Karel Havlíček
ANO

Karel Havlíček

Poslanec

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 45 výroků
Koronavirus 18 výroků
Ekonomika 14 výroků
Doprava 8 výroků
Rozpočet 2022 5 výroků
Sociální politika 5 výroků
Poslanecká sněmovna 3 výroky
Rozpočet 2021 2 výroky
Evropská unie 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Pravda 64 výroků
Nepravda 10 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 10 výroků
Rok 2023 8 výroků
Rok 2021 32 výroků
Rok 2020 24 výroků
Rok 2019 22 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 10 výroků

Karel Havlíček

Když se podíváme na procenta vůči obyvatelům třeba na 100 000, nebo to je jedno, na 1 000 obyvatel, tak vycházíme plus minus stejně jako Německo, o něco lépe než Belgie, o něco lépe než Francie (v tempu očkování, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Koronavirus
Pravda
V porovnání s Českou republikou má Německo i Francie podobné tempo očkování, avšak ve Francii se od poloviny ledna očkuje nepatrně rychleji. Oproti Belgii se v ČR očkuje rychleji.

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo do Česka dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro použití v EU. V Německu začali očkovat 26. prosince, ve Francii 27. prosince a v Belgii o den později, tedy 28. prosince.

Sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend v rychlosti očkovaní v České republice a Německu. Od 9. března je pak Česká republika v tempu očkování dokonce rychlejší.

V porovnání s Belgií je sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel v České republice nepatrně vyšší. V období od 2. března do 13. března se tedy v ČR očkuje rychleji než v Belgii.

Francie nicméně od 6. března očkuje nepatrně rychleji než Česká republika. Dodejme ale, že ode dne výroku Karla Havlíčka již Česká republika opět očkuje rychleji než Francie. Aktuální data za 14. březen však pravděpodobně toho času neměl vicepremiér Havlíček k dispozici.

Česká republika je tedy v rychlosti očkování na podobné úrovni jako Německo. Od 9. března je ČR dokonce rychlejší. ČR rovněž očkuje více než Belgie. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, která se týká zmíněné Francie, kde se očkuje jen nepatrně vyšším tempem než v ČR.

Karel Havlíček

My jsme doposud hradili stoprocentně mzdy, hradili jsme samozřejmě i nájemné, za poslední 3 měsíce 100 %, kdo byl osobou samostatně výdělečně činnou, tak ještě speciální 15tisícový kompenzační bonus.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Koronavirus
Ekonomika
Nepravda
V rámci programu Antivirus (Plus) mohou zaměstnavatelé zasažení vládními opatřeními žádat o 100% náhradu mezd, OSVČ pak mohou žádat o bonus v podobě 500 Kč denně. Podnikatelé sice mohou žádat o příspěvek na nájem, podpora však nedosahuje 100% výše náhrady, ale pouze 50%.

V souvislosti s dopady pandemie koronaviru přijala v posledních měsících vláda hned několik podpůrných opatření.

Program Antivirus na podporu zaměstnanosti poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd. Po schválení a prodloužení (.pdf) tzv. Antiviru A mají od 1. října 2020 zaměstnavatelé, kteří museli kvůli vládním nařízením svou činnost výrazně omezit a podniky uzavřít, nárok na 100% náhradu mzdy včetně odvodů, a to s měsíčním limitem 50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Jedná se o tzv. Antivirus A Plus. Kromě toho však také existuje Antivirus A, který zaměstnavatelům přispívá 80 % z vyplacené mzdy s měsíčním limitem 39 tisíc Kč, v tomto případě na zaměstnance v karanténě. Platnost těchto programu byla původně do 31. prosince 2020, vláda nicméně 21. prosince schválila (.pdf) prodloužení programu Antivirus prozatím do konce února 2021.

Vláda taktéž iniciovala program na podporu podnikatelů v podobě příspěvku na nájemné za jednotlivá čtvrtletí. Finance byly určeny podnikatelům, kteří museli kvůli nařízení vlády své maloobchodní provozovny v nájmu, a to ať pro prodej zboží nebo služeb, uzavřít nebo provoz výrazně omezit. Tzv. COVID-Nájemné II přispívá na nájem z 50 % za měsíce červenec, srpen a září, žadatel může získat maximálně 10 milionů Kč. Žádosti je možné podávat od 21. října 2020 do 21. ledna 2021.

