Sám jste zmínil D4, což je ten 32kilometrový úsek z firem České Budějovice. První PPP projekt, který nám zde dopadnul.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Doprava
Pravda
Dne 4. ledna byla vládou schválena smlouva o realizaci prvního uceleného PPP projektu, který se týká dostavby části dálnice D4 o délce 32 kilometrů. Soukromý investor bude spolu s dalšími 16 kilometry tyto úseky také provozovat a udržovat.
Vláda po svém jednání v pondělí 4. ledna oznámila, že došlo ke schválení návrhu koncesionářské smlouvy, která pojednává o výstavbě a provozu některých částí dálnice D4. Pokud bude smlouva schválena i Poslaneckou sněmovnou, stavba nových úseků by měla být zahájena na jaře tohoto roku a dokončena v roce 2024 (.pdf, str. 4). Konkrétně se jedná o projektování, výstavbu, financování, provoz a údržbu úseku Háje – Mirotice a dále o provoz a údržbu již postavených úseků Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice.
Nová část dálnice D4 by měla být jako první ucelený projekt stavěna a financována formou PPP (zkratka angl. Public Private Partnership). Doposud byla tato forma využívána pouze na lokální úrovni. Obecně se tedy jedná se o systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je stavba financována soukromými investory, kteří ji po dokončení na dohodnutou dobu také provozují. Stát během této doby soukromému subjektu stavbu splácí. Cílem takových projektů je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace projektů. Možnost využití PPP projektů při stavbě dálnic byla vládou schválena už v roce 2016.
Formálně byla soutěž na stavbu o údržbu úseků dálnice D4 zahájena v polovině roku 2018. V počátcích projevilo zájem téměř 100 firem, z nichž zhruba 80 bylo zahraničních. Soutěž nakonec vyhrálo začátkem prosince roku 2020 francouzské konsorcium DIVia, které tvoří firmy Vinci a Meridiam, a to s cenovou nabídkou 16,55 miliardy korun. Poté běžela lhůta pro možnost podání námitek, která vypršela 21. prosince 2020.
Konsorcium by na základě smlouvy mělo postavit nových 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které bude udržovat s dalšími již postavenými 16 kilometry. Smlouva o provozu těchto úseků se týká doby 25 let. Jedná se tedy o dobu, po kterou bude stát konsorciu DIVia výstavbu splácet a po uplynutí této doby převezme úseky dálnice do své správy.
Na začátku ledna 2021 probíhala výstavba u cca 2 železničních stanic a 9 zastávek. Rekonstrukce obsahující stavební práce pak probíhají u cca 34 nádraží a 13 zastávek. Dohromady se tedy jedná o téměř 60 objektů. Opravováno je pak i dalších zhruba 25 stanic a zastávek.
Správa železnic na svých stránkách zveřejnila mapu s přehledem jednotlivých staveb na železniční síti v České republice (archiv mapy v omezené podobě je dostupný zde).
Z mapy vyplývá, že co se týče realizace investičních staveb, podle informací dostupných na začátku ledna 2021 probíhá rekonstrukce zhruba 34 nádraží a 13 zastávek a výstavba dvou železničních stanic a 9 zastávek.
Zdůrazněme, že číslo odpovídající zhruba 60 stavbám bychom dostali, pouze pokud bychom sečetli všechny uváděné objekty, u nichž probíhá nejen výstavba, ale i rekonstrukce. Jelikož však tyto rekonstrukce zahrnují stavební práce, dáváme ministru Havlíčkovi za pravdu.
Dodejme, že další významné opravné práce v současnosti probíhají u 72 staveb. Z toho přibližně 25 projektů se týká přímo oprav železničních stanic a zastávek, zbývající většina prací ve velké míře zahrnuje zejména opravy a výměny trolejových drátů, pražců a vadných kolejnic, kolejí a výhybek či nestabilních náspů.
Poslanci ODS v Poslanecké sněmovně podpořili novelu tzv. liniového zákona, a to jak při hlasování v červnu 2020, tak i následně na konci září poté, co byl návrh novely do Sněmovny vrácen Senátem.
