Karel Havlíček
ANO

Karel Havlíček

Poslanec

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 45 výroků
Koronavirus 18 výroků
Ekonomika 14 výroků
Doprava 8 výroků
Rozpočet 2022 5 výroků
Sociální politika 5 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 4 výroky
Poslanecká sněmovna 3 výroky
Rozpočet 2021 2 výroky
Evropská unie 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Pravda 66 výroků
Nepravda 11 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 11 výroků
Rok 2024 4 výroky
Rok 2023 8 výroků
Rok 2021 32 výroků
Rok 2020 24 výroků
Rok 2019 22 výroků

Karel Havlíček

Zatímco Velká Británie je na minus deseti procentech HDP, my jsme na minus 5,6 procenta.
Deník N, 21. června 2021
Ekonomika
Pravda
Britský hrubý domácí produkt poklesl minulý rok bezmála o deset procent. V České republice se HDP snížil o 5,6 %.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček v kontextu výroku hovoří o propadu ekonomiky v roce 2020, na který měla vliv pandemie covidu-19.

HDP Velké Británie za rok 2020 poklesl meziročně o 9,9 %. Český hrubý domácí produkt spadl minulý rok meziročně o 5,6 %. 

V ČR se jednalo o největší pokles HDP v historii samostatného státu. V britské ekonomice pak podobný pokles nenastal za posledních tři sta let.

Karel Havlíček

Průmysl je ale jen třetina ekonomiky.
Deník N, 21. června 2021
Ekonomika
Pravda
Průmysl se skutečně téměř z jedné třetiny podílí na hrubé přidané hodnotě České republiky.

Podíl průmyslu v ekonomice se určuje pomocí podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH). Jedná se o „čistý“ ukazatel (.pdf) výkonnosti ekonomiky, reflektuje souhrnnou výkonnost odvětví. Spolu s hodnotou čistých daní z produktů potom představuje hrubý domácí produkt (HDP).

Procentní podíl byl vypočítán z dat národních účtů po vzoru Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V grafu lze vidět, že se podíl průmyslu na české ekonomice v posledních jedenácti letech pohybuje lehce pod hodnotou jedné třetiny. V rámci zaokrouhlení se však tato čísla nacházejí (i když v případě let 2019 a 2020 poměrně hraničně) v rozmezí naší desetiprocentní odchylky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

Ale valná část peněz jsou mandatorní výdaje, s těmi se nedá příliš dělat. U důchodů je to (navýšení, pozn. Demagog.cz) asi deset miliard korun, u učitelů je závazek 45 tisíc korun.
Deník N, 21. června 2021
Sociální politika
Rozpočet 2021
Rozpočet 2022
Nepravda
Vláda skutečně navrhuje navýšit výdaje na důchody o přibližně 10 mld. Kč a platy učitelů zvednout na cca 45 000 Kč. Ani v jednom případě se ovšem nejedná o zákonné, mandatorní výdaje, nýbrž pouze o vlastní rozhodnutí vlády.

Předně uveďme, že ministr Havlíček ve výroku hovoří o výdajích státního rozpočtu, které mají být splněny podle závazků vlády. Mluví o mandatorních výdajích (.pdf, str. 22), tedy výdajích, které je stát povinen uhradit podle zákona nebo jiných právních norem. Doslova říká: „Ale valná část peněz jsou mandatorní výdaje, s těmi se nedá příliš dělat. U důchodů je to asi deset miliard korun, u učitelů je závazek 45 tisíc korun. (…) Když se stále bavíme o nákladové stránce, nejde tam mnoho vymyslet.“ Poukazuje tedy na to, že se těmto výdajům nelze vyhnout, jelikož se jedná o mandatorní výdaje.

květnu 2021 vláda zveřejnila návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v ní navrhuje navýšit v roce 2022 důchody o 300 Kč, případně o 200 Kč, nad rámec zákonné valorizace . Podle dokumentu MPSV (.docx, str. 4) budou při zvýšení důchodů o onu částku 300 Kč nad rámec povinné valorizace v roce 2022 výdaje na důchody „o 10,6 mld. Kč vyšší než při zachování současného právního stavu“. Tento údaj tedy odpovídá částce uvedené ministrem Havlíčkem. Zvyšování důchodů nad rámec zákona však nelze označit za mandatorní výdaj, jelikož vládu nic nezavazuje k tomu, aby důchody zvyšovala nad rámec zákonné valorizace.

