Karel Havlíček
ANO

Karel Havlíček

Poslanec
Bez tématu45 výroků
Koronavirus18 výroků
Ekonomika14 výroků
Doprava8 výroků
Rozpočet 20225 výroků
Sociální politika5 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro4 výroky
Poslanecká sněmovna3 výroky
Rozpočet 20212 výroky
Evropská unie1 výrok
Rozpočet 20231 výrok
Rozpočet 20241 výrok
Sněmovní volby 20211 výrok
Vnitrostranická politika1 výrok
Zrušit filtry

Karel Havlíček

Pátá generace (švédských letounů Gripen, pozn. Demagog.cz) by byla přibližně za poloviční cenu (…), za další provoz je výrazně, výrazně levnější. Navíc nám nabízeli 14 stávajících gripenů, které by nám přenechali.
Události, komentáře, 29. ledna 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
Švédsko letadla 5. generace vyvíjí, Česku je ovšem nenabízelo, podoba těchto vyvíjených strojů ani jejich cena nejsou známy. Švédsko ČR nabídlo, že jí přenechá 14 starších pronajímaných gripenů, pokud si koupí 12 nových gripenů typu E – ty se ale neřadí mezi letouny 5. generace.

Karel Havlíček v debatě kritizoval Fialovu vládu za to, že podle něj „ukvapeně“ rozhodla o nákupu amerických letounů F-35 a déle nejednala s výrobci jiných stíhaček. Komentoval zejména cenu na pořízení a provoz strojů F-35 a zmiňoval podle něj výhodnější nákup švédských letadel Gripen. V této souvislosti nejdříve mluvil o možnosti pořízení „teprve připravovaných“ gripenů 5. generace. K tomu následně dodal, že Švédsko Česku navíc nabízelo, že mu přenechá čtrnáct starších letounů, které mu teď pronajímá.

Pátá generace vs. gripeny

Pro začátek upřesněme, že jako letouny 5. generace se běžně označují stroje, které disponují technologií stealth. Díky ní jsou letadla hůře zachytitelná radarem (.pdf), což je dáno kombinací použitých materiálů, tvarem letounu a dalšími prvky. Kromě toho letadla 5. generace využívají například modernější elektroniku než letouny předchozí generace, včetně více zautomatizovaných systémů.

Do 5. generace se řadí zmiňované americké stíhačky F-35 (.pdf, str. 1). Výrobce gripenů, švédská společnost Saab, v současné době letouny 5. generace nenabízí. Nejnovější model Gripen E (a dvoumístný typ F), který už nyní používá Brazílie, technologii stealth ve výbavě nemá. Protože ale některými svými vlastnostmi starší stroje předčí, je popisován jako letoun generace „4,5“. 

Saab v minulosti uváděl, že pracuje na projektu Flygsystem 2020, jehož cílem je zkonstruovat stíhací letoun 5. generace. Podoba těchto letounů a například ani plánované datum představení prototypu ale ještě zveřejněny nebyly. Ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevují ani informace o tom, jaká by byla jejich cena. 

Nabízené letouny

O švédské nabídce, která by se týkala nákupu „připravovaných“ letounů 5. generace, se Ministerstvo obrany nikde nezmiňovalo. Uvádělo jen to, že Švédsko Česku nabídlo k prodeji gripeny verze E, tedy stroje generace čtyři a půl.

Zároveň švédská strana přišla s nabídkou, že pokud si ČR gripenů E koupí nejméně 12, přenechá jí 14 starších gripenů, které si stát od švédské vlády pronajímá už od roku 2005. Konkrétně jde o 12 letounů Gripen C a dva dvoumístné gripeny verze D.

Co se týče nabízené ceny, podle vyjádření Ministerstva obrany stojí pořízení letounu F-35 méně než pořízení letounu JAS-39 Gripen E. V případě ceny za provoz resort uznal, že by byly finančně výhodnější gripeny. „Roční provoz se započtením i průměrných nákladů na palivo a munici 24 letounů F-35 je o necelou čtvrtinu vyšší než provoz jiných platforem, například Gripenu,“ uvádí web resortu.

