Jan Hrnčíř
SPD

Jan Hrnčíř

Poslanec

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

0
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Ekonomika 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Energetika 3 výroky
Rozpočet 2022 3 výroky
Evropská unie 2 výroky
Rozpočet 2023 2 výroky
Koronavirus 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Pravda 17 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2022 16 výroků
Rok 2021 4 výroky

Jan Hrnčíř

Díky inflaci vláda vybere oproti předpokladu asi o 127 miliard navíc, především na DPH. Jedná se o velké peníze, se kterými na začátku roku vláda nemohla ještě počítat.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Ekonomika
Rozpočet 2022
Zavádějící
Příjmy, s nimiž počítá nynější novela státního rozpočtu na rok 2022, jsou vyšší o 127 miliard při srovnání s návrhem rozpočtu předešlé vlády z listopadu 2021. V porovnání s Fialovou vládou schváleným rozpočtem ze začátku roku 2022 ale rozdíl činí jen 65 miliard.

Předně uveďme, že zde Jan Hrnčíř reaguje na otázku, která se týkala projednávání novely zákona o státním rozpočtu, jejímž prostřednictvím chce vláda navýšit schodek rozpočtu na letošní rok. Ve své odpovědi Hrnčíř zmiňuje, že je nově navrhovaný deficit příliš vysoký, zvláště s ohledem k tomu, že stát díky inflaci vybere „oproti předpokladu asi o 127 miliard navíc“. Dle Hrnčířova vyjádření se přitom jedná o „peníze, se kterými na začátku roku vláda nemohla ještě počítat”.

Na začátku letošního roku hospodařilo Česko v rozpočtovém provizoriu a v Poslanecké sněmovně ležel návrh rozpočtu připraveného předchozí vládou Andreje Babiše. Nová vláda Petra Fialy jej ale odmítla, proto v průběhu ledna připravovalo Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury nový návrh rozpočtu. Ten byl Poslanecké sněmovně předložen v únoru a v platnost vstoupil v polovině března.

Odhady, že stát vybere na daních (včetně pojistného na sociální zabezpečení) zhruba o 100 miliard korun více, než s čím počítal schválený rozpočet, se v médiích objevily např. v květnu. Svůj model, který předpovídal nárůst těchto příjmů konkrétně o 97 miliard, tehdy zveřejnily Seznam Zprávy. Vyjádření o tom, že by díky inflaci mělo dojít k navýšení příjmů státního rozpočtu přibližně o 100 mld. Kč, v květnu zaznívaly také z řad z opozice, například od exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) či předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, jehož výrok jsme na základě tehdejších predikcí označili jako pravdivý.

Doplňme, že vláda Petra Fialy při schvalování původní verze státního rozpočtu vycházela (.pdf, str. 2) z lednové makroekonomické predikce (.pdf), která předpokládala průměrnou míru inflace za rok 2022 8,5 %. Ministerstvo financí ale od té doby postupně upravovalo své predikce míry inflace. V dubnu (.pdf) tak předpokládalo, že průměrná roční míra inflace letos dosáhne 12,3 %, poslední predikce (.pdf) z 19. srpna již počítá s nárůstem na 16,2 %.

Co se týče přímo částky 127 miliard, kterou ve výroku zmiňuje Jan Hrnčíř, jako „inflační příjmy“ státu, tak o té mluvila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Na konci července, tedy několik dní poté, co vláda zveřejnila návrh na změnu rozpočtu, Alena Schillerová hovořila konkrétně o „127,2 miliardách Kč“. Tato částka přesně odpovídá rozdílu v plánovaných příjmech mezi rozpočtem na rok 2022 (.pdf, str. 5), který již v listopadu 2021 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše, a plánovanými příjmy (.pdf, str. 2) z nynější verze návrhu novely rozpočtu.

Pokud bychom ale srovnali výši příjmů ve vládou Petra Fialy schváleném návrhu (.pdf, str. 5) rozpočtu ze začátku roku s aktuálním návrhem (.pdf, str. 2) rozpočtové novely, zjistíme, že očekávané příjmy se navýšily „jen“ o 65 mld. Kč. Co se týče srovnání jen daňových příjmů (včetně započítání pojistného na sociální zabezpečení), činí rozdíl mezi původním schváleným rozpočtem (.pdf, str. 5) a nově navrženou verzí (.pdf, str. 2) 50,6 miliard Kč.

