Karel Havlíček

Poslanec a bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) hovoří o úvěru, který si vláda Petra Fialy vzala na rozvoj dopravní infrastruktury od Evropské investiční banky (EIB). Tento úvěr nebyl zahrnut v sekci výdajů státního rozpočtu (.pdf, str. 29 z 516), ale pouze v rámci rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) (.pdf, str. 3 a 6).

Vláda Petra Fialy v rámci schváleného státního rozpočtu na rok 2023 Ministerstvu dopravy vyčlenila 112,7 mld. Kč. V roce 2022 získalo ministerstvo ze státního rozpočtu 114,7 mld. Kč, meziročně tak došlo k poklesu výdajů o dvě miliardy korun. V celkových výdajích Ministerstva dopravy však došlo k meziročnímu nárůstu. Stalo se tak díky navýšení rozpočtu SFDI, tedy fondu, který vládě předkládá vlastní rozpočet. Ten poté vláda současně s návrhem státního rozpočtu předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výdaje i příjmy SFDI dosahovaly v roce 2022 výše 127,6 mld. Kč (.pdf, str. 4 a 5), v roce 2023 pak 150,9 mld. Kč (.pdf, str. 7-8). Rekordní rozpočet SFDI na rok 2023 je ovlivněn i zmíněným úvěrem od EIB (.pdf, str. 25), která půjčila vládě 24 mld. Kč na spolufinancování železničních staveb. Díky tomu pak vláda sama poskytla úvěr SFDI ve výši 30,7 mld. Kč, a to z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem. Dodejme, že bez úvěru od EIB by souhrnné výdaje na dopravní infrastrukturu meziročně klesly.

Vláda schválila (.pdf) letošní rozpočet SFDI souběžně s návrhem státního rozpočtu v září 2022. Návrh státního rozpočtu (.pdf) se následně projednával v Poslanecké sněmovně, kde k němu poslanci ve druhém čtení navrhli několik pozměňovacích návrhů (.pdf). Jeden z nich podal i poslanec Havlíček, který navrhoval rozpočet Ministerstva dopravy navýšit o 30,7 mld. Kč, tedy částku rovnou úvěru, jenž vláda později poskytla SFDI (.pdf, str. 5 z 18).

V odůvodnění pozměňovacího návrhu poslanec Havlíček uvedl, že se (kvůli úvěru od EIB, pozn. Demagog.cz) „pouze však opticky sníží plánované saldo rozpočtu na příští rok o více než 30 mld. Kč. Úvěr a úroky z těchto zdrojů financování se však budou muset splácet z rozpočtu resortu dopravy v následujících letech“ (.docx, str. 2). Pozměňovací návrh ale schválen nebyl a výdaj v podobě úvěru tak zůstal ze státního rozpočtu vyčleněn (.pdf).

Fialův kabinet tedy skutečně snížil výdaje na dopravu, a to o dvě miliardy korun v porovnání s předešlým rokem. Vláda si nicméně vzala úvěr od Evropské investiční banky, díky čemuž celkové výdaje na resort dopravy vzrostly. Úvěr tak skutečně pomohl dorovnat celkové snížení ostatních výdajů resortu dopravy ve státním rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím snižováním schodku státního rozpočtu. Zmiňuje, že představitelé hnutí ANO v minulosti uváděli, že by schodek státního rozpočtu snižovali tempem 50 miliard korun ročně. Poté podotýká, že Fialova vláda tvrdila, že chce deficit snižovat o 90 až 140 miliard Kč za rok, což podle Havlíčka nezvládne. Následně poukázal na to, že vládní plán na snížení deficitu v příštím roce nakonec odpovídá tomu, co podle něj již dříve navrhovalo ANO.

Deficit

Nejprve uveďme, že strukturální schodek (saldo) je deficit očištěný od vlivu hospodářského cyklu (.pdf, str. 9) a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které mají pouze dočasný dopad na rozpočet (jako např. výdaje na odstranění následků přírodních pohrom apod.). Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Zmiňme, že hospodaření státního rozpočtu na konci srpna skončilo prozatím v deficitu 194,6 mld. korun. Ministerstvo financí pak na konci srpna 2023 vládě předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard Kč (.docx). Již v květnu však Fialův kabinet představil konsolidační balíček, jehož cílem je právě snížení strukturálního deficitu (.pdf, str. 220).

