SPD

Předseda Poslanecké sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura v novoročním projevu mluví o počtu cizinců žijících v Česku a je toho názoru, že jejich vyšší počet zdražuje a znepřístupňuje bydlení pro české občany. Zároveň dodává, že se dle něj kvůli cizincům snižuje bezpečnost.

Počet cizinců v ČR

Podle dat z nejnovější zprávy o migraci Ministerstva vnitra byl k 30. září 2025 v České republice registrován 1 107 403 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 4). Tyto údaje nezahrnují neregistrované občany EU a cizince, kteří v Česku pobývají na základě krátkodobého schengenského víza nebo bezvízově.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo ke stejnému datu v České republice 10 897 178 obyvatel (.xlsx). Úřad sleduje také počet cizinců, nejnovější údaje se ale týkají pouze konce roku 2024, kdy podíl cizinců na celkové populaci dosáhl 10 %. Pokud vyjdeme z výše zmíněných dat Ministerstva vnitra, přibližně 10 % cizinců pobývalo v ČR také ke konci září 2025 (.pdf, str. 4).

Závěr

Podíl cizinců na obyvatelstvu České republiky se ke konci září 2025 skutečně pohyboval na úrovni 10 %. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v novoročním projevu kritizuje předchozí vládu Petra Fialy a podotýká, že během jejího působení byla rekordní inflace. Zjevně tak naráží na to, že se jednalo o nejvyšší inflaci v historii ČR.

Historický vývoj inflace

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura ve svém novoročním projevu vyjmenovává úkoly pro novou vládu Andreje Babiše. Jednou z priorit by podle něj mělo být narovnání podmínek pro české firmy, aby nebyly znevýhodněné na evropském trhu. Nový kabinet by se však dle Okamury měl zaměřit také na běžné občany a dodává, že se 47 % rodin platících nájem nachází v příjmové chudobě.

Míra chudoby českých domácností 

Míru chudoby dle typu domácnosti v ČR popisuje analýza (.pdf), kterou na konci roku 2025 zveřejnila Platforma pro sociální bydlení. Podle této publikace je bydlení v nájmu hlavním rizikovým faktorem chudoby (.pdf, str. 8). Mezi lety 2019–2024 vzrostla míra chudoby úplných rodin žijících v nájmu z 34 % skutečně až na 47 %, zatímco u ostatních úplných rodin, které většinou žijí ve vlastním bydlení, se jedná pouze o 7 %. Nejohroženější skupinou jsou samoživitelky, z nichž v nájmu žije téměř polovina (.pdf, str. 20).

Srovnání s EU

Mírou chudoby v zemích EU se zabývá Eurostat. Ten pracuje s ukazatelem rizika ohrožení příjmovou chudobou, který představuje podíl lidí, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % mediánu (tedy úrovně příjmu, kterého dosahuje polovina lidí). Tomuto údaji se také říká hranice chudoby a její přesnou hodnotu pro Českou republiku stanovuje Český statistický úřad (ČSÚ). Metodika, kterou úřad používá, ale v minulosti čelila kritice, jelikož nezahrnuje např. inflaci nebo exekuce a statistika z velké části ukazuje spíše míru příjmové nerovnosti mezi chudým a středně bohatým obyvatelstvem dané země.

Eurostat sleduje také chudobu dle typu bydlení, přičemž pro tento výpočet srovnává příjem jednotlivých osob pomocí metriky zvané „ekvivalizovaný disponibilní příjem“. Ten představuje celkový příjem domácnosti po zdanění a dalších odpočtech vydělený počtem jejích členů podle stupnice, která přiřazuje váhu jednotlivým členům dle věku. Na rozdíl od analýzy Platformy pro sociální bydlení však nezohledňuje typ domácností.

Podle této statistiky Eurostatu bylo v Česku v roce 2024 přibližně 23 % osob v nájmu ohroženo chudobou, což je lehce pod evropským průměrem. Nejvyšší podíl takových osob byl na Slovensku a ve Španělsku, kde se pohyboval okolo 33 %.

Závěr 

Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení, která sleduje vývoj dostupnosti bydlení, žilo v roce 2024 asi 47 % úplných rodin v nájmu pod hranicí příjmové chudoby. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura (SPD) v kontextu novoročního projevu kritizuje bývalou vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj může za nárůst počtu cizinců v ČR. Okamura tento trend uvádí jako příčinu několika problémů, mezi které podle něj patří např. zvyšování cen bydlení či nárůst kriminality.