1. října 2020 prezident Zeman podepsal novelu tzv. liniového zákona. Ta má až o třetinu zkrátit přípravu výstavby dálnic, železnic a další infrastruktury a usnadnit státu získávání pozemků pro dopravní stavby. Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2021.
Novela zákona zavádí takzvaný polský model, který umožní stavět ihned po získání stavebního povolení. Rozšiřuje také možnosti zahájení stavby již před dokončením vyvlastňovacího procesu.
ODS vládní novelu zákona skutečně podpořila. A to při hlasování ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně v červnu 2020, kdy ze 23 poslanců ODS hlasovalo 22 pro a jedna poslankyně se zdržela. Na konci září 2020 pak ODS zákon podpořila znovu poté, co návrh novely do Sněmovny vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Uveďme, že tehdy Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu novely. Pro hlasovalo 21 poslanců ODS, jeden se zdržel a jeden byl omluven.
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, kolik přejezdů prochází rekonstrukcí. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo dopravy a Správu železnic s žádostí o informace.
Co se týče budování přejezdů, v tiskové zprávě (.pdf) ze 6. ledna 2021 Správa železnic uvádí, že letos plánuje rekonstrukci 200 přejezdů, přičemž loňský rok zrekonstruovala 155 přejezdů.
Jelikož kromě tiskové zprávy jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli podrobnější informace o počtu budovaných přejezdů, obrátili jsme se na Ministerstvo dopravy i Správu železnic. V současné době čekáme na jejich odpověď.
Během týdne zažádalo (v programu COVID-BUS, pozn. Demagog.cz) 779 podnikatelů o celkem 865 mil. Limit je jedna miliarda, uspokojen bude prakticky každý dopravce.
Twitter, 1. listopadu 2020
Koronavirus
Doprava
Pravda
Na program COVID-BUS je skutečně vyčleněna jedna miliarda korun. Možnost podat žádost byla spuštěna 26. října 2020 a stále trvá. Počet 779 žádostí a částku 865,9 mld. korun uvádějí také oficiální webové stránky Ministerstva dopravy.
Program COVID-BUS je zaměřen na podporu nepravidelné a zájezdové autobusové dopravy a vztahuje se k období od 12. března do 30. června 2020. Možnost zažádat o podporu byla spuštěna v pondělí 26. října a potrvá do 25. listopadu 2020. Ministerstvo dopravy ČR uvádí, že během prvního dne bylo přijato 149 žádostí.
Podle usnesení vlády č. 1035 (.pdf) ze dne 14. října 2020 by mělo být na tento program převedeno půl miliardy korun, se kterou se původně počítalo v programu COVID – Nájemné. Další polovina miliardy by pak měla být poskytnuta z prostředků Ministerstva dopravy. Na program by tak celkem měla být uvolněna jedna miliarda korun. Konkrétní výše podpory pro danou firmu se odvozuje od emisní třídy autobusů, ale také od jejich kapacity.
Pravidla a postup pro podání žádosti uvádí Ministerstvo dopravy ČR na svých webových stránkách. Právě zde je možné nalézt stejná čísla, jaká ve svém tweetu uvádí ministr dopravy Karel Havlíček – tedy 779 žádostí a rozdělených 865,9 mld. Kč. Ministerstvo dopravy nicméně u těchto dat uvádí nepřesné datum („k 30. 11. 2020“) a zaměňuje listopad s říjnem.
Držíme nad vodou stovky malých rodinných firem, které provozují zájezdovou dopravu a jezdí pro školy, kulturní či jiné zájmové spolky.
Twitter, 1. listopadu 2020
Koronavirus
Doprava
Neověřitelné
Ministerstvo dopravy na svém webu uvádí, že se podpora programu COVID-BUS vztahuje na podnikatele, kteří provozují nepravidelnou autobusovou dopravu s vozidly pro více než 9 osob. Dále velikost žadatelských firem nespecifikuje, nebyl ani zveřejněn seznam konkrétních žadatelů.
Program COVID-BUS je zaměřen na „podporu podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě“ a vztahuje se k období od 12. března do 30. června 2020. Konkrétní výše podpory pro danou firmu se odvozuje od emisní třídy autobusů, ale také od jejich kapacity.