Přesto ale Ministerstvo obrany k žádné ze švédských nabídek nepřistoupilo s odůvodněním, že by byl takový nákup neefektivní. Gripeny E totiž podle něj „řeší budoucnost taktického letectva jen na velmi krátkou dobu a neposkytují zdaleka tolik schopností jako letouny 5. generace“. Česko proto nakonec vyjednávalo jen o pronájmu stávající švédské letky, a to do roku 2035, dokud se plně nezavedou americké F-35.

Závěrečné shrnutí

Švédsko Česku nabízelo, že mu přenechá 14 nyní pronajímaných gripenů, a to pokud si koupí 12 nových gripenů typu E. Tyto gripeny JAS-39 E, které používá například Brazílie, se ale řadí mezi letouny „generace 4,5“. Nejedná se tedy o stroje páté generace, do níž patří např. americké stíhačky F-35 a kterou Karel Havlíček ve spojitosti se švédskou nabídkou výslovně zmiňuje.

Švédská firma Saab v minulosti uváděla, že na vývoji stíhaček 5. generace pracuje, ve veřejně dostupných zdrojích se ovšem neobjevují informace o tom, kdy plánuje letoun představit, ani informace o jeho ceně. Podle webu Ministerstva obrany Švédsko tyto připravované stroje 5. generace Česku nenabízelo.

Z uvedených důvodů proto výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

V minulosti byl růst penzí podseknutý, mezi lety 2010 a 2014 se posunul o jednu tisícovku. Nejednalo se přitom o krizové období a ekonomika šlapala.
Deník N, 21. června 2021
Sociální politika
Ekonomika
Nepravda
V porovnání s obdobím před rokem 2010 a po roce 2014 rostly důchody opravdu pomaleji, průměrný důchod se navýšil o necelých tisíc korun. Česká republika nicméně v letech 2012 a 2013 procházela ekonomickou recesí.

Období let 2010 až 2014 poznamenala hospodářská krize po roce 2008. Největší propad ekonomiky zaznamenalo Česko hned v roce 2009, tehdy dosáhl meziroční propad HDP dokonce přes 4 %. Ekonomický propad trval až do roku 2013, přičemž v letech 2010 a 2011 došlo přechodně k růstu HDP. Následující graf vycházející z dat (.xlsx) Českého statistického úřadu zachycuje čtvrtletní hodnoty růstu HDP mezi lety 2006 až 2018.

Definice ekonomické recese není jednoznačná, jak sám ČSÚ uvádí ve svých metodikách: „Podobně jako u celé řady ekonomických jevů neexistuje ani u recese jednotná definice. Obecně je za recesi považováno období poklesu ekonomické aktivity. Otázkou je, jakými ukazateli recesi identifikovat.“ V této souvislosti lze zmínit také tzv. technickou recesi, tedy „mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu (HDP) v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích“.

Dle uvedených údajů, které vychází z pravidelných dat ČSÚ, vidíme, že k naplnění tzv. technické recese došlo ve zmiňovaném období po celý rok 2012 a v prvním čtvrtletí roku 2013. Poté se ekonomická aktivita zvýšila a následně opět propadla. Celkově podle meziročního srovnání došlo v letech 2012 a 2013 k propadu HDP okolo 1 %.

Ministr Havlíček zmiňuje období mezi lety 2010 a 2014. Dle dostupných dat víme, že po prvotní krizi v roce 2008 a 2009 opravdu došlo k dvouletému růstu HDP. Poté však přišla ekonomická recese, která trvala pět po sobě jdoucích čtvrtletí v letech 2012 a 2013. Při srovnání s obdobími růstu, která těmto letům předcházela a také je následovala, nelze tvrdit, že by po dané období ekonomika ČR „šlapala“.