Jan Hrnčíř tedy uvádí částku, odpovídající rozdílu v příjmech mezi nynějším návrhem novely státního rozpočtu a návrhem Babišovy vlády z listopadu 2021. V současnosti vláda skutečně pracuje s příjmy o 127 miliard Kč vyššími, než kolik uváděl návrh rozpočtu na začátku roku. Vláda Petra Fialy je tehdy opravdu nemohla vzhledem k vývoji inflace očekávat. Jan Hrnčíř nicméně opomíjí to, že Fialova vláda na začátku roku 2022 připravovala vlastní rozpočet na letošní rok a jejím výchozím „předpokladem“ tak zjevně nebyl neschválený návrh předchozí vlády. Z toho důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Jan Hrnčíř

Schodky (plánované na rok 2022, pozn. Demagog.cz), které dosahují nějakých 375 miliard.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Rozpočet 2022
Pravda
Navrhovaná novelizace letošního rozpočtu skutečně zvýšila schodek na 375 miliard korun. Vláda sice navrhovala deficit ve výši 330 miliard, pozměňovací návrhy poslanců vládních stran však schodek nakonec zvýšily celkem o dalších 45 miliard korun.

Z kontextu výroku vyplývá, že poslanec Jan Hrnčíř hovoří o navrhované novelizaci státního rozpočtu na rok 2022. Vláda 27. července 2022 schválila úpravu letošního rozpočtu, v rámci které navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. (.pdf, str. 1). 

Návrh novely rozpočtu předložila vláda Poslanecké sněmovně 17. srpna 2022. Sněmovna pak návrh 18. října, tedy den po odvysílání rozhovoru s poslancem Hrnčířem, schválila. Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. 

První z pozměňovacích návrhů podal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten navrhl zvýšit schodek o sedm miliard korun (.docx, str. 2), které by měly být využity na sociální výdaje, jako je nemocenské pojištění, dávky v hmotné nouzi, příspěvky na péči, podpora v nezaměstnanosti či dávky sociální podpory a pěstounské péče.

Druhý pozměňovací návrh (.docx) pak předložili poslanec a předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) spolu s poslancem Tomášem Müllerem (STAN), kteří navrhli dodatečné zvýšení deficitu o dalších 38 miliard korun (str. 2). Tyto státní výdaje podle nich mají pomoci domácnostem a firmám s vysokými cenami energií.

Sněmovna oba pozměňovací návrhy 18. října schválila. Pro návrh Mariana Jurečky se vyslovilo 156 poslanců, pro návrh Ivana Adamce a Tomáše Müllera pak hlasovalo 157 poslanců. 

Na závěr doplňme, že Sněmovna sice návrhy schválila až den po konání rozhovoru s poslancem Hrnčířem, ale předloženy byly již ke konci září. V době konání rozhovoru tedy navrhovaný schodek státního rozpočtu na letošní rok i s těmito pozměňovacími návrhy skutečně činil 375 miliard korun. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hrnčíř

Povinné výdaje státu tvoří asi 94 % příjmů státu do rozpočtu. V příštím roce dokonce už to má být 97 %.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Ekonomika
Rozpočet 2022
Rozpočet 2023
Nepravda
Podle původního návrhu rozpočtu na rok 2022 odpovídal podíl povinných výdajů na příjmech 88 %, po úpravách může toto číslo narůst až na 94 %. Dokumentace k návrhu státního rozpočtu na příští rok ale počítá se snížením tohoto podílu na 85 %.

Poslanec Hrnčíř (SPD) ve svém výroku hovoří o povinných výdajích státu, které se také nazývají mandatorní výdaje. Jedná se o výdajové položky, které je stát povinen zajišťovat (.pdf, str. 22) dle zákona. Do mandatorních výdajů patří např. dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění či sociální dávky. Další položkou jsou tzv. kvazimandatorní výdaje, které nejsou stanoveny přímo zákonem, ale jsou rovněž nezbytné pro chod státu. Do těchto výdajů se řadí např. platy státních zaměstnanců nebo výdaje na obranu.

Jan Hrnčíř mandatorní výdaje zmiňuje ve spojitosti s rozpočtovým schodkem a strukturou státního rozpočtu. V rozhovoru mj. upozorňuje na to, že vzhledem k výši povinných výdajů má stát při sestavování rozpočtu omezený „manévrovací prostor“. Jan Hrnčíř téma mandatorních výdajů rozebíral29. září v Poslanecké sněmovně, dle jeho slov „je nutné snížit mandatorní výdaje“, řešení pak vidí v zeštíhlení státního aparátu. 

Následující graf ukazuje poměr celkových příjmů státního rozpočtu a mandatorních + kvazimandatorních výdajů v jednotlivých letech. 