Pravidla a postup pro podání žádosti uvádí Ministerstvo dopravy ČR na svých webových stránkách. Zde pak například také upřesňuje, že o podporu mohou žádat pouze podnikatelé, kteří jsou „držitelé koncese ‚Silniční motorová doprava‘, druh ‚osobní silniční doprava provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče‘“ (.doc, str. 1). Velikost firem, pro které je výzva určena, však dále přesněji nespecifikuje.
I když Ministerstvo dopravy na svém webu popisuje, že „většina subjektů provozuje 1 - 3 autobusy, výjimečně více“, dosavadní přehled konkrétních žadatelů o podporu v programu COVID-BUS na stránkách ministerstva zveřejněn není. K dispozici je jen celkový počet žádostí. Zatím tedy není možné ověřit, jaký bude mít program dopad či k jak velkým firmám se podpora skutečně dostane.
Koronavirová krize se odrazila na propadu českého exportu, dle ČSÚ za prvních osm měsíců roku 2020 český export poklesl o 11 %. Ve zpracovatelském průmyslu dochází k poklesu počtu zaměstnaných, růst naopak zaznamenává stavebnictví. Výrobní firmy však očekávají další propouštění.
Ještě než přistoupíme k samotnému ověření, zaměřme se na interpretaci tohoto výroku. Karel Havlíček uvádí, že výrobní firmy „drží“ zaměstnanost a exporty. To lze interpretovat tak, že právě výrobní firmy (více než jiné sektory) v současné, pandemií koronaviru poznamenané, době drží celkovou zaměstnanost na stejné úrovni jako před nástupem epidemie, respektive jejích ekonomických důsledků. Nabízí se ale i druhá interpretace, tedy že výrobní firmy i v krizovém období drží úroveň zaměstnanosti a exportu na konstantní úrovni. Při hodnocení výroku jsme obě tyto interpretace zohlednili.
Dopady koronavirové krize se odrazily na velkém propadu tržeb výrobních firem, jak uvádí Analýza českého průmyslu (.pdf, str. 19), kterou vytvořilo Národním centrum průmyslu 4.0 k události Národního průmyslového summitu (str. 3), který proběhl 9. září 2020. Konkrétně analýza počítá s tím, že se v roce 2020 tržby výrobních firem propadnou o 13,2 %, v případě velkých firem až o 15, 1 % (.pdf, str. 19).
Kvůli uzavření hranic se propadl i export, ze kterého tržby v tomto roce poklesnou v průměru o 16,7 % (str. 21) a až 77 % firem (str. 22) očekává, že se jich v tomto ohledu bude pokles týkat.
Asociace českých exportérů odhaduje v letošním roce pokles exportu o 6,6–11 % (o 300 až 500 miliard Kč). Dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl od začátku roku do konce letošního srpna vývoz o 11,0 %.
Dále Analýza českého průmyslu uvádí (.pdf, str. 30), že 32,3 % výrobních firem plánuje propouštět své zaměstnance. Polovina firem nemá v plánu měnit počet zaměstnanců a asi 13,6 % firem se dokonce pokusí navýšit své kapacity (.pdf, str. 34). Ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Lískovec přesto tvrdí, že počet nezaměstnaných bude ještě stoupat, protože většina firem vyčkává, jak se koronavirová situace bude vyvíjet na podzim. Dle Jaroslava Hanáka (.pdf, str. 34), prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, se firmy snaží zaměstnance udržet, a to především pomocí programu Antivirus. I podle něj se ale dá předpokládat růst nezaměstnanosti.
Data Českého statistického úřadu ukazují, že v srpnu 2020 došlo k meziročnímu poklesu průměrného počtu zaměstnanců pracujících v průmyslu o 4,1 %. Dále ČSÚ uvádí, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 došlo k meziročnímu poklesu počtu zaměstnaných v sektoru služeb o 67,7 tisíc, v sektoru průmyslu a stavebnictví celkově o 15 tisíc. V samotném zpracovatelském průmyslu se jednalo o pokles o 47,9 tisíc, zatímco ve stavebnictví se počet zaměstnaných zvýšil o 16,9 tisíc. V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících podle ČSÚ stagnoval.