Dle České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného starobního důchodu na konci roku 2010 (.pdf, str. 1) 10 123 Kč. V roce 2014 (.pdf, str. 1) se pak jednalo o 11 075 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k nárůstu průměrně vypláceného starobního důchodu o 952 Kč.

Mezi lety 2014 a 2018, tedy následujícími čtyřmi lety, vzrostl průměrný důchod o 1 343 Kč. Naopak v předcházejících čtyřech letech (2006 až 2010) se zvýšil o 1 936 Kč. 

Růst důchodů v období zmiňovaném ministrem Havlíčkem byl v porovnání s lety před a po opravdu nejpomalejší. Je však nutné upozornit na to, že Česká republika se nacházela po značnou část tohoto období v ekonomické recesi, což mělo přímý vliv na růst penzí. Jejich valorizace je totiž navázaná na výši průměrné mzdy a cenovou hladinu, tedy proměnné, které v období ekonomického propadu nerostou tolik jako v dobách prosperity.

Karel Havlíček

Ale valná část peněz jsou mandatorní výdaje, s těmi se nedá příliš dělat. U důchodů je to (navýšení, pozn. Demagog.cz) asi deset miliard korun, u učitelů je závazek 45 tisíc korun.
Deník N, 21. června 2021
Sociální politika
Rozpočet 2021
Rozpočet 2022
Nepravda
Vláda skutečně navrhuje navýšit výdaje na důchody o přibližně 10 mld. Kč a platy učitelů zvednout na cca 45 000 Kč. Ani v jednom případě se ovšem nejedná o zákonné, mandatorní výdaje, nýbrž pouze o vlastní rozhodnutí vlády.

Předně uveďme, že ministr Havlíček ve výroku hovoří o výdajích státního rozpočtu, které mají být splněny podle závazků vlády. Mluví o mandatorních výdajích (.pdf, str. 22), tedy výdajích, které je stát povinen uhradit podle zákona nebo jiných právních norem. Doslova říká: „Ale valná část peněz jsou mandatorní výdaje, s těmi se nedá příliš dělat. U důchodů je to asi deset miliard korun, u učitelů je závazek 45 tisíc korun. (…) Když se stále bavíme o nákladové stránce, nejde tam mnoho vymyslet.“ Poukazuje tedy na to, že se těmto výdajům nelze vyhnout, jelikož se jedná o mandatorní výdaje.

květnu 2021 vláda zveřejnila návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v ní navrhuje navýšit v roce 2022 důchody o 300 Kč, případně o 200 Kč, nad rámec zákonné valorizace . Podle dokumentu MPSV (.docx, str. 4) budou při zvýšení důchodů o onu částku 300 Kč nad rámec povinné valorizace v roce 2022 výdaje na důchody „o 10,6 mld. Kč vyšší než při zachování současného právního stavu“. Tento údaj tedy odpovídá částce uvedené ministrem Havlíčkem. Zvyšování důchodů nad rámec zákona však nelze označit za mandatorní výdaj, jelikož vládu nic nezavazuje k tomu, aby důchody zvyšovala nad rámec zákonné valorizace.

Vláda Andreje Babiše se také mimo jiné zavázala (.pdf, str. 14) zvyšovat platy učitelů i nepedagogických pracovníků, které se na konci roku 2021 měly dostat „minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017“. V případě samotných učitelů se tedy jedná o navýšení na přibližně 45 tisíc Kč, o nichž hovoří Karel Havlíček. Uveďme, že platy učitelů byly v posledních letech skutečně každoročně o několik procent navyšovány. Podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) státního závěrečného účtu vláda svůj slib plní a za rok 2020 navýšila částky vyhrazené na platy pedagogických pracovníků o 10 % a průměrný hrubý plat učitelů tak vzrostl na 44 202 Kč. Navyšování pokračuje i tento rok. Ani toto navyšování však nelze označovat jako zvýšení mandatorních výdajů, jelikož závazek 45 tisíc měsíčně pro učitele nevyplývá ze zákona, ale pouze z vlastního rozhodnutí vlády.

