Karel Havlíček

Poslanec Karel Havlíček mluví o celkových investicích na nákup a provoz stíhaček F-35. Podle něj nebude Česká republika platit jen za samotné stroje a infrastrukturu, ale bude také muset vyhradit přibližně dalších 200 miliard korun na jejich následný provoz a údržbu. Z kontextu jeho výroku vyplývá, že mu tato cena přijde příliš vysoká.

Přibližme, že Česko podepsalo memorandum o nákupu 24 stíhaček F-35 s USA na konci letošního ledna. První z těchto amerických letounů páté generace by měly dorazit v roce 2031 a sloužit by měly až do roku 2069. Výroky o pořízení těchto letounů, jsme ověřovali už v minulosti, například u premiéra Petra Fialy (ODS) nebo ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celý proces přípravy nákupu shrnuje také Česká televize ve své grafice.

Ministerstvo obrany odhaduje, že se celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček vyšplhají na 322 miliard korun v dnešních cenách. Platby jsou přitom rozděleny do dvou období. V prvním období do roku 2034 má Česká republika zaplatit necelých 150 mld. Kč. Tato částka pokrývá nejen samotné letouny, ale také související vybavení, výcvik, munici, servis, údržbu a simulátory v celkové hodnotě 106 mld. korun.

Zbylých 44 miliard korun pak bude vyplaceno českým dodavatelům, kteří se na projektu mají podílet. Podle slov ministryně Černochové má být tato částka vynaložena na budování infrastruktury, na palivo, personál a odvod daně z přidané hodnoty. Dodejme, že na projektech spojených s nákupem F-35 by se mělo celkem podílet13 českých firem a univerzit.

Ve druhé fázi, tedy od roku 2034 do roku 2069, kdy by měla stíhačkám končit životnost, je pak na provoz, údržbu, servis, munici a palivo naplánováno dalších 172 mld. korun. Po tomto roce by tak Ministerstvo obrany na provoz letounů mělo vynakládat zhruba 4,9 mld. Kč ročně.

Shrnutí

Karel Havlíček má tedy pravdu v tom, že Česko v souvislosti s nákupem stíhaček F-35 nezaplatí pouze počáteční cenu ve výši necelých 150 miliard korun. Ministerstvo obrany totiž odhaduje, že se na provoz a údržbu po roce 2034 až do konce životnost letounů vynaloží dalších cca 172 mld. Kč. Havlíček se uváděnou částkou sice těsně nevejde do naší standardní 10% odchylky, svými slovy ale naznačuje, že si přesnou částkou není jistý a poukazuje na další výdaje spojené s pořízením letounů. Celková částka je navíc odhadem Ministerstva obrany. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček v debatě kritizoval Fialovu vládu za to, že podle něj „ukvapeně“ rozhodla o nákupu amerických letounů F-35 a déle nejednala s výrobci jiných stíhaček. Komentoval zejména cenu na pořízení a provoz strojů F-35 a zmiňoval podle něj výhodnější nákup švédských letadel Gripen. V této souvislosti nejdříve mluvil o možnosti pořízení „teprve připravovaných“ gripenů 5. generace. K tomu následně dodal, že Švédsko Česku navíc nabízelo, že mu přenechá čtrnáct starších letounů, které mu teď pronajímá.

Pátá generace vs. gripeny

Pro začátek upřesněme, že jako letouny 5. generace se běžně označují stroje, které disponují technologií stealth. Díky ní jsou letadla hůře zachytitelná radarem (.pdf), což je dáno kombinací použitých materiálů, tvarem letounu a dalšími prvky. Kromě toho letadla 5. generace využívají například modernější elektroniku než letouny předchozí generace, včetně více zautomatizovaných systémů.

Do 5. generace se řadí zmiňované americké stíhačky F-35 (.pdf, str. 1). Výrobce gripenů, švédská společnost Saab, v současné době letouny 5. generace nenabízí. Nejnovější model Gripen E (a dvoumístný typ F), který už nyní používá Brazílie, technologii stealth ve výbavě nemá. Protože ale některými svými vlastnostmi starší stroje předčí, je popisován jako letoun generace „4,5“. 

Saab v minulosti uváděl, že pracuje na projektu Flygsystem 2020, jehož cílem je zkonstruovat stíhací letoun 5. generace. Podoba těchto letounů a například ani plánované datum představení prototypu ale ještě zveřejněny nebyly. Ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevují ani informace o tom, jaká by byla jejich cena. 