I přes snižující se počty zaměstnaných celková zaměstnanost v České republice meziročně klesla přibližně jen o jeden procentní bod. Nelze však říci, že tuto zaměstnanost „drží výrobní firmy“, jelikož ve zpracovatelském průmyslu dochází k poklesu počtu zaměstnaných. Růst, který do jisté míry může pomáhat „držet zaměstnanost“, zaznamenává sektor stavebnictví.
Pokud bychom aplikovali první výše zmíněnou interpretaci výroku, můžeme ministru Havlíčkovi dát za pravdu, protože podniky, i díky podpůrnému programu Antivirus, zatím s výraznějším propouštěním vyčkávají. Jelikož však došlo k výraznému propadu exportu, výrok hodnotíme celkově jako nepravdivý.
(…) s ohledem na přidanou hodnotu vytvořenou průmyslem držíme druhé místo v EU.
Twitter, 29. října 2020
Pravda
Česká republika je dlouhodobě na druhém místě v procentuálním podílu průmyslu (bez stavebnictví) na hrubé přidané hodnotě v rámci EU.
Ministr Havlíček hovoří o procentuálním zastoupení průmyslu na tzv. hrubé přidané hodnotě. Tato hodnota je jedním z údajů popisujícím ekonomiku a vypočítává se jako rozdíl mezi celkovou produkcí vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou vyjádřenou v kupních cenách.
Česká republika je skutečně, co se podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě týče, na druhém místě z celé Evropské unie. Jak ukazují dostupná data statistického úřadu Eurostat, v roce 2019 se na prvním místě mezi státy Unie umístilo Irsko s 35 %, na druhém místě Česko s 29,2 % a na třetím místě Slovinsko s 27 %.
Toto pořadí je v rámci Evropské unie (Source dataset: nama_10_a10, Share of industry) stejné již od roku 2016. Data za poslední 4 roky a první dvě čtvrtletí roku 2020 jsou viditelná v následujícím grafu:
Dodejme, že data za 3. čtvrtletí roku 2020 za celou Evropskou unii ještě nejsou (k datu 2. listopadu 2020) k dispozici.
Historicky poprvé mohli živnostníci čerpat ošetřovné. Zájem o program MPO předčil všechna očekávání, proplaceno je 186 tisíc žádostí za 2,2 mld. Kč.
Narůstající zájem je i o kompenzaci nájemného pro podnikatele. Evidujeme schválené nebo nájemníky rozpracované žádosti již za 1,6 mld. Kč.
Facebook, 25. srpna 2020
Neověřitelné
Živnostníci dosáhli na podporu ve formě ošetřovného skutečně poprvé. Kolik žádostí však bylo proplaceno není z veřejných zdrojů zjistitelné. V případě programu COVID – Nájemné bylo k 10. srpnu rozpracovány či schváleny žádosti za 1,5 miliardy korun.
Historicky poprvé mohli živnostníci čerpat ošetřovné. Zájem o program MPO předčil všechna očekávání, proplaceno je 186 tisíc žádostí za 2,2 mld. Kč.
Narůstající zájem je i o kompenzaci nájemného pro podnikatele. Evidujeme schválené nebo nájemníky rozpracované žádosti již za 1,6 mld. Kč.
Ošetřovné jako jednu z dávek nemocenského pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb. Základní ustanovení nalezneme především v § 39. Pokud porovnáme současné znění s předchozími verzemi zákona, můžeme konstatovat, že živnostníci nárok na ošetřovné v rámci zákona o nemocenském pojištění v minulosti nikdy neměli. Ošetřovné však existovalo i před rokem 2009, tedy předtím než tento zákon z roku 2006 nabyl účinnosti. Režim dotčeného příspěvku se řídil zákonem č. 54/1956 Sb. a formální název zněl Podpora při ošetřování člena rodiny. Jak je však patrné z § 25, i zde dosáhli na dávku pouze zaměstnanci.