Ministr Havlíček tedy správně uvádí výši vládního závazku stran platů učitelů i výši celkových nákladů plánovaného zvýšení důchodů. Zároveň však nepravdivě tvrdí, že se jedná o mandatorní výdaje, se kterými se toho nedá moc dělat. Vládě nicméně nic nebrání například v tom, aby v příštím roce nenavyšovala důchody nad zákonnou valorizaci. Výrok Karla Havlíčka z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

My jsme doposud hradili stoprocentně mzdy, hradili jsme samozřejmě i nájemné, za poslední 3 měsíce 100 %, kdo byl osobou samostatně výdělečně činnou, tak ještě speciální 15tisícový kompenzační bonus.
Události, komentáře, 4. ledna 2021
Koronavirus
Ekonomika
Nepravda
V rámci programu Antivirus (Plus) mohou zaměstnavatelé zasažení vládními opatřeními žádat o 100% náhradu mezd, OSVČ pak mohou žádat o bonus v podobě 500 Kč denně. Podnikatelé sice mohou žádat o příspěvek na nájem, podpora však nedosahuje 100% výše náhrady, ale pouze 50%.

V souvislosti s dopady pandemie koronaviru přijala v posledních měsících vláda hned několik podpůrných opatření.

Program Antivirus na podporu zaměstnanosti poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd. Po schválení a prodloužení (.pdf) tzv. Antiviru A mají od 1. října 2020 zaměstnavatelé, kteří museli kvůli vládním nařízením svou činnost výrazně omezit a podniky uzavřít, nárok na 100% náhradu mzdy včetně odvodů, a to s měsíčním limitem 50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Jedná se o tzv. Antivirus A Plus. Kromě toho však také existuje Antivirus A, který zaměstnavatelům přispívá 80 % z vyplacené mzdy s měsíčním limitem 39 tisíc Kč, v tomto případě na zaměstnance v karanténě. Platnost těchto programu byla původně do 31. prosince 2020, vláda nicméně 21. prosince schválila (.pdf) prodloužení programu Antivirus prozatím do konce února 2021.

Vláda taktéž iniciovala program na podporu podnikatelů v podobě příspěvku na nájemné za jednotlivá čtvrtletí. Finance byly určeny podnikatelům, kteří museli kvůli nařízení vlády své maloobchodní provozovny v nájmu, a to ať pro prodej zboží nebo služeb, uzavřít nebo provoz výrazně omezit. Tzv. COVID-Nájemné II přispívá na nájem z 50 % za měsíce červenec, srpen a září, žadatel může získat maximálně 10 milionů Kč. Žádosti je možné podávat od 21. října 2020 do 21. ledna 2021.

Vláda se následně 14. prosince usnesla, že tento dotační program bude pokračovat i nadále, přičemž bude obsahovat podobné parametry: za čtvrté čtvrtletí loňského roku budou podnikatelé moci zažádat o 50% příspěvek na celkové nájemné, s maximální výší 10 milionů Kč. Do budoucna by tedy měla být k tomuto programu vypsána i třetí výzva.

Možností, jak v některých případech dosáhnout na vyšší kompenzace, je pak čerpání z vícero podpůrných programů zároveň. V tomto případě by tedy potenciálně bylo možné kromě příspěvku na nájemné čerpat také například v oblasti hotelnictví a ubytovacích zařízení z programu Covid-Ubytování II. Vztahovat se na období od října do prosince 2020. Tento program byl vládou schválen 14. prosince, prozatím ovšem nedošlo k jeho notifikování Evropskou komisí, tudíž ani k vypsání výzvy o dotaci žádat. Předchozí program Covid-Ubytování, jehož platnost trvala od 7. září do 3. listopadu, se týkal ještě jarního období.