Vláda se následně 14. prosince usnesla, že tento dotační program bude pokračovat i nadále, přičemž bude obsahovat podobné parametry: za čtvrté čtvrtletí loňského roku budou podnikatelé moci zažádat o 50% příspěvek na celkové nájemné, s maximální výší 10 milionů Kč. Do budoucna by tedy měla být k tomuto programu vypsána i třetí výzva.

Možností, jak v některých případech dosáhnout na vyšší kompenzace, je pak čerpání z vícero podpůrných programů zároveň. V tomto případě by tedy potenciálně bylo možné kromě příspěvku na nájemné čerpat také například v oblasti hotelnictví a ubytovacích zařízení z programu Covid-Ubytování II. Vztahovat se na období od října do prosince 2020. Tento program byl vládou schválen 14. prosince, prozatím ovšem nedošlo k jeho notifikování Evropskou komisí, tudíž ani k vypsání výzvy o dotaci žádat. Předchozí program Covid-Ubytování, jehož platnost trvala od 7. září do 3. listopadu, se týkal ještě jarního období.

Nárok na podporu pak mají také OSVČ, a to v podobě 500 Kč za každý den, kdy musely z důvodu vládních opatření omezit či přerušit svou podnikatelskou činnost. Celkem tedy mohou za jeden měsíc získat 15 tisíc Kč. V tomto případě se jedná o ty podnikatelské oblasti, které byly přímo uzavřeny. Kromě samotných přímo zasažených profesí mají nárok na bonus také ti, kteří jsou na omezené činnosti dále navázáni - vizte tabulku níže.

Příklady možných žadatelů o kompenzační bonus. Zdroj: Ministerstvo financí

Kompenzační bonus je nyní možné nárokovat za 5 bonusových období: první bonusové období bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. do 21. listopadu, třetí ve dnech 22. listopadu až 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Vyhlášeno pak bylo (.pdf) již také 5. bonusové období, a to pro dny v rozmezí od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

I když tedy dochází ke 100% kompenzacím za mzdy a stejně tak mohou OSVČ žádat o kompenzační bonus, v případě příspěvků na nájem je pro třetí čtvrtletí vyplácena 50% podpora, nikoliv 100%. Vyplácení stejné výše je pak v plánu také v další třetí výzvě pro měsíce říjen, listopad a prosinec. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

A nyní jsme zavedli další specifickou podporu, která půjde už právě pro ty provozovatele, buď majitele nebo to je jedno, jak to nazveme, kteří k tomu všemu budou dostávat určitou úhradu, kterou budeme vypočítávat z počtu zaměstnanců. Takže když má někdo třeba 5 zaměstnanců, bude dostávat 400 Kč na každého denně.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Koronavirus
Ekonomika
Pravda
Od poloviny ledna budou přijímány žádosti na nově schválený dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny. Podpora 400 Kč na zaměstnance za každý den omezení činnosti je určena podnikatelům v oblasti stravování, služeb či maloobchodu.

Vláda na svém jednání 4. ledna 2021 schválila nový program podpory podnikatelů, které postihla vládní opatření na omezení šíření nemoci covid-19. Dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny se týká těch podnikatelů (fyzických či právnických osob), kterým bylo ve dnech od 14. října 2020 do 10. ledna 2021 omezeno provozování podnikatelské činnosti, což zapříčinilo pokles jejich tržeb. Jedná se tedy převážně o restaurace, maloobchodní prodejny či služby. Podnikatelé budou mít v rámci této výzvy k dispozici 2,5 mld. Kč.

Finanční podpora bude dosahovat 400 Kč na každého zaměstnance (včetně spolupracujících OSVČ) za ty dny, kdy pro příslušnou podnikatelskou oblast platila omezující nařízení. Podporu bude možné využít na provoz a náklady podnikání, a to včetně odpisů, daní či splátek úvěrů. Žádosti bude možné podávat od 15. ledna 2021.

Karel Havlíček

(…) tam jsou stovky různých opatření a jednotky z nich se změnily (v systému PES, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Koronavirus
Zavádějící
Spolu s přechodem ČR do čtvrtého i pátého stupně pohotovosti PES byly opravdu upraveny jednotky opatření z více než sta. Jednalo se však o zásadní změny ovlivňující většinu obchodů a služeb, respektive obyvatel.

Ministr Havlíček mluví o matici Protiepidemického systému ČR (PES) a o jejích změnách, ke kterým v průběhu prosince 2020 došlo. Z kontextu jeho slov vyplývá, že nemluví o indexu rizika PES, o jehož změně se uvažuje. Výrok proto hodnotíme pouze s ohledem na změny matice opatření.