Nabízené letouny

O švédské nabídce, která by se týkala nákupu „připravovaných“ letounů 5. generace, se Ministerstvo obrany nikde nezmiňovalo. Uvádělo jen to, že Švédsko Česku nabídlo k prodeji gripeny verze E, tedy stroje generace čtyři a půl.

Zároveň švédská strana přišla s nabídkou, že pokud si ČR gripenů E koupí nejméně 12, přenechá jí 14 starších gripenů, které si stát od švédské vlády pronajímá už od roku 2005. Konkrétně jde o 12 letounů Gripen C a dva dvoumístné gripeny verze D.

Co se týče nabízené ceny, podle vyjádření Ministerstva obrany stojí pořízení letounu F-35 méně než pořízení letounu JAS-39 Gripen E. V případě ceny za provoz resort uznal, že by byly finančně výhodnější gripeny. „Roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například Gripenu,“ uvádí web resortu.

Přesto ale Ministerstvo obrany k žádné ze švédských nabídek nepřistoupilo s odůvodněním, že by byl takový nákup neefektivní. Gripeny E totiž podle něj „řeší budoucnost taktického letectva jen na velmi krátkou dobu a neposkytují zdaleka tolik schopností jako letouny 5. generace“. Česko proto nakonec vyjednávalo jen o pronájmu stávající švédské letky, a to do roku 2035, dokud se plně nezavedou americké F-35.

Závěrečné shrnutí

Švédsko Česku nabízelo, že mu přenechá 14 nyní pronajímaných gripenů, a to pokud si koupí 12 nových gripenů typu E. Tyto gripeny JAS-39 E, které používá například Brazílie, se ale řadí mezi letouny „generace 4,5“. Nejedná se tedy o stroje páté generace, do níž patří např. americké stíhačky F-35 a kterou Karel Havlíček ve spojitosti se švédskou nabídkou výslovně zmiňuje.

Švédská firma Saab v minulosti uváděla, že na vývoji stíhaček 5. generace pracuje, ve veřejně dostupných zdrojích se ovšem neobjevují informace o tom, kdy plánuje letoun představit, ani informace o jeho ceně. Podle webu Ministerstva obrany Švédsko tyto připravované stroje 5. generace Česku nenabízelo.

Z uvedených důvodů proto výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček mluví o pořízení nových bojových vozidel pěchoty (BVP) CV90 a zmiňuje, že zapojení českých firem do této zakázky je prozatím menší, než s čím počítá podepsaná rámcová dohoda. Hodnota dodávek, které jsou nyní nasmlouvané s tuzemskými firmami, podle Havlíčka konkrétně dosahuje přibližně jen 5 miliard korun.

Vývoj zakázky na BVP

Resort obrany původně na nákup nových BVP v roce 2019 vypsal tendr, do kterého se přihlásilo několik zahraničních firem. Výběrové řízení ale později provázela řada nejasností a komplikací, a Fialův kabinet se ho proto v červenci 2022 rozhodl zrušit. Ve stejné době pověřil ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání o nákupu přímo se švédskou vládou a švédskou společností BAE Systems.

Vláda Petra Fialy nakonec schválila pořízení 246 švédských bojových vozidel CV90 v květnu 2023 (.pdf) a následně zástupci Česka, Švédka a zmíněné firmy BAE Systems podepsali dohodu. První stroje by armáda měla podle Ministerstva obrany dostat v roce 2026, poslední do roku 2030. Cena nákupu byla stanovena na 59,7 miliard korun.

Resort obrany ale na podzim 2023 změnil odhad částky, a nákup tak dle jeho vyjádření může celkem přijít až na 70,7 miliardy Kč (.pdf, str. 18). Podle ředitele sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubora Koudelky ale ani tato částka není definitivní, „protože se bude průběžně měnit v závislosti na vývoji ekonomických ukazatelů“. Dohoda se švédskou stranou totiž obsahuje tzv. inflační doložku. Nově uváděných 70,7 miliardy Kč podle zástupců ministerstva zahrnuje aktuální odhadovanou cenu a rezervu, která bere v úvahu předpokládaný růst cen práce, surovin, kurz koruny a další faktory.

Upřesněme, že částku za pořízení BVP Česko nevyplácí najednou. V rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2024 je na nákup BVP vyčleněno cca 11,2 miliardy Kč (.pdf, str. 19). Na další rok to podle plánů vlády bude 6,7 miliardy a v roce 2026 2,2 mld. Kč.