Vyjádření hnutí ANO

Toto úsporné řešení však kritizuje opozice. Ještě před představením balíčku se Karel Havlíček vyjádřil tak, že se na snižování schodku „dá najít“ 40 až 50 miliard Kč ročně. Odvolával se přitom na zvýšení spotřebních daní a úspory na jednotlivých ministerstvech. Dále uvedl, že se na jednání stínové vlády hnutí ANO dohodl se stínovými ministry na tom, že každý z nich připraví seznam agentur nebo organizací patřících pod jednotlivé resorty, které by se daly zredukovat nebo propojit.

Podobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Radiožurnál 19. května 2023, ve kterém komentoval úsporný balíček a reformu důchodového systému. Opět tvrdil, že by hnutí ANO strukturální schodek snižovalo o 40 až 50 miliard korun ročně. O tom, že by snižování schodku probíhalo tempem 40 až 45 mld. Kč ročně, mluvil Havlíček také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dřívější vyjádření Fialovy vlády

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Naznačoval přitom, že se jedná pouze o šest procent výdajů státního rozpočtu, které by tak podle něj stát měl dokázat ušetřit. Po volbách pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o 80 miliardách, což označoval za kompromis domluvený uvnitř nové vlády. Tyto částky nicméně zmiňoval ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

V listopadu 2022 ministr Stanjura a později i předseda vlády Fiala uváděli, že Ministerstvo financí připravuje plán na snížení státních výdajů o 70 miliard korun. Fiala následně upřesnil, že o tuto částku hodlá snížit schodek státního rozpočtu na rok 2024. Stejný závazek o snižování strukturálního deficitu obsahoval i jeden z dokumentů Ministerstva financí z konce letošního března (.pdf, str. 7).

V rámci zmíněného konsolidačního balíčku kabinet v květnu 2023 navrhl, že se schodek v roce 2024 sníží o 94,1 miliard Kč. Nejedná se však o meziroční změnu, ale o změnu vůči hypotetickému stavu, kdy by Fialova vláda s tímto balíčkem nepřišla. Z balíčku vyplývá, že by měl schodek v příštím roce klesnout na 210 mld. Kč – tj. o 85 miliard v případě dodržení plánovaného schodku pro letošní rok (.pdf, str. 742 z 1312).

Podle stejných plánů pak v roce 2025 měl deficit klesnout o 53,4 mld. Kč. Ani v tomto případě se však nejedná o meziroční změnu. V letech 2024 a 2025 měla opatření snížit strukturální deficit dohromady o 147,5 mld. Kč. Pozdější verze balíčku, kterou vláda předložila Sněmovně na konci června, počítá s poklesem schodku o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a o dalších 53,0 mld. Kč v roce 2025, tedy dohromady za oba roky o 150,7 mld. Kč (.pdf, str. 270, 726 z 1312).

Vládní dokumenty ke konsolidačnímu balíčku v této souvislosti také říkají, že cílem daného návrhu je snížit schodek o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a „150,7 mld. Kč v roce 2025“ (.pdf, str. 742 z 1312) – zjevně právě ve srovnání se stavem, kdyby vláda žádný balíček nepředstavila. Podobně se v květnu na svém webu vyjádřilo i hnutí STAN, které tehdy doslova uvedlo, že se díky konsolidačnímu balíčku schodek sníží přibližně o 150 miliard Kč „ročně“.

Návrh rozpočtu na rok 2024

Jak jsme zmínili v úvodu, Ministerstvo financí později, na konci srpna 2023, vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1,921 bilionu Kč a výdaji ve výši 2,173 bilionu Kč. Schodek rozpočtu je tak v tomto dokumentu naplánován na 252 mld. Kč (.zip, dokumentC_01_návrh zákona o SR.docx, str. 1). Jak jsme naznačili výše, plánovaný deficit pro letošní rok 2023 přitom činí 295 mld. Kč. Pokud tedy vláda tento plán dodrží, schodek se meziročně sníží o 43 miliard korun.