Kriminalita v ČR

Data o počtu registrovaných trestných činů v ČR sbírá Policie ČR a pravidelně je zveřejňuje v měsíčním intervalu. Roční přehledy z těchto dat dále vytváří Český statistický úřad (ČSÚ). Z dat vyplývá, že počet registrovaných trestných činů naposledy meziročně vzrostl v roce 2022 a od té doby klesá. Policie v roce 2022 přisuzovala meziroční nárůst o 18,8 % (o téměř 29 tisíc trestných činů) především rozvolnění protipandemických opatření. I v roce 2022 byla nicméně kriminalita stále nižší ve srovnání s předpandemickým rokem 2019. 

K datu ověřování výroku zatím nejsou k dispozici kompletní data za celý rok 2025, přehledy Policie však mapují kriminalitu od počátku roku až do listopadu 2025. Právě poslední přehled za listopad 2025 ukazuje, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 počet evidovaných trestných činů rovněž klesl (.xlsx, .xlsx). Rozdíl dosahuje zhruba 2 800 skutků.

Kriminalita cizinců v ČR

Policie ve svých statistických přehledech rovněž uvádí, kolik z objasněných trestných činů spáchali cizinci. Z dat vyplývá, že tento počet v období let 2020–2024 rostl.

Jak jsme již zmínili, data k roku 2025 jsou dostupná pouze do konce listopadu. Za období leden–listopad 2025 dosáhl počet objasněných trestných činů spáchaných cizinci 7 826 (.xlsx), tedy asi o 860 skutků méně než za stejné období v předchozím roce (.xlsx). Podle těchto posledních dostupných dat tak počet objasněných trestných činů, které spáchali cizinci, meziročně klesl.

Počet obyvatel ČR i cizinců v ČR se v čase vyvíjel. Množství cizinců např. v roce 2023 meziročně kleslo, v ostatních rocích období let 2017–2024 naopak rostlo. Přidáváme proto také srovnání celkové míry kriminality a míry kriminality mezi cizinci, které zohledňuje velikost populace v daném období. Počet trestných činů spáchaných cizinci proto v následujícím grafu vyjadřujeme vůči celkové populaci cizinců v ČR. Tento údaj srovnáváme s celkovou kriminalitou vyjádřenou vůči celkové populaci ČR.

Jak ukazuje graf, míra kriminality vyplývající z objasněných trestných činů je u cizinců v ČR vyšší ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Celorepubliková míra kriminality v roce 2024 meziročně mírně klesla, v případě cizinců v ČR se míra kriminality naopak mírně zvýšila. 

Poslední dostupná data o počtu obyvatel ČR a počtu cizinců zveřejnily ČSÚ a Ministerstvo vnitra za září 2025 (.pdf, str. 4). Pokud tato data použijeme k přepočtu objasněných trestných činů na populaci, za období leden–listopad 2025 spáchali cizinci 7,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). To je méně než ve stejném období předchozího roku, kdy šlo o 8,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). V obou obdobích tyto hodnoty převyšovaly celorepublikový průměr.

Závěr

Tomio Okamura má pravdu v tom, že kriminalita cizinců v ČR je poměrově vyšší než celorepublikový průměr. Svým výrokem však vytváří dojem, že dochází k celkovému nárůstu kriminality. Ta ale podle dat Policie naposledy meziročně vzrostla v roce 2022 a od té doby klesá. V dlouhodobém měřítku se snížil také počet trestných činů i míra kriminality v rámci všech obyvatel ČR i cizinců. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura vyzývá k tomu, aby byla česká zahraniční politika po vzoru světových velmocí pragmatická a myslela především na vlastní prospěch. Jako jeden z příkladů pragmatické zahraniční politiky uvádí plán Američanů na odkoupení rusko-německého plynovodu Nord Stream.

Nord Stream 2

Nord Stream 2 je podmořský plynovod vedený po dně Baltského moře z Ruska do Německa, který kopíruje trasu paralelního plynovodu Nord Stream 1. Ve spolupráci se zahraničními firmami ho vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom a jeho výstavba probíhala v letech 2018–2021. Po dokončení měl projekt zdvojnásobit kapacitu dovozu zemního plynu z Ruska do Německa. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nicméně tehdejší německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že německé úřady neposkytnou plynovodu potřebné povolení k provozu. Evropská unie později v červenci 2025 přijala sankce, které členským státům zakazují provádět jakékoliv transakce týkající se plynovodů Nord Stream 1 a 2. 

Záměr amerického investora

V roce 2024 oznámil americký investor Stephen P. Lynch v deníku The Wall Street Journal svůj záměr plynovod Nord Stream 2 odkoupit s argumentem, že americké vlastnictví plynovodu by podle něj poskytlo výhodu při mírových jednáních s Ruskem. Plynovod v současnosti vlastní dceřiná společnost ruské firmy Gazprom, na kterou se vztahují americké i evropské sankce. K zahájení jednání o odkupu proto Lynch potřebuje výjimku od americké vlády, o kterou požádal v únoru 2024 (.pdf, str. 1). Dle think tanku Carnegie Endowment for International Peace Lynch tuto výjimku k dubnu 2025 dosud neobdržel. Think tank zároveň upozorňuje, že Německo v současné době nemá zájem o dovoz ruského plynu. Dalším problémem je i plánovaný zákaz dovozu ruského plynu do Evropy od září 2027.

