Demagog.cz

Jan Hrnčíř
Jan Hrnčíř (SPD)
Poslanec
Povinné výdaje státu tvoří asi 94 % příjmů státu do rozpočtu. V příštím roce dokonce už to má být 97 %.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Ekonomika
Rozpočet 2022
Rozpočet 2023

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Podle původního návrhu rozpočtu na rok 2022 odpovídal podíl povinných výdajů na příjmech 88 %, po úpravách může toto číslo narůst až na 94 %. Dokumentace k návrhu státního rozpočtu na příští rok ale počítá se snížením tohoto podílu na 85 %.

Poslanec Hrnčíř (SPD) ve svém výroku hovoří o povinných výdajích státu, které se také nazývají mandatorní výdaje. Jedná se o výdajové položky, které je stát povinen zajišťovat (.pdf, str. 22) dle zákona. Do mandatorních výdajů patří např. dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění či sociální dávky. Další položkou jsou tzv. kvazimandatorní výdaje, které nejsou stanoveny přímo zákonem, ale jsou rovněž nezbytné pro chod státu. Do těchto výdajů se řadí např. platy státních zaměstnanců nebo výdaje na obranu.

Jan Hrnčíř mandatorní výdaje zmiňuje ve spojitosti s rozpočtovým schodkem a strukturou státního rozpočtu. V rozhovoru mj. upozorňuje na to, že vzhledem k výši povinných výdajů má stát při sestavování rozpočtu omezený „manévrovací prostor“. Jan Hrnčíř téma mandatorních výdajů rozebíral29. září v Poslanecké sněmovně, dle jeho slov „je nutné snížit mandatorní výdaje“, řešení pak vidí v zeštíhlení státního aparátu. 

Následující graf ukazuje poměr celkových příjmů státního rozpočtu a mandatorních + kvazimandatorních výdajů v jednotlivých letech. 

Zdroj: 2016 až 2019 (.pdf, str. 11, 19); 2020 až 2023 (.pdf, str. 12, 22)

Upřesněme, že v případě let 2016 až 2021 data vychází ze skutečného stavu na konci daného roku, jak je popisuje dokumentace Ministerstva financí. V případě let 2022 a 2023 čísla pocházejí z návrhů státních rozpočtů. 

Původní schválený návrh rozpočtu pro rok 2022 počítal s příjmy 1,613 bilionu korun a povinnými výdaji 1,424 bilionu. Hodnota povinných výdajů by v tomto případě odpovídala přibližně 88 % příjmů. Později předložená novela pracuje s příjmy ve výši 1,678 bilionu Kč (.pdf, str. 49). Výši mandatorních a kvazimandatorních výdajů nelze z dokumentace přesně určit. Předložená novelizace nicméně počítá s navýšením všech výdajů o celkovou částku 115 mld. korun. Pozměňovací návrhy (.pdf) vládních poslanců, konkrétně Ivana Adamce (.docx) a Mariana Jurečky (.docx), pak doporučily zvýšit výdaje o dalších dohromady 45 miliard. 18. října pak Sněmovna podle očekávání tyto návrhy schválila, čímž došlo k navýšení výdajů oproti původnímu rozpočtu o 160 miliard korun. 

V případě, že by všechny tyto prostředky, či jejich většina, představovaly povinné výdaje, narostla by jejich výše z původně schválených 1,424 bilionu (.pdf, str. 23) na 1,584 bilionu korun. Celkově tedy na přibližně 94 % příjmů státního rozpočtu.

Pro rok 2023 Ministerstvo financí počítá s příjmy státního rozpočtu 1928,0 mld. Kč. Povinné výdaje by měly ve stejném roce podle předloženého návrhu rozpočtu dosáhnout (.pdf, str. 22) 1 629,7 mld. Kč. V procentuálním vyjádření se tedy očekává poměr mezi příjmy a mandatorními výdaji 85 %. Uveďme, že návrh rozpočtu na rok 2023 začali poslanci projednávat až 26. října a podle informací na webu Poslanecké sněmovny k němu ještě nebyly např. podány pozměňovací návrhy.

Opozice, ale např. také Výbor pro rozpočtové prognózy, kritizuje (.pdf) návrh státního rozpočtu na rok 2023 kvůli tomu, že obsahuje plánované příjmy, které zatím nemají oporu v platné legislativě. Zmiňovaný výbor např. 14. října 2022 uvedl, že Ministerstvo financí v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu zahrnulo do návrhu 100miliardový příjem z tzv. windfall tax (daně z neočekávaných příjmů z výroby elektřiny). I pokud bychom s těmito rozpočtovými příjmy nepočítali, podíl mandatorních výdajů na příjmech by se zvýšil jen na 89 %.

Na závěr shrňme, že pokud by všechny výdaje, o které je po schválení novely zvýšen schodek rozpočtu na rok 2022, byly výdaji povinnými, představovala by jejich hodnota skutečně přibližně 94 % hodnoty příjmů státu. Nicméně kvůli absenci podrobnějšího přehledu nelze toto tvrzení potvrdit ani vyvrátit. Dle návrhu rozpočtu na rok 2023 však mají mandatorní a kvazimandatorní výdaje státu představovat částku rovnou 85 % příjmů rozpočtu, nikoli 97 %, jak uvádí Jan Hrnčíř. Poměr povinných výdajů k příjmům státního rozpočtu by se tak měl v příštím roce naopak snížit. Jelikož poslanec Hrnčíř navíc nijak nenaznačuje, že by vycházel z jiných zdrojů než veřejně dostupných rozpočtových materiálů, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů