Tento výrok byl ověřen jako

17. února 2022 svolali poslanci hnutí ANO mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na níž chtěli debatovat o vládní pomoci lidem zasaženým rostoucími cenami energií a také o podpoře podnikatelů v souvislosti s krizí, již způsobila pandemie covidu-19. 

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala před hlasováním např. uváděl, že je zmíněná schůze „nesmírně důležitá, protože ten problém, který se na nás valí s energiemi, s cenami energií, se dotkne úplně každého a úplně všeho“. Návrh pořadu schůze ale nebyl schválen, pro byli pouze poslanci ANO a SPD, proti byly strany vládní koalice.

O několik dní později, 28. února, Radek Rozvoral na webu SPD kritizoval vládní poslance mimo jiné právě kvůli tomu, že odmítli schválení programu mimořádné schůze, a vyzval vládu, aby poskytla rychlou pomoc občanům v souvislosti s růstem cen energií. 

V průběhu roku 2022 hnutí SPD kritizovalo kabinet Petra Fialy za neřešení vysokých cen energií také přímo ve svých stanoviscích, která SPD pravidelně zveřejňuje na svém webu. Svůj nesouhlas s kroky vlády tak hnutí SPD vyjadřovalo např. ve stanovisku ze 4. ledna a pokračovalo i v dalších měsících. 15. února SPD mimo jiné zmiňovalo, že požaduje, „aby vláda lidem zlevnila elektřinu, energie, pohonné hmoty a potraviny po vzoru Polska a Maďarska“. V březnu pak hnutí hovořilo o tom, že po vzoru okolních států navrhuje snížit daně či zastropovat ceny na energie, vybrané základní potraviny, pohonné hmoty a na hypotéky.

Až 10. května SPD uvedlo, že v této souvislosti vypracovalo návrh zákona, „který v nejbližších dnech předloží do legislativního procesu“. K tomu nicméně došlo až v polovině června. 28. června poté SPD v jednom ze stanovisek napsalo, že vládou „představený návrh tzv. úsporného energetického tarifu, což je původně nápad hnutí SPD, které jej předložilo už i formou návrhu zákona, je velmi nekvalitně připraven (…). Hnutí SPD naproti tomu před několika týdny předložilo jasný, konkrétní a uskutečnitelný plán na snížení cen energií a na obnovu české energetické bezpečnosti“.

Cílem uvedeného návrhu (.pdf) SPD podle květnového stanoviska bylo, aby dodavatelé elektřiny měli povinnost dodávat elektřinu spotřebitelům výhradně za cenu „odpovídající jejím výrobním nákladům v rámci tzv. ‚sociálního tarifu’, případně za cenu stanovenou nařízením vlády“. Návrh také počítal s tím, že zákon stanoví nástroje státní energetické politiky (.pdf, str. 2). Mezi ně měla patřit především povinnost dodavatelů a výrobců elektřiny s majetkovou účastí státu dodávat elektřinu přednostně distributorům na českém území „alespoň v množství předpokládaném pro spotřebitele, a to za cenu, která neobsahuje nepřiměřený zisk korporace“. 

V rámci uvedeného návrhu tak SPD skutečně plánovala regulovat cenu elektřiny jednak při prodeji od výrobce distributorům, tak i při prodeji od distributorů spotřebitelům. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít, že by SPD parametry v červnu předloženého návrhu zveřejnila již na začátku roku. Mezi stanovisky hnutí se první popis návrhu objevuje teprve 10. května. Vzhledem k této skutečnosti hodnotíme výrok Jana Hrnčíře jako pravdivý s výhradou. 

Pro úplnost doplňme, že kabinet Petra Fialy schválil úsporný tarif (tj. jednorázový příspěvek na energie) ve druhé polovině letošního června, jeho konkrétní parametry pak představil na konci srpna. Přímo zastropování cen energií pro domácnosti a některé podnikatele vláda schválila 5. října.