Díky inflaci vláda vybere oproti předpokladu asi o 127 miliard navíc, především na DPH. Jedná se o velké peníze, se kterými na začátku roku vláda nemohla ještě počítat.
Příjmy, s nimiž počítá nynější novela státního rozpočtu na rok 2022, jsou vyšší o 127 miliard při srovnání s návrhem rozpočtu předešlé vlády z listopadu 2021. V porovnání s Fialovou vládou schváleným rozpočtem ze začátku roku 2022 ale rozdíl činí jen 65 miliard.
Předně uveďme, že zde Jan Hrnčíř reaguje na otázku, která se týkala projednávání novely zákona o státním rozpočtu, jejímž prostřednictvím chce vláda navýšit schodek rozpočtu na letošní rok. Ve své odpovědi Hrnčíř zmiňuje, že je nově navrhovaný deficit příliš vysoký, zvláště s ohledem k tomu, že stát díky inflaci vybere „oproti předpokladu asi o 127 miliard navíc“. Dle Hrnčířova vyjádření se přitom jedná o „peníze, se kterými na začátku roku vláda nemohla ještě počítat”.
Na začátku letošního roku hospodařilo Česko v rozpočtovém provizoriu a v Poslanecké sněmovně ležel návrh rozpočtu připraveného předchozí vládou Andreje Babiše. Nová vláda Petra Fialy jej ale odmítla, proto v průběhu ledna připravovalo Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury nový návrh rozpočtu. Ten byl Poslanecké sněmovně předložen v únoru a v platnost vstoupil v polovině března.
Odhady, že stát vybere na daních (včetně pojistného na sociální zabezpečení) zhruba o 100 miliard korun více, než s čím počítal schválený rozpočet, se v médiích objevily např. v květnu. Svůj model, který předpovídal nárůst těchto příjmů konkrétně o 97 miliard, tehdy zveřejnily Seznam Zprávy. Vyjádření o tom, že by díky inflaci mělo dojít k navýšení příjmů státního rozpočtu přibližně o 100 mld. Kč, v květnu zaznívaly také z řad z opozice, například od exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) či předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, jehož výrok jsme na základě tehdejších predikcí označili jako pravdivý.
Doplňme, že vláda Petra Fialy při schvalování původní verze státního rozpočtu vycházela (.pdf, str. 2) z lednové makroekonomické predikce (.pdf), která předpokládala průměrnou míru inflace za rok 2022 8,5 %. Ministerstvo financí ale od té doby postupně upravovalo své predikce míry inflace. V dubnu (.pdf) tak předpokládalo, že průměrná roční míra inflace letos dosáhne 12,3 %, poslední predikce (.pdf) z 19. srpna již počítá s nárůstem na 16,2 %.
Co se týče přímo částky 127 miliard, kterou ve výroku zmiňuje Jan Hrnčíř, jako „inflační příjmy“ státu, tak o té mluvila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Na konci července, tedy několik dní poté, co vláda zveřejnila návrh na změnu rozpočtu, Alena Schillerová hovořila konkrétně o „127,2 miliardách Kč“. Tato částka přesně odpovídá rozdílu v plánovaných příjmech mezi rozpočtem na rok 2022 (.pdf, str. 5), který již v listopadu 2021 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše, a plánovanými příjmy (.pdf, str. 2) z nynější verze návrhu novely rozpočtu.
Pokud bychom ale srovnali výši příjmů ve vládou Petra Fialy schváleném návrhu (.pdf, str. 5) rozpočtu ze začátku roku s aktuálním návrhem (.pdf, str. 2) rozpočtové novely, zjistíme, že očekávané příjmy se navýšily „jen“ o 65 mld. Kč. Co se týče srovnání jen daňových příjmů (včetně započítání pojistného na sociální zabezpečení), činí rozdíl mezi původním schváleným rozpočtem (.pdf, str. 5) a nově navrženou verzí (.pdf, str. 2) 50,6 miliard Kč.
Jan Hrnčíř tedy uvádí částku, odpovídající rozdílu v příjmech mezi nynějším návrhem novely státního rozpočtu a návrhem Babišovy vlády z listopadu 2021. V současnosti vláda skutečně pracuje s příjmy o 127 miliard Kč vyššími, než kolik uváděl návrh rozpočtu na začátku roku. Vláda Petra Fialy je tehdy opravdu nemohla vzhledem k vývoji inflace očekávat. Jan Hrnčíř nicméně opomíjí to, že Fialova vláda na začátku roku 2022 připravovala vlastní rozpočet na letošní rok a jejím výchozím „předpokladem“ tak zjevně nebyl neschválený návrh předchozí vlády. Z toho důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.
