Demagog.cz

Karel Havlíček
Karel Havlíček (ANO)
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy
Řekl jsem to už před tou vlastní volbou (předsedy Sněmovny, pozn. Demagog.cz), že pokud se Sněmovna shodne na tom, že nebudu v uvozovkách „připuštěn“ k tomu duelu, tak že to budu plně respektovat, což jsem naplnil.
Události, komentáře, 10. listopadu 2021
Sněmovní volby 2021
Poslanecká sněmovna

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Karel Havlíček v Interview ČT24 řekl, že pokud Sněmovna rozhodne o tom, že na předsedu Poslanecké sněmovny kandidovat nemůže, bude to respektovat. Volby se pak také neúčastnil. Nově zvolené předsedkyni Pekarové Adamové poté pogratuloval a uvedl, že rozhodnutí poslanců respektuje.

Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček 9. listopadu v Interview ČT 24 (video, čas 1:34) ke své kandidatuře na předsedu Poslanecké sněmovny řekl, že „pokud Sněmovna rozhodne o tom, že bych neměl kandidovat, a bude k tomu mít jasné důvody, potom já to samozřejmě budu respektovat“.

Karel Havlíček se tímto vyjádřil k situaci, která nastala 8. listopadu. Na ustavující schůzi nové Sněmovny byl jmenován kandidátem na předsedu dolní komory za hnutí ANO. O této záležitosti se diskutuje z toho důvodu, že článek 32 Ústavy České republiky říká: „Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.“ To tedy znamená, že pokud by se ministr Havlíček svých postů ve vládě nevzdal, nemohl by zastávat funkci předsedy Poslanecké sněmovny. 

Tuto neslučitelnost (respektive nevolitelnost) funkcí potvrdil také Legislativní odbor Poslanecké sněmovny. „Předpokladem pro to, aby poslanec-člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků. Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. K Havlíčkově volitelnosti do čela Sněmovny by podle stanoviska nevedlo ani případné čestné prohlášení, že by se po zvolení vzdal vládních funkcí. Doplňme, že stanovisko si vyžádala volební komise Sněmovny.

O tom, jestli vůbec může Sněmovna rozhodnout, zda by se ministr mohl stát jejím předsedou nebo místopředsedou, píše v komentáři k Ústavě Jindřiška Syllová. Ta k článku 32 píše následující: „Ustanovení žádným způsobem nesankcionuje případné nabytí funkce neslučitelné podle čl. 32 členem vlády. Ve skutečnosti jde o zákaz volby člena vlády do této neslučitelné funkce (nevolitelnost).“ (Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 367). To, že člen vlády nesmí být do funkce ve vedení Sněmovny či Senátu ani volen, vyplývá také z důvodové zprávy k Ústavě.

Karel Havlíček se samotné volby skutečně neúčastnil, neboť z ní byl vyřazen (.docx). Tajná volba předsedy Sněmovny proběhla ve středu 10. listopadu 2021 a zvolena byla nakonec jediná kandidátka Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Havlíček nové předsedkyni následně pogratuloval (video, čas 7:26) ke zvolení a uvedl, že rozhodnutí poslanců respektuje.