Nárok na podporu pak mají také OSVČ, a to v podobě 500 Kč za každý den, kdy musely z důvodu vládních opatření omezit či přerušit svou podnikatelskou činnost. Celkem tedy mohou za jeden měsíc získat 15 tisíc Kč. V tomto případě se jedná o ty podnikatelské oblasti, které byly přímo uzavřeny. Kromě samotných přímo zasažených profesí mají nárok na bonus také ti, kteří jsou na omezené činnosti dále navázáni - vizte tabulku níže.

Příklady možných žadatelů o kompenzační bonus. Zdroj: Ministerstvo financí

Kompenzační bonus je nyní možné nárokovat za 5 bonusových období: první bonusové období bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. do 21. listopadu, třetí ve dnech 22. listopadu až 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Vyhlášeno pak bylo (.pdf) již také 5. bonusové období, a to pro dny v rozmezí od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

I když tedy dochází ke 100% kompenzacím za mzdy a stejně tak mohou OSVČ žádat o kompenzační bonus, v případě příspěvků na nájem je pro třetí čtvrtletí vyplácena 50% podpora, nikoliv 100%. Vyplácení stejné výše je pak v plánu také v další třetí výzvě pro měsíce říjen, listopad a prosinec. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

Výrobní firmy drží zaměstnanost, exporty (...).
X (dříve Twitter), 29. října 2020
Ekonomika
Nepravda
Koronavirová krize se odrazila na propadu českého exportu, dle ČSÚ za prvních osm měsíců roku 2020 český export poklesl o 11 %. Ve zpracovatelském průmyslu dochází k poklesu počtu zaměstnaných, růst naopak zaznamenává stavebnictví. Výrobní firmy však očekávají další propouštění.

Ještě než přistoupíme k samotnému ověření, zaměřme se na interpretaci tohoto výroku. Karel Havlíček uvádí, že výrobní firmy „drží“ zaměstnanost a exporty. To lze interpretovat tak, že právě výrobní firmy (více než jiné sektory) v současné, pandemií koronaviru poznamenané, době drží celkovou zaměstnanost na stejné úrovni jako před nástupem epidemie, respektive jejích ekonomických důsledků. Nabízí se ale i druhá interpretace, tedy že výrobní firmy i v krizovém období drží úroveň zaměstnanosti a exportu na konstantní úrovni. Při hodnocení výroku jsme obě tyto interpretace zohlednili.

Dopady koronavirové krize se odrazily na velkém propadu tržeb výrobních firem, jak uvádí Analýza českého průmyslu (.pdf, str. 19), kterou vytvořilo Národním centrum průmyslu 4.0 k události Národního průmyslového summitu (str. 3), který proběhl 9. září 2020. Konkrétně analýza počítá s tím, že se v roce 2020 tržby výrobních firem propadnou o 13,2 %, v případě velkých firem až o 15, 1 % (.pdf, str. 19).

Kvůli uzavření hranic se propadl i export, ze kterého tržby v tomto roce poklesnou v průměru o 16,7 % (str. 21) a až 77 % firem (str. 22) očekává, že se jich v tomto ohledu bude pokles týkat. 

Asociace českých exportérů odhaduje v letošním roce pokles exportu o 6,6–11 % (o 300 až 500 miliard Kč). Dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl od začátku roku do konce letošního srpna vývoz o 11,0 %.