Zapojení českých firem

Dohoda mezi Českou republikou a Švédskem zahrnuje podmínku, aby se český obranný průmysl do zakázky zapojil alespoň ze 40 % (.pdf, str. 3). Švédská strana také počítá s tím, že české zapojení bude garantovaných 40 % přesahovat. Zpravodajský server iDNES.cz v této souvislosti zmiňoval, že z původně dohodnuté ceny, takřka 60 miliard korun, by tedy tuzemským společnostem mělo připadnout nejméně 24 mld. Kč.

Ministerstvo obrany uvádí, že přímo v Česku se má vyrobit přes 200 nových BVP, do výroby se přitom zapojí asi tři desítky českých firem. Hlavními pěti společnostmi, které se na výrobě mají podílet, jsou státní zbrojovka VOP CZ, VR Group, Exalibur Army, Meopta a Ray Service. Všechny tyto společnosti již se švédskou BAE Systems mají uzavřenou smlouvu.

Ministerstvo obrany konkrétní podíly českých společností na projektu neurčuje. Ty se totiž odvíjí od samostatných jednání mezi švédskou stranou a jednotlivými podniky. Resort tak do těchto jednání nezasahuje a ani nezveřejňuje finální dohody mezi tuzemskými firmami a švédskou BAE Systems. Z veřejně dostupných zdrojů proto není jasné, kolik miliard českým firmám v současnosti připadlo.

Shrnutí

Na nákup BVP je tedy vyhrazeno skoro 71 miliard korun, ačkoliv se původně jednalo o necelých 60 mld. Kč. Ve smlouvě o jejich pořízení je zakotveno, že minimálně 40 % podílu celkového dohodnutého objemu má zprostředkovat český obranný průmysl. Pokud tedy vycházíme z částky zanesené v podepsané dohodě, tuzemským firmám by mělo připadnout nejméně 24 mld. Kč.

Vyjednávání o konkrétním zapojení českých firem do výroby BVP má na starosti švédská společnost BAE Systems, Ministerstvo obrany do těchto jednání přímo nezasahuje a nezveřejňuje ani finální dohody. Jaký je celkový objem již nasmlouvaných dodávek se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Tvrzení Karla Havlíčka, že uzavřené smlouvy českých firmem se švédským výrobcem v současnosti dosahují hodnoty jen kolem 5 miliard korun, proto nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček mluví o pořízení letounů F-35. Podle něj měla Fialova vláda s nákupem počkat dva roky a během toho vyjednávat o příznivější ceně. Dle jeho názoru byl tedy nákup ukvapený a tyto dva roky z hlediska obranyschopnosti Česka nehrají roli, jelikož všechny stíhačky F-35 budeme mít až za 11 let, tedy v roce 2035.

Uveďme, že v červnu loňského roku prodej 24 letounů F-35 schválilo americké Ministerstvo zahraničí. Fialův kabinet pak nákup za celkem 150 miliard korun schválil ke konci loňského září (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová v letošním lednu stvrdila pořízení těchto stíhaček pro českou armádu, když s americkým velvyslancem v Česku Bijanem Sabetem podepsala memorandum o porozumění mezi vládami obou zemí.

První stroje by do České republiky měly být dle Ministerstva obrany dodány v roce 2031, poté bude probíhat např. ještě výcvik pilotů na těchto letounech přímo v ČR (.pdf). Poslední stíhačky F-35 dorazí v roce 2035, ve stejném roce resort obrany počítá i s „dosažením plných operačních schopností“ systému F-35 (.pdf). Do té doby bude česká armáda také používat stávající gripeny. Podle plánů ministerstva tedy k plnému nasazení letounů F-35 dojde až za 11 let. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) hovoří o úvěru, který si vláda Petra Fialy vzala na rozvoj dopravní infrastruktury od Evropské investiční banky (EIB). Tento úvěr nebyl zahrnut v sekci výdajů státního rozpočtu (.pdf, str. 29 z 516), ale pouze v rámci rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) (.pdf, str. 3 a 6).