Zdroj: 2016 až 2019 (.pdf, str. 11, 19); 2020 až 2023 (.pdf, str. 12, 22)

Upřesněme, že v případě let 2016 až 2021 data vychází ze skutečného stavu na konci daného roku, jak je popisuje dokumentace Ministerstva financí. V případě let 2022 a 2023 čísla pocházejí z návrhů státních rozpočtů. 

Původní schválený návrh rozpočtu pro rok 2022 počítal s příjmy 1,613 bilionu korun a povinnými výdaji 1,424 bilionu. Hodnota povinných výdajů by v tomto případě odpovídala přibližně 88 % příjmů. Později předložená novela pracuje s příjmy ve výši 1,678 bilionu Kč (.pdf, str. 49). Výši mandatorních a kvazimandatorních výdajů nelze z dokumentace přesně určit. Předložená novelizace nicméně počítá s navýšením všech výdajů o celkovou částku 115 mld. korun. Pozměňovací návrhy (.pdf) vládních poslanců, konkrétně Ivana Adamce (.docx) a Mariana Jurečky (.docx), pak doporučily zvýšit výdaje o dalších dohromady 45 miliard. 18. října pak Sněmovna podle očekávání tyto návrhy schválila, čímž došlo k navýšení výdajů oproti původnímu rozpočtu o 160 miliard korun. 

V případě, že by všechny tyto prostředky, či jejich většina, představovaly povinné výdaje, narostla by jejich výše z původně schválených 1,424 bilionu (.pdf, str. 23) na 1,584 bilionu korun. Celkově tedy na přibližně 94 % příjmů státního rozpočtu.

Pro rok 2023 Ministerstvo financí počítá s příjmy státního rozpočtu 1928,0 mld. Kč. Povinné výdaje by měly ve stejném roce podle předloženého návrhu rozpočtu dosáhnout (.pdf, str. 22) 1 629,7 mld. Kč. V procentuálním vyjádření se tedy očekává poměr mezi příjmy a mandatorními výdaji 85 %. Uveďme, že návrh rozpočtu na rok 2023 začali poslanci projednávat až 26. října a podle informací na webu Poslanecké sněmovny k němu ještě nebyly např. podány pozměňovací návrhy.

Opozice, ale např. také Výbor pro rozpočtové prognózy, kritizuje (.pdf) návrh státního rozpočtu na rok 2023 kvůli tomu, že obsahuje plánované příjmy, které zatím nemají oporu v platné legislativě. Zmiňovaný výbor např. 14. října 2022 uvedl, že Ministerstvo financí v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu zahrnulo do návrhu 100miliardový příjem z tzv. windfall tax (daně z neočekávaných příjmů z výroby elektřiny). I pokud bychom s těmito rozpočtovými příjmy nepočítali, podíl mandatorních výdajů na příjmech by se zvýšil jen na 89 %.

Na závěr shrňme, že pokud by všechny výdaje, o které je po schválení novely zvýšen schodek rozpočtu na rok 2022, byly výdaji povinnými, představovala by jejich hodnota skutečně přibližně 94 % hodnoty příjmů státu. Nicméně kvůli absenci podrobnějšího přehledu nelze toto tvrzení potvrdit ani vyvrátit. Dle návrhu rozpočtu na rok 2023 však mají mandatorní a kvazimandatorní výdaje státu představovat částku rovnou 85 % příjmů rozpočtu, nikoli 97 %, jak uvádí Jan Hrnčíř. Poměr povinných výdajů k příjmům státního rozpočtu by se tak měl v příštím roce naopak snížit. Jelikož poslanec Hrnčíř navíc nijak nenaznačuje, že by vycházel z jiných zdrojů než veřejně dostupných rozpočtových materiálů, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Jan Hrnčíř

Takhle to (zeštíhlení a digitalizace státního aparátu, pozn. Demagog.cz) slibovali i před volbami i vlastně v programovém prohlášení vlády.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Sněmovní volby 2021
Pravda
Zeštíhlení státní správy a digitalizaci státního aparátu zmiňovala koalice SPOLU již před volbami, podobné priority měla ve svém programu i koalice PirSTAN. Oba body se nacházejí i v programovém prohlášení vlády Petra Fialy.

Koalice SPOLU již před sněmovními volbami v roce 2021 prosazovala snížení počtu státních úředníků. Konkrétně se mělo jednat o snížení o 13 %, jak SPOLU uvádělo i ve svém volebním programu (.pdf, str. 45). Zde také zmiňovalo, že prosazuje digitalizaci a elektronizaci státní správy.

