Josef Nerušil
Poslanec
Podobně jako platíme ze státního rozpočtu Národní divadlo, Národní muzeum.
Národní divadlo i Národní muzeum jsou skutečně mj. financované ze státního rozpočtu. Peníze ze státního rozpočtu v roce 2024 pokryly přibližně 62 % nákladů Národního divadla a 64 % nákladů Národního muzea.
Poslanec Josef Nerušil (SPD) obhajuje vládní návrh zákona, jehož cílem je zrušit koncesionářské poplatky a převést financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na státní rozpočet. Připodobňuje jej k současnému způsobu financování Národního divadla a Národního muzea, které jsou podle něj již nyní financovány ze státního rozpočtu.
Národní divadlo je příspěvková organizace Ministerstva kultury, která se skládá z Národního divadla, Státní opery, Stavovského divadla a Nové scény. Dostává tedy peníze ze státního rozpočtu. V době vysílání námi ověřované debaty se nejnovější výroční zpráva týkala roku 2024, ve kterém příspěvek ze státního rozpočtu ve výši 996 mil. Kč pokrýval zhruba 61,8 % celkových nákladů Národního divadla (.pdf, str. 101).
Zbytek nákladů pokrývaly zejména vlastní výnosy Národního divadla z prodeje služeb a pronájmů, které v roce 2024 dosáhly zhruba 395 mil. Kč (.pdf, str. 102). Menší příjmy mělo Národní divadlo z jiné hospodářské činnosti, jako byl pronájem parkovacích prostor nebo prodej materiálů (str. 106), a od dobrovolných dárců z Mecenášského klubu ND (.pdf, str. 95). Národní divadlo je také finančně podporováno množstvím sponzorů, jako je např. Raiffeisenbank nebo Škoda Auto. Přesné částky příspěvků od jednotlivých firem ale tato instituce neuvádí (.pdf, str. 118–121).
Ministerstvo kultury je zřizovatelem také státní příspěvkové organizace Národní muzeum (.pdf, str. 1), které je tedy financováno ze státního rozpočtu. Také v tomto případě se nejnovější výroční zpráva vztahovala k roku 2024, kdy státní příspěvek činil přibližně 545 mil. Kč, což odpovídalo 63,6 % nákladů. Podíl na financování měly i vlastní výnosy, zejména zisky z prodeje vstupného, které dosáhly cca 200 mil. Kč.
V roce 2024 získalo Národní muzeum také necelých 61 mil. Kč z programu Národní plán obnovy, který je spolufinancován Evropskou unií. Zbytek příjmů tvořily výdělky z pronájmu, prodaného zboží nebo příjmy ze spolupráce se zahraničními institucemi. Částky, kterými Národnímu muzeu přispěli jeho partneři a sponzoři, jako je Skupina ČEZ nebo Mattoni, tato instituce také neuvádí.
Podle zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu jsou tato veřejnoprávní média financována z koncesionářských poplatků a vlastní podnikatelské činnosti. Ze státního rozpočtu je hrazeno pouze zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Příjmy ČT z koncesionářských poplatků v roce 2024 představovaly 6,2 mld. Kč, což odpovídalo 82,3 % příjmů (.pdf, str. 32). Ostatní příjmy tvořily např. tržby z vysílání reklamy nebo prodeje vysílacích práv k pořadům České televize (str. 32).
V případě ČRo činily výnosy z koncesionářských poplatků za rok 2024 přibližně 2,1 mld. Kč, tedy zhruba 86,3 % příjmů (.pdf, str. 197). Zbytek příjmů tvořily převážně výnosy z reklam, sponzoringu a zahraničního vysílání (str. 197). Veřejnoprávní média tedy mají méně různorodé zdroje financování než příspěvkové organizace Ministerstva kultury.
Státní rozpočet poskytuje finance jak Národnímu divadlu, tak Národnímu muzeu. Příjmy ze státního rozpočtu v roce 2024 představovaly 996 milionů, respektive 545 milionů korun. Pokrývaly tak cca 62 % a 64 % nákladů těchto institucí. Ostatní příjmy se skládaly např. z prodeje vstupenek a zboží, z pronájmů, příspěvků od dárců nebo sponzorů. Česká televize i Český rozhlas na koncesionářských poplatcích závisí větší měrou, výnosy z nich v roce 2024 představovaly zhruba 82 % a 86 % příjmů. V případě schválení vládního návrhu na zrušení poplatků by ale všechny zmíněné instituce čerpaly většinu příjmů ze státního rozpočtu. Výrok Josefa Nerušila z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.