Vláda Petra Fialy v rámci schváleného státního rozpočtu na rok 2023 Ministerstvu dopravy vyčlenila 112,7 mld. Kč. V roce 2022 získalo ministerstvo ze státního rozpočtu 114,7 mld. Kč, meziročně tak došlo k poklesu výdajů o dvě miliardy korun. V celkových výdajích Ministerstva dopravy však došlo k meziročnímu nárůstu. Stalo se tak díky navýšení rozpočtu SFDI, tedy fondu, který vládě předkládá vlastní rozpočet. Ten poté vláda současně s návrhem státního rozpočtu předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výdaje i příjmy SFDI dosahovaly v roce 2022 výše 127,6 mld. Kč (.pdf, str. 4 a 5), v roce 2023 pak 150,9 mld. Kč (.pdf, str. 7-8). Rekordní rozpočet SFDI na rok 2023 je ovlivněn i zmíněným úvěrem od EIB (.pdf, str. 25), která půjčila vládě 24 mld. Kč na spolufinancování železničních staveb. Díky tomu pak vláda sama poskytla úvěr SFDI ve výši 30,7 mld. Kč, a to z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem. Dodejme, že bez úvěru od EIB by souhrnné výdaje na dopravní infrastrukturu meziročně klesly.

Vláda schválila (.pdf) letošní rozpočet SFDI souběžně s návrhem státního rozpočtu v září 2022. Návrh státního rozpočtu (.pdf) se následně projednával v Poslanecké sněmovně, kde k němu poslanci ve druhém čtení navrhli několik pozměňovacích návrhů (.pdf). Jeden z nich podal i poslanec Havlíček, který navrhoval rozpočet Ministerstva dopravy navýšit o 30,7 mld. Kč, tedy částku rovnou úvěru, jenž vláda později poskytla SFDI (.pdf, str. 5 z 18).

V odůvodnění pozměňovacího návrhu poslanec Havlíček uvedl, že se (kvůli úvěru od EIB, pozn. Demagog.cz) „pouze však opticky sníží plánované saldo rozpočtu na příští rok o více než 30 mld. Kč. Úvěr a úroky z těchto zdrojů financování se však budou muset splácet z rozpočtu resortu dopravy v následujících letech“ (.docx, str. 2). Pozměňovací návrh ale schválen nebyl a výdaj v podobě úvěru tak zůstal ze státního rozpočtu vyčleněn (.pdf).

Fialův kabinet tedy skutečně snížil výdaje na dopravu, a to o dvě miliardy korun v porovnání s předešlým rokem. Vláda si nicméně vzala úvěr od Evropské investiční banky, díky čemuž celkové výdaje na resort dopravy vzrostly. Úvěr tak skutečně pomohl dorovnat celkové snížení ostatních výdajů resortu dopravy ve státním rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím snižováním schodku státního rozpočtu. Zmiňuje, že představitelé hnutí ANO v minulosti uváděli, že by schodek státního rozpočtu snižovali tempem 50 miliard korun ročně. Poté podotýká, že Fialova vláda tvrdila, že chce deficit snižovat o 90 až 140 miliard Kč za rok, což podle Havlíčka nezvládne. Následně poukázal na to, že vládní plán na snížení deficitu v příštím roce nakonec odpovídá tomu, co podle něj již dříve navrhovalo ANO.

Deficit

Nejprve uveďme, že strukturální schodek (saldo) je deficit očištěný od vlivu hospodářského cyklu (.pdf, str. 9) a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které mají pouze dočasný dopad na rozpočet (jako např. výdaje na odstranění následků přírodních pohrom apod.). Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Zmiňme, že hospodaření státního rozpočtu na konci srpna skončilo prozatím v deficitu 194,6 mld. korun. Ministerstvo financí pak na konci srpna 2023 vládě předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard Kč (.docx). Již v květnu však Fialův kabinet představil konsolidační balíček, jehož cílem je právě snížení strukturálního deficitu (.pdf, str. 220).

Vyjádření hnutí ANO

Toto úsporné řešení však kritizuje opozice. Ještě před představením balíčku se Karel Havlíček vyjádřil tak, že se na snižování schodku „dá najít“ 40 až 50 miliard Kč ročně. Odvolával se přitom na zvýšení spotřebních daní a úspory na jednotlivých ministerstvech. Dále uvedl, že se na jednání stínové vlády hnutí ANO dohodl se stínovými ministry na tom, že každý z nich připraví seznam agentur nebo organizací patřících pod jednotlivé resorty, které by se daly zredukovat nebo propojit.

Podobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Radiožurnál 19. května 2023, ve kterém komentoval úsporný balíček a reformu důchodového systému. Opět tvrdil, že by hnutí ANO strukturální schodek snižovalo o 40 až 50 miliard korun ročně. O tom, že by snižování schodku probíhalo tempem 40 až 45 mld. Kč ročně, mluvil Havlíček také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dřívější vyjádření Fialovy vlády

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Naznačoval přitom, že se jedná pouze o šest procent výdajů státního rozpočtu, které by tak podle něj stát měl dokázat ušetřit. Po volbách pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o 80 miliardách, což označoval za kompromis domluvený uvnitř nové vlády. Tyto částky nicméně zmiňoval ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

V listopadu 2022 ministr Stanjura a později i předseda vlády Fiala uváděli, že Ministerstvo financí připravuje plán na snížení státních výdajů o 70 miliard korun. Fiala následně upřesnil, že o tuto částku hodlá snížit schodek státního rozpočtu na rok 2024. Stejný závazek o snižování strukturálního deficitu obsahoval i jeden z dokumentů Ministerstva financí z konce letošního března (.pdf, str. 7).

V rámci zmíněného konsolidačního balíčku kabinet v květnu 2023 navrhl, že se schodek v roce 2024 sníží o 94,1 miliard Kč. Nejedná se však o meziroční změnu, ale o změnu vůči hypotetickému stavu, kdy by Fialova vláda s tímto balíčkem nepřišla. Z balíčku vyplývá, že by měl schodek v příštím roce klesnout na 210 mld. Kč – tj. o 85 miliard v případě dodržení plánovaného schodku pro letošní rok (.pdf, str. 742 z 1312).

Podle stejných plánů pak v roce 2025 měl deficit klesnout o 53,4 mld. Kč. Ani v tomto případě se však nejedná o meziroční změnu. V letech 2024 a 2025 měla opatření snížit strukturální deficit dohromady o 147,5 mld. Kč. Pozdější verze balíčku, kterou vláda předložila Sněmovně na konci června, počítá s poklesem schodku o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a o dalších 53,0 mld. Kč v roce 2025, tedy dohromady za oba roky o 150,7 mld. Kč (.pdf, str. 270, 726 z 1312).

Vládní dokumenty ke konsolidačnímu balíčku v této souvislosti také říkají, že cílem daného návrhu je snížit schodek o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a „150,7 mld. Kč v roce 2025“ (.pdf, str. 742 z 1312) – zjevně právě ve srovnání se stavem, kdyby vláda žádný balíček nepředstavila. Podobně se v květnu na svém webu vyjádřilo i hnutí STAN, které tehdy doslova uvedlo, že se díky konsolidačnímu balíčku schodek sníží přibližně o 150 miliard Kč „ročně“.

Návrh rozpočtu na rok 2024

Jak jsme zmínili v úvodu, Ministerstvo financí později, na konci srpna 2023, vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1,921 bilionu Kč a výdaji ve výši 2,173 bilionu Kč. Schodek rozpočtu je tak v tomto dokumentu naplánován na 252 mld. Kč (.zip, dokumentC_01_návrh zákona o SR.docx, str. 1). Jak jsme naznačili výše, plánovaný deficit pro letošní rok 2023 přitom činí 295 mld. Kč. Pokud tedy vláda tento plán dodrží, schodek se meziročně sníží o 43 miliard korun.

Shrnutí

Karel Havlíček jakožto stínový premiér a ministr průmyslu a obchodu v minulosti opakovaně prohlásil, že by stínová vláda hnutí ANO snižovala schodek státního rozpočtu o přibližně 40–50 miliard korun ročně. Následně poukazuje na plány vlády na meziroční snížení deficitu, přičemž z konsolidačního balíčku vyplývá, že by díky němu měl schodek v roce 2024 činit 210 mld. Kč, a meziročně tak klesnout o 85 mld. korun.

Vládní návrh rozpočtu na příští rok nicméně počítá s vyšším schodkem, a to ve výši 252 miliard. Pakliže kabinet nepřekročí plánovaný deficit na letošní rok, meziročně by měl rozpočtový deficit klesnout o 43 miliard korun, tedy skutečně přibližně o částku, o které dříve mluvil Karel Havlíček jakožto představitel opozice.