Koalice PirSTAN poté ve svém programu (.pdf, str. 152–153) uváděla, že státní správa „bude skutečně profesionální, stabilní, odpolitizovaná, a přitom štíhlá a pružná“ a že „snižování počtu úředníků nebude chaotické, ale podepřené daty“. Piráti a STAN také prosazovali digitalizaci státní správy (.pdf, str. 73–74), kromě jiného například slibovali, že Česká republika v digitalizaci dožene „Estonsko, Dánsko či Velkou Británii“.

Také přímo v programovém prohlášení vlády ze 7. ledna 2022 se zeštíhlení státní správy zmiňuje. V části „Veřejná správa“ se konkrétně píše: „Na základě inventury všech agend státu do konce roku 2022 představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst.“ 

Další zmínku najdeme v části s názvem „Moderní státní správa“ (.pdf, str. 4), kde vládní koalice uvádí, že státní správa musí být „moderní, štíhlá a pružná“. Zároveň se zde kabinet Petra Fialy zavázal, že se zasadí, „aby úředníci více využívali a zpřístupňovali data a jejich práce měla vždy ve svém středu občana“.

Digitalizaci se pak věnuje celá jedna kapitola programového prohlášení vlády. V ní kabinet například zmiňuje, že „sjednocení a digitalizace procesů státu jsou cestou k přátelštější, efektivnější a levnější státní správě. Naučíme stát fungovat efektivně s využitím všech moderních technologií“.

Předvolební koalice SPOLU a PirSTAN ve svých programech tedy slibovaly zeštíhlení státní správy i její digitalizaci. K obdobným krokům se pak ve svém programovém prohlášení zavázala i z těchto předvolebních koalic složená vláda Petra Fialy složená. Výrok Jana Hrnčíře proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hrnčíř

Pro příští rok vláda dokonce počítá s tím, že nabere dalších asi 8 000 státních zaměstnanců.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Rozpočet 2023
Pravda
Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s přibližně osmi tisíci nových státních zaměstnanců. Jedná se převážně o zaměstnance ve školství, kde má přibýt přes šest tisíc míst. Vláda také počítá s novými vojáky, policisty či hasiči.

Zatímco v roce 2022 počítal (.pdf, sešit B, str. 29) státní rozpočet s 488 879 místy pro státní zaměstnance, příští rok jich má být téměř o osm tisíc více (.pdf, sešit B, str. 27). Konkrétně má počet státních zaměstnanců vzrůst o 7 961 míst. Upřesněme, že se jedná o množství míst přepočtené (str. 28) na plné pracovní úvazky. Reálný počet státních zaměstnanců ale může být nižší, protože ne všechna místa musí být obsazena.

Nejvíce nových lidí zaměstnají školy, v tomto sektoru má přibýt přes šest tisíc nových státních zaměstnanců (.pdf, sešit B, str. 34). Nepůjde jen o učitele, ale také o osoby zajišťující úklid nebo vaření obědů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) to zdůvodňuje nárůstem počtu dětí na školách – podle něj jich každoročně přibude 23 tisíc.

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf), který vláda schválila na konci letošního září, počítá také s více než tisícovkou nových vojáků a se stovkami nových policistů a hasičů. Ubýt má naopak státních úředníků, a to zejména z Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví. Počet tabulkových míst v resortu financí se má snížit o 360, ve zdravotnictví pak bude o přibližně 300 úřednických míst méně.

Zdroje dat v grafu: Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf, sešit B, str. 29), 2019, 20172013 (vše .pdf, sešit B, str. 41).

Pro úplnost doplňme, že skutečné počty míst jsou obvykle nižší než ty, s nimiž počítají jednotlivé státní rozpočty. Informace o skutečném počtu státních zaměstnanců v roce 2022 nicméně ještě nejsou dostupné, v rámci našeho odůvodnění proto vycházíme ze srovnání počtu míst, která uvádějí státní rozpočty na roky 2022 a 2023.

Jan Hrnčíř

V roce 2012, tzn. 10 let nazpět, jsme měli nějakých 410 000 zaměstnanců státních, kteří byli vypláceni ze státního rozpočtu. Příští rok už to má být nějakých 497 000.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Ekonomika
Pravda
V roce 2012 bylo ze státního rozpočtu placeno 414 tisíc zaměstnanců. V návrhu státního rozpočtu na rok 2023 vláda počítá se zhruba 497 tisíci státními zaměstnanci.

Pojem státní zaměstnanec se definuje různě (.pdf, str. 3). Poslanec Jan Hrnčíř pod něj zařazuje ty osoby, které jsou placeny ze státního rozpočtu. Pro účel této analýzy budeme s tímto pojmem pracovat stejně. Pro úplnost nicméně doplňme, že zákon o státní službě toto označení používá pro užší skupinu osob zaměstnanou ve veřejném sektoru.

