Jestli to s tou inflací bude takhle, tak budeme mít přibližně 94 miliard korun navíc ve státním rozpočtu kvůli té zvýšené inflaci.
Model, který předpovídá nárůst daňových příjmů státního rozpočtu o 97 mld. Kč oproti schválené výši, zveřejnily Seznam Zprávy na začátku května.
Tomio Okamura (SPD) mluví o částce 94 miliard korun navíc, o kterou by měla inflace navýšit příjmy již schváleného státního rozpočtu. Při schvalování státního rozpočtu vláda vycházela (.pdf, str. 2) z lednové makroekonomické predikce, která předpokládala průměrnou míru inflace za rok 2022 8,5 %.
Schválený rozpočet počítal s tím, že v roce 2022 budou celkové daňové příjmy ve státním rozpočtu odpovídat částce (.xlsx) 1,360 bilionu korun. Skutečné daňové příjmy v období leden až duben poté dosahují výše 422,38 miliard korun – tedy 31,1 % ze sumy schválených daňových příjmů. Podobnou výši plnění (30,1 %) poté vykazují také daňové příjmy bez započítání pojistného na sociální zabezpečení (SZ). V tomto případě schválená částka na rok 2022 činí 733,59 mld. Kč, skutečná vybraná částka prozatím 220,57 mld. Kč. Doplňme, že podobnou výši plnění v prvním čtvrtletí, co se týče daňových příjmů, vykazovaly i rozpočty (.xlsx) v předchozích letech.
Vyjádření o tom, že by díky inflaci mělo dojít k navýšení příjmů státního rozpočtu přibližně o 100 mld. Kč, pak zaznívají převážně z opozice. Exministr Karel Havlíček (ANO) k tomu pro Lidové noviny řekl: „Inflace vládě pomohla až stovkou miliard korun. V hrubém vyjádření, protože také jí inflace samozřejmě zvyšuje náklady.“
S tím nicméně nesouhlasí vládní poslanci, ministr financí Stanjura (ODS) např. uvedl: „Opoziční výkřiky o 70, 90 či stovce miliard inflačních příjmů v rozpočtu nelze brát vážně. Pro představu, výnos daně z přidané hodnoty (největší část příjmu státního rozpočtu – pozn. red.) závisí především na spotřebě domácností, jejíž tempo růstu odhadujeme na 12 procent. Kdybychom měli na DPH do státního rozpočtu vybrat oněch 70 miliard korun navíc, vyžadovalo by to dvojnásobný růst spotřeby. A to jednoduše není reálné, protože ekonomika kvůli válce na Ukrajině výrazně ochlazuje.“ Dodejme, že dle Stanjury Ministerstvo financí počítá s tím, že inflace navýší příjmy rozpočtu o maximálně 15 miliard korun.
Ačkoliv je těžké určit, jaký dopad skutečně bude mít inflace na příjmovou stránku státního rozpočtu, odhady, které hovoří o navýšení rozpočtu o cca 100 miliard, skutečně existují. Model webu Seznam Zprávy hovoří konkrétně o 97 miliardách, tedy o částce velmi podobné, kterou ve výroku zmiňuje Tomio Okamura.
Upřesněme, že odhad Seznam Zpráv pracuje s tím, že „pokud se daně a sociální pojistné udrží na úrovni z dubna až do konce roku“, vyberou finanční úřady celkem 1,457 bilionu Kč, což je skutečně o 97 mld. Kč více, oproti schváleným příjmům 1,360 bilionu Kč.
Pro úplnost nicméně dodejme, že model Seznam Zpráv není zcela bezproblémový. Redakce totiž srovnává pouze nominální výši celkových daňových příjmů z minulých let a vychází z toho, že míra meziročního nárůstu těchto příjmů za první čtvrtletí obvykle zhruba odpovídá míře meziročního nárůstu daňových příjmů za celý rok. Nelze nicméně s přesností určit, jaký podíl v nárůstu daňových příjmů představuje neočekávaná inflace. Vysoká míra inflace totiž zvyšuje ceny v ekonomice, což současně znamená vyšší inkaso daně z přidané hodnoty nebo daní z příjmů. Do výše celkových daňových příjmů také vstupují i jiné faktory než samotná inflace. V minulých letech vznikly např. nečekané výpadky, poté co byl vyhlášen lockdown. Samy Seznam Zprávy poté uvádějí, že jejich model nemusí platit vždy.