Závěr

Podle amerických médií investor Stephen P. Lynch skutečně v roce 2024 přišel s plánem odkoupit plynovod Nord Stream 2 od společnosti Gazprom. Nejedná se však přímo o iniciativu vlády Spojených států amerických. Ta navíc Lynchovi dosud neposkytla výjimku, kterou ke koupi potřebuje kvůli sankcím uvaleným na ruský Gazprom. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura (SPD) se ve svém novoročním projevu vymezuje proti vyjádření politického komentátora, který měl označit rok 2025 za katastrofu, protože se podle něj „k moci u nás prodrala spodina“. Okamura novou vládu hájí a tvrdí, že kabinet zastupuje všechny, kteří „chtějí žít v jistotě, mít dobré bydlení, dobrou práci a bezpečí pro své děti“.

Kritický příspěvek na sociálních sítích

Politolog, komentátor a člen panelu poradců prezidenta pro zahraniční politiku Jiří Pehe na konci roku 2025 zveřejnil na síti X příspěvek, ve kterém hodnotí domácí a zahraniční politický vývoj uplynulého roku. Píše v něm, že „rok 2025 byl pekelný“, a v souvislosti s domácí politickou situací uvádí, že se v České republice „k moci prodrala spodina“.

Na Peheho vyjádření na síti X již dříve reagoval i ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě), který se vůči komentáři vymezil a kritizoval způsob, jakým Jiří Pehe označuje vítěze voleb.

Závěr

Komentátor Jiří Pehe ve svém příspěvku na síti X skutečně označil rok 2025 za „pekelný“ kvůli zahraničnímu a domácímu politickému vývoji a uvedl, že se „k moci u nás prodrala spodina“. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Poslanecké sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura v novoročním projevu mluví o počtu cizinců žijících v Česku a v Praze a je toho názoru, že jejich vyšší počet zdražuje a znepřístupňuje bydlení pro české občany. Zároveň dodává, že se dle něj kvůli cizincům snižuje bezpečnost.

Počet cizinců v Praze

Podle dat z nejnovější zprávy Ministerstva vnitra o migraci bylo k 30. září 2025 v České republice registrováno 1 107 403 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 4). Dokument dále uvádí, že v Praze žilo 32,5 % všech registrovaných cizinců v České republice (.pdf, str. 4). Tento údaj nicméně popisuje podíl Prahy na celkovém počtu cizinců v Česku, nikoli podíl cizinců na obyvatelstvu hlavního města.

Při přepočtu z celkového počtu 1 107 403 registrovaných cizinců (.pdf, str. 4) to tak znamená, že jich v Praze k 30. září 2025 bylo registrováno přibližně 360 tisíc. ČSÚ předběžně uvádí, že hlavní město mělo ke stejnému datu 1 400 761 obyvatel. Cizinci tak tvořili zhruba 25,7 % obyvatel Prahy.

Závěr

Podle nejnovějších dat Ministerstva vnitra a ČSÚ pobývalo v Praze k 30. září 2025 přibližně 360 tisíc cizinců, což představuje 25,7 % všech obyvatel hlavního města. V Praze tedy cizinec není každý třetí obyvatel, ale pouze každý čtvrtý. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

V prvním pololetí roku 2025 žilo v Praze dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkem 1 396 886 osob. Počet cizinců úřad také sleduje, nejnovější údaje se ovšem týkají konce roku 2023, kdy jich v Praze pobývalo 342 175. Jak lze vyčíst z údajů Ministerstva vnitra, k 1. červenci 2025 toto číslo vzrostlo na 357 819 lidí (.xlsx).

V Praze tedy ke konci letošního června žilo 1,4 milionu obyvatel, podle Ministerstva vnitra činil počet cizinců v Praze zhruba 360 tisíc. Skutečně je to tedy „něco přes“ 300 tisíc cizinců. Markéta Šichtařová nicméně uvádí poměrně nepřesný údaj, a to i s ohledem na naši standardní 10% toleranci. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Lídryně pražské kandidátky SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) v rámci diskuze o dostupnosti bydlení zdůrazňuje roli deregulace ve výstavbě nového bydlení. Tvrdí také, že čtvrtina lidí žijících v Praze jsou cizinci, kteří „zvyšují neúměrně poptávku po bytech“. Šichtařová proto navrhuje provést „revizi těchto pobytů těchto nelegálních cizinců a část z nich bude muset odejít do svých domovských zemí“. Zřejmě tak naznačuje, že pokud by se na trh dostalo větší množství pražských bytů, ve kterých nyní žijí cizinci, snížilo by to ceny bydlení.