Ministerstvo zdravotnictví představilo protiepidemický systém 13. listopadu, přičemž ministr Blatný uvedl, že „hlavním cílem nového hodnocení PES je především zvýšit čitelnost a predikovatelnost aktuální epidemiologické situace“. Hlavním parametrem systému je tzv. index rizika (.pdf, str. 3), který nabývá hodnoty od 0 do 100 a na jehož výši mají vliv čtyři základní ukazatele. Jedná se o počet celkových nových případů za 14 dní, počet nových případů u seniorů za 14 dní, 7denní průměrná pozitivita testů a reprodukční číslo.

Matice opatření (.pdf) zobrazuje 5 stupňů pohotovosti a 27 kategorií, u kterých jsou uvedena odpovídající opatření. Z toho však 11 polí žádná omezení nenese a v 5 polích je uveden kontrolní orgán dodržování opatření. U některých kategorií jsou namísto omezení uvedena doporučení, například u kancelářských a výrobních provozů. Naproti tomu u řady kategorií odpovídající stupně stanovují více omezení. Jedná se zejména o opatření u školství, rekreačního i profesionálního sportu, kultury, heren a kasin, provozoven restauračních služeb, nákupních center nebo maloobchodu. Například u kategorie nákupních center a maloobchodu je ve čtvrtém i pátém stupni stanoveno 7 různých opatření. Navíc 43 polí uvádí organizační a režimová opatření, která jsou rozsáhlejšího charakteru, ale nejsou blíže specifikována. Množství stanovených opatření se tak pohybuje v řádu stovek.

V době představení systému se index rizika pro celou Českou republiku držel na hodnotě 70 bodů, což odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti. Do třetího stupně pohotovosti se Česká republika dostala 3. prosince. Podle matice opatření (.pdf) tak mohly za určitých podmínek otevřít například maloobchody či restaurace, bylo zrušeno omezení volného pohybu osob, služby mohly obnovit svůj provoz atd.

Ke zpřísnění opatření a zpětnému přechodu do čtvrtého stupně došlo 18. prosince. Vláda souběžně s tím rozhodla o několika změnách a výjimkách v rámci protiepidemického systému. Čtvrtý stupeň pohotovosti nyní umožňoval maloobchodní prodej za dodržení stanovených podmínek, provoz některých služeb (např. kadeřnických či kosmetických salonů) nebo otevření obchodů v neděli. Výjimku dostaly nejen galerie, ale také některá muzea, která za stanovených hygienických podmínek mohla zůstat pro veřejnost otevřená. Ve všech zmíněných případech se jedná o aktivity, které jsou podle zveřejněné matice opatření v rámci čtvrtého stupně zakázány. Tato změna tedy nebyla příliš výrazná, co se týče výjimek z matice opatření, její dopad na maloobchod a provoz služeb byl však v předvánočním nákupním období značný.

K dalším změnám opatření a přechodu do pátého stupně došlo 27. prosince. Byly znovu uzavřeny maloobchody, provozovny služeb, došlo k dalšímu omezení volného pohybu apod. Nově došlo také k omezení pro velké obchodní řetězce, které nesmí prodávat jiné než základní zboží. Opět však nebyl zakázán prodej v neděli tak, jak to uvádí matice opatření pro čtvrtý i pátý stupeň pohotovosti. Z celkového množství opatření zanesených v matici tak byla změněna pouze některá nebo došlo k tomu, že konkrétní instituce získaly výjimku, a tak mohly pokračovat ve svém provozu. Od druhé poloviny prosince se zároveň hovoří o změně výpočtu skóre protiepidemického systému, a to zejména z důvodu již probíhajícího antigenního testování.

Výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako zavádějící proto, že svým tvrzením, že se v rámci matice Protiepidemického systému ČR měnily jen jednotky opatření z celkových stovek, vyvolává dojem, že změny byly v rámci celku opatření zanedbatelné. To však neodpovídá dopadu, který vládou provedené změny měly na obchody, služby a velké množství zákazníků.