S rozšířenou definicí pojmu státní zaměstnanec pracuje např. i Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii, která analyzuje platy státních zaměstnanců a úředníků. Zde konkrétně uvádí (.pdf, str. 1), že ve veřejném sektoru je zaměstnán zhruba jeden milion lidí a téměř polovina z nich je placena ze státního rozpočtu, jde tedy – podle jejich pojetí – o státní zaměstnance. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru (.pdf, str. 3) jsou z rozpočtu státu placeni nepřímo dotacemi různým zaměstnavatelům nebo z jiných veřejných rozpočtů, například obecních a krajských. Za specifickou skupinu státních zaměstnanců lze poté dle IDEA označit zaměstnance, kteří pracují na ministerstvech a v ústřední a neústřední státní správě, tj. státní úředníky.

V různých zdrojích se mohou počty státních zaměstnanců lišit. Studie IDEA například do své statistiky nezapočítává (.pdf, str. 5) neobsazená místa, dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují (viz níže). Doplňme, že právě neobsazená místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38).

Co se týče Janem Hrnčířem zmíněného roku 2012, rozpočet na tento rok počítal s celkem 425 090 státními zaměstnanci (.pdf, sešit B, str. 41), ve skutečnosti těchto míst nakonec bylo jen 413 892 tisíc (.pdf, sešit B, str. 41). Upřesněme, že toto číslo nezahrnuje jen státní úředníky, ale např. i policisty, vojáky, pracovníky ve školství apod. (.pdf, sešit B, str. 42)

Následující rok bylo státních zaměstnanců přibližně o tři sta méně. Od té doby jich téměř každoročně přibývá, jak lze vidět v grafu níže. V roce 2020 bylo ze státního rozpočtu placeno 464 tisíc lidí (.pdf, str. 3), přestože státní rozpočet počítal s 475 tisíci místy (v přepočtu na plné pracovní úvazky).

Informace o skutečném počtu státních zaměstnanců v roce 2022 prozatím ještě nejsou veřejně dostupné. Státní rozpočet na tento rok nicméně počítá s 488 879 místy (.pdf, sešit B, str. 29). Návrh rozpočtu na rok 2023 (.pdf, sešit B, str. 27) poté plánuje navýšit tento počet o přibližně osm tisíc na 496 840 státních zaměstnanců. Stát chce zaměstnat více učitelů, policistů, hasičů i vojáků. 

Zdroje dat v grafu: Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf, sešit B, str. 29), 2019, 20172013 (vše .pdf, sešit B, str. 41)

V roce 2012 tedy skutečně počet státních zaměstnanců odpovídal přibližně 410 tisícům, jak ve výroku zmiňuje Jan Hrnčíř. Pro rok 2023 poté návrh státního rozpočtu, předložený vládou Petra Fialy, počítá s necelými 497 tisíci místy. Výrok Jana Hrnčíře proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hrnčíř

(...) 17,5 miliardy za nějaký úsporný tarif, co vlastně úsporným tarifem nebylo, že plošně každému odběrateli elektřiny poslala nějaké peníze.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Energetika
Pravda
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury vláda v září na financování úsporného tarifu uvolnila 17,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. Jednorázový finanční příspěvek v rámci tohoto opatření automaticky získaly všechny domácnosti, promítá se jim do výše záloh na energie.

Vláda 24. srpna 2022 schválila tzv. úsporný tarif na energie, který má pomoci českým domácnostem s úhradou aktuálních vysokých cen elektřiny, zemního plynu a tepla. Původní plán ze srpna počítal s tím, že pomoc v rámci úsporného tarifu bude vyplacena ve dvou vlnách: první část na začátku topné sezóny, druhá, masivnější měla následovat „uprostřed topné sezony od 1. února“

Zástupci vlády tehdy oznámili, že všechny domácnosti obdrží v první fázi jednorázový příspěvek 2 tisíce nebo 3,5 tisíce korun podle druhu tarifu. Vyšší částka 3,5 tisíce se vztahuje na domácnosti s distribučními sazbami D01d, D02dD25d (určenými pro domácnosti s nižší spotřebou nebo využívající běžné spotřebiče). Dvoutisícový příspěvek se týká domácností využívajících sazby D26d, D35d, D45d, D56dD57d (určené pro domácnosti s vyšší spotřebou, které topí elektřinou). Nejedná se tak doslova o „tarif“, na což ve výroku poukazuje Jan Hrnčíř, ale právě jen o jednorázový příspěvek, který se každé domácnosti promítne do výše záloh na energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také současně informovalo, že další schválenou pomocí pro domácnosti je i odpuštění poplatků za podporované zdroje energie (POZE), která činí 599 korun za každou megawatthodinu (MWh) elektřiny. Platit by mělo od 1. října do konce příštího roku. „Na kompenzace v podobě úsporného tarifu mají nárok všechny domácnosti, na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje jak domácnosti, tak firmy, tak samozřejmě také organizace,“ řekl k tomu v srpnu premiér Petr Fiala.