Shrnutí

Karel Havlíček jakožto stínový premiér a ministr průmyslu a obchodu v minulosti opakovaně prohlásil, že by stínová vláda hnutí ANO snižovala schodek státního rozpočtu o přibližně 40–50 miliard korun ročně. Následně poukazuje na plány vlády na meziroční snížení deficitu, přičemž z konsolidačního balíčku vyplývá, že by díky němu měl schodek v roce 2024 činit 210 mld. Kč, a meziročně tak klesnout o 85 mld. korun.

Vládní návrh rozpočtu na příští rok nicméně počítá s vyšším schodkem, a to ve výši 252 miliard. Pakliže kabinet nepřekročí plánovaný deficit na letošní rok, meziročně by měl rozpočtový deficit klesnout o 43 miliard korun, tedy skutečně přibližně o částku, o které dříve mluvil Karel Havlíček jakožto představitel opozice.

Poslanec Havlíček tedy nadhodnocuje plán vlády na meziroční snižování deficitu státního rozpočtu a uvádí nepřesnou horní hranici. Má nicméně pravdu v tom, že se ambiciózní záměr Fialova kabinetu do návrhu rozpočtu na rok 2024 nakonec nedostal. Také správně uvádí, že rozpočet počítá s meziročním snížením schodku o 43 mld. Kč, tedy přibližně ve výši, o které dříve mluvilo hnutí ANO. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček 9. listopadu v Interview ČT 24 (video, čas 1:34) ke své kandidatuře na předsedu Poslanecké sněmovny řekl, že „pokud Sněmovna rozhodne o tom, že bych neměl kandidovat, a bude k tomu mít jasné důvody, potom já to samozřejmě budu respektovat“.

Karel Havlíček se tímto vyjádřil k situaci, která nastala 8. listopadu. Na ustavující schůzi nové Sněmovny byl jmenován kandidátem na předsedu dolní komory za hnutí ANO. O této záležitosti se diskutuje z toho důvodu, že článek 32 Ústavy České republiky říká: „Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.“ To tedy znamená, že pokud by se ministr Havlíček svých postů ve vládě nevzdal, nemohl by zastávat funkci předsedy Poslanecké sněmovny. 

Tuto neslučitelnost (respektive nevolitelnost) funkcí potvrdil také Legislativní odbor Poslanecké sněmovny. „Předpokladem pro to, aby poslanec-člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků. Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. K Havlíčkově volitelnosti do čela Sněmovny by podle stanoviska nevedlo ani případné čestné prohlášení, že by se po zvolení vzdal vládních funkcí. Doplňme, že stanovisko si vyžádala volební komise Sněmovny.

O tom, jestli vůbec může Sněmovna rozhodnout, zda by se ministr mohl stát jejím předsedou nebo místopředsedou, píše v komentáři k Ústavě Jindřiška Syllová. Ta k článku 32 píše následující: „Ustanovení žádným způsobem nesankcionuje případné nabytí funkce neslučitelné podle čl. 32 členem vlády. Ve skutečnosti jde o zákaz volby člena vlády do této neslučitelné funkce (nevolitelnost).“ (Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 367). To, že člen vlády nesmí být do funkce ve vedení Sněmovny či Senátu ani volen, vyplývá také z důvodové zprávy k Ústavě.

Karel Havlíček se samotné volby skutečně neúčastnil, neboť z ní byl vyřazen (.docx). Tajná volba předsedy Sněmovny proběhla ve středu 10. listopadu 2021 a zvolena byla nakonec jediná kandidátka Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Havlíček nové předsedkyni následně pogratuloval (video, čas 7:26) ke zvolení a uvedl, že rozhodnutí poslanců respektuje.