Při splnění zákonných podmínek mohou mít tradičně i živnostníci nárok na dlouhodobé ošetřovné. Navzdory obdobnému názvu se však jedná o odlišný druh dávky. Zatímco ošetřovné je určeno pro krátkodobé ošetřování např. dítěte z důvodu nemoci či úrazu, dlouhodobé ošetřovné, jak už název napovídá, dává lidem možnost dlouhodobě se starat o nemohoucího příbuzného či partnera. Vzhledem k podstatným rozdílům mezi těmito příspěvky, ať už faktickým či systematickým, nevnímáme tuto skutečnost v rozporu s výrokem. Stejně tak pouze pro zajímavost zmiňujeme teoretickou možnost čerpání ošetřovného ze strany živnostníka, pokud je dotyčný současně zaměstnancem.
Čerpání ošetřovného tak skutečně bylo umožněno až na základě usnesení vlády (.pdf) ze dne 26. března 2020. Tzv. OČR (ošetřování člena rodiny) bylo živnostníkům pečujícím o dítě mladší 13 let vypláceno formou veřejné podpory Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Ministerstvo spustilo program Ošetřovné spolu s několika dalšími s cílem pomoci podnikatelům a živnostníkům v souvislosti s koronavirovou pandemií. Dotace byla poskytována ve výši 424 korun denně za měsíc březen, dále po 500 korunách denně v období duben – červen. Tato kompenzace měla za cíl napodobit podporu, která byla ve stejném období zasílána zaměstnancům díky speciální krizové úpravě ošetřovného.
Je dobré podotknout, že striktně vzato ani dnes živnostníci nečerpají ošetřovné, jakožto dávku vyplácenou na základě zákona o nemocenském pojištění. V případě OSVČ se jedná o vládní dotační program, jehož podmínky (.zip, Program – Osetrovne.pdf) jsou však značně podobné podmínkám pro přiznání ošetřovného dle zákona o nemocenském pojištění. Také v médiích je tento dotační program často jako ošetřovné pro OSVČ označován. Jedná se tedy ze strany vicepremiéra Havlíčka o drobnou nepřesnost, která však není důvodem pro hodnocení nepravda.
Zda zájem o podporu předčil veškerá očekávaní, je značně subjektivní výrok k posouzení, není tedy součástí hodnocení. Pro kontext však uvádíme výrok Karla Havlíčka, který byl zveřejněn 1. dubna: „V dotačním programu, z kterého se bude „ošetřovné“ OSVČ platit, je aktuálně k dispozici sto milionů korun. V případě potřeby se částka navýší.“ Později pak bylo na ošetřovné pro OSVČ vyčleněno 2,5 miliardy korun.
Při hodnocení správnosti čísel uvedených v první části výroku můžeme využít zpráv o jejich průběžném vývoji. Dle MPO došlo během prvních dvou týdnů programu k podání více než 50 000 žádostí. První vlna plateb pak znamenala 22 milionů Kč pro 3 000 lidí. Další aktualizace proběhla 11. května. Za měsíc duben mělo žádost podat celkem 68 000 lidí. Vyplaceno bylo do té doby 300 milionů korun. 12. června ministerstvo uvedlo, že od počátku programu eviduje celkem 130 000 žádostí a náklady již přesáhly částku 1 miliardy korun. V poslední zprávě z 15. července MPO deklarovalo 161 000 žádostí a dotace ve výši 1,5 miliardy. Protože však závěrečná data ještě nemáme, a i v médiích se objevují pouze citace ověřovaného ministrova tweetu, je tato část bohužel z dostupných údajů neověřitelná.
Program Nájemné je realizován na základě usnesení vlády (.pdf) ze dne 18. května 2020. Tento speciální dotační program má za cíl (.pdf, str. 2) podpořit podnikatele, kterým byl v souvislosti s pandemií zakázán maloobchod či poskytování služeb. Oslabená schopnost podnikatelů generovat příjem má být státem kompenzována uhrazením části nájemného z provozovny. Výše podpory činí 80 % nájemného u státních objektů a 50 % u těch ostatních, nominálně je pak limitována částkou 10 milionů Kč (.pdf, str. 6). Kontroverzní podmínku výplaty podpory představuje nutnost vyjednání alespoň 30% slevy z nájmu s pronajímatelem objektu. Program je určen pro období (.pdf, str. 2) od 1. dubna do 30. června 2020.