První část úsporného tarifu vláda spustila od 1. října tohoto roku, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na něj vláda v září uvolnila 17,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. Právě o této částce, kterou již stát na úsporný tarif vynaložil, ve výroku mluví Jan Hrnčíř. Doplňme, že na začátku října vláda rozhodla, že v roce 2023 již příspěvek na energie platit nebude a nahradí ho zastropování cen energií. V platnosti po celý příští rok nicméně stále zůstane odpuštění POZE.

Vláda tedy schválila tzv. úsporný tarif, na který v září uvolnila 17,4 miliardy korun. Kompenzace jsou plošné a automaticky se vztahují na všechny české domácnosti. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Upřesněme však, že se zmiňovaný jednorázový příspěvek vztahuje jen na domácnosti, ne obecně na všechny odběratele elektřiny.

Jan Hrnčíř

Ten, kdo třeba elektřinou jenom svítí de facto, má třeba tři čtyři stovky měsíčně zálohy, dostane (v rámci tzv. úsporného tarifu, pozn. Demagog.cz) 3,5 tisíce. Ten, kdo elektřinou topí, a zvedly se mu třeba zálohy na 15 000 měsíčně, tak dostane 2 000.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Sociální politika
Energetika
Pravda
Princip tzv. úsporného tarifu odpovídá tomu, jak jej popisuje Jan Hrnčíř. Dle kalkulačky ERÚ může výše záloh u domácností s nízkou spotřebou odpovídat i 400 Kč měsíčně, u odběratelů s vyšší spotřebou využívajících elektřinu také k vytápění, může výše záloh přesahovat i 10 000 Kč.

V srpnu tohoto roku vláda schválila konkrétní podobu tzv. úsporného tarifu. V jeho první fázi, tj. od letošního října až do konce roku, dostane každá domácnost jednorázový příspěvek ve výši 2 nebo 3,5 tisíc korun podle druhu tarifu, který má domácnost sjednaný. Domácnosti s distribuční sazbou D01d, D02d a D25d dostanou 3,5 tisíce a ty s distribuční sazbou D26d, D35d, D45d, D56d a D57d dostanou 2 tisíce.

S úsporným tarifem se původně počítalo počítalo i pro rok 2023. V souvislosti se zavedením cenového stropu elektřiny a plynu, který má pomoci s drahými energiemi, se ale vláda začátkem října rozhodla pro rok 2023 úsporný tarif zrušit.

Distribuční sazby

Jednotlivé distribuční sazby se dělí na jednotarifové a dvoutarifové. Jednotarifové sazby získá každý zákazník, pokud o ně zažádá. Patří do nich sazby D01d a D02d a je u nich jednotná cena elektřiny po celý den.

U dvoutarifových musí odběratel splnit stanovené technické požadavky a mít zapojený spotřebič charakteristický pro danou sazbu. Při sjednání tohoto tarifu stojí zákazníka elektřina méně peněz v určitých hodinách, což je podle společnosti ČEZ vhodné například pro vytápění elektřinou nebo elektrický ohřev vody.

Distribuční sazba D01d je výhodná při velmi nízké spotřebě elektřiny, především pro jednočlenné domácnosti. Sazba D02d je určená pro běžně vybavené domácnosti se střední spotřebou, zároveň je nejrozšířenější distribuční sazbou v České republice.

Distribuční sazba D25d je poté vhodná pro ohřívání vody akumulačním spotřebičem (například bojlerem) při nižší spotřebě, naopak sazba D26d je vhodná pro domácnosti, které používají akumulační spotřebiče i přímo k vytápění.

Distribuční sazby D35d, D45dD56d jsou dnes již historické sazby, které si odběratelé mohli sjednat do 31. března 2016, od 1. dubna 2016 tyto sazby nahrazuje sazba D57d. Ta je vhodná pro domácnosti, které topí hybridně (dříve sazba D35d), přímotopem (dříve sazba D45d) nebo tepelným čerpadlem (dříve sazba D56d).

Úsporný tarif v praxi

Domácnosti, které mají sjednané distribuční sazby, které nevyužívají náročné spotřebiče (D01d a D02d), nebo využívají, ale s nižší spotřebou (D25d), dostanou podle úsporného tarifu 3,5 tisíce korun. To odpovídá i slovům poslance Hrnčíře. Ten jako příklad uvedl spotřebitele, který elektřinou jenom svítí a platí relativně nižší zálohy.