Vláda Andreje Babiše se také mimo jiné zavázala (.pdf, str. 14) zvyšovat platy učitelů i nepedagogických pracovníků, které se na konci roku 2021 měly dostat „minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017“. V případě samotných učitelů se tedy jedná o navýšení na přibližně 45 tisíc Kč, o nichž hovoří Karel Havlíček. Uveďme, že platy učitelů byly v posledních letech skutečně každoročně o několik procent navyšovány. Podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) státního závěrečného účtu vláda svůj slib plní a za rok 2020 navýšila částky vyhrazené na platy pedagogických pracovníků o 10 % a průměrný hrubý plat učitelů tak vzrostl na 44 202 Kč. Navyšování pokračuje i tento rok. Ani toto navyšování však nelze označovat jako zvýšení mandatorních výdajů, jelikož závazek 45 tisíc měsíčně pro učitele nevyplývá ze zákona, ale pouze z vlastního rozhodnutí vlády.

Ministr Havlíček tedy správně uvádí výši vládního závazku stran platů učitelů i výši celkových nákladů plánovaného zvýšení důchodů. Zároveň však nepravdivě tvrdí, že se jedná o mandatorní výdaje, se kterými se toho nedá moc dělat. Vládě nicméně nic nebrání například v tom, aby v příštím roce nenavyšovala důchody nad zákonnou valorizaci. Výrok Karla Havlíčka z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

Smrtnost máme dneska řádově 1,5 procenta.
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Koronavirus
Pravda
Podle dat Ministerstva zdravotnictví bylo v České republice k 13. březnu 2021 potvrzeno 1 399 133 případů onemocnění covidem‑19, počet zemřelých s onemocněním covid‑19 dosáhl ke stejnému dni počtu 23 337. Smrtnost, tedy podíl zemřelých, v ČR tedy činila přibližně 1,67 %.

Předně uveďme, že termín smrtnost označuje „podíl zemřelých ze skupiny osob, která trpí určitým onemocněním“. Smrtnost onemocnění covid-19 tedy odpovídá poměru lidí, kteří zemřeli s covidem-19, k počtu lidí, kteří se covidem-19 celkově nakazili.

Podle dat Ministerstva zdravotnictví bylo (dle hlášení krajských hygienických stanic a laboratoří) v České republice ke dni 13. března 2021 prokázáno 1 399 133 případů onemocnění covidem-19. Ministerstvo také uvádí, že ke stejnému datu bylo zaznamenáno celkem 23 337 úmrtí v souvislosti s covidem‑19. (Pro úplnost doplňme, že oficiální statistiky zahrnují všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid‑19 metodou PCR bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.)

Z těchto dvou čísel výpočtem získáme smrtnost onemocnění covid-19 v České republice, která k 13. březnu byla přibližně 1,67 %.

Obdobná data uvádí také Univerzita Johnse Hopkinse, která k 13. březnu uvádí smrtnost 1,7 %. Uveďme, že univerzita k tomuto dni pracuje s mírně odlišnými daty, přesněji s počty 1 365 724 nakažených a 22 624 zemřelých. Výpočtem poté získáme smrtnost 1,66 %, tedy podobné číslo, jaké uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Hodnota uváděná Karlem Havlíčkem se tak od těchto dat sice mírně liší, rozdíl se však pohybuje na hranici naší 10% odchylky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček

(…) Sputnik se dneska používá v celé řadě zemí, dokonce desítek zemí, a v zemích, které nám jsou blízké. Dokonce je tam Maďarsko, tuším, je tam Srbsko, snad i Chorvatsko se k tomu chystá. A Slovensko.
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Koronavirus
Pravda
Vakcína Sputnik V byla k 14. březnu schválena v 51 zemích. O ruskou vakcínu projevilo zájem Chorvatsko, Slovensko dokonce již obdrželo první dodávku. Kromě Maďarska, které jako jediné v EU Sputnikem V očkuje, se nám podařilo dohledat 18 dalších zemí, které vakcínu již používají.