Markéta Šichtařová nezmiňuje, zda má na mysli ceny bytů jako takových, nebo ceny nájmů. Jako příklad uvádí případ Argentiny, který považuje za ukázku správného přístupu. Dodává, že v této zemi během šesti měsíců došlo ke snížení cen bytů o 30 %. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak se v Argentině vyvíjely ceny nájmů bytů i bytů jako takových.

Případ Argentiny – ceny nájmů

Argentina měla od roku 2020 podle deníku Wall Street Journal jedny z nejpřísnějších regulací nájmů na světě. Zákon vyžadoval nejméně tříleté nájemní smlouvy a umožňoval jen regulovaný roční růst nájmů. Navíc platila povinnost stanovit výši nájmu v národní měně pesos, která byla značně nestabilní – na jaře 2024, krátce po nástupu nového prezidenta Javiera Mileie do úřadu, činila meziroční míra inflace téměř 300 % (.xls, list Var. interanual IPC Nacional). V důsledku restriktivních opatření předchozí vlády nechalo mnoho vlastníků své byty prázdné a došlo ke 45% poklesu dostupnosti nájemních bytů.

Nově zvolený prezident, libertariánský ekonom Javier Milei, slíbil voličům „šokovou terapii“, v rámci které zrušil i restriktivní regulace nájmů z roku 2020. Zrušení na konci roku 2023 vedlo k okamžitému nárůstu nabídky, zejména v Buenos Aires, kde majitelé své původně prázdné byty znovu poskytli k pronájmu. V hlavním městě se dostupnost nájemního bydlení zvýšila o 170 % a reálné ceny klesly podle různých odhadů o 30 až 40 %. Wall Street Journal ve svém článku ze září 2024 zmiňuje právě pokles o 40 % oproti říjnu 2023. Vzhledem k tomu, že deregulaci nájmů Javier Milei zavedl až na konci roku 2023, ke 40% poklesu cen reálně došlo až v prvních přibližně osmi měsících roku 2024.

Případ Argentiny – ceny bytů

Na rozdíl od cen nájmů začaly po zahájení Mileiovy „šokové terapie“ a s ní související deregulace nájmů ceny bytů růst – od konce roku 2023 do poloviny roku 2025 přibližně o 10–15 %. Následující graf ukazuje vývoj cen různých typů bytů v Buenos Aires. Ceny jsou vyjádřeny v amerických dolarech.

Do vývoje cen bytů vstupuje více faktorů a je tak pochopitelné, že se ceny pohybují jinak než ceny nájmů. Snížení cen nájmů v důsledku deregulace totiž vedlo mj. k nižšímu výnosu pro pronajímatele, což činí investici do nemovitosti méně atraktivní (alespoň v krátkém období). Na druhou stranu oživení argentinské ekonomiky posílilo trh s hypotékami, což vytváří tlak na zvyšování cen nemovitostí. Vliv argentinské ekonomické reformy na ceny bytů tedy není tak jednoznačný jako v případě deregulace nájmů.

Závěr

Od roku 2020 měla Argentina jeden z nejpřísnějších přístupů k regulaci nájmů na světě. To se změnilo na konci roku 2023, kdy nově zvolený prezident Javier Milei tyto regulace zrušil. Vlastníci, kteří předtím kvůli regulaci radši své byty nechali prázdné, je vrátili na trh a dostupnost nájemního bydlení se okamžitě zvýšila o 170 %. Reálné ceny klesly podle různých odhadů o 30 % až 40 % za cca osm měsíců. Naopak ceny samotných bytů se mírně zvýšily. Vzhledem k tomu, že výrok Markéty Šichtařové je možné interpretovat i tak, že mluví pouze o nájmech, jej hodnotíme jako pravdivý.

Poslanci hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou a Radkem Kotenem předložili v květnu 2025 návrh novely trestního zákoníku. Cílem návrhu bylo umožnit automatické vyhoštění cizinců v případě, že spáchají úmyslný trestný čin. Vyhoštění by hrozilo všem cizincům s výjimkou občanů členských států EU a rodičů nezletilého dítěte, které má české občanství (.pdf, str. 3, 4 z 8). Vláda k návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf) a Poslanecká sněmovna jej ke dni námi ověřované debaty neprojednala.

Z právního hlediska je vhodné rozlišovat mezi vyhoštěním, které ukládá soud v trestním řízení, a zrušením pobytu, o němž rozhoduje Ministerstvo vnitra.

Tomio Okamura skutečně předložil návrh, který by umožnil vyhoštění cizinců, pokud by spáchali úmyslný trestný čin. Netýkal by se všech cizinců, jelikož by výjimku měli rodiče nezletilého dítěte s českým občanstvím a občané EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.