Jan Hrnčíř
Poslanec
V roce 2012, tzn. 10 let nazpět, jsme měli nějakých 410 000 zaměstnanců státních, kteří byli vypláceni ze státního rozpočtu. Příští rok už to má být nějakých 497 000.
V roce 2012 bylo ze státního rozpočtu placeno 414 tisíc zaměstnanců. V návrhu státního rozpočtu na rok 2023 vláda počítá se zhruba 497 tisíci státními zaměstnanci.
Pojem státní zaměstnanec se definuje různě (.pdf, str. 3). Poslanec Jan Hrnčíř pod něj zařazuje ty osoby, které jsou placeny ze státního rozpočtu. Pro účel této analýzy budeme s tímto pojmem pracovat stejně. Pro úplnost nicméně doplňme, že zákon o státní službě toto označení používá pro užší skupinu osob zaměstnanou ve veřejném sektoru.
S rozšířenou definicí pojmu státní zaměstnanec pracuje např. i Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii, která analyzuje platy státních zaměstnanců a úředníků. Zde konkrétně uvádí (.pdf, str. 1), že ve veřejném sektoru je zaměstnán zhruba jeden milion lidí a téměř polovina z nich je placena ze státního rozpočtu, jde tedy – podle jejich pojetí – o státní zaměstnance. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru (.pdf, str. 3) jsou z rozpočtu státu placeni nepřímo dotacemi různým zaměstnavatelům nebo z jiných veřejných rozpočtů, například obecních a krajských. Za specifickou skupinu státních zaměstnanců lze poté dle IDEA označit zaměstnance, kteří pracují na ministerstvech a v ústřední a neústřední státní správě, tj. státní úředníky.
V různých zdrojích se mohou počty státních zaměstnanců lišit. Studie IDEA například do své statistiky nezapočítává (.pdf, str. 5) neobsazená místa, dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují (viz níže). Doplňme, že právě neobsazená místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38).
Co se týče Janem Hrnčířem zmíněného roku 2012, rozpočet na tento rok počítal s celkem 425 090 státními zaměstnanci (.pdf, sešit B, str. 41), ve skutečnosti těchto míst nakonec bylo jen 413 892 tisíc (.pdf, sešit B, str. 41). Upřesněme, že toto číslo nezahrnuje jen státní úředníky, ale např. i policisty, vojáky, pracovníky ve školství apod. (.pdf, sešit B, str. 42)
Následující rok bylo státních zaměstnanců přibližně o tři sta méně. Od té doby jich téměř každoročně přibývá, jak lze vidět v grafu níže. V roce 2020 bylo ze státního rozpočtu placeno 464 tisíc lidí (.pdf, str. 3), přestože státní rozpočet počítal s 475 tisíci místy (v přepočtu na plné pracovní úvazky).
Informace o skutečném počtu státních zaměstnanců v roce 2022 prozatím ještě nejsou veřejně dostupné. Státní rozpočet na tento rok nicméně počítá s 488 879 místy (.pdf, sešit B, str. 29). Návrh rozpočtu na rok 2023 (.pdf, sešit B, str. 27) poté plánuje navýšit tento počet o přibližně osm tisíc na 496 840 státních zaměstnanců. Stát chce zaměstnat více učitelů, policistů, hasičů i vojáků.
Zdroje dat v grafu: Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf, sešit B, str. 29), 2019, 2017 a 2013 (vše .pdf, sešit B, str. 41)
V roce 2012 tedy skutečně počet státních zaměstnanců odpovídal přibližně 410 tisícům, jak ve výroku zmiňuje Jan Hrnčíř. Pro rok 2023 poté návrh státního rozpočtu, předložený vládou Petra Fialy, počítá s necelými 497 tisíci místy. Výrok Jana Hrnčíře proto hodnotíme jako pravdivý.