Podle oficiální webové stránky Sputniku V byla tato vakcína schválena v 51 zemích. Prvním státem Evropské unie, který schválil ruskou vakcínu, bylo Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země (nejedná se ovšem o členy EU), které schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonie a San Marino.

V Maďarsku bylo očkování ruskou vakcínou zahájeno 11. února. Rovněž v Srbsku se Sputnik V využívá při očkování proti covidu-19. Počet naočkovaných obyvatel Maďarska ani Srbska ruskou vakcínou se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

Seznam zemí, jež tuto vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však nezcela překrývá se seznamem zemí, kde se jí reálně očkuje. Příkladem může být Slovensko, které sice 1. března obdrželo první zásilku Sputniku V, očkovat jím ale zatím ještě nezačalo. Slovensko také v posledních dnech v souvislosti s ruskou vakcínou čelí vládní krizi. Ta propukla poté, co premiér Matovič a nyní už bývalý ministr zdravotnictví Krajčí bez souhlasu vlády zajistili nákup této vakcíny.

Naproti tomu zmiňované Chorvatsko zatím Sputnik V neschválilo a první nákup váže až na schválení této vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Zájem o dodávky Sputniku V však představitelé Chorvatska projevili.

Vedle zmíněných evropských zemí (Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbská v Bosně a Hercegovině) se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám dohledat celkem 19 zemí světa, kde se ruskou vakcínou již očkuje.

Karel Havlíček

Percentuálně je to stejně v České republice jako v Německu (rychlost očkování, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Koronavirus
Pravda
Rychlost očkování proti covidu-19 je v České republice skutečně přibližně stejná jako v Německu. Ke 13. březnu 2021 činil podíl lidí, kteří obdrželi alespoň jednu dávku vakcíny, 7,2 % populace v Česku a 7,6 % v Německu. Obě země začaly s očkováním na konci prosince minulého roku.

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) k autorizaci pro použití v EU.

Vakcínu firem Pfizer a BioNTech obdrželo 26. prosince také Německo, kde očkování zahájili ještě v ten den.

Jak je vidět v následujícím grafu, Česká republika očkuje přibližně stejně rychle jako Německo. Ke 13. březnu 2021 činil podíl lidí, kteří obdrželi alespoň jednu dávku vakcíny, 7,2 % populace v Česku a 7,6 % v Německu.

Pro úplnost dodejme, že sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend také v rychlosti očkovaní v obou zmíněných zemích.

Karel Havlíček

Když se podíváme na procenta vůči obyvatelům třeba na 100 000, nebo to je jedno, na 1 000 obyvatel, tak vycházíme plus minus stejně jako Německo, o něco lépe než Belgie, o něco lépe než Francie (v tempu očkování, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Koronavirus
Pravda
V porovnání s Českou republikou má Německo i Francie podobné tempo očkování, avšak ve Francii se od poloviny ledna očkuje nepatrně rychleji. Oproti Belgii se v ČR očkuje rychleji.

V České republice bylo zahájeno očkování proti onemocnění covidu-19 v neděli 27. prosince 2020. Den předtím bylo do Česka dodáno 9 750 dávek vakcín od firem Pfizer a BioNTech. Tato vakcína byla jako první vakcína proti onemocnění covidu-19 doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro použití v EU. V Německu začali očkovat 26. prosince, ve Francii 27. prosince a v Belgii o den později, tedy 28. prosince.

Sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel ukazuje poměrně vyrovnaný trend v rychlosti očkovaní v České republice a Německu. Od 9. března je pak Česká republika v tempu očkování dokonce rychlejší.

V porovnání s Belgií je sedmidenní klouzavý průměr denního počtu vakcinačních dávek podaných na 100 obyvatel v České republice nepatrně vyšší. V období od 2. března do 13. března se tedy v ČR očkuje rychleji než v Belgii.