Podle předběžného rozdělení křesel předsedů sněmovních výborů by mělo hnutí ANO řídit 6 výborů. Těmi by měly být výbory mandátový a imunitní, branný, školský, volební a správní a také ústavně-právní.

V tomto kontextu však ministr Havlíček hovoří o výborech, které bývají hodnoceny jako „silné“. Ty zmiňuje ve třech dvojicích. Tou první jsou ekonomické výbory, tedy hospodářský a rozpočtový, druhou sociální výbory pro sociální politiku a zdravotnictví a třetí dvojici tvoří výbory pro životní prostředí a zemědělství. Předsednictví všech těchto šesti výborů si však podle koaliční smlouvy (.pdf, str. 11) mají mezi sebe rozdělit koalice SPOLU a PirSTAN.

Havlíček situaci okomentoval (video, 13:50) tak, že by podle zvyklostí měla sněmovní opozice obsadit vždy jeden výbor ze silné dvojice. „Je to určitá pojistka toho, že ta kontrola bude probíhat dobře, když jeden z nich si nechá opozice a jeden z nich dostane koalice.“ Karel Havlíček také uvedl, že nejde o pozice, ale o kontrolní úlohu Sněmovny vůči vládě. Naznačil tak, že by podle něho kvůli očekávanému rozdělení výborů mezi budoucí koalici a opozici mohl chybět kontrolní aspekt sněmovních výborů.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít 18 výborů, tedy stejně jako v minulém volebním období. Podle § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny má dolní komora povinnost zřídit 7 výborů (mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební a výbor pro evropské záležitosti), další výbory pak zřizuje dle vlastního uvážení. 

Předsednictví ve výborech by mělo být rozděleno poměrným systémem na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. V nich získala koalice SPOLU 71 mandátů a koalice PirSTAN 37 mandátů, tedy dohromady 108 křesel. Hnutí ANO pak získalo 72 mandátů a SPD 20 mandátů. Podle zásad poměrného zastoupení (po zaokrouhlení na celá čísla) by tedy mělo při počtu 18 výborů připadnout pětikoalici SPOLU a PirSTAN ve vedení výborů dohromady 10 míst, hnutí ANO 6 míst a 2 místa hnutí SPD.

Pro úplnost uveďme, že předsedu daného výboru nejdříve volí členové výboru na jeho první ustavující schůzi a poté musí zvolení předsedy potvrdit navíc Poslanecká sněmovna. V současnosti ještě k volbě většiny předsedů nedošlo, jelikož se výbory prozatím nesešly a sněmovní strany teprve nominují členy. Už nyní ale existují určité politické dohody, na jejichž základě by mělo k volbě předsedů dojít. 

Výhrady má k rozdělení výborů také hnutí SPD. Například poslanec Jan Hrnčíř (SPD) pro Českou televizi uvedl (video, 19:40), že poměrný systém při rozdělování vedení výborů byl zachován, hnutí SPD ale podle něj nepovažuje za adekvátní, že mu bylo nabídnuto vedení výborů kontrolního a petičního.

Výrok ministra Havlíčka je odpovědí na otázku ohledně rozpočtu Ministerstva dopravy. Čísla, která ministr uvádí, však odpovídají rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (.pdf, str. 5). 

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je samostatnou právnickou osobou v působnosti Ministerstva dopravy. Dle zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury slouží prostředky v tomto fondu například na výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy silnic, dálnic, drah, vodních cest apod.

Příjmy rozpočtu SFDI tvoří například převody výnosů ze silniční daně, poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic nebo právě dotace z rozpočtu Ministerstva dopravy (.pdf, str. 7). Návrh rozpočtu fondu sestavuje sám SFDI, prostřednictvím ministra dopravy ho poté předkládá vládě. Ta v něm může případně provést změny a následně návrh rozpočtu SFDI předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně „současně s návrhem státního rozpočtu“. Naproti tomu rozpočet Ministerstva dopravy je dán přímo zákonem o státním rozpočtu na daný rok a jako takový je jeho součástí. 