Naopak odběratelé, kteří mají energeticky náročné spotřebiče – jako akumulační spotřebiče (sazba D26d), hybridní vytápění (D35d), přímotop (D45d) nebo tepelné čerpadlo (D56d), tedy spotřebiče pro vytápění – dostanou 2 tisíce korun. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že v rámci našeho hodnocení nemůžeme přesně posoudit, o kolik se spotřebitelům s různou strukturou spotřeby elektřiny zvedly zálohy. Orientační výši záloh lze nicméně zjistit např. prostřednictvím kalkulačky (.xlsx), kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ) a jejímž prostřednictvím si odběratelé mohou zkontrolovat, zda jim dodavatelé správně vyměřují zálohy. Kalkulačka, jejíž poslední verze (.xlsx) je ze 17. října, přitom zohledňuje odpuštění placení poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE). Toto vládní opatření platí, stejně jako úsporný tarif, od letošního října.

Pokud bychom vycházeli z cen, za jaké např. společnost ČEZ nabízela (.pdf, str. 2) nejnižší sazbu D01d na 3 roky v roce 2020, mohl by odběratel s nízkou spotřebou cca 500 kWh ročně skutečně platit měsíční zálohy ve výši 400 Kč (pokud by např. vyžíval LED žárovky a úspornou lednici a pračku). Uveďme, že u domácnosti se stejnou sazbou při běžné spotřebě 1,9 MWh (.pdf, str. 6) poté dle kalkulačky ERÚ vychází výše záloh orientačně na 900 Kč měsíčně.

Na druhou stranu domácnost, která využívá elektřinu na ohřev vody a topení a má obvyklou roční spotřebu 10,46 MWh (.pdf, str. 6), by při sazbě D57d sjednané v letošním roce (.pdf, str. 2) zaplatila na zálohách více než 8 000 Kč, a to při rezervaci levnějšího příkonu podle jističe. Pokud by si spotřebitel sjednal vyšší příkon, mohl by zaplatit i přes 10 000 Kč (.xlsx). Podobné částky poté zmiňuje například i server Seznam Zprávy.

Pro kontext ještě uveďme vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, proč úsporný tarif pomáhá více těm, kteří mají nižší spotřebu. Na svých webových stránkách ministerstvo uvádělo, že další schválená forma vládní pomoci, konkrétně ta v podobě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje ve výši 599 Kč za každou MWh, zvýhodňuje naopak domácnosti, které mají vyšší spotřebu elektřiny. „Tedy hlavně ty domácnosti, které elektřinu využívají i k vytápění. Pomoc formou úsporného tarifu proto umožní tento nepoměr dorovnat (…).“

Jan Hrnčíř

Tak jak jsme to navrhovali už na začátku roku (...), tzn. stát měl regulovat to odvětví energetiky, tzn. my jsme říkali, regulované ceny v celém tom řetězci (...). Od toho výrobního řetězce až po ten prodej s přiměřenou marží.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Energetika
Pravda
Hnutí SPD svůj návrh, dle něhož by mohlo dojít k regulaci cen elektřiny jak při prodeji od výrobců (s majetkovou účastí státu) distributorům, tak i při prodeji od dodavatelů spotřebitelům, představilo na začátku května. Jan Hrnčíř tak ne zcela přesně uvádí časový údaj.

17. února 2022 svolali poslanci hnutí ANO mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na níž chtěli debatovat o vládní pomoci lidem zasaženým rostoucími cenami energií a také o podpoře podnikatelů v souvislosti s krizí, již způsobila pandemie covidu-19. 

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala před hlasováním např. uváděl, že je zmíněná schůze „nesmírně důležitá, protože ten problém, který se na nás valí s energiemi, s cenami energií, se dotkne úplně každého a úplně všeho“. Návrh pořadu schůze ale nebyl schválen, pro byli pouze poslanci ANO a SPD, proti byly strany vládní koalice.

O několik dní později, 28. února, Radek Rozvoral na webu SPD kritizoval vládní poslance mimo jiné právě kvůli tomu, že odmítli schválení programu mimořádné schůze, a vyzval vládu, aby poskytla rychlou pomoc občanům v souvislosti s růstem cen energií. 

