Rozpočet pohledem SPD

illustration
Poslanecká sněmovna se v průběhu října začala jako již tradičně zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, letos si to ale poslanci zpestřili také novelou rozpočtu letošního. O obou návrzích mluvil ve 20 minutách Radiožurnálu Jan Hrnčíř (SPD), jehož faktické výroky z první části rozhovoru jsme podrobili naší analýze.

OVĚŘENO

20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022

Jan Hrnčíř

Poslanec

0
Zavádějící
Příjmy, s nimiž počítá nynější novela státního rozpočtu na rok 2022, jsou vyšší o 127 miliard při srovnání s návrhem rozpočtu předešlé vlády z listopadu 2021. V porovnání s Fialovou vládou schváleným rozpočtem ze začátku roku 2022 ale rozdíl činí jen 65 miliard.

Jan Hrnčíř

Pravda
Navrhovaná novelizace letošního rozpočtu skutečně zvýšila schodek na 375 miliard korun. Vláda sice navrhovala deficit ve výši 330 miliard, pozměňovací návrhy poslanců vládních stran však schodek nakonec zvýšily celkem o dalších 45 miliard korun.

Jan Hrnčíř

Nepravda
Podle původního návrhu rozpočtu na rok 2022 odpovídal podíl povinných výdajů na příjmech 88 %, po úpravách může toto číslo narůst až na 94 %. Dokumentace k návrhu státního rozpočtu na příští rok ale počítá se snížením tohoto podílu na 85 %.
Pravda
Zeštíhlení státní správy a digitalizaci státního aparátu zmiňovala koalice SPOLU již před volbami, podobné priority měla ve svém programu i koalice PirSTAN. Oba body se nacházejí i v programovém prohlášení vlády Petra Fialy.
Pravda
Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s přibližně osmi tisíci nových státních zaměstnanců. Jedná se převážně o zaměstnance ve školství, kde má přibýt přes šest tisíc míst. Vláda také počítá s novými vojáky, policisty či hasiči.
Pravda
V roce 2012 bylo ze státního rozpočtu placeno 414 tisíc zaměstnanců. V návrhu státního rozpočtu na rok 2023 vláda počítá se zhruba 497 tisíci státními zaměstnanci.
Pravda
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury vláda v září na financování úsporného tarifu uvolnila 17,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. Jednorázový finanční příspěvek v rámci tohoto opatření automaticky získaly všechny domácnosti, promítá se jim do výše záloh na energie.
Pravda
Princip tzv. úsporného tarifu odpovídá tomu, jak jej popisuje Jan Hrnčíř. Dle kalkulačky ERÚ může výše záloh u domácností s nízkou spotřebou odpovídat i 400 Kč měsíčně, u odběratelů s vyšší spotřebou využívajících elektřinu také k vytápění, může výše záloh přesahovat i 10 000 Kč.
Pravda
Hnutí SPD svůj návrh, dle něhož by mohlo dojít k regulaci cen elektřiny jak při prodeji od výrobců (s majetkovou účastí státu) distributorům, tak i při prodeji od dodavatelů spotřebitelům, představilo na začátku května. Jan Hrnčíř tak ne zcela přesně uvádí časový údaj.

Jan Hrnčíř

Pravda
Platby Česka do rozpočtu Evropské unie narůstají od roku 2004 téměř neustále. K většímu nárůstu plateb pak začalo docházet od roku 2017. Česko je však ve vztahu k evropskému rozpočtu stále tzv. čistým příjemcem.

Jan Hrnčíř

Nepravda
Podle nejnovějších dat Eurostatu dostupných v době výroku se míra zadlužení ČR v prvním čtvrtletí 2022 meziročně snížila. Mezičtvrtletně zadlužení ČR rostlo, ale až 6. nejvyšším tempem v EU. Nejrychleji se zadlužující zemí není ČR ani podle později zveřejněných dat za 2. kvartál.