Francie nicméně od 6. března očkuje nepatrně rychleji než Česká republika. Dodejme ale, že ode dne výroku Karla Havlíčka již Česká republika opět očkuje rychleji než Francie. Aktuální data za 14. březen však pravděpodobně toho času neměl vicepremiér Havlíček k dispozici.

Česká republika je tedy v rychlosti očkování na podobné úrovni jako Německo. Od 9. března je ČR dokonce rychlejší. ČR rovněž očkuje více než Belgie. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, která se týká zmíněné Francie, kde se očkuje jen nepatrně vyšším tempem než v ČR.

Karel Havlíček

Živnostníci doposud dostali řádově asi 80 miliard korun.
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Koronavirus
Neověřitelné
Poslední ucelený přehled, který vyčísluje podporu státu poskytnutou občanům a firmám, zveřejnilo Ministerstvo financí 1. března. Pokud sečteme vyplacené částky z programů, do nichž se mohli zapojit živnostníci, získáme částku 68,8 mld. Kč, aktuální údaje se však mohou lišit.

Hlavní podpora živnostníkům, tedy osobám samostatně výdělečně činným, je vyplácena prostřednictvím tzv. kompenzačních bonusů. Uveďme, že ve spojitosti s první vlnou epidemie covidu-19 na jaře 2020 byl kompenzační bonus vyplácen za období od 12. března do 8. června 2020. Výše bonusu pro živnostníky tehdy byla 500 Kč na den.

Při nástupu druhé vlny covidu-19 na podzim 2020 byl poté kvůli restriktivním opatřením (.pdf, str. 9) kompenzační bonus zaveden znovu. Přesněji se jednalo o období od 5. října 2020 do 15. února 2021, přičemž částka podpory zůstala stejná, tedy 500 Kč na den.

V průběhu února 2021 byl následně schválen tzv. nový kompenzační bonus, kdy byla výše podpory u živnostníků zvýšena na 1 000 Kč na den. Období je v tomto případě určeno v rozmezí od 1. února do 31. března 2021. 

Tento druh podpory se nicméně nevztahuje pouze na OSVČ, ale také na osoby pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti nebo také na malé společnosti s ručením omezeným.

Ministerstvo financí 1. března 2021 vydalo tiskovou zprávu o plnění státního rozpočtu za únor 2021, v jejímž rámci informuje také o celkových částkách (.png) vyplacených podpor v podpůrných programech. Na kompenzačních bonusech tak podle ministerstva bylo k 28. únoru 2021 vyplaceno celkem 28,4 miliardy Kč. V podrobnějším rozpisu (.xlsx, list Opatření–COVID 19) pak uvádí, že z této celkové částky směřovalo přímo k živnostníkům 20,2 mld. Kč. Kromě toho však ze sumy 28,4 mld. Kč k OSVČ směřovala také blíže neupřesněná část z 6,4 mld. Kč připadající na kompenzační bonus za „podzimní bonusová období“.

Doplňme, že 15. března Finanční správa zveřejnila aktuální informace, podle nichž bylo za zmiňovaná podzimní bonusová období vyplaceno už celkem 7,07 mld. Kč. Tedy částka přibližně o 0,67 mld. vyšší, než byla uváděna k 1. březnu.

OSVČ se pak týkají i další programy, zejména program Ošetřovné pro OSVČ (k 1. březnu uvedeno 2,6 mld. Kč), COVID Nájemné (5,3 mld. Kč), COVID – Gastro – Uzavřené provozovny (2,2 mld. Kč) nebo ostatní programy v rámci podpory kultury, autobusových dopravců, ubytování a jiných odvětví (celkem 10,1 mld. Kč).

Opět nedokážeme přesně určit, jaká část z těchto částek se týká přímo OSVČ, protože tyto programy se netýkají pouze živnostníků a o podporu mohly žádat také firmy.