Dále Analýza českého průmyslu uvádí (.pdf, str. 30), že 32,3 % výrobních firem plánuje propouštět své zaměstnance. Polovina firem nemá v plánu měnit počet zaměstnanců a asi 13,6 % firem se dokonce pokusí navýšit své kapacity (.pdf, str. 34). Ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Lískovec přesto tvrdí, že počet nezaměstnaných bude ještě stoupat, protože většina firem vyčkává, jak se koronavirová situace bude vyvíjet na podzim. Dle Jaroslava Hanáka (.pdf, str. 34), prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, se firmy snaží zaměstnance udržet, a to především pomocí programu Antivirus. I podle něj se ale dá předpokládat růst nezaměstnanosti.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v srpnu 2020 došlo k meziročnímu poklesu průměrného počtu zaměstnanců pracujících v průmyslu o 4,1 %. Dále ČSÚ uvádí, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 došlo k meziročnímu poklesu počtu zaměstnaných v sektoru služeb o 67,7 tisíc, v sektoru průmyslu a stavebnictví celkově o 15 tisíc. V samotném zpracovatelském průmyslu se jednalo o pokles o 47,9 tisíc, zatímco ve stavebnictví se počet zaměstnaných zvýšil o 16,9 tisíc. V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících podle ČSÚ stagnoval.

I přes snižující se počty zaměstnaných celková zaměstnanost v České republice meziročně klesla přibližně jen o jeden procentní bod. Nelze však říci, že tuto zaměstnanost „drží výrobní firmy“, jelikož ve zpracovatelském průmyslu dochází k poklesu počtu zaměstnaných. Růst, který do jisté míry může pomáhat „držet zaměstnanost“, zaznamenává sektor stavebnictví.

Pokud bychom aplikovali první výše zmíněnou interpretaci výroku, můžeme ministru Havlíčkovi dát za pravdu, protože podniky, i díky podpůrnému programu Antivirus, zatím s výraznějším propouštěním vyčkávají. Jelikož však došlo k výraznému propadu exportu, výrok hodnotíme celkově jako nepravdivý.

Karel Havlíček

Za minulý rok se postavilo 35 kilometrů dálnic, respektive zmodernizovalo a postavilo; s tím, že to bylo přibližně na úrovni Polska, bylo to více než na Slovensku a méně než v Maďarsku.
Týden v politice, 2. února 2020
Nepravda
V Česku bylo v loňském roce skutečně postaveno a zmodernizováno téměř 35 kilometrů dálnic, což je více než na Slovensku (14,4 km) a méně než v Maďarsku (150 km). V Polsku byla ale délka nově postavených a modernizovaných úseků dálnic téměř dvakrát větší (60 km) než v ČR.

Nově zprovozněné úseky dálnic za rok 2019 skutečně dohromady měří zhruba 35 kilometrů, jak tvrdí Karel Havlíček. Jedná se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec–Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín–Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov–Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4). Celkem tedy bylo zprovozněno 33,1 km nových dálnic. V loňském roce nebyl zprovozněn žádný zmodernizovaný úsek dálnice D1.

Na Slovensku bylo uvedeno do provozu 14,4 kilometrů dálnic, tedy méně než v České republice. Maďarsko pak ze zemí Visegrádské čtyřky stavělo minulý rok nejvíce, skoro 150 kilometrů. Nepravdivá je však část výroku, kde ministr dopravy porovnává výstavbu dálnic v Polsku a u nás. V Polsku bylo v roce 2019 otevřeno téměř 60 kilometrů dálnic, tedy více než v České republice. Konkrétně se jednalo o čtyři úseky dálnice A1.

Karel Havlíček

Ty připomínky nebyly vypořádány (připomínky MPO ke vstupu dalšího operátora na trh, pozn. Demagog.cz), pouze menší část.
Týden v politice, 2. února 2020
Nepravda
Český telekomunikační úřad podle § 130 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb. na svých internetových stránkách zveřejnil výsledky veřejné konzultace včetně vypořádání připomínek. Ministerstvo průmyslu a obchodu vzneslo celkem 6 připomínek a ČTÚ na všechny z nich v dokumentu zareagoval.

