdy by Fialova vláda s tímto balíčkem nepřišla. Z balíčku vyplývá, že by měl schodek v příštím roce klesnout na 210 mld. Kč – tj. o 85 miliard v případě dodržení plánovaného schodku pro letošní rok (.pdf, str. 742 z 1312).

Podle stejných plánů pak v roce 2025 měl deficit klesnout o 53,4 mld. Kč. Ani v tomto případě se však nejedná o meziroční změnu. V letech 2024 a 2025 měla opatření snížit strukturální deficit dohromady o 147,5 mld. Kč. Pozdější verze balíčku, kterou vláda předložila Sněmovně na konci června, počítá s poklesem schodku o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a o dalších 53,0 mld. Kč v roce 2025, tedy dohromady za oba roky o 150,7 mld. Kč (.pdf, str. 270, 726 z 1312).

Vládní dokumenty ke konsolidačnímu balíčku v této souvislosti také říkají, že cílem daného návrhu je snížit schodek o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a „150,7 mld. Kč v roce 2025“ (.pdf, str. 742 z 1312) – zjevně právě ve srovnání se stavem, kdyby vláda žádný balíček nepředstavila. Podobně se v květnu na svém webu vyjádřilo i hnutí STAN, které tehdy doslova uvedlo, že se díky konsolidačnímu balíčku schodek sníží přibližně o 150 miliard Kč „ročně“.

Návrh rozpočtu na rok 2024

Jak jsme zmínili v úvodu, Ministerstvo financí později, na konci srpna 2023, vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1,921 bilionu Kč a výdaji ve výši 2,173 bilionu Kč. Schodek rozpočtu je tak v tomto dokumentu naplánován na 252 mld. Kč (.zip, dokumentC_01_návrh zákona o SR.docx, str. 1). Jak jsme naznačili výše, plánovaný deficit pro letošní rok 2023 přitom činí 295 mld. Kč. Pokud tedy vláda tento plán dodrží, schodek se meziročně sníží o 43 miliard korun.

Shrnutí

Karel Havlíček jakožto stínový premiér a ministr průmyslu a obchodu v minulosti opakovaně prohlásil, že by stínová vláda hnutí ANO snižovala schodek státního rozpočtu o přibližně 40–50 miliard korun ročně. Následně poukazuje na plány vlády na meziroční snížení deficitu, přičemž z konsolidačního balíčku vyplývá, že by díky němu měl schodek v roce 2024 činit 210 mld. Kč, a meziročně tak klesnout o 85 mld. korun.

Vládní návrh rozpočtu na příští rok nicméně počítá s vyšším schodkem, a to ve výši 252 miliard. Pakliže kabinet nepřekročí plánovaný deficit na letošní rok, meziročně by měl rozpočtový deficit klesnout o 43 miliard korun, tedy skutečně přibližně o částku, o které dříve mluvil Karel Havlíček jakožto představitel opozice.

Poslanec Havlíček tedy nadhodnocuje plán vlády na meziroční snižování deficitu státního rozpočtu a uvádí nepřesnou horní hranici. Má nicméně pravdu v tom, že se ambiciózní záměr Fialova kabinetu do návrhu rozpočtu na rok 2024 nakonec nedostal. Také správně uvádí, že rozpočet počítá s meziročním snížením schodku o 43 mld. Kč, tedy přibližně ve výši, o které dříve mluvilo hnutí ANO. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.