Karel Havlíček

Očkuje se stejně jako v ostatních zemích. Očkuje se samozřejmě s množstvím dávek, které dostáváme. Tím, že jsme v Evropské unii, tak dostáváme dávky přesně paritou vůči velikosti naší země.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Koronavirus
Evropská unie
Pravda
Očkování v ČR začalo ve stejnou dobu jako v ostatních členských státech EU. První dávka do všech zemí EU byla totožná, další dávky jsou rozdělovány podle počtu obyvatel. Počet aplikovaných vakcín v ČR na 100 tisíc obyvatel byl v době rozhovoru podobný jako v jiných evr. zemích.

Předesíláme, že moderátor se ministra Havlíčka ptal na srovnání s okolními zeměmi. Výrok jsme tedy ověřovali jako srovnání s jinými evropskými zeměmi, zejména s těmi v EU.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. První dávky vakcín obdrželi např. občané Itálie, Rakouska, Polska či Německa. Ve stejný den bylo očkování zahájeno i v České republice. První dávku dostal premiér Andrej Babiš.

Česká republika 26. prosince převzala prvních 9 750 dávek. Stejný počet pak dostalo také Slovensko. Toto množství dávek rovněž obdržely i ostatní členské státy EU. První dávka očkování proti covidu-19 byla tedy ve všech zemích EU stejná. Již dříve bylo oznámeno, že v lednu by do České republiky mělo přijít 277 tisíc dávek vakcíny. A například Německo by v první vlně očkování mělo dostat přibližně 400 tisíc dávek.

Vakcíny u výrobců objednala Evropská unie. Jejich odběr, distribuci a použití si pak každý členský stát řídí sám podle své národní očkovací strategie (.pdf, str. 1). Počet dávek, které budou mít jednotlivé členské státy k dispozici, se stanovuje podle počtu obyvatel (.pdf, str. 6). Tento klíč platí jak pro vakcíny od společnosti Pfizer, tak i pro nově schválenou vakcínu Moderna. Evropská unie je nicméně kritizována za to, že nenakoupila větší množství vakcín.

Co se týče přepočtu aplikovaných dávek na 100 tisíc obyvatel, situace je trochu složitější. Počet aplikovaných dávek v porovnání s dalšími členskými státy EU lze vidět v následujícím grafu, který byl zveřejněn serverem Our World in Data. Přestože zobrazená data nepocházejí z jednotného zdroje a nemusí být plně srovnatelná, z grafu lze vyčíst, že k datu rozhovoru, tj. k 4. lednu, byl počet podaných vakcín v České republice podobný jako například ve Finsku, na Slovensku nebo v Řecku. Zároveň je pravdou, že některé země své občany očkovaly výrazně rychleji.

Karel Havlíček

Měli jsme plán (na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, pozn. Demagog.cz) 83 miliard. Udělali jsme 121 miliard.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Doprava
Pravda
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) byl v roce 2020 navýšen z 83 mld. na 121 mld. Kč.

Ministr Havlíček mluví o penězích ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI byl během roku 2020 zvýšen z původních 83 mld. Kč na proinvestovaných 121 mld. Kč.

Ministerstvo dopravy plánuje rozpočet SFDI navýšit i v letošním roce.

Karel Havlíček

Sám jste zmínil D4, což je ten 32kilometrový úsek z firem České Budějovice. První PPP projekt, který nám zde dopadnul.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Doprava
Pravda
Dne 4. ledna byla vládou schválena smlouva o realizaci prvního uceleného PPP projektu, který se týká dostavby části dálnice D4 o délce 32 kilometrů. Soukromý investor bude spolu s dalšími 16 kilometry tyto úseky také provozovat a udržovat.

Vláda po svém jednání v pondělí 4. ledna oznámila, že došlo ke schválení návrhu koncesionářské smlouvy, která pojednává o výstavbě a provozu některých částí dálnice D4. Pokud bude smlouva schválena i Poslaneckou sněmovnou, stavba nových úseků by měla být zahájena na jaře tohoto roku a dokončena v roce 2024 (.pdf, str. 4). Konkrétně se jedná o projektování, výstavbu, financování, provoz a údržbu úseku Háje – Mirotice a dále o provoz a údržbu již postavených úseků Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice.

Nová část dálnice D4 by měla být jako první ucelený projekt stavěna a financována formou PPP (zkratka angl. Public Private Partnership). Doposud byla tato forma využívána pouze na lokální úrovni. Obecně se tedy jedná se o systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je stavba financována soukromými investory, kteří ji po dokončení na dohodnutou dobu také provozují. Stát během této doby soukromému subjektu stavbu splácí. Cílem takových projektů je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace projektů. Možnost využití PPP projektů při stavbě dálnic byla vládou schválena už v roce 2016.