Podle § 130 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je Český telekomunikační úřad povinen s Ministerstvem průmyslu a obchodu konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá. Podle odst. 7 stejného paragrafu mají být výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, zveřejněny na elektronické úřední desce ČTÚ do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vzneslo k návrhu ČTÚ o vstupu nového operátora na trh celkem 6 připomínek (.pdf). ČTÚ podle výše zmíněného § 130 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích na svých internetových stránkách zveřejnil (.pdf) výsledky veřejné konzultace včetně vypořádání došlých připomínek. V tomto dokumentu se postupně vyjádřil ke všem připomínkám, které MPO předložilo.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo stanovit nižší minimální cenu za jednotlivé bloky kmitočtů, a to na úroveň 50 % benchmarku. K této připomínce zaujal ČTÚ zamítavé stanovisko (.pdf, str. 40) s odůvodněním, že minimální cena aukčních bloků vychází z benchmarku tržních cen dosažených v zemích EU, kde podobné aukce úspěšně proběhly.

V rámci zvýšení motivace pro vstup nového operátora na český trh považuje MPO za vhodné stanovit volnější rozvojová kritéria pro případ, že by nový operátor neměl k dispozici (nebo se rozhodl nevyužít) národní roaming. Tato připomínka byla ze strany ČTÚ akceptována (.pdf, str. 54).

Další připomínkou požadovalo MPO zavedení explicitní povinnosti stávajících operátorů umožnit novému operátorovi instalovat vlastní technologie na jejich střešní instalace či stožáry. ČTÚ se k připomínce vyjádřil (.pdf, str. 136) tak, že tato povinnost vyplývá už ze zákona o elektronických komunikacích, ale přesto tuto povinnost výslovně doplní do textu východisek výběrového řízení.

Cenu za národní roaming požaduje MPO upravit dle principu stejně efektivního operátora – podle schopnosti s přiměřeným ziskem replikovat veškeré formy maloobchodních nabídek poskytovatele. ČTÚ uvedl, (.pdf, str. 88), že náklady národního roamingu vytváří v maximální možné míře předpoklady pro to, aby byl oprávněný zájemce o národní roaming schopný replikovat maloobchodní nabídky hostujícího stávajícího operátora.

V souladu s další připomínkou MPO doplní ČTÚ závazek velkoobchodní nabídky o povinnost zveřejnit referenční nabídku pro zájemce s minimálním rozsahem vlastní infrastruktury (.pdf, str. 108–109), a to v šestiměsíční lhůtě.

Poslední připomínkou, kterou MPO předneslo, je požadavek na stanovení celkového spektrálního limitu pro pásma 700, 800 a 900 MHz. ČTÚ uvedl, že podmínky výběrového řízení pro nového operátora zohledňují tuto připomínku v podmínce vyhrazení rádiových kmitočtů pro nového operátora (.pdf, str. 20–21).

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČSÚ pravidla pro vedení konzultací na diskuzním místě.

Podle čl. 9 (.pdf, str. 4) výše zmíněných pravidel ČTÚ pro vedení konzultací s dotčenými subjekty na diskusním místě musí z vypořádání připomínek být patrné, k jakému návrhu opatření se připomínka vztahuje, který dotčený subjekt připomínku uplatnil, úplné znění uplatněné připomínky, včetně specifikace části návrhu opatření, které se týká, a musí obsahovat stanovisko ČTÚ k uplatněné připomínce, včetně odůvodnění, pokud nebyla připomínka přijata.

Dokument zveřejněný ČTÚ o vypořádání připomínek k návrhu textu výběrového řízení pro nového operátora splňuje všechny výše zmíněné podmínky, a to u všech předložených připomínek. Jednu připomínku ČTÚ výslovně odmítl akceptovat, jednu připomínku akceptoval a jednu akceptoval částečně. Ke zbylým třem poskytl vysvětlující komentář. Ze strany ČTÚ došlo k vypořádání všech předložených připomínek, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

Byl by to tzv. slovenský model, tzn. nebylo by to o čtvrtém velkém hráči, ale bylo by to o tom, že by se sem pustilo několik menších hráčů (operátorů, pozn. Demagog.cz).
Týden v politice, 2. února 2020
Nepravda
Na Slovensku existují celkem čtyři síťoví mobilní operátoři. Jako čtvrtý vstoupil na slovenský trh operátor 4ka.