Pokud k 1. březnu sečteme vyplacenou podporu ze všech programů, které jsou určeny i pro OSVČ – kompenzační bonus, ošetřovné, zrušení minimálních záloh na sociálním a zdravotním pojištění pro OSVČ (7,4, respektive 6,9 mld. Kč, .xlsx, list Opatření–COVID 19), COVID Nájemné, COVID Gastro a ostatní podpůrné programy dle jednotlivých odvětví – získáme celkovou částku cca 61,1 mld. Kč. Se zahrnutím položky přijetí daňového balíčku (změna efektivního zdanění fyzických osob) ve výši 7,7 mld. Kč se bude jednat o přibližně 68,8 miliard Kč – avšak za předpokladu, že by všechny výše vyjmenované podpory získaly pouze OSVČ. Jelikož nicméně nemáme k dispozici data aktuální ke dni výroku ani přesná data vztahující se pouze k OSVČ, nemůžeme vyloučit, že se skutečně jednalo o „80 miliard“. Výrok ministra Havlíčka proto hodnotíme jako neověřitelný.

Karel Havlíček

Teď jsme zvýšili kompenzační bonus z pětistovky na tisícovku.
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Sociální politika
Koronavirus
Ekonomika
Pravda
Kompenzační bonus pro podnikatele zasažené protiepidemickými opatřeními se po schválení vládního návrhu zákona v únoru zvýšil z 500 na 1000 Kč za den.

Návrh na zvýšení kompenzačního bonusu byl vládou předložen Poslanecké sněmovně 15. února 2021, po jeho schválení nabyl platnosti 26. února 2021.

Důvodem pro přijetí zákona bylo zmírnění negativních finančních dopadů na podnikatele, jejichž činnost byla v důsledku krizových opatřeních přijatých kvůli epidemii koronaviru omezena nebo přímo zakázána.

Podle přijatého zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 je výše kompenzačního bonusu 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kterým se rozumí období od 1. února do 31. března 2021. V předchozích bonusových obdobích byla výše příspěvku stanovena na 500 Kč za každý kalendářní den období, které trvalo od 5. října 2020 až do února 2021.

Karel Havlíček

Pan ministr Blatný řekl, že by si dovedl představit, že po tom 21., 22. březnu by se maličko uvolnily, řekněme, ty okresy, to znamená, že by vlastně byl o něco větší možný pohyb lidí v rámci okresu.
Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021
Koronavirus
Pravda
Ministr Blatný uvedl, že si dokáže po 21. březnu 2021 představit možné zvýšení perimetru pohybu při volnočasových aktivitách. Vyjádřil se tak v pátek 12. března 2021 na tiskovém brífinku k současné epidemické situaci.

Na tiskovém brífinku (čas 17:49) 12. března 2021 ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že po 21. březnu nepřepokládá větší rozvolnění opatření, co se týká například obchodů a služeb. „Nemyslím si ale, a asi je správné a férové tady říct, že by od 21. došlo k nějakým zásadním uvolněním, ve smyslu otevírání čehokoliv. Umím si představit (…), že by bylo možno zvýšit ten perimetr pro pohyb při volnočasových aktivitách.“ Ministr Blatný dále uvedl, že zásadní rozvolňování nedovoluje situace, která je v současné době v nemocnicích a v populaci. Plán možného uvolnění by měla vláda představit tento týden.

I když počet hospitalizovaných osob s covidem-19 v posledních dnech mírně klesá, stále se v nemocnicích dle dat Ministerstva zdravotnictví nachází přes 8 000 takových lidí.

Na již zmiňovaném brífinku ministr Blatný dále hovořil o svých optimistických očekávání ohledně očkování. Podle něj se do očkování zdárně zapojili (čas 8:34) i praktičtí lékaři, kteří očkují své pacienty. Dále uvádí, že díky očkování se také snížil výskyt onemocnění u zdravotnického personálu (čas 10:10). V ČR bylo doposud, dle statistik MZČR, podáno více než milion očkovacích dávek proti covidu-19. Otevření registrací k očkování pro další věkové kategorie plánuje Ministerstvo zdravotnictví na začátek dubna.

V neposlední řadě ministr zdravotnictví zmínil také výrazný nárůst provedených testů na covid-19, který souvisí se zahájením povinného testování ve firmách, například v pondělí 8. března 2021 bylo provedeno přes 136 tisíc antigenních testů.