Tak učinili v okolních zemích (zrušení poplatků za OZE, pozn. Demagog.cz)

Karel Havlíček obhajuje rozhodnutí vlády Andreje Babiše převést pro rok 2026 platby za podporované zdroje energie (POZE) z domácností a firem na státní rozpočet. Reaguje na kritiku Petra Fialy, který argumentuje, že náklady lidé zaplatí formou vyšších daní. Havlíček uvádí několik důvodů, proč se podle něj zrušení poplatku vyplatí. Mimo jiné tvrdí, že Česko má jednu z nejvyšších regulovaných cen energií a že předchozí vláda nezasáhla do neregulované složky ceny. Také zmiňuje, že ke zrušení přímých poplatků za podporované zdroje energií se podle něj uchýlily i okolní státy. V naší analýze se proto zaměříme na systémy plateb za podporované zdroje energie v sousedních zemích, tedy Německu, Rakousku, Polsku a Slovensku.

Německo

Německý systém příplatku na obnovitelné zdroje (EEG-Umlage), tedy ekvivalent českého POZE, byl zaveden v roce 2000 společně se zákonem o obnovitelných zdrojích energie. Příplatek na účtech za elektřinu financoval garantované výkupní ceny (feed-in tarify) pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V dubnu 2022 prosadila německá vláda zákon, který dává dodavatelům energií za úkol snížit tento příplatek od července 2022 na nulu. Od roku 2023 pak zákon systém příplatků ruší úplně. Cílem tohoto kroku bylo dosažení zmírnění dopadu prudce rostoucích cen energií na domácnosti a firmy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Náklady byly přesunuty na státní rozpočet, konkrétně na Fond pro klima a transformaci. Od roku 2025 jsou všechny náklady na podporu OZE hrazeny přímo z federálního rozpočtu.

Rakousko

Rakousko mělo systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (Ökostrom) zakotven nejprve v zákoně o zelené elektřině z roku 2002, který byl následně v roce 2022 nahrazen zákonem o rozvoji obnovitelných zdrojů (EAG). Součástí tohoto systému je poplatek na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny, který platí všichni koneční odběratelé.

V reakci na energetickou krizi nicméně Rakousko v roce 2022 pozastavilo příspěvek na zelenou elektřinu. Rozhodnutí schválila široká většina v hospodářském výboru rakouské Národní rady na základě společného návrhu ÖVP, SPÖ a Zelených. Placení poplatku pak bylo znovu obnoveno od roku 2025.

Polsko

V Polsku spotřebitelé platí hned několik poplatků spojených s energetikou: poplatek za obnovitelné zdroje (opłata OZE), poplatek na kogeneraci (opłata kogeneracyjna), tedy společnou výrobu tepla a elektřiny, a kapacitní poplatek na udržení konvenčních elektráren (opłata mocowa). Všechny jsou součástí konečné ceny elektřiny.

V letech 2023–2024 byla sazba poplatku za OZE stanovena na nulu – poplatek formálně existoval, ale spotřebitelé ho neplatili. Znovu se začal vybírat, stejně jako v Rakousku, až od roku 2025. Kapacitní poplatek byl pro domácnosti pozastaven ve 2. pololetí 2024 a znovu se začal vybírat od 1. července 2025.

V listopadu 2025 představil polský prezident Karol Nawrocki návrh zákona, kterým by snížil účty za elektřinu domácností až o 33 %. Návrh počítá zrušením všech dodatečných poplatků: poplatku za OZE, poplatku za přechod, kapacitního poplatku a kogeneračního poplatku. U některých jiných poplatků pak počítá se snížením, a to např. u distribučního poplatku. Součástí návrhu je také plán na snížení DPH na elektřinu z 23 % na 5 %. Návrh k datu ověření výroku prošel v polském parlamentu pouze fází konzultací, samotný legislativní proces ale zatím nezačal.

Slovensko

Na Slovensku platí každý koncový odběratel elektřiny tzv. TPS (tarifa za prevádzkovanie systému), který představuje regulovanou složku ceny elektřiny (.pdf, str. 18). Jejím účelem je pokrýt náklady spojené s provozem elektrizační soustavy – především dotace (doplatky) pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a vysokoúčinné kombinované výroby (KVET).

Výši TPS stanovuje regulační úřad ÚRSO. TPS je od roku 2022 rozdělený jako pásmový tarif: čím vyšší spotřeba odběrného místa, tím nižší sazba. Konkrétně se dělí do tří pásem – do 1 GWh/rok (domácnosti a maloodběratelé), 1–100 GWh/rok (střední podniky) a nad 100 GWh/rok (velcí průmysloví odběratelé) (.pdf, str. 18).

V důsledku energetické krize v letech 2022–2023 slovenská vláda zastropovala regulované poplatky (včetně TPS) na předkrizové úrovni, aby ulevila odběratelům. Vzniklý rozdíl hradil stát dodavatelům (.pdf, str. 11). Na začátku roku 2024 ÚRSO vydal rozhodnutí o snížení TPS v rozmezí 37,23–38,6 % dle konkrétního pásma. V roce 2026 se pak TPS znovu snížilo pro všechny odběratele, a to v rozmezí o 4,59 %–14,87 % dle konkrétního pásma.

Jak jsme výrok ověřili?

Okolní země skutečně v posledních letech upravily poplatky na obnovitelné zdroje, a to v reakci na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. V případě Německa se jednalo o trvalé zrušení poplatků od roku 2022 a jejich převedení na státní rozpočet. V Rakousku byly poplatky za obnovitelné zdroje pozastaveny v letech 2022–2024, v Polsku pak v letech 2023–2024. Od roku 2025 jsou v obou zemích znovu aktivní. Pouze Slovensko poplatek nezrušilo vůbec – místo toho poskytuje státní kompenzace. Ve většině sousedních zemí však došlo k alespoň dočasnému zrušení poplatků za obnovitelné zdroje energií, tedy ke kroku, který učinila vláda Andreje Babiše a který Karel Havlíček obhajuje. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.