Přesto čísla uvedená ministrem Havlíčkem přibližně (v rámci 10% tolerance) odpovídají rozpočtu Ministerstva dopravy, který můžete vidět na následujícím grafu:

Doplňme, že pro rok 2022 je plánován rozpočet Ministerstva dopravy ve výši 111 miliard korun, i tuto hodnotu tedy ministr Havlíček v rámci 10% tolerance uvedl správně.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, jelikož rozpočet Ministerstva dopravy rekordní skutečně byl, a to i pokud bychom započetli inflaci.

Vláda 7. června 2021 schválila (.pdf, str. 1) základní podobu státního rozpočtu pro rok 2022, kterou předložilo Ministerstvo financí. Návrh stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. Předpokládaný schodek rozpočtu pro příští rok dosahuje výše 390 miliard korun.

Návrh rozpočtu pro rok 2022 počítá s výdaji na investice ve výši 189 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová k návrhu uvedla: „Prioritami rozpočtu jsou (…) kromě úspor na provozu státu také investice v rekordní výši 189 miliard korun.“ Dodejme, že při započtení inflace nejsou kapitálové výdaje v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 nejvyšší v historii.

Karel Havlíček se uváděnou částkou vejde do naší 10% odchylky. Nepodařilo se nám však dohledat, jak velká část investic má jít v příštím roce do dopravy. Obrátili jsme se proto na odbor Vnější vztahy a komunikace Ministerstva financí. Dle Ministerstva byly odhadované investice ve výši 189 mld. Kč stanoveny „na základě střednědobého výhledu domácích investic a předpokládané alokace prostředků z evropských zdrojů. Přesné údaje budou nicméně známy teprve v srpnu po předložení podrobných rozpočtů od správců kapitol. Právě v průběhu srpna se spolu se státním rozpočtem projednávají a finalizují také státní fondy, příkladně Státní fond dopravní infrastruktury“.

Plánované rozdělení balíku investic ve výši 189 mld. Kč tedy ještě není známé, a nezná je ani Ministerstvo financí, které bude finální návrh rozpočtu připravovat. Nemůžeme však vyloučit, že Karel Havlíček jako ministr dopravy může plánovanou výši investic do dopravy již nyní znát.

Pro úplnost doplňme, že podle plánovaného rozpočtu na rok 2021 mají investice v letošním roce činit 187,5 miliard korun (.pdf, str. 24). Do dopravy je z této částky alokováno 83 miliard Kč.

Období let 2010 až 2014 poznamenala hospodářská krize po roce 2008. Největší propad ekonomiky zaznamenalo Česko hned v roce 2009, tehdy dosáhl meziroční propad HDP dokonce přes 4 %. Ekonomický propad trval až do roku 2013, přičemž v letech 2010 a 2011 došlo přechodně k růstu HDP. Následující graf vycházející z dat (.xlsx) Českého statistického úřadu zachycuje čtvrtletní hodnoty růstu HDP mezi lety 2006 až 2018.

Definice ekonomické recese není jednoznačná, jak sám ČSÚ uvádí ve svých metodikách: „Podobně jako u celé řady ekonomických jevů neexistuje ani u recese jednotná definice. Obecně je za recesi považováno období poklesu ekonomické aktivity. Otázkou je, jakými ukazateli recesi identifikovat.“ V této souvislosti lze zmínit také tzv. technickou recesi, tedy „mezičtvrtletní pokles sezónně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu (HDP) v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích“.

Dle uvedených údajů, které vychází z pravidelných dat ČSÚ, vidíme, že k naplnění tzv. technické recese došlo ve zmiňovaném období po celý rok 2012 a v prvním čtvrtletí roku 2013. Poté se ekonomická aktivita zvýšila a následně opět propadla. Celkově podle meziročního srovnání došlo v letech 2012 a 2013 k propadu HDP okolo 1 %.