Zda zájem veřejnosti o tuto kompenzaci roste, bohužel nejsme schopni posoudit. Nicméně z logiky věci vyplývá, že počet podaných žádostí se s postupem času skutečně zvyšuje. Co do počtu žadatelů však program zatím silně zaostává za očekáváními, která se pohybovala v rozsahu 150–200 tisíc žadatelů. To však může být způsobeno jeho relativně nedávným spuštěním, kterému musela předcházet notifikace Evropské komise. Stejně tak mohla přispět administrativní náročnost celého procesu. Podnikatelé mají pro podání žádosti čas do konce roku (.pdf., str. 2), k čerpání bylo vyčleněno 5 miliard (str. 2) z vládní rozpočtové rezervy. Karel Havlíček však již při startu programu připustil možné navýšení této částky.
Pro vyhodnocení správnosti celkové hodnoty všech žádostí opět poslouží počty průběžné. První týden přinesl přes 2 900 žádostí. Po prvním měsíci od spuštění ministerstvo evidovalo více než 5 100 žádostí v celkové výši kolem 795 milionů korun. K 10. srpnu to pak bylo 9 542 žádostí v objemu 1,3 miliardy. O týden později narostl počet žádostí na 10 541 a celková částka na zhruba 1,5 miliardy. Tedy částku, která se již značně blíží deklarovaným 1,6 miliardám.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť ministr Havlíček se nemýlí ani v jednom ze svých faktických tvrzení, bohužel se nám však nepodařilo dohledat zdroj, který by potvrzoval vyplacení již 2,2 miliard korun na ošetřovné živnostníkům.
Zatím jediná fakta, která jsou, tuším, že v Respektu vyšel určitý článek, proti němuž se ohradila ruská ambasáda.
Otázky Václava Moravce, 3. května 2020
Pravda
Ruská ambasáda v Česku se ohradila proti článku týdeníku Respekt, ve kterém se píše o členovi ruské tajné služby, který měl podle zdrojů týdeníku přicestovat do země s cílem zlikvidovat dva pražské politiky.
Ministr Havlíček zmiňuje článek týdeníku Respekt s názvem „Muž s ricinem“, publikovaný 26. dubna 2020.
Respekt zde uvedl, že podle informací jeho zdrojů měl na začátku dubna do České republiky přicestovat člen ruské tajné služby se smrtícím jedem ricinem v kufříku. Reakcí na přílet tohoto pasažéra mělo být následné přidělení policejní ochrany dvěma pražským politikům, pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi a starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi. Ruská strana tyto politiky kritizovala za některá jejich nedávná rozhodnutí. Primátor Hřib stojí za přejmenováním náměstí před ruským velvyslanectvím v Praze 6 na náměstí Borise Němcova a starosta Kolář za odstraněním sochy sovětského generála Koněva z pražského náměstí a jeho přesunem do depozitáře.
Proti tomuto článku se záhy ohradilo Velvyslanectví Ruské federace v České republice na své oficiální webové stránce a označilo jej za fake news:
„(…) Velvyslanectví Ruské federace v České republice striktně odmítá takové nehorázné a lživé pomluvy.
Domněnky uvedené v článku jsou absolutně neopodstatněné. Je zcela zřejmé, že se jedná o pokračování narůstající zde v posledních dnech informační kampaně zaměřené na diskreditaci naší země a vnucování jejího nepřátelského obrazu české veřejnosti.
Takové primitivní provokačně propagandistické metody, které odporují základní novinářské etice, nemůžou vyvolávat nic jiného než nechuť. Věříme, že se zmíněnému hanebnému článku v ČR dostane adekvátního hodnocení.
V této souvislosti Velvyslanectví zaslalo MZV ČR nótu, v které poukazuje na nepřípustnost trvajících nepodložených útoků na Rusko a jeho zastupitelský úřad v Praze.“
Závěrem dodejme, že ministr Havlíček ve svém výroku tvrdí, že jediná dostupná fakta o dané věci pochází z týdeníku Respekt. Ministr Havlíček je členem Bezpečnostní rady státu a z tohoto titulu může disponovat řadou neveřejných informací. Zda disponuje i nějakými takovými informacemi, které by se týkaly příjezdu onoho „muže s ricinem“, se nám z pochopitelných důvodů nepodařilo ověřit.