Poslanec Havlíček tedy nadhodnocuje plán vlády na meziroční snižování deficitu státního rozpočtu a uvádí nepřesnou horní hranici. Má nicméně pravdu v tom, že se ambiciózní záměr Fialova kabinetu do návrhu rozpočtu na rok 2024 nakonec nedostal. Také správně uvádí, že rozpočet počítá s meziročním snížením schodku o 43 mld. Kč, tedy přibližně ve výši, o které dříve mluvilo hnutí ANO. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Karel Havlíček v kontextu výroku kritizuje ODS za to, že o sobě tvrdí, že je liberálně konzervativní, ale ve skutečnosti se podle něj „chová aktivisticky, progresivisticky a přebírá hodnoty“ TOP 09 či Pirátů.

ODS sama sebe na svých stránkách nazývá liberálně konzervativní stranou. Jako své základní principy, které prosazuje, potom uvádí „svobodu jednotlivce, vládu práva a volný trh“, a dále také „soukromé vlastnictví, nízké daně, podnikavost, solidaritu zodpovědných, snižování byrokracie, malý a bezpečný stát, ochranu soukromí, individuální zodpovědnost“.

Od prosince 2001 je ODS členem mezinárodní organizace sdružující středopravicové strany IDU (International Democrat Union), jejímž místopředsedou je momentálně europoslanec za ODS Jan Zahradil. V rámci Evropského parlamentu je pak ODS součástí frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která se rovněž hlásí k liberálně konzervativním hodnotám (.pdf, str. 16).

V červenci tohoto roku se server iROZHLAS.cz ptal politiků ODS na ideologické zakotvení jejich strany s cílem porovnat osobní postoje členů s oficiálním směřováním. Uveďme vyjádření některých představitelů:

• „Občanská demokratická strana je jednoznačně pravicová strana zastávající konzervativně-liberální hodnoty. V některých otázkách, zejména ekonomických, liberální, v ostatních zase konzervativní." – Martin Kupka (ministr dopravy a místopředseda ODS)
• „ODS byla, je a myslím, že i vždy bude pravicová, liberálně-konzervativní strana." – Bohuslav Svoboda (primátor Prahy a poslanec ODS)
• „Jsou mezi námi liberálové i konzervativci, které spojuje úcta k lidským právům, svobodě, odpovědnosti a také solidarita ke zranitelným a odpor k přemíře byrokracie a regulací.“ – Miloš Vystrčil (předseda Senátu z ODS)
• „Konzervativní, liberální, národní pravice. Já jsem něco jako liberální národovec.“ – Jan Zahradil (europoslanec ODS)

Poslanec Marek Benda pak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz červencovou anketu komentoval slovy: „Stále platí, že ODS je strana, která se snaží být velmi liberální v ekonomických otázkách volného trhu a ve společenských otázkách konzervativnější." Dodejme, že v květnu letošního roku se obdobně vyjádřil i premiér Petr Fiala:

Zmiňme, že jako liberálně konzervativní označuje ODS ve své rubrice „politické strany“ i server Aktuálně.cz, který se v článku věnuje popisu a stručné historii politického uskupení. Také Novinky.cz ve svých článcích uvádějí, že se ODS prezentuje jako liberálně konzervativní strana.

ODS se tedy profiluje jako liberálně konzervativní strana a sama se tak i označuje. Shodně tak stranu popisují i někteří členové, a výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý. 

Poslanec Karel Havlíček zde hovoří o tom, jak se ODS podle něj odklání od svých původních liberálně konzervativních hodnot směrem k hodnotám, které dnes spíše reprezentují její koaliční partneři TOP 09 a Piráti. Podtrhuje to slovy, že sama ODS může vnímat svou spolupráci s těmito stranami jako něco, co vyžaduje značné ústupky od jejich původních hodnot a příkladem uvádí slova místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) o krvavých kompromisech.

Jan Skopeček slovní spojení „krvavý kompromis“ skutečně použil, a to 13. května 2023 na Ideové konferenci ODS, kde hovořil o deficitu státního rozpočtu a také v té době nově představeném konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím zvyšování daní: „Nemohu být proto nadšený a souhlasně kývat na růst daní, který balíček obsahuje. (…) je mi jasné, že je to kompromis (…). Přesto je to pro mě kompromis, který jsem si pracovně označil jako kompromis krvavý, za který poneseme jisté politické náklady,“ uvedl tehdy (video, 1:03:49). Obdobně se Skopeček vyjádřil i pro Seznam Zprávy, kterým řekl, že balíček v otázce daní považuje za „velmi krvavý kompromis“.