V průběhu roku 2022 hnutí SPD kritizovalo kabinet Petra Fialy za neřešení vysokých cen energií také přímo ve svých stanoviscích, která SPD pravidelně zveřejňuje na svém webu. Svůj nesouhlas s kroky vlády tak hnutí SPD vyjadřovalo např. ve stanovisku ze 4. ledna a pokračovalo i v dalších měsících. 15. února SPD mimo jiné zmiňovalo, že požaduje, „aby vláda lidem zlevnila elektřinu, energie, pohonné hmoty a potraviny po vzoru Polska a Maďarska“. V březnu pak hnutí hovořilo o tom, že po vzoru okolních států navrhuje snížit daně či zastropovat ceny na energie, vybrané základní potraviny, pohonné hmoty a na hypotéky.

10. května SPD uvedlo, že v této souvislosti vypracovalo návrh zákona, „který v nejbližších dnech předloží do legislativního procesu“. K tomu nicméně došlo až v polovině června. 28. června poté SPD v jednom ze stanovisek napsalo, že vládou „představený návrh tzv. úsporného energetického tarifu, což je původně nápad hnutí SPD, které jej předložilo už i formou návrhu zákona, je velmi nekvalitně připraven (…). Hnutí SPD naproti tomu před několika týdny předložilo jasný, konkrétní a uskutečnitelný plán na snížení cen energií a na obnovu české energetické bezpečnosti“.

Cílem uvedeného návrhu (.pdf) SPD podle květnového stanoviska bylo, aby dodavatelé elektřiny měli povinnost dodávat elektřinu spotřebitelům výhradně za cenu „odpovídající jejím výrobním nákladům v rámci tzv. ‚sociálního tarifu’, případně za cenu stanovenou nařízením vlády“. Návrh také počítal s tím, že zákon stanoví nástroje státní energetické politiky (.pdf, str. 2). Mezi ně měla patřit především povinnost dodavatelů a výrobců elektřiny s majetkovou účastí státu dodávat elektřinu přednostně distributorům na českém území „alespoň v množství předpokládaném pro spotřebitele, a to za cenu, která neobsahuje nepřiměřený zisk korporace“. 

V rámci uvedeného návrhu tak SPD skutečně plánovala regulovat cenu elektřiny jednak při prodeji od výrobce distributorům, tak i při prodeji od distributorů spotřebitelům. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít, že by SPD parametry v červnu předloženého návrhu zveřejnila již na začátku roku. Mezi stanovisky hnutí se první popis návrhu objevuje teprve 10. května. Vzhledem k této skutečnosti hodnotíme výrok Jana Hrnčíře jako pravdivý s výhradou. 

Pro úplnost doplňme, že kabinet Petra Fialy schválil úsporný tarif (tj. jednorázový příspěvek na energie) ve druhé polovině letošního června, jeho konkrétní parametry pak představil na konci srpna. Přímo zastropování cen energií pro domácnosti a některé podnikatele vláda schválila 5. října.

Jan Hrnčíř

Každý rok vlastně (do rozpočtu EU, pozn. Demagog.cz) přispíváme čím dál více peněz.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Evropská unie
Pravda
Platby Česka do rozpočtu Evropské unie narůstají od roku 2004 téměř neustále. K většímu nárůstu plateb pak začalo docházet od roku 2017. Česko je však ve vztahu k evropskému rozpočtu stále tzv. čistým příjemcem.

Platby českého státu do rozpočtu Evropské unie se pravidelně zvyšují. V loňském roce dosáhly 66,3 miliard korun. Od roku 2004, tedy od vstupu do Evropské unie, se tento vývoj jen málokdy obrátil. Případné meziroční poklesy navíc nebyly výrazné. K relativně výraznějšímu nárůstu plateb do unijního rozpočtu naopak začalo docházet od roku 2017. Tehdy odvody činily 42,4 miliardy korun, do roku 2021 se pak zvýšily o bezmála 24 miliard.

Musíme však podotknout, že Česká republika je stále výrazným tzv. čistým příjemcem. Mezi čisté příjemce patří státy, jejichž příjmy z evropského rozpočtu převyšují odvody. V českém případě se v roce 2021 jednalo o tzv. čistou pozici 88,8 miliard korun. Česká republika tedy z evropského rozpočtu dostala o 88,8 miliard korun více, než do něj zaplatila. Konkrétně z unijního rozpočtu obdržela 131,7 mld. Kč. Následující graf znázorňuje vývoj plateb do rozpočtu EU a také příjmy z něj. 

Pro úplnost uveďme, z čeho se rozpočet Evropské unie skládá. Převážnou částí do něj přispívají tzv. vlastní zdroje EU, mezi něž patří příspěvky členských států, které jsou založené na dani z přidané hodnoty a na výši hrubého národního důchodu (.pdf, str. 1) dané země. Posledním z vlastních zdrojů jsou pak finance plynoucí z cel.