Na Slovensku na rozdíl od České republiky existují na trhu mobilních operátorů celkem čtyři síťoví poskytovatelé. Šéf Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb Vladimír Kešjar k tomu uvádí:

„Z pohledu regulátora vypadá trh tak, že koncoví uživatelé na Slovensku mají na výběr ze služeb čtyř mobilních operátorů, kteří se snaží motivovat přechod k nim nejen rozsahem služeb a cenami, ale i různými akcemi, které přechod k nim ulehčí.“

V rozhovoru Kešjar mimo jiné uvádí postupné rozšiřování trhu a následný příchod čtvrtého hráče jako cestu ke zkvalitnění služeb zákazníkům. Právě čtvrtým hráčem se stal roku 2015 operátor 4ka (patřící společnosti SWAN Mobile, a.s.), který vstoupil na trh skrze veřejnou aukci kmitočtů.

Pro úplnost dodejme, že operátor 4ka oproti zbývajícím třem operátorům disponuje pouze jedním přídělem v kmitočtovém pásmu 1 800 MHz, a proto při poskytování mobilních služeb využívá sítí Slovak Telekomu prostřednictvím tzv. národního roamingu. Podle posledních dostupných dat (k 30. červnu 2018) měla (str. 33) 4ka tržní podíl aktivních SIM karet ve výši 7,64 %.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na Slovenku existují právě čtyři síťoví operátoři. Byť operátor 4ka dosahuje nižšího tržního podílu než ostatní operátoři, jedná se o jediného síťového „menšího“ hráče, který na trh vstoupil skrze aukci kmitočtů. Pokud bychom měli hovořit o „slovenském modelu“, nelze uvažovat o několika menších hráčích, ale pouze o jednom.

Karel Havlíček

Musíme si uvědomit to, že třeba vedle Německa a Francie, která má 52 reaktorů,
Interview ČT24, 22. listopadu 2019
Nepravda
Ve Francii je v současnosti 58 jaderných reaktorů.

Ve Francii nyní funguje 58 jaderných reaktorů. Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k tomu, že Karlem Havlíčkem uvedený počet reaktorů ve Francii není pravdivý, a to ani v rámci 10% tolerance.

Zdroj: IAEA (str. 12)

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: Kolik měst se přihlásilo do tendru na testování sítí, mobilních sítí páté generace? Dnes jste měli uzávěrku, tak jaký je zájem? HAVLÍČEK: 58 měst bylo v tom prvním kole. Teď už skončilo druhé, přiznám se, že nevím, kolik jich prošlo do toho druhého kola.
Interview ČT24, 22. listopadu 2019
Nepravda
Téměř 60 českých měst se v prvním kole přihlásilo k testování 5G sítě. Druhé kolo, jehož výsledky prozatím nebyly zveřejněny, však skončilo až 4 dny po odvysílání rozhovoru.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu „soutěžní návrh může podat obec, město, městys, statutární město, městský obvod, nebo městská část na území ČR“. V prvním kole se přihlašovala města, která měla o testování 5G sítě zájem, ve druhém kole již musejí podat konkrétní koncepty. Druhé kolo soutěže bylo spuštěno 14. října 2019. Na základě návrhů bude porota posuzovat, zda je 5G síť pro návrh a město potřeba, svou roli zde bude hrát i originalita podávaného návrhu a atraktivita města pro podnikatele.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na svých webových stránkách uvádí, že termín uzávěrky do druhého kola přihlášení do tendru o 5G síť byla prodloužena do úterý 26. listopadu 2019 v 15:00. Nakonec by mělo být vybráno 5 měst, ve kterých se bude 5G síť testovat. Vyhlášení výsledků by pak mělo proběhnout 12. prosince 2019.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť v době rozhovoru, dne 22. listopadu 2019, nebylo druhé kolo ukončeno. To skončilo až o čtyři dny později, 26. listopadu.