Ministr Havlíček zmiňuje období mezi lety 2010 a 2014. Dle dostupných dat víme, že po prvotní krizi v roce 2008 a 2009 opravdu došlo k dvouletému růstu HDP. Poté však přišla ekonomická recese, která trvala pět po sobě jdoucích čtvrtletí v letech 2012 a 2013. Při srovnání s obdobími růstu, která těmto letům předcházela a také je následovala, nelze tvrdit, že by po dané období ekonomika ČR „šlapala“.

Dle České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného starobního důchodu na konci roku 2010 (.pdf, str. 1) 10 123 Kč. V roce 2014 (.pdf, str. 1) se pak jednalo o 11 075 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k nárůstu průměrně vypláceného starobního důchodu o 952 Kč.

Mezi lety 2014 a 2018, tedy následujícími čtyřmi lety, vzrostl průměrný důchod o 1 343 Kč. Naopak v předcházejících čtyřech letech (2006 až 2010) se zvýšil o 1 936 Kč. 

Růst důchodů v období zmiňovaném ministrem Havlíčkem byl v porovnání s lety před a po opravdu nejpomalejší. Je však nutné upozornit na to, že Česká republika se nacházela po značnou část tohoto období v ekonomické recesi, což mělo přímý vliv na růst penzí. Jejich valorizace je totiž navázaná na výši průměrné mzdy a cenovou hladinu, tedy proměnné, které v období ekonomického propadu nerostou tolik jako v dobách prosperity.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a třetiny růstu reálných mezd. Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč. 

Na následujícím grafu můžeme vidět, že výraznější nárůst je možné v minulých letech pozorovat mezi roky 2007–⁠2009. V následujícím období stoupaly hodnoty penzí spíše mírně. Mezi lety 2017, kdy se Andrej Babiš stal poprvé předsedou vlády, a rokem 2021, kdy poprvé evidujeme překročení hranice průměrných starobních důchodů v hodnotě 15 000 Kč, však pozorujeme další strmější nárůst. Přesněji o 3 485 Kč.

Důležité je uvést, že v roce 2017 změnila vláda Bohuslava Sobotky výpočet valorizací penzí. Výpočet začal zohledňovat také růst životních nákladů důchodců, nikoliv celé populace, jak tomu bylo před rokem 2017. Další novelou, která výši důchodů přímo změnila, je ta z pera Ministerstva práce a sociálních věcí schválená v roce 2018. Podle této novely, která mimochodem naplnila jeden z vládních slibů vlády Andreje Babiše, se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvyšuje o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Oba tyto důvody mohou stát za rychlým nárůstem hodnoty penzí, který v daném roce započal a pokračuje až doposud. V následujícím grafu však můžeme vidět, že v tomto období byly také velice často zvyšovány důchody nad rámec zákonné valorizace, přesněji v letech 2019 (o 300 Kč) a 2020 (o 151 Kč). Zmiňme také loňský jednorázový příspěvek 5 000 Kč, často označovaný jako rouškovné.

Hranice 15 000 byla vládou zmiňována již v začátku jejího působení. Na začátku roku 2019 to zmínil sám předseda vlády, mluvil dokonce i o časovém horizontu dvou let, který byl dodržen.

V kontextu valorizace na rok 2022 hovoří (.pdf) ministryně práce a sociálních věcí Maláčová o tom, že by důchodci mohli obdržet další příspěvek nad zákonná pravidla, pravděpodobně v hodnotě 300 Kč. V tom případě by průměrný starobní důchod dosáhl na 16 159 Kč. Bez navýšení nad zákonná pravidla by se jednalo o 15 859 Kč. Návrh novely již schválila vláda a bude o něm rozhodovat Parlament. Názory na tento návrh se však napříč opozicí velmi liší, obzvláště kvůli napjatému rozpočtu. 

Ministr Havlíček údajem 25 % lidí zřejmě uvádí počet starobních důchodců v České republice. Podle dat (.pdf) České správy sociálního zabezpečení pobíralo k březnu 2021 běžný starobní důchod 2 385 460 osob. Toto číslo tvoří 22,3 % z březnového údaje o počtu obyvatel podle Českého statistického úřadu. Počet všech osob, které pobírají (.pdf) některý z důchodů, například invalidní nebo pozůstalostní, je pak 2 864 719 a tvoří 26,8 % celkového počtu obyvatel. Můžeme však také zmínit, že období mezi začátky let 2020 a 2021 bylo první, ve kterém byl porušen trend rostoucího počtu vyplácených důchodů. Meziročně jich ubylo necelých 27 000, podle expertů je tato změna způsobena pandemií covidu-19.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv růst důchodů zpravidla není výsledkem rozhodnutí vlády. Zvyšování probíhá automaticky právě pomocí valorizace, aby reagovalo na současný cenový vývoj. Vlády od roku 2013 však velmi často do tohoto mechanického růstu zasahovaly, ať již pomocí novel stávajících zákonů, tedy těch z roku 2017 a 2018, zvýšením důchodů nad úroveň udávanou zákonem z let 2019 a 2020 nebo jednorázových mimořádných příspěvků jako v roce 2016 nebo 2020.

Počet zaměstnanců ve státní správě každoročně sleduje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2019 (.pdf, str. 40) uvádí přehled vývoje počtu zaměstnanců ve státní správě. Mezi ně nicméně NKÚ nezapočítává ty, „kteří nemají status zaměstnance ve státní správě (např. učitelé, vojáci)“ (str. 39).

Ačkoliv počet zaměstnanců ve státní správě podle NKÚ od roku 2013 postupně narůstal až na téměř 161 tisíc v roce 2019, nejedná se pouze o „úředníky“ v pravém slova smyslu. Uvedené číslo totiž zahrnuje například také přes 40 tisíc příslušníků Policie ČR a přibližně 10 tisíc hasičů (.pdf, str. 22–24).

Graf níže zaznamenává vývoj počtu státních úředníků dle informací ze státních závěrečných účtů, z nichž čerpal také NKÚ. Konkrétně se jedná (.pdf, str. 25) o počty zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23).

Doplňme, že v grafu jsou vzhledem k významu slova úředník vynecháni zaměstnanci obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24). Vynecháni jsou také zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jejíž zaměstnanci byli formálně přesunuti mezi „úředníky“ až v roce 2019, a to kvůli začlenění této agentury pod Ministerstvo životního prostředí (str. 23). Nicméně, pro lepší srovnání jsme zaměstnance Agentury ochrany přírody a krajiny ponechali mimo graf také v letech 2019 a 2020. Pro rok 2020 vycházíme z aktuálního vládního návrhu Státního závěrečného účtu ČR za rok 2020, jelikož Ministerstvo financí doposud finální státní závěrečný účet nezveřejnilo.

Počet úředníků v letech 2016, 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 22–24) tedy rostl. V roce 2020 (.pdf, str. 22–24) nicméně podle vládního návrhu z konce dubna 2021 tento počet klesl o necelý tisíc. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 2020 vláda avizovala plánované zvýšení počtu státních zaměstnanců pro rok 2021, především tedy pedagogů, vojáků, policistů či hasičů.

Dle statistik Ministerstva financí zveřejněných v publikacích Státní rozpočet v kostce vzrostl mezi lety 2020 (.pdf, str. 33) a 2021 (.pdf, str. 33) počet státních zaměstnanců o téměř 7 tisíc na současných 482 tisíc. Co se týče mzdových nákladů, ty byly navýšeny o 11,6 miliard korun.

Nejmarkantnější nárůst zaznamenala sféra školství. Počet pedagogů se, stejně jako počet nepedagogických školských pracovníků, zvýšil téměř o 2 500. Co se týče příslušníků „ozbrojených sil,“ jejich počet se mezi lety 2020 a 2021 zvýšil o 1 750. Doplňme, že pod pojem „ozbrojené síly“ Ministerstvo financí nesprávně řadí zejména policisty a hasiče, přičemž Armádu ČR vynechává.

Počet vojáků mezi lety 2020 a 2021 mírně klesl, konkrétně o 204. Naopak nárůst (o téměř jeden tisíc) byl patrný mezi lety 2019 (.pdf, str. 33) a 2020.