Formálně byla soutěž na stavbu o údržbu úseků dálnice D4 zahájena v polovině roku 2018. V počátcích projevilo zájem téměř 100 firem, z nichž zhruba 80 bylo zahraničních. Soutěž nakonec vyhrálo začátkem prosince roku 2020 francouzské konsorcium DIVia, které tvoří firmy Vinci a Meridiam, a to s cenovou nabídkou 16,55 miliardy korun. Poté běžela lhůta pro možnost podání námitek, která vypršela 21. prosince 2020.

Konsorcium by na základě smlouvy mělo postavit nových 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které bude udržovat s dalšími již postavenými 16 kilometry. Smlouva o provozu těchto úseků se týká doby 25 let. Jedná se tedy o dobu, po kterou bude stát konsorciu DIVia výstavbu splácet a po uplynutí této doby převezme úseky dálnice do své správy.

Karel Havlíček

60 nádraží se v tuto chvíli staví
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Doprava
Pravda
Na začátku ledna 2021 probíhala výstavba u cca 2 železničních stanic a 9 zastávek. Rekonstrukce obsahující stavební práce pak probíhají u cca 34 nádraží a 13 zastávek. Dohromady se tedy jedná o téměř 60 objektů. Opravováno je pak i dalších zhruba 25 stanic a zastávek.

Správa železnic na svých stránkách zveřejnila mapu s přehledem jednotlivých staveb na železniční síti v České republice (archiv mapy v omezené podobě je dostupný zde). 

Z mapy vyplývá, že co se týče realizace investičních staveb, podle informací dostupných na začátku ledna 2021 probíhá rekonstrukce zhruba 34 nádraží a 13 zastávek a výstavba dvou železničních stanic a 9 zastávek.

Zdůrazněme, že číslo odpovídající zhruba 60 stavbám bychom dostali, pouze pokud bychom sečetli všechny uváděné objekty, u nichž probíhá nejen výstavba, ale i rekonstrukce. Jelikož však tyto rekonstrukce zahrnují stavební práce, dáváme ministru Havlíčkovi za pravdu.

Dodejme, že další významné opravné práce v současnosti probíhají u 72 staveb. Z toho přibližně 25 projektů se týká přímo oprav železničních stanic a zastávek, zbývající většina prací ve velké míře zahrnuje zejména opravy a výměny trolejových drátů, pražců a vadných kolejnic, kolejí a výhybek či nestabilních náspů.

Karel Havlíček

Musím říct, že ODS podpořila liniový zákon.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Doprava
Pravda
Poslanci ODS v Poslanecké sněmovně podpořili novelu tzv. liniového zákona, a to jak při hlasování v červnu 2020, tak i následně na konci září poté, co byl návrh novely do Sněmovny vrácen Senátem.

1. října 2020 prezident Zeman podepsal novelu tzv. liniového zákona. Ta má až o třetinu zkrátit přípravu výstavby dálnic, železnic a další infrastruktury a usnadnit státu získávání pozemků pro dopravní stavby. Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2021.

Novela zákona zavádí takzvaný polský model, který umožní stavět ihned po získání stavebního povolení. Rozšiřuje také možnosti zahájení stavby již před dokončením vyvlastňovacího procesu.

ODS vládní novelu zákona skutečně podpořila. A to při hlasování ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně v červnu 2020, kdy ze 23 poslanců ODS hlasovalo 22 pro a jedna poslankyně se zdržela. Na konci září 2020 pak ODS zákon podpořila znovu poté, co návrh novely do Sněmovny vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Uveďme, že tehdy Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu novely. Pro hlasovalo 21 poslanců ODS, jeden se zdržel a jeden byl omluven.

Karel Havlíček

150 přejezdů se dělá.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Neověřitelné
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, kolik přejezdů prochází rekonstrukcí. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo dopravy a Správu železnic s žádostí o informace.

Co se týče budování přejezdů, v tiskové zprávě (.pdf) ze 6. ledna 2021 Správa železnic uvádí, že letos plánuje rekonstrukci 200 přejezdů, přičemž loňský rok zrekonstruovala 155 přejezdů.

Jelikož kromě tiskové zprávy jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli podrobnější informace o počtu budovaných přejezdů, obrátili jsme se na Ministerstvo dopravy i Správu železnic. V současné době čekáme na jejich odpověď.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů