Demagog.cz

Karel Havlíček
Karel Havlíček (ANO)
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy
Nedostali jsme ani hospodářský, ani rozpočtový (post předsedy výboru, pozn. Demagog.cz). Stejně tak z těch sociálních výborů, což je sociální a zdravotní, ani jeden z nich, nechala si je koalice a stejně tak z těch, říkejme životní prostředí, zemědělství, opět, nechala si je opět koalice.
Události, komentáře, 10. listopadu 2021
Poslanecká sněmovna

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Hnutí ANO nedostalo předsednické křeslo ani v jednom z tzv. silných výborů. Zástupci hnutí by měli stát v čele výborů mandátového a imunitního, branného, školského, volebního a správního a také ústavně-právního. Naopak v čele „silných“ výborů usednou zástupci dvou koalic.

Podle předběžného rozdělení křesel předsedů sněmovních výborů by mělo hnutí ANO řídit 6 výborů. Těmi by měly být výbory mandátový a imunitní, branný, školský, volební a správní a také ústavně-právní.

V tomto kontextu však ministr Havlíček hovoří o výborech, které bývají hodnoceny jako „silné“. Ty zmiňuje ve třech dvojicích. Tou první jsou ekonomické výbory, tedy hospodářský a rozpočtový, druhou sociální výbory pro sociální politiku a zdravotnictví a třetí dvojici tvoří výbory pro životní prostředí a zemědělství. Předsednictví všech těchto šesti výborů si však podle koaliční smlouvy (.pdf, str. 11) mají mezi sebe rozdělit koalice SPOLU a PirSTAN.

Havlíček situaci okomentoval (video, 13:50) tak, že by podle zvyklostí měla sněmovní opozice obsadit vždy jeden výbor ze silné dvojice. „Je to určitá pojistka toho, že ta kontrola bude probíhat dobře, když jeden z nich si nechá opozice a jeden z nich dostane koalice.“ Karel Havlíček také uvedl, že nejde o pozice, ale o kontrolní úlohu Sněmovny vůči vládě. Naznačil tak, že by podle něho kvůli očekávanému rozdělení výborů mezi budoucí koalici a opozici mohl chybět kontrolní aspekt sněmovních výborů.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít 18 výborů, tedy stejně jako v minulém volebním období. Podle § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny má dolní komora povinnost zřídit 7 výborů (mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební a výbor pro evropské záležitosti), další výbory pak zřizuje dle vlastního uvážení. 

Předsednictví ve výborech by mělo být rozděleno poměrným systémem na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. V nich získala koalice SPOLU 71 mandátů a koalice PirSTAN 37 mandátů, tedy dohromady 108 křesel. Hnutí ANO pak získalo 72 mandátů a SPD 20 mandátů. Podle zásad poměrného zastoupení (po zaokrouhlení na celá čísla) by tedy mělo při počtu 18 výborů připadnout pětikoalici SPOLU a PirSTAN ve vedení výborů dohromady 10 míst, hnutí ANO 6 míst a 2 místa hnutí SPD.

Pro úplnost uveďme, že předsedu daného výboru nejdříve volí členové výboru na jeho první ustavující schůzi a poté musí zvolení předsedy potvrdit navíc Poslanecká sněmovna. V současnosti ještě k volbě většiny předsedů nedošlo, jelikož se výbory prozatím nesešly a sněmovní strany teprve nominují členy. Už nyní ale existují určité politické dohody, na jejichž základě by mělo k volbě předsedů dojít. 

Výhrady má k rozdělení výborů také hnutí SPD. Například poslanec Jan Hrnčíř (SPD) pro Českou televizi uvedl (video, 19:40), že poměrný systém při rozdělování vedení výborů byl zachován, hnutí SPD ale podle něj nepovažuje za adekvátní, že mu bylo nabídnuto vedení výborů kontrolního a petičního.