Krátce upřesněme, že kabinet Petra Fialy představil konsolidační balíček 11. května a jeho hlavním cílem bylo snížit schodek rozpočtu. Balíček obsahuje mimo jiné řadu návrhů týkající se daňové zátěže – zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 % (.pdf, str. 5), zvýšení daně z nemovitosti (str. 6) či zvýšení daně z tabákových výrobků, hazardních her nebo lihu (str. 10, 11, 12). Celkově by se dle konsolidačního balíčku mělo zrušit 22 daňových výjimek. Tento konsolidační balíček pak Fialova vláda schválila na konci června. Následně jej předložila Poslanecké sněmovně, ve které ke dni konání námi ověřované debaty prošel zatím jen druhým čtením.

O ústupcích v souvislosti se zmíněným balíčkem mluvili další členové ODS, např. ministr financí Zbyněk Stanjura dohodu označil za kompromis všech vládních stran. Ministr dopravy Martin Kupka pak o výsledné podobě balíčku nepřímo hovořil jako o kompromisu. Server Seznam Zprávy také uvádí, že všichni členové občanských demokratů, které jejich redakce oslovila, balíček považují za kompromis.

Členové ODS tedy skutečně mluvili o tom, že činí kompromisy. Vyjadřovali se tak zejména ohledně konsolidačního balíčku, jehož cílem je snížit deficit státního rozpočtu. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček pak skutečně použil slovní spojení „krvavý kompromis“, a to právě v souvislosti s tímto balíčkem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček ve svém výroku odkazuje na prohlášení nynějšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS)., které se týká úspor ve státním rozpočtu, avizovaných právě Stanjurou. Podle Havlíčka se Stanjura během pandemie covidu-19 vyjadřoval tak, že stát může uspořit 80 až 100 miliard korun. Následně Havlíček poukazuje na to, že současná Fialova vláda má schodek podobný, jaký navrhovala předešlá vláda Andreje Babiše.

Avizované úspory

Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 (tedy v době covidové krize) Zbyněk Stanjura pro server Echo24 uvedl hned dva příklady oblastí vhodných pro úspory. Jako první mluvil o oblasti neinvestičních dotací soukromým podnikatelům, které v roce 2021 dle schváleného rozpočtu činily skoro 100 mld. Kč (.xlsx). Dle jeho slov„by tam měla být nula“. Odvolával se přitom na rozhovory se zástupci podnikatelů, kteří dle něj požadovali, aby příští vláda zrušila dotace, protože nejsou spravedlivé. Jako druhou oblast možných úspor označil ostatní provozní výdaje státu, kde by podle jeho tehdejších slov bylo možné ušetřit právě oněch 80 až 100 mld. Kč.

Na začátku listopadu 2021 pak Stanjura řekl, že v rozpočtu na rok 2022 hodlá ušetřit 80 miliard korun. Těchto úspor chtěl dosáhnout omezením státních výdajů, přičemž se vyslovil proti zvyšování daní. Obdobně se vyjadřoval také v prosinci, kdy uvedl, že na jeho záměru ušetřit 80 miliard Kč se nic nemění.

Ve stejné době Zbyněk Stanjura rovněž prohlásil, že úkolem nového předsedy vlády je najít 80 mld. korun v úsporách. Rozdíl oproti dříve zmiňovaným 100 miliardám přitom vysvětloval tak, že 80 miliard představuje výsledný kompromis koaliční vlády SPOLU a Pirátů a hnutí STAN.

Pro kontext zmiňme, že Petr Fiala v jednom z předvolebních rozhovorů pro iDNES.cz uvedl, že koalice SPOLU je připravena každý rok ušetřit 100 mld. Kč. I on mluvil o neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům jako o oblasti vhodné k možným úsporám. Podobné tvrzení zopakoval i v říjnu po vyhraných volbách.

Schodek státního rozpočtu v roce 2022

Co se týče schodku státního rozpočtu, je prozatím poměrně předčasné mluvit o relevantním srovnání mezi vládou Andreje Babiše a nynější vládou. Současná vládní koalice má totiž za sebou v tuto chvíli pouze jeden rok (rok 2022), za který už jsou známa konečná čísla o rozpočtovém schodku, zveřejňovaná např. v rámci státního závěrečného účtu. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jaký rozpočet na rok 2022 původně navrhovala Babišova vláda, a na to, v jakém deficitu rozpočet během Fialovy vlády nakonec skončil.

Nejprve je vhodné zmínit, že návrh rozpočtu na rok 2022, který počítal se schodkem 376,6 miliardy korun (.pdf, str. 4), předložila ještě tehdejší vláda Andreje Babiše. Poslanci však návrh neschválili, a stát tak na začátku roku 2022 hospodařil v rozpočtovém provizoriu, kdy se státní výdaje odvíjí od rozpočtu pro předešlý rok.

Současný kabinet Petra Fialy následně v únoru 2022 schválil nový státní rozpočet s deficitem ve výši 280 mld. Kč (.pdf, str. 4), který následně odsouhlasila i Poslanecká sněmovna. Ve srovnání s původním návrhem Babišova kabinetu tak měl být schodek nižší o 96,6 mld. korun.

27. července 2022 však Fialova vláda představila návrh na úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci kterého chtěla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledná novela, kterou Sněmovna schválila na podzim 2022, následně kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců (.docx, .docx) počítala s deficitem ve výši 375 miliard korun. Schodek za rok 2022 ovšem nakonec skončil v nominální hodnotě 360,4 mld. Kč.

Závěr

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura tedy před volbami uskutečněnými v říjnu 2021 (tedy během pandemie covidu-19) mluvil o tom, že ve státním rozpočtu hodlá ušetřit 100 miliard korun. Později ve svých vyjádřeních tuto výši úspor snížil na 80 mld. Kč. 

Vláda Andreje Babiše na rok 2022 navrhla rozpočet se schodkem 376,6 mld. Kč. Fialův kabinet poté představil svůj vlastní návrh rozpočtu s nižším schodkem, který však později prošel úpravami a ve výsledku tak počítal se schodkem 375 mld. Kč. Ve skutečnosti nakonec státní rozpočet v minulém roce skončil v deficitu ve výši 360,4 miliardy korun. Karel Havlíček tedy správně uvádí, že kabinet Petra Fialy měl „víceméně stejný schodek“, který pro rok 2022 plánovala Babišova vláda. Rozdíl se také vejde do naší 10% tolerance. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček odpovídá na otázku, jak by řešil chybějící příjmy ve státním rozpočtu. Ve své odpovědi zmiňuje, že by se podle něj měl restart ekonomiky odvíjet zejména od soukromého sektoru, nikoli od státu. Dále říká, že státní příjmy by navýšil důkladnějším vybíráním daní, přičemž kritizuje zrušení EET. Havlíček zmiňuje, že díky této evidenci tržeb se dle propočtů Ministerstva financí (MF) vybralo na daních 14 miliard korun. Upřesněme, že hnutí ANO vedlo MF v letech 2014–2017 a 2017–2021. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, co uváděly propočty v této době.

EET

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky v červnu roku 2015. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Také v červenci 2019 NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

V listopadu 2019 MF opět uvedlo, že za první dva roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 20,2 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak odhadovalo, že v roce 2019 mělo jít do veřejných rozpočtů 12,8 miliard korun. Dle jejich dalších odhadů se výše přínosů EET do státního rozpočtu měla každým rokem zvedat z 15,2 mld. Kč v roce 2020 až na 20,5 mld. Kč v roce 2022 (.pdf, str. 5). Níže z grafu tedy vyplývá, že podle výpočtů MF včetně odhadů na další roky mělo EET přinášet do státního rozpočtu průměrně 14,65 miliard korun ročně.

K další kritice se pak přidali i někteří daňoví poradci, kteří tvrdili, že efekt zavedení EET je těžké odhadnout, a že úspěch EET nebyl jednoznačně prokázán. Server Podnikatel.cz pak kritizoval metodiku odhadu MF již v roce 2015 při předkládání návrhu zákona o evidenci tržeb kvůli tomu, že šlo o odhady z chorvatských dat, které nebyly přizpůsobeny na české prostředí (právě chorvatským modelem se ministerstvo inspirovalo, .pdf, str. 83 ze 140). Server dále také uvedl, že podle metodiky MF ze začátku roku 2019 měla EET vliv na výběr daní i v sektorech, kde nebyla zavedena.

Pro kontext dodejme, že MF –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Shrnutí

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše vyčíslilo jeho průměrný roční přínos mezi lety 2017–2022 na 14,65 mld. Kč. Metodika ministerstva byla ovšem často rozporována. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše tedy dle ostatních institucí nepoužívalo jednotnou metodiku, jejich výpočty ovšem skutečně uváděly, že se díky EET vybralo průměrně cca 14 miliard korun, jak tvrdí Karel Havlíček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.